Petra Janů
| Petra Janů | |
|---|---|
| Datum narození | 19. listopadu 1952 |
| Místo narození | Praha |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | zpěvačka, herečka, muzikálová herečka |
| Aktivní od | 1972 |
Petra Janů, občanským a rodným jménem Jana Petrů, je legendární a mimořádně úspěšná česká populární a rocková zpěvačka a herečka. Na československé a české hudební scéně se pohybuje již více než neuvěřitelné půl století a za tu dobu si vybudovala zcela neotřesitelnou pozici jedné z nejrespektovanějších, nejvšestrannějších a nejoceňovanějších vokalistek v zemi. Její nezaměnitelný, mimořádně silný a mírně chraplavý hlasový projev jí v jejích hudebních počátcích vynesl naprosto zasloužený titul nekorunované královny československého rocku, aby se o několik let později s naprostou lehkostí a grácií transformovala v absolutní a nepřekonatelnou ikonu středního proudu a pop music.
Během své bohaté a turbulentní hudební kariéry prošla několika zcela odlišnými profesními a žánrovými etapami. Od divadelních začátků v kultovním pražském divadle Semafor přes tvrdou rockovou formaci Pro-rock až po obrovskou a zlatou éru osmdesátých let, kdy absolutně a bezkonkurenčně dominovala všem domácím hitparádám. Její neuvěřitelná popularita u posluchačů a fanoušků byla v tomto období korunována takzvaným zlatým hattrickem, když se v letech 1987, 1988 a 1989 stala absolutní vítězkou a držitelkou zlaté sošky v tehdy nejprestižnější domácí anketě Zlatý slavík. Její obrovské a nadčasové rádiové hity, jako jsou emotivní „Už nejsem volná“, rockové „Motorest“ a „Exploduj!“, popová „Moje malá premiéra“ či nezapomenutelné duety „Jedeme dál“ a „Není nám už sedmnáct“, zcela zlidověly a dodnes tvoří pevnou a nepostradatelnou součást zlatého fondu české populární hudby. V devadesátých letech se s obrovským úspěchem etablovala jako hvězda velkých muzikálových produkcí a v současnosti stále velmi aktivně vyprodává koncertní sály s doprovodnou rockovou formací Amsterdam.
Dětství, dospívání a osudová změna jména
Petra Janů se narodila 19. listopadu 1952 v hlavním městě Praze. Její původní, rodné a občanské jméno znělo Jana Petrů. Rodinné zázemí však v prvních letech jejího života nebylo ideální, neboť velmi brzy po jejím narození došlo k nepříjemnému rozvodu obou rodičů. Vzhledem k této nečekané a velmi složité rodinné a sociální situaci se její primární a nejbližší pečovatelkou stala milující babička. Malá Jana tak naprostou většinu svého klidného dětství a následného dospívání, přesněji řečeno až do svých sedmnácti let, prožila u babičky v malebné a klidné vesničce Sekerkovy Loučky, která se nachází v okrese Semily na území dnešního Libereckého kraje. Hudební a pěvecký talent se u ní začal velmi nápadně projevovat již od samotného útlého dětství. Zpívala v místním lokálním pěveckém sboru a od sedmé třídy základní školy začala velmi pravidelně a poctivě navštěvovat hodiny zpěvu v Lidové škole umění (LŠU). Ačkoliv na základní škole patřila mezi vynikající a premiantní studentky se samými jedničkami, po přechodu na střední školu se začala potýkat s poměrně výraznými a těžkými studijními problémy, přičemž propadala zejména z těžkých exaktních a přírodovědných předmětů, jako byla matematika, chemie a mineralogie. Tyto školní překážky se jí nakonec podařilo úspěšně překonat především díky obětavé pomoci a intervenci její matky, ke které se v období dospívání přestěhovala.
Zcela zásadním, nevyhnutelným a pro její budoucí hvězdnou kariéru naprosto klíčovým životním krokem byla nucená změna jejího občanského jména. V šedesátých a následně i sedmdesátých letech dvacátého století totiž na tehdejší československé hudební a rozhlasové scéně již velmi úspěšně a aktivně působila a vystupovala poměrně populární jazzová, swingová a lidová zpěvačka, která se jmenovala přesně a naprosto stejně – Jana Petrů (tato o generaci starší interpretka se narodila v roce 1938). Aby se mladá a velmi ambiciózní začínající interpretka nadobro vyhnula jakékoliv nechtěné profesní záměně, zmatkům v hudebních katalozích, omylům při ohlašování v rádiích a záměnám honorářů, rozhodla se na doporučení produkce přistoupit k radikálnímu a velmi chytrému kroku. Vytvořila si svůj nový, úderný umělecký pseudonym pouhou a velice vtipnou přesmyčkou svého původního rodného jména a příjmení. Z neznámé Jany Petrů se tak pro celý hudební svět natrvalo a oficiálně stala hvězdná Petra Janů, jméno, které se posléze zlatým písmem zapsalo do historie tuzemské populární hudby.
