PRECHEZA a.s.

PRECHEZA a.s.
Založení	1. dubna 1894
Sídlo	Přerov, Česko
Založení	1. dubna 1894
Ičo	26872307
Název	PRECHEZA a.s.
Obrat	4,419 miliardy Kč (2025)
Název	PRECHEZA a.s.
Sídlo	Přerov, Česko
Odvětví	Chemický průmysl
Produkty	Titanová běloba, železité pigmenty, Kyselina sírová, síran vápenatý
Odvětví	Chemický průmysl
Zisk	512 milionů Kč (2025)
Zaměstnanci	cca 650

Precheza (oficiálně zapsána jako PRECHEZA a.s., historická zkratka z názvu Přerovské chemické závody) je česká společnost působící v oboru těžkého chemického průmyslu, která sídlí ve městě Přerově v Olomouckém kraji. Jedná se o největšího výrobce anorganických pigmentů na území České republiky a jediného tuzemského producenta titanové běloby. Podnik tvoří jednu z nejziskovějších průmyslových větví holdingové skupiny Agrofert, která byla zřízena a vlastněna Andrejem Babišem (od roku 2026 spravována prostřednictvím fondu RSVP Trust).

Nosným výrobním programem společnosti je produkce oxidu titaničitého (distribuovaného pod obchodní značkou PRETIOX), železitých pigmentů (FEPREN) a průmyslové kyseliny sírové. Celková maximální roční kapacita výroby titanové běloby dosahuje 62 000 tun. Naprostá většina celkové produkce chemického závodu (více než 85 procent) směřuje na export, především na trhy států Evropské unie, Severní Ameriky a do asijsko-pacifického regionu.

⏳ Historie a vývoj podniku

Počátky chemické výroby v Přerově spadají na konec devatenáctého století. Společnost byla formálně založena 1. dubna 1894 pod názvem „První moravská rolnická továrna akciová na soustředěná hnojiva a lučebniny v Přerově“. Vznik továrny byl přímou reakcí na fakt, že v tehdejší době na území Moravy neexistoval žádný tuzemský výrobní závod na produkci průmyslových hnojiv, ačkoliv region disponoval více než 1,2 miliony hektarů zemědělské půdy. Lokalita pro výstavbu byla vybrána díky strategické pozici Přerova jakožto klíčového železničního uzlu Rakouska-Uherska.

Původní výrobní program továrny stál na produkci superfosfátových hnojiv, fluorokřemičitanu sodného a kostní moučky. Po vzniku samostatného Československa došlo v roce 1921 k první zásadní diverzifikaci provozu, kdy byla instalována bateriová extrakce pro zpracování olejnatých semen (především na výrobu lněného oleje). Na tento krok navázalo v roce 1926 zahájení produkce lakových olejů a fermeží, které se v továrně udržely až do roku 1949.

Klíčový strukturální zlom v dějinách podniku nastal v roce 1968, kdy došlo k zahájení výroby anorganických pigmentů (titanové běloby a železité červeně). Zavedení sulfátové technologie pro výrobu titanové běloby zařadilo tehdejší Československo na pozici čtvrté země na světě, která tento náročný technologický postup průmyslově zvládla.

V roce 1993 byla po téměř stu letech definitivně ukončena původní výroba zemědělských hnojiv a podnik se plně přeorientoval na pigmenty a průmyslové kyseliny. Během katastrofálních povodní na Moravě v červenci roku 1997 byl celý chemický areál zásadně poškozen záplavovou vlnou z řeky Bečva, což vedlo k úplnému zastavení veškeré produkce na dobu přesahující jeden měsíc.

V roce 2005 se akciová společnost stala součástí konglomerátu Agrofert. V roce 2009 překročila historická výroba titanové běloby milník jednoho milionu vyprodukovaných tun.

🧪 Produkty a technologie výroby

Výrobní portfolio společnosti Precheza je rozděleno do čtyř základních segmentů, které na sebe technologicky úzce navazují.

Titanová běloba (PRETIOX)

Titanová běloba (chemicky oxid titaničitý, $TiO_2$) představuje dominantní zdroj tržeb společnosti (historicky tvoří zhruba 85 až 90 procent celkového obratu). Výroba probíhá takzvaným sulfátovým procesem. Vstupní surovinou je černý minerál ilmenit (titanát železnatý), který je v chemických reaktorech rozpuštěn pomocí koncentrované kyseliny sírové. Následnou krystalizací, filtrací a vícenásobným promýváním se odděluje síran železnatý. Získaný meziprodukt je následně srážen a přeměněn v rotačních kalcinačních pecích za extrémně vysokých teplot na čistě bílý krystalický prášek.

