Mohammad Rezá Pahlaví

Mohammad Rezá Pahlaví
	Mohammad Rezá Pahlaví
	Soubor:Mohammad Reza Pahlavi-2.jpg
	Oficiální portrét Mohammada Rezá Pahlavího
Titul	Šáhanšáh Íránu, Árjamehr
Období vlády	16. září 1941 – 11. únor 1979
Korunovace	26. října 1967
Předchůdce	Rezá Šáh Pahlaví
Nástupce	Monarchie zrušena; (Islámská revoluce)
Datum narození	26. října 1919
Místo narození	Teherán, Persie
Datum úmrtí	27. července 1980 (60 let)
Místo úmrtí	Káhira, Egypt
Místo pohřbení	Mešita Al-Rifa'i, Káhira
Dynastie	Pahlaví
Otec	Rezá Šáh Pahlaví
Matka	Tádž ol-Molouk
Manželka/y	1. Fawzia Fuad Egyptská; 2. Soraya Esfandiary-Bakhtiari; 3. Farah Diba
Děti	Šahnáz Pahlaví; Rezá Pahlaví; Farahnáz Pahlaví; Alí Rezá Pahlaví; Leila Pahlaví

Rozbalit box

Obsah boxu

Mohammad Rezá Pahlaví (persky محمدرضا پهلوی‎; 26. října 1919, Teherán – 27. července 1980, Káhira) byl druhý a poslední monarcha z dynastie Pahlaví a poslední šáh Íránu. Vládl od 16. září 1941 až do svého svržení během Íránské islámské revoluce 11. února 1979. Během své vlády přijal tituly Šáhanšáh (Král králů) a Árjamehr (Světlo Árijců).

Jeho vláda byla charakterizována snahou o masivní modernizaci a westernizaci Íránu, financovanou z obrovských příjmů z ropy. Program reforem, známý jako Bílá revoluce, zahrnoval pozemkovou reformu, udělení volebního práva ženám a investice do průmyslu a vzdělání. Současně byl jeho režim silně autoritářský, potlačoval politickou opozici pomocí obávané tajné policie SAVAK a udržoval úzké spojenectví se Spojenými státy a Západem během studené války. Rostoucí nespokojenost s jeho vládou, korupcí a rychlými společenskými změnami vedla k revoluci, která jej donutila opustit zemi a která transformovala Írán v islámskou republiku pod vedením ajatolláha Rúholláha Chomejního.

📜 Život a vláda

Mohammad Rezá se narodil v Teheránu jako nejstarší syn Rezy Chána, tehdejšího důstojníka perské kozácké brigády, který se o několik let později stal íránským šáhem a založil dynastii Pahlaví. Vzdělání získal ve Švýcarsku na internátní škole Le Rosey, což formovalo jeho prozápadní pohled na svět.

👑 Nástup na trůn

Na trůn nastoupil ve věku 21 let dne 16. září 1941. Jeho otec, Rezá Šáh Pahlaví, byl donucen abdikovat po anglo-sovětské invazi do Íránu během druhé světové války. Spojenci se obávali jeho sympatií k Německu a potřebovali zajistit perský koridor pro zásobování Sovětského svazu. Mladý Mohammad Rezá byl vnímán jako poddajnější a pro Spojence přijatelnější vládce.

🇮🇷 Počátky vlády a Mosaddeqova krize

První dekáda jeho vlády byla poznamenána politickou nestabilitou a bojem o moc mezi šáhem, parlamentem (Madžlis) a populárními politickými hnutími. Klíčovým momentem byla tzv. Íránská krize roku 1953. Demokraticky zvolený premiér Mohammad Mosaddeq znárodnil britskou ropnou společnost Anglo-Iranian Oil Company (dnešní BP), což vyvolalo mezinárodní krizi a bojkot íránské ropy.