Divadlo Semafor a hudební začátky (1972–1976)
Na samotném počátku sedmdesátých let, přesněji v roce 1972, se jí podařil první obrovský, vysněný a naprosto průlomový krok do světa profesionálního velkého divadla a pražského showbyznysu. Úspěšně a s obrovským nasazením prošla velmi náročnými divadelními konkurzy a stala se právoplatnou a stálou členkou legendárního, intelektuálního a nesmírně populárního pražského divadla Semafor. Právě na těchto ikonických prknech, která znamenají svět, získala naprosto nedocenitelné, tvrdé a hluboce formující jevištní a herecké zkušenosti po boku těch absolutně největších mistrů tehdejšího českého divadla, hudby a komedie. V divadle Semafor začala velmi brzy a pravidelně vystupovat a postupně ztvárnila několik výrazných a nepřehlédnutelných rolí v několika divácky nesmírně oblíbených, vyprodaných a dlouhodobě úspěšných hudebních hrách a činoherních představeních. Objevila se například ve slavné a hravé inscenaci Zuzana v lázni a svůj obrovský činoherní, komediální i výjimečný pěvecký potenciál a nesmírný rozsah naplno prokázala publiku v legendárním hudebním představení s názvem Kytice. Působení v Semaforu jí dalo naprosto nepostradatelné a pevné základy pro tvrdou profesionální práci s jevištním dýcháním, složitým frázováním, ale především ji naučilo perfektní, bezprostřední a zcela sebejisté komunikaci s živým a často velmi náročným publikem. Během tohoto intenzivního divadelního období se postupně formoval a krystalizoval její jedinečný umělecký projev, avšak její neklidná, nespoutaná a svobodomyslná duše a především její obrovsky silný a specifický chraplavý hlasový témbr ji brzy začaly velmi silně táhnout směrem k mnohem tvrdším, hlasitějším a energičtějším hudebním žánrům.
Zrození rockové královny a spolupráce s Otou Petřinou (1977–1983)
V roce 1977 učinila Petra Janů naprosto zásadní, odvážný a nekompromisní krok ve své kariéře, když dobrovolně a k překvapení mnoha kolegů opustila bezpečné divadelní zázemí prken divadla Semafor a po hlavě se vrhla naplno do rozbouřených, divokých a decibely nabitých vod tehdejšího československého rocku. Stala se hlavní vůdčí osobností, tváří a především hlavní dominantní zpěvačkou nové hudební rockové formace Pro-rock. Tímto spojením se na domácí scéně zrodila naprosto unikátní, mimořádně syrová, nespoutaná a nesmírně energická ženská rocková hvězda. Zásadním, osudovým a naprosto určujícím hybatelem celé této slavné kytarové éry se stal geniální kytarový virtuos, nedoceněný hudební skladatel a textař Ota Petřina. Právě on jako jeden z mála dokázal naplno pochopit specifika a obrovskou skrytou sílu jejího rockového hlasu a začal jí s obrovským entuziasmem psát vynikající hudební a kytarový materiál doslova a do písmene na míru.
V roce 1978 vydala skupina Pro-rock s naprosto fenomenální a dravou Petrou Janů za mikrofonem své historicky přelomové a dodnes vysoce ceněné debutové studiové album s velmi úderným názvem Motorest. Tato deska zapůsobila na tehdejší, často velmi uhlazené a silně normalizované československé hudební scéně jako naprostý šok a nevídané zjevení. Její agresivnější, nesmírně drzý, energický a živelný rockový projev v koženém oblečení si okamžitě a bezpodmínečně podmanil obrovské davy mladých rockových fanoušků po celé zemi, což se navíc velmi rychle odrazilo v obrovském a dříve nemyslitelném úspěchu – zpěvačka vybojovala neuvěřitelné stříbrné, tedy vynikající druhé místo v celostátní a ostře sledované anketě Zlatý slavík hned v roce vydání tohoto prvního alba. O pouhé dva roky později, na podzim roku 1980, na tento obrovský celospolečenský rockový úspěch navázala dalším, hudebně ještě tvrdším, rychlejším a nekompromisnějším kytarovým albem, které bylo nazváno velmi trefně, jednoduše a výstižně Exploduj!. Až do vydání jejího čtvrtého řadového alba byl výhradním a stěžejním autorem naprosté a drtivé většiny hudby a velmi často i úderných textů právě zmiňovaný hudební vizionář Ota Petřina. Petra Janů se tak na dlouhá a plodná léta stala zcela ojedinělou, naprosto dominantní a zcela nekorunovanou suverénní královnou tuzemské rockové hudby. Své úspěšné rockové, koženými bundami a cvočky zdobené období navíc trvale zvěčnila i na velkém filmovém plátně, když v průběhu roku 1980 natočila společně s vynikající plzeňskou rockovou doprovodnou skupinou Bumerang hudební a polohraný film s prostým a jasným názvem Koncert. V roce 1982 tuto vynikající rockovou trilogii úspěšně završila dalším výtečným albem s názvem Já-My.
Zlatá popová éra a absolutní vrchol showbyznysu (1984–1989)
V průběhu osmdesátých let dvacátého století, ve snaze o umělecký posun a vyhnutí se žánrovému ustrnutí, začala Petra Janů pozvolna, chytře a velmi strategicky měnit své dosavadní hudební směřování. Rozhodla se plynule přejít od tvrdého a pro rádia často těžko hratelného a nekompromisního rocku do mnohem melodičtějších, přístupnějších a především komerčně a finančně nesmírně úspěšnějších vod hudebního středního proudu a populární pop-music. V roce 1984 vydala zajímavé, mimořádně úspěšné a velmi ambiciózní koncepční album s anglickým názvem 12 Famous And Awarded Movie Songs, na kterém naprosto famózně, s obrovským hlasovým citem a za grandiózního hudebního doprovodu velkého Tanečního orchestru Československého rozhlasu nazpívala nejznámější a světoznámé filmové melodie, jež byly v minulosti oceněny prestižními americkými Oscary.