Společnost vyrábí oxid titaničitý v obou jeho základních krystalických modifikacích – anatasové i rutilové. Produkt je primárně využíván jako bílý pigment při výrobě nátěrových hmot, plastů, papíru a syntetických vláken. Speciální čisté šarže nacházejí uplatnění ve farmaceutickém průmyslu a při výrobě kosmetiky (například do opalovacích krémů, kde oxid titaničitý slouží jako fyzikální bariéra proti UV záření).

Železité pigmenty (FEPREN)

Železité pigmenty (založené převážně na struktuře minerálu hematit) jsou vyráběny v kapacitě 11 500 tun ročně. Jde o anorganické barvy (červené, černé, žluté a hnědé odstíny), které se vyznačují mimořádnou stálostí vůči povětrnostním vlivům a zásaditému prostředí. Jsou masivně využívány ve stavebnictví pro plošné probarvování betonových směsí, zámkových dlažeb, střešních krytin a asfaltů.

Kyselina sírová

Precheza provozuje vlastní linky na výrobu kyseliny sírové s maximální roční kapacitou 220 000 tun. Tento produkt slouží primárně jako klíčová vstupní surovina pro vlastní sulfátový proces výroby titanové běloby. Část kapacity (technická a akumulátorová kyselina) je prodávána externím průmyslovým odběratelům.

Sádrovec a síran železnatý

Výroba produkuje značné objemy vedlejších produktů. Odpadní roztoky s obsahem kyseliny sírové jsou neutralizovány pomocí hydroxidu a uhličitanu vápenatého. Výsledkem této neutralizace je bílý průmyslový sádrovec (síran vápenatý), prodávaný pod obchodními názvy PRESTAB a PREGIPS (kapacitně přes 2 miliony tun od počátku výroby). Tyto produkty nakupují primárně výrobci stavebních hmot a cementárny. Dalším izolovaným produktem je monohydrát síranu železnatého (obchodní název Monosal), využívaný mimo jiné jako doplňková látka do krmných směsí (certifikace FAMI-QS).

🏢 Výrobní areál a ekologické investice

Rozsáhlý průmyslový areál na nábřeží Dr. Edvarda Beneše v Přerově prošel od počátku 21. století masivní modernizací, zaměřenou na ekologizaci provozu a plnění přísných emisních limitů.

V roce 2021 byl na hlavní lince pro produkci titanové běloby spuštěn do provozu systém mokrého elektrostatického odlučovače, který měřitelně snížil úniky prachových mikročástic do ovzduší. Společnost podléhá systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). V referenčním roce 2018 prokázal nezávislý audit společnosti Verifikace CZ, že provozy společnosti Precheza vyprodukovaly celkem 90 455 tun emisí oxidu uhličitého (převážně ze spalovacích procesů v kalcinačních pecích a ze zpracování vápence).

Z důvodu zajištění provozní bezpečnosti a adaptace na klimatické změny zahájila Precheza investici do výstavby obří retenční nádrže na surovou vodu za stovky milionů korun. Nádrž s celkovou kapacitou 99 milionů litrů vody byla zkolaudována v červenci roku 2026. Účelem díla je udržet chemické linky v kontinuálním provozu i během období kritického sucha na řece Bečva, jejíž průtok je pro chlazení továrny klíčový. Okolí nádrže bylo doplněno plošnou výsadbou pětistovky listnatých stromů.

⚖️ Souvislost s kauzou společnosti FAU

Uvnitř rozlehlého areálu chemičky se z historických důvodů nachází strategická železniční vlečka a pozemky, které byly z původního státního podniku Precheza majetkově odštěpeny v roce 1993, tedy ještě před privatizací do rukou Agrofertu. V roce 1998 tuto vlečku a na ní postavený daňový sklad zakoupila opavská firma FAU s.r.o. Ta tak vlastnila klíčový dopravní uzel umístěný fyzicky přímo uprostřed chemičky Precheza.

Podle soudních spisů měl Agrofert o odkoupení této vlečky dlouhodobý zájem, což majitelé FAU odmítali. V roce 2016 státní úřady (spadající pod Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem) na firmu FAU vydaly okamžitě vymahatelné zajišťovací příkazy za bezmála 400 milionů korun, čímž společnost zlikvidovaly. V roce 2017 následně unikla na veřejnost zvuková nahrávka, na níž Andrej Babiš vysvětluje souvislosti s přerovskou chemičkou a mimo jiné konstatuje: „Naši klekli na tu FAU Přerov, takže to je v insolvenci.“ Nejvyšší správní soud následně označil postup státu za prokazatelně nezákonný a v roce 2026 byli představitelé FAU trestním soudem zproštěni všech obvinění z daňových podvodů.