V srpnu 1953 šáh, který se obával ztráty moci, uprchl ze země. Krátce nato však CIA (USA) a MI6 (Velká Británie) zorganizovaly státní převrat (známý jako Operace Ajax), který svrhl Mosaddeqa a navrátil šáha k moci. Tato událost trvale poškodila vztahy mezi mnoha Íránci a Západem a posílila šáhovu autoritářskou vládu, protože se od té doby mohl plně spolehnout na americkou podporu.

🕊️ Bílá revoluce a modernizace

Po upevnění moci v 60. letech zahájil šáh ambiciózní program reforem nazvaný Bílá revoluce (Enghelāb-e Sefid). Jednalo se o sérii devatenácti reforem, které měly modernizovat íránskou společnost a ekonomiku "shora", bez násilného převratu. Mezi klíčové body patřily:

Pozemková reforma: Rozdělení půdy velkých vlastníků mezi drobné rolníky.
Volební právo pro ženy: Ženy získaly právo volit a být voleny.
Národní gramotnostní kampaň: Vytvoření tzv. Gramotnostních sborů, které posílaly mladé vzdělané lidi učit na venkov.
Industrializace: Masivní investice do těžkého průmyslu, infrastruktury a energetiky, včetně plánů na výstavbu jaderných elektráren.
Zlepšení zdravotní péče: Rozšíření přístupu ke zdravotním službám.

Ačkoliv reformy přinesly značný ekonomický růst a zlepšení životní úrovně pro část populace, zároveň narušily tradiční společenské struktury a odcizily konzervativní duchovenstvo, které v nich vidělo hrozbu pro islám a íránské tradice.

🎉 Oslavy v Persepoli

V roce 1971 uspořádal šáh v ruinách starověkého města Persepolis extravagantní a nákladné oslavy 2500. výročí založení Perské říše Kýrem Velikým. Akce se zúčastnily hlavy států a hodnostáři z celého světa. Zatímco režim prezentoval oslavy jako důkaz kontinuity íránské monarchie a jejího moderního úspěchu, pro mnoho Íránců i zahraničních pozorovatelů se staly symbolem odtržení šáha od reality, plýtvání a ignorování chudoby v zemi.

🔥 Rostoucí nespokojenost a pád

V 70. letech, navzdory ropnému boomu, který přinesl Íránu obrovské bohatství, rostla nespokojenost. Hlavními zdroji opozice byli:

Náboženští konzervativci: Vedeni ajatolláhem Rúholláhem Chomejním z exilu, kritizovali westernizaci, korupci a úzké vztahy s USA a Izraelem.
Sekulární intelektuálové a studenti: Požadovali větší politické svobody, demokracii a kritizovali porušování lidských práv.
Městská chudina a dělníci: Cítili se opomíjeni ekonomickým boomem, který prohluboval sociální nerovnosti.

Šáhův režim reagoval represí prostřednictvím tajné policie SAVAK, která byla známá svým brutálním zacházením s politickými vězni. Koncem roku 1977 začaly masové demonstrace, které postupně přerostly v celonárodní revoluční hnutí. Navzdory pokusům o ústupky a vojenské zákroky se situaci nepodařilo stabilizovat.

✈️ Exil a smrt

Dne 16. ledna 1979 Mohammad Rezá Pahlaví a jeho žena Farah opustili Írán, oficiálně na "dovolenou". Do země se již nikdy nevrátili. Po jejich odjezdu se moci chopil ajatolláh Chomejní a Írán byl prohlášen islámskou republikou.

Šáh, který již v té době trpěl rakovinou (non-Hodgkinův lymfom), strávil zbytek života v exilu. Pobýval v Egyptě, Maroku, na Bahamách a v Mexiku. Jeho přijetí k lékařskému ošetření ve Spojených státech v říjnu 1979 vyvolalo obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu íránskými studenty. Nakonec přijal nabídku azylu od egyptského prezidenta Anvara Sádáta. Zemřel 27. července 1980 v Káhiře a byl pohřben v mešitě Al-Rifa'i.