Absolutním zlomem a obrovským milníkem v její nové domácí popové tvorbě se pak stalo navázání velmi úzké, přátelské a mimořádně plodné autorské a pěvecké spolupráce s legendárním kytaristou, skladatelem a lídrem nesmrtelné české rockové kapely Olympic, fenomenálním Petrem Jandou. Z jejich vzájemné hudební chemie a vynikající studiové spolupráce vzešel jeden z vůbec největších, nejzpívanějších a nejznámějších hitů celé její dlouhé kariéry, naprosto nezapomenutelný, chytlavý a dodnes neustále a s velkým úspěchem rádiově hraný rokenrolový duet „Jedeme dál“. Skladatel a producent Petr Janda pro ni následně zkomponoval a připravil další gigantické a celonárodně oblíbené hity, jako byla například dojemná, bilancující a nostalgická píseň „Není nám už sedmnáct“. V tomto velmi dynamickém období se navíc začala intenzivně studiově a produkčně setkávat s dalším hudebním mistrem, s vynikajícím moderním hudebním skladatelem, baskytaristou a všestranným producentem Ondřejem Soukupem. Ten se ujal hudební produkce a vytvořil pro ni naprosto nezapomenutelné, syntezátory obohacené a ve své době neuvěřitelně moderně znějící populární skladby jako „Vůně párků“ nebo velmi proslulý a chytlavý hit „Promítám“.
Alba a dlouhohrající gramofonové desky z této mimořádně plodné dekády, jako bylo například vynikající a u posluchačů nesmírně oblíbené album S láskou, zaznamenala na domácím trhu naprosto fenomenální, rekordní prodejní a komerční úspěchy. Osmdesátá léta pro talentovanou zpěvačku jednoznačně představovala její absolutní, hvězdný a zcela neotřesitelný vrchol nesmírné celonárodní popularity. Nazpívala obrovskou a naprosto nesmrtelnou řadu hitů, mezi které dodnes patří ty nejčastěji vysílané a ikonické televizní skladby jako dramatická „Už nejsem volná“, diskotéková a popová „Moje malá premiéra“, energická „Říkej mi“ či nesmírně dojemná a procítěná popová velkolepá balada „S láskou má svět naději“. Její obrovská a neklesající stabilní popularita mezi nadšenými posluchači, televizními diváky a zástupy věrných fanoušků se naprosto plně, jasně a zaslouženě promítla do oficiálních a každoročních výsledků tehdy suverénně nejprestižnější domácí hudební ankety. V roce 1987 se tak Petra Janů vůbec poprvé ve svém životě a ve své dlouhé kariéře stala absolutní, právoplatnou vítězkou a s obrovským dojetím a štěstím převzala zlatou sošku a prestižní titul Zlatý slavík v nejsledovanější kategorii zpěvaček. Svou neuvěřitelnou hudební dominanci nad tehdejší velmi tvrdou a obrovsky talentovanou konkurencí v podobě stoupajících hvězd, jako byly popová princezna Iveta Bartošová, talentovaná a charismatická Bára Basiková či stálice populární scény Hana Zagorová, následně nekompromisně potvrdila i v letech bezprostředně následujících. Své prvenství a milovanou zlatou sošku tak naprosto suverénně a s obrovským, úctyhodným náskokem v hlasech obhájila i v letech 1988 a 1989. Tento takzvaný obdivuhodný zlatý hattrick, skládající se ze tří absolutních vítězství v řadě za sebou, z ní definitivně a navždy učinil jednu z vůbec největších a neotřesitelných ženských legend a ikon celé novodobé české a československé populární hudby.
Ústup z popových pódií a muzikálová dekáda (90. léta)
S rychlým a radikálním příchodem devadesátých let a následně bezprostředně po bouřlivém pádu tehdejšího komunistického režimu se celková politická, celospolečenská, ekonomická i čistě hudební a byznysová situace v zemi od základů a velmi radikálně změnila. Na domácí trh se okamžitě a v obrovských vlnách nahrnula obří spousta dříve zakázané západní hudby a preference mladých posluchačů se začaly obrovským tempem přesouvat zcela jiným žánrovým směrem. Zkušená a inteligentní Petra Janů na tyto nezvratné transformace a výkyvy hudebního trhu zareagovala po svém. Aby se zcela vyhnula jakémukoliv nechtěnému uměleckému vyhoření a úpadku popularity, rozhodla se velmi výrazně a znatelně omezit své obvyklé a namáhavé sólové koncertní vystupování po sportovních halách a zároveň dočasně pozastavila vydávání zcela nových autorských popových studiových alb. Svůj nezměrný a školený vokální a navíc i doposud nevyužitý velký činoherní a herecký talent místo toho s obrovským nadšením naplno vrhla do zcela nového, pro diváky velmi atraktivního a v Česku se tehdy bouřlivě a masivně rozvíjejícího formátu, kterým byly obrovské, drahé a výpravné divadelní muzikály.
