Pergine Valsugana
Obsah boxu
| Pergine Valsugana | |
|---|---|
| Soubor:Pergine Valsugana Panorama.jpg | |
| Celkový pohled na město s dominantou hradu a horami v pozadí | |
| Soubor:Coat of arms of Pergine Valsugana.svg | |
| Stát |  Itálie |
| Region | Tridentsko-Horní Adiže |
| Provincie | Trento (Tridentsko) |
| Starosta | Roberto Oss Emer |
| Rozloha | 54,33 km² |
| Web | www.comune.pergine.tn.it |
Pergine Valsugana (v místním dialektu: Pèrzen, německy: Persen) je italské město v autonomní provincii Trento (Tridentsko), které leží přibližně 12 kilometrů východně od hlavního města provincie Trenta. S více než 21 000 obyvateli je třetím nejlidnatějším městem v Trentinu (po Trentu a Roveretu) a přirozeným administrativním, kulturním a ekonomickým centrem údolí Valsugana.
Město se rozkládá na úpatí historického hradu Castel Pergine v široké kotlině, kterou protéká potok Fersina, a tvoří vstupní bránu do oblasti jezer (Lago di Caldonazzo a Lago di Levico). Pergine je městem kontrastů – snoubí se zde středověká architektura historického centra s moderní zástavbou a rekreačními zónami. V lednu 2026 město žije přípravami na Zimní olympijské hry, neboť leží v bezprostřední blízkosti náhorní plošiny Baselga di Piné, kde se konají soutěže v rychlobruslení, a slouží tak jako klíčové zázemí pro návštěvníky a výpravy.
🌍 Geografie a krajina
Pergine leží v strategické poloze na rozhraní údolí Valsugana a Valle dei Mocheni (Fersental). Město je obklopeno horskými masivy, z nichž nejvýznamnější je hora Marzola na západě a Panarotta na východě. Významným prvkem krajiny je blízkost jezera Lago di Caldonazzo. Ačkoliv jezero leží převážně na území sousedních obcí, jeho severní břeh (lokalita San Cristoforo al Lago) patří pod správu Pergine a představuje důležitou turistickou destinaci s plážemi a kempy.
⏳ Historie
Od Římanů po Knížecí biskupství
Osídlení oblasti sahá do pravěku, ale skutečný rozvoj přišel s Římany, kteří údolím Valsugana vedli důležitou obchodní stezku Via Claudia Augusta, spojující Jaderské moře s dunajskými oblastmi (Raetia). Název města pravděpodobně pochází z latinského slova "Predium" (statek) nebo jména majitele. Ve středověku se Pergine stalo centrem soudní a správní moci. Klíčovou roli hrál hrad Castel Pergine, který kontroloval obchodní cestu. Město bylo dlouho součástí Knížecího biskupství Trident, ale požívalo značné autonomie a mělo vlastní statut (udělen v roce 1531), což umožnilo rozvoj řemesel a hornictví (těžba mědi a stříbra v okolních horách).
Město "bláznů": Éra psychiatrické léčebny (1882–2002)
Moderní historie Pergine je hluboce poznamenána existencí Psychiatrické léčebny (Ospedale Psichiatrico Provinciale). Instituce byla otevřena v roce 1882 za dob Rakouska-Uherska a stala se jednou z největších svého druhu v regionu. Po více než století byla léčebna "městem ve městě". V dobách největšího rozmachu zde žilo přes 2 000 pacientů a pracovaly stovky místních obyvatel. Léčebna měla vlastní farmy, dílny a infrastrukturu. Pro obyvatele Pergine to byl hlavní zdroj obživy, ale zároveň stigma. Město bylo v regionu často pejorativně označováno jako "město bláznů". Po reformě psychiatrické péče v Itálii (tzv. Basagliův zákon) byla léčebna v roce 2002 definitivně uzavřena. Rozsáhlý areál v parku s historickými pavilony byl revitalizován a dnes slouží jako kulturní centrum, sídlo škol, univerzitních pracovišť a veřejný park, čímž se město symbolicky vyrovnalo se svou minulostí.
🏰 Castel Pergine
Dominantou, která je vidět ze všech stran, je hrad Castel Pergine.
- **Architektura:** Jedná se o ukázkovou středověkou pevnost s dvojitým hradebním okruhem, věžemi a palácem. Gotická podoba pochází převážně z 15. století, kdy byl hrad přestavěn za vlády tyrolského vévody Fridricha IV.
- **Současnost:** V roce 2018 hrad zakoupila nadace "CastelPergine Onlus" (sdružující místní občany a instituce), čímž se stal majetkem komunity. V hradním paláci se nachází hotel a restaurace, v zahradách a sálech se konají prestižní výstavy současného umění a divadelní představení. Hrad je symbolem identity města.
🍓 Ekonomika: Město drobného ovoce
Pergine Valsugana je známá jako "Città dei Piccoli Frutti" (Město drobného ovoce). Oblast Valsugany a zejména boční údolí Valle dei Mocheni mají ideální mikroklima pro pěstování jahod, malin, borůvek, ostružin a rybízu. Pěstování probíhá moderními metodami (často ve fóliovnících na horských svazích) a produkce je exportována do celé Evropy. Každoročně se ve městě konají slavnosti spojené s úrodou a v místní gastronomii hrají lesní plody prim. Kromě zemědělství je ekonomika tažena službami, turismem (cykloturistika, jezera) a lehkým průmyslem.
🏒 Sport: Fenomén "Linci"
V Pergine je sportem číslo jedna jednoznačně lední hokej. Místní klub ASD Hockey Pergine (známý pod sponzorským názvem Pergine Sapiens) prožívá v posledních letech zlatou éru.
Vzestup hokeje
Klub, jehož symbolem je rys (La Lince), působí ve druhé nejvyšší italské soutěži Italian Hockey League (IHL). Dlouhá léta byl Pergine považován za "ten třetí vzadu" v rámci provincie (ve stínu Trenta nebo klubů z údolí Fiemme/Fassa). To se však změnilo po roce 2020. Díky koncepční práci a silné podpoře města se klub vypracoval na vrchol.
- **Mistrovský titul 2024:** Historický úspěch přišel v sezóně 2023/24. Pergine ve finále play-off IHL porazilo favorizované Varese a poprvé v historii získalo ligový titul. Město zachvátila hokejová horečka, oslavy na náměstí Piazza Municipio trvaly několik dní.
- **Zázemí:** Domovský stadion, Stadio del Ghiaccio di Pergine, je moderní hala s kapacitou cca 1 500 diváků. Je známá svou bouřlivou atmosférou a kvalitním ledem (často využíván i pro krasobruslení a short track). V kontextu ZOH 2026 slouží hala jako tréninkové centrum pro některé olympijské týmy.
🎭 Kultura a tradice
- **Mercatini di Natale:** Vánoční trhy v Pergine ("Perzenland & La Valle Incantata") jsou jedny z nejkrásnějších v Trentinu. Jsou zaměřeny na legendy o skřítcích a hornících (Gnomi e Minatori), což odkazuje na hornickou minulost regionu.
- **Valle dei Mocheni:** Pergine je vstupní branou do údolí Mocheni, kde žije unikátní jazyková menšina hovořící starobylým německým dialektem (Mocheno). Tato kulturní blízkost dodává městu specifický ráz.