📈 Hospodářské výsledky a statistiky

Společnost Precheza patří k nejdůležitějším a nejziskovějším průmyslovým aktivům ve struktuře holdingu Agrofert. Rentabilita je silně závislá na celosvětových cenách titanové běloby, cenách vstupní suroviny (síry) a cenách energií (především zemního plynu). Níže je uvedena kompletní tabulka vývoje tržeb a zisku společnosti od roku 1993 do roku 2025 (na základě zveřejněných auditovaných účetních závěrek).

Rok	Tržby (miliardy Kč)	Čistý zisk (miliony Kč)	Klíčové faktory ovlivňující hospodaření
1993	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Ukončení 100 let trvající výroby průmyslových hnojiv.
1994	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Restrukturalizace výrobního portfolia.
1995	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Uvedení do provozu neutralizace kyselých odpadních vod.
1996	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
1997	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Katastrofální povodeň na Moravě, odstavení výroby na 1 měsíc.
1998	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Obnova po povodních, stabilizace provozů.
1999	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2000	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2001	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2002	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2003	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2004	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Příprava na převzetí novým vlastníkem.
2005	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Fúze a začlenění do chemické divize holdingu Agrofert.
2006	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2007	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2008	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu, dopady globální finanční krize.
2009	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Dosažení milníku 1 milionu tun vyrobené titanové běloby.
2010	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Oživení průmyslové poptávky.
2011	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2012	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2013	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2014	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Investice v rámci dotačních programů na úsporu energií.
2015	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Běžný provoz závodu.
2016	3,035	556	Zvýšená poptávka po anorganických pigmentech na trhu EU.
2017	3,500	936	Růst ceny titanové běloby o 20–30 %, odstávka finské konkurence.
2018	data nejsou dostupná	1 036	Historicky rekordní zisk přesahující 1 miliardu Kč.
2019	3,750	702	Pokles tržeb o 4 % z rekordního maxima, 125. výročí založení.
2020	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Dopady pandemie covid-19, poprvé dosažena hranice produkce 60 kt.
2021	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	Pokračující stabilita na trzích se stavebními hmotami.
2022	data nejsou dostupná	604	Evropská plynová krize, nárůst nákladů na zemní plyn.
2023	4,053	161	Propad zisku o 73 %, levný dovoz TiO2 z Číny, klesající ceny.
2024	4,239	479	Zotavení cen o 12 %, logistické problémy v Rudém moři brzdí Čínu.
2025	4,419	512	Antidumpingová cla EU vůči Číně, avšak růst cen síry o 70 %.

💡 Pro laiky

Výroba titanové běloby je často označována za jeden z nejsložitějších anorganických chemických procesů vůbec a fakt, že tuto technologii v Přerově zvládli, řadí podnik mezi chemickou špičku.

Představte si to jako kouzelnický trik, na jehož začátku je úplně černý kámen (minerál ilmenit, který se dováží z dolů ze zahraničí) a na konci je dokonale bílý, čistý prášek. Aby se z černého kamene získala bílá barva, musí se kámen nasypat do obřích kádí s velmi silnou kyselinou sírovou. Kyselina kámen doslova "sežere" a rozpustí ho na černou břečku. V této břečce je schovaný titan i železo. Následně se roztok chladí, vaří, prohání přes filtry a promývá vodou tak dlouho, dokud se železo a všechny nečistoty nevyplaví pryč (z tohoto "železného odpadu" pak továrna vyrábí stavební barvy na beton). Zůstane jen bílá sraženina, která se pošle do obří pece připomínající tunel. Tam se při teplotách stovek stupňů Celsia upeče na čistě bílý krystalický prášek – oxid titaničitý.

Tento prášek má extrémně silnou schopnost odrážet světlo. Přidává se do obyčejných nástěnných barev, do plastových trubek (aby byly bílé), do bílého papíru, ale také do léků (aby byly pilulky bílé a neprůhledné) nebo do zubních past. Protože prášek odráží i neviditelné světlo, tvoří hlavní ochrannou složku v krémech na opalování, kde na pokožce funguje jako zrcátko pro nebezpečné UV záření.

🎬 Video

Zdroje