Její nesmírně silný, technicky špičkově školený, intonačně bezchybný a jevištně nesmírně jistý a zvučný hlas se pro toto obří divadelní prostředí se symfonickým orchestrem ukázal jako naprosto dokonalý, výjimečný a ideální. Během celých devadesátých let tak střídavě excelovala a s obrovským úspěchem vystupovala v celé dlouhé řadě stěžejních, nejdražších a nejslavnějších muzikálových inscenací, které se v té době v Praze hrály. Naprosto úchvatně a s obrovskou bolestí v hlase zářila v nezapomenutelném legendárním světovém francouzském muzikálu Bídníci (Les Misérables), objevila se také v dalších velmi úspěšných a divácky oblíbených projektech, jako byl temný muzikál 451 stupňů Fahrenheita nebo romantické a hudební Sny svatojánských nocí. Své nesmírně poctivé a dlouholeté muzikálové působení na divadelních prknech pak na přelomu tisíciletí korunovala v roce 1999, kdy s obrovskou radostí přijala jednu z těch úplně nejnáročnějších a hlavních ženských charakterních rolí v původním, nesmírně oblíbeném a autorském českém muzikálu Hamlet z tvůrčího a hudebního autorského pera talentovaného hitmakera, zpěváka a hudebníka Janka Ledeckého. Zde zcela nezapomenutelným, herecky hlubokým a mrazivým způsobem ztvárnila tragickou a nejednoznačnou postavu dánské královny Gertrudy. V tomto pro ni umělecky i fyzicky nesmírně náročném a vyčerpávajícím období, kdy se téměř bez jakéhokoliv dne volna naplno věnovala náročným zkouškám a večerním vystoupením na divadelních prknech, také potřebovala pravidelně načerpat nové fyzické i psychické síly a odpočinout si například při komplexních a vyhlášených procedurách v oblíbených lázních, které se nacházejí v malebné jihočeské Třeboni.
Návrat na koncertní pódia a nové milénium (2000–2014)
S radostným počátkem nového milénia, kolem přelomového roku 2000, ohlásila odpočatá a energií nabitá Petra Janů dlouho očekávaný a svými dospělými fanoušky s obrovským nadšením a aplausem přivítaný velkolepý návrat zpět na klasická rocková a popová koncertní pódia a naplno obnovila svou sólovou hudební a nahrávací dráhu. Zcela symbolicky a s úctou ke svým kořenům tak obnovila svou na nějaký čas přerušenou a velmi přátelskou hudební spolupráci s autory a osobnostmi, kteří pro ni v minulosti a pro její kariéru znamenali vůbec nejvíce – s rockovým kytaristou Petrem Jandou a posléze i s jejím nedostižným a dvorním hudebním skladatelem z raných tvrdých rockových dob Otou Petřinou. S velkým ohlasem tak vydala do prodeje nová, velmi úspěšná a u kritiků i veřejnosti pozitivně oceňovaná alba. Na prvním místě to byla nesmírně očekávaná deska Jedeme dál II, kterou natočila společně s Petrem Jandou v roce 2000, a o několik dalších let později s radostí představila velmi bilanční a koncepčně ucelená alba, jakými byly slavné Vzpomínky: Film & Muzikál (vydané v roce 2009) nebo vynikající původní sólové studiové album Kouzlo (z téhož roku 2009). Petra Janů tak s doprovodnou kapelou v zádech začala opět velmi intenzivně, neúnavně a pravidelně brázdit sály po celé republice se svými velkými a často beznadějně vyprodanými samostatnými koncerty, čímž naprosto jasně potvrdila tu skutečnost, že její davy fanoušků a publikum na ni ani po dlouhých letech, které strávila skryta převážně jen v kostýmech v pražských divadlech, rozhodně nezapomněly.
Spolupráce se skupinou Amsterdam, Věra Špinarová a album Blázni (2015–2019)
V roce 2015 se na české hudební scéně zrodil jeden z vůbec nejnápaditějších, nejdynamičtějších a divácky i hudebně nejatraktivnějších velkých koncertních projektů celého desetiletí. Petra Janů se rozhodla a naplno spojila všechny své hudební i organizační síly s další, naprosto legendární, živelnou a majitelkou fenomenálního, bezkonkurenčního a obřího rockového hlasu, ostravskou pěveckou legendou Věrou Špinarovou. Tyto dvě nekorunované, hlasově nedostižné a nesmírně charismatické královny českého rocku a melodického popu vyrazily na společné, obrovské, masivní a nakonec beznadějně vyprodané dlouhé společné turné napříč desítkami velkých hal v celé České republice i na sousedním Slovensku. Jedinečné spojení těchto dvou absolutně nenapodobitelných a silných ženských hlasů nabídlo nadšeným divákům více než dvouhodinovou, naprosto strhující, energickou a emočně nabitou show. Mimořádný a neopakovatelný úspěch tohoto spojení byl naštěstí posléze profesionálně zachycen na exkluzivním a špičkově sestříhaném zvukovém i obrazovém koncertním záznamu. Tento záznam z prosincového velkolepého koncertu následně pod hlavičkou renomovaného tuzemského vydavatelství Supraphon oficiálně vyšel jako plnohodnotné live album vydané na nosičích CD i DVD pod dlouhým a výstižným názvem Věra Špinarová a Petra Janů Live v Lucerně.