🏛️ Politika a odkaz

🌍 Zahraniční politika

Během studené války byl Mohammad Rezá Pahlaví klíčovým spojencem Spojených států na Blízkém východě. Írán pod jeho vedením fungoval jako "četník Perského zálivu", který měl bránit šíření sovětského vlivu v regionu. Udržoval také neformální, ale funkční vztahy s Izraelem, což bylo v muslimském světě neobvyklé. Díky obrovským nákupům nejmodernější americké vojenské techniky vybudoval jednu z nejsilnějších armád v regionu.

⚙️ Ekonomický rozvoj

Šáhova vláda dohlížela na období bezprecedentního ekonomického růstu, zejména po ropném šoku v roce 1973, kdy se ceny ropy zčtyřnásobily. Příjmy z ropy financovaly výstavbu dálnic, letišť, přehrad, oceláren a petrochemických komplexů. Hrubý domácí produkt Íránu dramaticky vzrostl a vznikla nová střední třída. Rychlá a často chaotická modernizace však vedla k vysoké inflaci, nedostatku bydlení ve městech a sociálnímu napětí.

⚖️ Kritika a kontroverze

Odkaz Mohammada Rezy Pahlavího je hluboce kontroverzní. Jeho příznivci ho vnímají jako vlasteneckého modernizátora, který se snažil přivést Írán do 20. století a zajistit mu postavení regionální velmoci. Zdůrazňují pokroky v oblasti vzdělání, práv žen a ekonomického rozvoje.

Kritici naopak poukazují na jeho autoritářskou vládu, absenci demokracie a brutální potlačování jakékoliv opozice. Činnost tajné policie SAVAK, která se dopouštěla mučení a mimosoudních poprav, je jedním z nejtemnějších aspektů jeho režimu. Je mu také vyčítána obrovská korupce, plýtvání národním bohatstvím a přílišná závislost na Spojených státech, která byla vnímána jako ztráta národní suverenity.

👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život a rodina

Mohammad Rezá Pahlaví byl třikrát ženatý. Jeho snaha zplodit mužského dědice a zajistit tak pokračování dynastie hrála významnou roli v jeho osobním životě.

Fawzia Fuad Egyptská (1941–1948): Sestra egyptského krále Fárúka I.. Manželství bylo politicky motivované a skončilo rozvodem. Měli spolu jednu dceru, princeznu Šahnáz Pahlaví.
Soraya Esfandiary-Bakhtiari (1951–1958): Íránka z prominentní rodiny. Šáh se s ní rozvedl, protože mu nemohla dát dědice.
Farah Diba (1959–1980): Íránská studentka architektury, která se stala císařovnou (šáhbanú). S ní měl čtyři děti:

   * Rezá Pahlaví (* 1960), korunní princ a současná hlava dynastie Pahlaví.
   * Princezna Farahnáz Pahlaví (* 1963).
   * Princ Alí Rezá Pahlaví (1966–2011), spáchal sebevraždu.
   * Princezna Leila Pahlaví (1970–2001), zemřela na předávkování.

💡 Pro laiky

Šáh: Perský titul pro krále. Mohammad Rezá Pahlaví používal ještě vyšší titul Šáhanšáh, což znamená "Král králů", aby navázal na tradici starověkých perských císařů.
Bílá revoluce: Název pro sérii reforem, které šáh zavedl v 60. letech. Říkalo se jí "bílá", protože měla proběhnout mírovou cestou, na rozdíl od "rudé" (komunistické) revoluce. Cílem bylo modernizovat Írán, například dát půdu rolníkům a práva ženám.
SAVAK: Byla to šáhova tajná policie. Její oficiální úkol byl chránit stát, ale proslula hlavně tím, že pronásledovala, zatýkala a mučila lidi, kteří s režimem nesouhlasili. Byla symbolem útlaku a strachu.
Íránská islámská revoluce: Velké povstání v letech 1978–1979, které svrhlo šáha a ukončilo 2500 let trvající monarchii v Íránu. Místo království vznikla islámská republika v čele s duchovním vůdcem, ajatolláhem Chomejním.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025