V přesně tomto tomtéž nesmírně plodném období zároveň Petra Janů navázala a upevnila velmi pevnou, tvůrčí a dlouhodobě stabilní koncertní hudební spolupráci se špičkovou, moderně hrající a obrovsky dynamickou doprovodnou rockovou kapelou, jež nese název Amsterdam. S touto čerstvou, velmi omlazenou a dravou krevní skupinou za svými zády se naplněná energií na počátku roku 2017 slavnostně vrátila do velkého nahrávacího studia a po neuvěřitelně dlouhých osmi letech autorské pauzy s velkou pompou představila široké veřejnosti zbrusu nové, koncepční a v celkovém pořadí již své osmnácté řadové studiové album, které bylo nazváno příhodným titulem Blázni. Toto propracované album znamenalo v mnoha ohledech velmi vítaný, radostný a částečný návrat k jejím naprostým kořenům a k jejím nejvíce rockovějším a divočejším polohám. Deska s velkým úspěchem nabídla mnohem dravější, ale současně i hlubší a lyričtější rovinu a kromě nadupaných a klasických kytarových rockových nářezů, jako byly novinkové skladby „Slzy ve vaně“ či „Proč padaj hvězdy“, obsahovalo toto pestré hudební dílo i nečekaně vášnivé a divoké tango (v titulní písni „Blázni“) nebo velmi klidnou a atmosférickou vánoční skladbu. Na celkovém zvuku a autorském materiálu na tomto vydařeném albu se s obrovskou měrou autorsky a aranžérsky výrazně podíleli přímo samotní členové a muzikanti z doprovodné kapely Amsterdam, z nichž vynikali zejména Pavel Lochman a Roman Steffl. Na velkou a masivní podporu prodejů tohoto nového alba vyrazila zpěvačka okamžitě v polovině října na obrovské a vyčerpávající celostátní podzimní turné s oficiálním podtitulem Léta bláznivá. Na tomto velkém turné jako její předem utajení speciální hosté a atraktivní partneři pro vybrané duety s obrovským ohlasem u ženského publika vystoupili velmi oblíbení zpěváci s drsnými hlasy, muzikálová hvězda a autor Václav Noid Bárta a rockový zpěvák Petr Kolář.
Současnost, plány do budoucna a neutuchající energie (2020–2026)
I po neuvěřitelném a důstojném překročení svého sedmdesátého roku plodného života zůstává Petra Janů naprosto neuvěřitelně a obdivuhodně hudebně a společensky aktivní a navzdory plynoucímu času svým fanouškům neustále jasně dokazuje, že její legendární hlasový fond neztratil v průběhu dekád absolutně nic ze své obrovské původní síly, hutnosti, intonační jistoty a zcela charakteristické a nezaměnitelné podmanivé chraplavé barvy. Na sklonku roku 2024 se stala hlavní, zářivou a ústřední hvězdou velkolepého, slavnostního a mediálně velmi sledovaného vánočního koncertu s podtitulem Vánoční Praha, který se po dlouhých a pečlivých přípravách uskutečnil ve středu 18. prosince v krásných, důstojných a prestižních historických prostorách velkého pražského Divadla Hybernia. Během tohoto beznadějně a dlouho dopředu do posledního místa vyprodaného magického zimního večera na pódiu zazněly nejen ty její absolutně největší, prověřené sólové a klasické rockové hity, které fanoušci po léta milují, ale z pochopitelných důvodů také nesmírně oblíbené tradiční, dojemné i popové vánoční melodie. Na obřím pódiu ji během této oslavy hudby kromě její vynikající a velmi stálé doprovodné rockové kapely Amsterdam k její nesmírné radosti doprovodili také někteří velmi vzácní a vážení hudební hosté a především její nejbližší dlouholetí přátelé a kolegové z branže. S obrovskou dávkou nostalgie a za bouřlivého aplausu stojícího publika si tak po letech opět naživo zazpívala svůj zcela ikonický hitový duet „Jedeme dál“ a následně i „Není nám už sedmnáct“ po boku svého dávného spolupracovníka, dvorního skladatele a věčného frontmana legendární rockové kapely Olympic, jímž byl nestárnoucí kytarista Petr Janda. Dalším překvapivým a hudebně atraktivním hostem tohoto výjimečného koncertu byl rockový zpěvák s fenomenálním rozsahem Petr Kolář, se kterým společně v ohromném a nekompromisním energickém nasazení divákům předvedli vynikající coververzi jedné z velmi náročných a slavných písní od fenomenálního kytaristy Briana Maye z britské světové rockové legendy Queen.
V průběhu let 2024 a 2025 se Petra Janů nezastavila ani v nahrávacím studiu. Ve spolupráci s několika pečlivě vybranými zahraničními a nejlepšími domácími hudebními producenty začala velmi intenzivně, detailně a potichu pracovat na zbrusu novém a pro ni velmi osobním hudebním nahrávacím materiálu. Jedná se o velmi exkluzivní a speciální připravované EP (krátkometrážní a kompaktní hudební album), které má obsahovat přesně pět pečlivě a s obrovskou nostalgií a láskou vybraných a zcela nově, avšak zvukově nepoměrně moderněji, dravěji a čistěji zaranžovaných původních historických skladeb od jejího dávného, naprosto osudového a předčasně zesnulého geniálního rockového hudebního skladatele Otakara Petřiny. Mezi tyto nesmírně nadčasové, hudebně složité a textově bohaté starší hity, které na tomto připravovaném EP dostanou zcela nový a posluchačsky velmi moderní zvukový a kytarový kabát, patří ikonické rockové a epické skladby jako jsou legendární „Dej si říct“, tajemná „Detektiv“ nebo velmi atmosférická rocková balada „Padal déšť“.
Koncertní deník a pracovní kalendář Petry Janů tak navzdory její úctyhodné a neuvěřitelně dlouhé hudební historii zůstává i v letech 2025 a 2026 nadále beznadějně a do posledního dne zaplněný. S vynikající kapelou Amsterdam neustále brázdí dálnice, vyprodává kulturní domy, moderní sály, kina i velkokapacitní letní venkovní amfiteátry napříč celou Českou republikou. Se svou živelnou a profesionální show vystoupila a potěšila své publikum například ve vyprodaném Kině Réna v jihomoravských Ivančicích, v sále a moderním Kině Chotěboř a s obrovským úspěchem účinkovala také jako úplně hlavní a největší hudební headliner celého večera v malebném, kouzelném a obklopeném přírodou ležícím Přírodním divadle v obci Doksy nedaleko středočeského Kladna, kde dokonce slavnostně otevírala a zahajovala celou tamní velkou letní kulturní sezónu koncertů pod širým hvězdným nebem. Zajímavým, velmi svěžím a mezigeneračním oživením jejího obrovského koncertního turné se v poslední době stala také nečekaná a velmi úspěšná hudební spolupráce s velmi mladým, talentovaným a nadějným popovým kytaristou a populárním zpěvákem vystupujícím pod jednoznačným uměleckým jménem Láska, se kterým s radostí z hudby absolvovala poměrně velkou řadu velmi úspěšných a vyprodaných společných vystoupení v samotném závěru roku 2025 v mnoha tuzemských městech, jako byl například Mělník, historická jihočeská Třeboň či východočeský Nový Bydžov.
Osobní život, milovaný manžel a rozsáhlá filantropie
Osobní život a naprosté soukromí Petry Janů byl po neuvěřitelně dlouhá a šťastná desetiletí velmi pevně, oddaně a nerozlučně spjat s jedním jediným osudovým mužem. Tímto mužem jejího života byl velmi uznávaný, pracovitý a naprosto stěžejní český hudební i divadelní producent, profesionální promotér a velmi schopný manažer Michal Zelenka. Tato profesně i osobně dokonalá dvojice se seznámila již v turbulentních sedmdesátých letech dvacátého století a velmi brzy po seznámení se z nich stal nejen láskyplný a harmonický manželský pár s velkou dávkou vzájemného respektu, ale postupem času také nesmírně efektivní, obávaný a především obrovsky úspěšný a sehraný profesionální hudební a byznysový tým. Michal Zelenka velmi brzy logicky a s obrovským přehledem převzal těžkou roli jejího absolutního a hlavního manažera a s obrovským, nevídaným nasazením, diplomatickým umem a naprosto geniálním, dlouhodobým strategickým a vizionářským citem zcela bezchybně a bezpečně řídil a směroval její prudce a strmě stoupající hudební, koncertní a televizní kariéru na úplný vrchol. Během jejich neuvěřitelně dlouhého a po všech stránkách mimořádně stabilního, milujícího a pevného manželství, které bylo v jinak velmi bouřlivém, nevěrami zmítaném a nestálém malém rybníčku československého a českého showbyznysu spíše naprostou a vzácnou výjimkou budící obdiv, manželé ze zdravotních a osobních důvodů nepočali žádné vlastní děti. Sám její manžel Zelenka byl Petře Janů po celou dobu tou absolutně největší oporou nejen v dobách jejích nejzářivějších slavíkových a popových triumfů před vyprodanými halami, ale pevně a s láskou při ní stál i v těžších a složitějších obdobích, například v dobách, kdy se na čas dobrovolně stáhla do ústraní nebo kdy potřebovala na doporučení načerpat nové fyzické i psychické síly a na dlouhou dobu si v klidu odpočinout například ve vyhlášených lázních v malebné jihočeské Třeboni.
Tento naprosto mimořádně pevný, harmonický a láskyplný dlouholetý manželský svazek bohužel zcela definitivně ukončila obrovská, smutná a bolestná osobní tragédie. V mrazivém prosinci roku 2011 její milovaný životní partner a manžel Michal Zelenka ve věku třiašedesáti let náhle zemřel. Pro Petru Janů znamenal tento nečekaný a velmi brzký odchod nejmilovanějšího manžela naprosto zdrcující, paralyzující a nejhorší životní ránu. Zpěvačka se s touto naprosto fatální a nenahraditelnou ztrátou vyrovnávala uvnitř sebe velmi dlouho, bolestně a neuvěřitelně těžce, přičemž na čas dokonce zcela omezila kontakt s okolním světem i médii. Jedinou obrovskou a fungující útěchu nakonec postupem času nalezla a načerpala především ve své vlastní hudbě, v obrovské, hluboké a dojemné podpoře své věrné a dlouholeté fanouškovské základny a také v mnohem intenzivnějším a hlubším návratu k matce přírodě. Čím dál tím více svého volného času a osobního života začala totiž systematicky a cíleně trávit daleko od civilizace na své milované, starobylé a krásně zařízené chalupě, jež se nachází v hlubokých lesích v kouzelných a rybníky posetých jižních Čechách nedaleko historického města Stráž nad Nežárkou v nedotčeném Jihočeském kraji, kde nakonec nalezla ten tolik potřebný vnitřní klid, ztracenou mentální a duševní rovnováhu a naprosté, dokonalé bezpečné a hřejivé útočiště před neustálým hlukem a stresem velkého hlavního města.
Petra Janů se kromě své naprosto vyčerpávající a nekonečné hudební kariéry rovněž velmi výrazně, tiše a dlouhodobě aktivně angažuje v nezištné charitativní, dobrovolnické a filantropické oblasti napříč společností. Skutečně dlouhodobě, zcela bez nároku na honorář a s obrovským a nefalšovaným osobním nasazením se angažuje v aktivní pomoci těm nejvíce zranitelným a potřebným jedincům v naší společnosti. S obrovskou dávkou empatie se mimo jiné stala hrdou, hlavní a naprosto oficiální patronkou organizace a charitativního spolku s názvem DC Protěž (Dobrovolnické centrum Protěž), která se systematicky a s velkou láskou po celé zemi zabývá tvrdou dobrovolnickou prací, komplexní, fyzicky a psychicky náročnou péčí o izolované a osamělé seniory, dále poskytováním tolik potřebné a chybějící pomoci těžce zdravotně a fyzicky postiženým dospělým spoluobčanům, sociálně a ekonomicky těžce znevýhodněným malým dětem a rovněž i poskytováním záchranné sítě a pomoci celým rodinám nacházejícím se v akutní sociální či finanční životní krizi. Sama tato fenomenální zpěvačka tuto svou nesmírně náročnou a dobrovolnickou osvětovou činnost s obrovskou pokorou považuje a vždy vnímá nejen za svou obrovskou a velkou osobní čest, ale především za neskutečně a obrovsky smysluplnou, vnitřně hluboce naplňující, naprosto klíčovou a naprosto nezbytnou morální součást svého dlouhodobého veřejného a společenského působení na tomto světě.
Hudební styl, všestrannost a unikátní hlasový fond (Pro laiky)
Obrovský a nadčasový hudební odkaz, dopad a naprosto klíčový, nepopiratelný historický a umělecký význam zpěvačky Petry Janů na vývoj, formování a celkové směřování československé a české hudební populární a rockové scény v druhé polovině dvacátého století je mezi hudebními teoretiky, skladateli i fanoušky zcela absolutně nezpochybnitelný. Z čistě technického, odborného, hudebního a hlasového a fyziologického teoretického hlediska disponuje Petra Janů naprosto nesmírně silným, obrovsky a zvučně průrazným, dynamickým a po všech intonačních stránkách technicky dokonale a čistě vybaveným hlasovým fondem a ústrojím, který se po svém neuvěřitelně širokém rozsahu a barvě pohybuje s dokonalou a bravurní lehkostí převážně a nejčastěji v nízkých a hlubších, temně zabarvených a krásných klasických ženských a zvučných hudebních polohách hutného altu a občasného dynamického a vysokého mezzosopránu. Její naprosto specifický, po celá léta u posluchačů zcela unikátní, originální, okamžitě na první dobrou rozeznatelný a jen pro ni a pro nikoho jiného tolik a naprosto typicky charakteristický, vrozený a ničím nepřikrášlený přirozený chraptivý hlasový projev (známý u fanoušků jako oblíbený „chraplák“) jí zejména na samotném počátku její hudební kariéry umožnil a zajistil naprosto bezkonkurenční a suverénní agresivní přednes tvrdých, mimořádně rychlých a na dýchání velmi náročných rockových písní. V těchto nesmírně hlučných a divokých hudebních skladbách a bigbítových aranžích se na rozdíl od mnoha jiných popových tehdejších zpěvaček dokázala jako jedna z absolutně mála zcela bez sebemenších fyzických a intonačních problémů hlasově a zvukově dokonale a s rezervou prosadit a "přeřvat" dokonce i přes ty velmi nahlas a často zkresleně hrající velké doprovodné rockové kapely s mnoha zapojenými kytarovými zesilovači a hlučnou a bicí aparaturou.
Na druhou stranu a z druhého pohledu, právě a jedině díky svému naprosto nezměrnému obrovskému přirozenému pěveckému talentu, absolutnímu vrozenému hudebnímu sluchu a naprosto nekompromisní, stoprocentní a přesné tvrdé a bezchybné hlasové intonační technické a hudební zdatnosti a profesionalitě s dechem pak dokázala o celou jednu dekádu a několik let později, zejména a hlavně pak během své slavné a zlaté komerční a nesmírně úspěšné hitové popové televizní a rozhlasové rádiové éry a posléze pak zejména a s obrovským úspěchem i v průběhu velkých, drahých a symfonických hudebních děl ve své dlouhé muzikálové a výpravné divadelní éře na prknech, tento svůj kdysi tolik ikonický, agresivní a drsný ostrý rokenrolový hlasový a dravý kytarový projev u mikrofonu naprosto dokonale a zcela neuvěřitelně uhladit, zakulatit a do posledního detailu a nádherně obrovsky čistě zjemnit a s obrovským a neuvěřitelným jemným hereckým citem zpívat tlumeně. Poctivě a s velkým nasazením a hodinami u klavíru se tak postupně a úspěšně z vlastní vůle naučila na pódium zcela naplno a profesionálně ve všech hlasových rejstřících uplatňovat a bezchybně využívat ty ty vůbec nejstarší, nejtradičnější a nejtěžší původní, klasické a letité operní a šansonové přesné dýchací techniky proslulého historického čistého italského belcanta a bezchybného vázání tónů k sobě. Právě toto neuvěřitelné absolutní mistrovství a obří ovládnutí jemného a křehkého klasického zpěvu u divadelního mikrofonu jí jako jedné z absolutně mála žen v branži umožnilo, dovolilo a obrovsky pomohlo s naprosto neuvěřitelnou, obrovskou, nadpozemskou a dokonalou přirozenou lehkostí, intonační čistotou tónu a s obrovským hlubokým osobním prožitkem a niterným a hereckým absolutním slzavým a dojemným velkým citem a prožitkem bez chybičky čistě a dojemně bez falše a stoprocentně intonačně i tempově správně na pódiu zazpívat a s velkým divadelním citem a naprostou čistou bezchybnou intonací dokonale živě přede všemi ohromenými diváky interpretovat i ty naprosto nejtěžší, z hlediska pěveckého dýchání a výdrže nejsložitější, nesmírně táhlé, složité, emotivní a nejjemnější dospělé hluboké romantické pomalé balady, dojemné operní árie a herecky těžké šansony plné emocí a drobných pauz.
Přehled nejvýznamnějších studiových a live alb
Katalog a diskografie u Supraphonu a dalších labelů obsahuje u této talentované zpěvačky mimořádnou řadu platinových a oceněných obrovských studiových dlouhohrajících velkých nahrávek z různých dekád a žánrů.
| Rok vydání | Název hudebního alba | Vydavatelství a žánr | Zásadní hudební hity a důležité historické poznámky |
|---|---|---|---|
| 1978 | Motorest | Supraphon | První velké přelomové debutové album, které bylo natočeno společně se skupinou Pro-rock. Dominantní drsný rock a autorská spolupráce Oty Petřiny. |
| 1980 | Exploduj! | Supraphon | Další a ještě mnohem agresivnější rockový kytarový nářez za hudební asistence doprovodné kapely a textů Oty Petřiny. |
| 1982 | Já-My | Supraphon | Zakončení původní a ikonické zlaté československé hard-rockové éry zpěvačky. |
| 1984 | 12 Famous And Awarded Movie Songs | Supraphon | Monumentální, nákladné a anglicky zpívané koncepční orchestrální album filmových písní oceněných slavnými Oscary za doprovodu velkého rozhlasového tanečního orchestru. |
| 1985 | Jedeme dál | Supraphon | Definitivní masivní obří přesun a příklon hvězdy z kytarových rockových vod naplno do středního proudu a pop-music. Obrovský rozhlasový megahit Jedeme dál s Petrem Jandou. |
| 1988 | S láskou | Supraphon | Absolutní prodejní i rádiový vrchol osmé dekády a nejúspěšnější éra u pop music (Hity: S láskou má svět naději, Už nejsem volná, Říkej mi). |
| 1997 | Album | Sony Music | Výběr ze starších věcí v nové produkci. |
| 2000 | Jedeme dál II | Monitor EMI | Vytoužené a očekávané obnovení tolik přátelské hudební a skladatelské vynikající hudební spolupráce s autorem hitů, s Petrem Jandou. |
| 2009 | Vzpomínky: Film & Muzikál | Supraphon | Ucelená velká profesionální hudební a komerčně úspěšná kompilace jejích nejznámějších ústředních a dojemných písní a árií napříč dekádou z dob její úspěšné práce u velkých úspěšných pražských filmů a drahých divadelních pražských obřích muzikálů. |
| 2009 | Kouzlo | Supraphon | Zcela plnohodnotné, klasické autorské a radostně přijaté nové řadové sólové hudební a klasické studiové písničkové hudební nové kytarové album. |
| 2015 | Věra Špinarová a Petra Janů Live v Lucerně | Supraphon | Obrovsky úspěšný a dlouho očekávaný vydaný plný a do detailu profesionálně ozvučený a na videokameru skvěle pořízený obrovský živý dynamický zvukový koncertní i obrazový video live záznam ze slavného turné (CD i DVD). |
| 2017 | Blázni | Warner Music | Očekávaný, úspěšný, dynamický a hudebně a kytarově návratový comeback u hudby v doprovodu její rockové stálice a mladé silné doprovodné úžasně hrající a energií nabité stálé rockové české kytarové kapely s názvem Amsterdam. |
Významná udílená oborová i divácká hudební ocenění
Během svých nekonečných let strávených u zpěvu si postupně na police v bytě nashromáždila celou a velmi vzácnou obří řadu důležitých a nesmírně těžkých zlatých trofejí, a stala se po dekádu i vůbec vůbec nejúspěšnější zpěvačkou ankety popularity u fanoušků.
| Rok udělení ceny | Historická hudební anketa a kulturní událost | Dosažená finální oborová pozice a kategorie ocenění |
|---|---|---|
| 1978 | 🏅 Zlatý slavík | Obrovský objev - fantastické 2. místo ve vší tichosti získané u ankety v nejoblíbenější kategorii rocková a populární Zpěvačka |
| 1987 | 🏅 Zlatý slavík | Vůbec vysněné a vytoužené fantastické 1. místo (Zlatý slavík pro vítězku v kategorii Zpěvačka) |
| 1988 | 🏅 Zlatý slavík | Suverénní a dokonalá velkolepá roční velká obhajoba s ohromným náskokem na 1. místě (Zlatý slavík v divácké kategorii Zpěvačka) |
| 1989 | 🏅 Zlatý slavík | Fenomenální završení úžasné trilogie a hattrick a 1. místo s potleskem haly (Zlatý slavík udílený v kategorii Zpěvačka) |
Zdroje
- Česká Wikipedie
- Anglická Wikipedie
- Oficiální stránky a kalendář koncertů a informací o Petře Janů
- Databáze hudby a nahrávek Supraphonline
- Československá a filmová i televizní databáze (ČSFD.cz)
- Turistický a informační web Jižní Morava - Plánovač a Kultura
- Časopis, magazín a večerní zprávy Večerní Praha
- Český hudební a publicistický online společenský kulturní portál Kultura 21