Martin Půta

Rozbalit box

Obsah boxu

Martin Půta (* 13. září 1971, Liberec) je český politik, jedna z nejvýraznějších a nejvlivnějších postav české regionální politiky po roce 2000. Od roku 2012 je nepřetržitě hejtmanem Libereckého kraje a je považován za zakladatele a klíčovou osobnost politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Jeho politická kariéra je charakteristická silným důrazem na regionální rozvoj, pragmatismus a dlouhodobou stabilitu, ale také byla poznamenána mediálně sledovaným soudním procesem, ve kterém byl po letech zproštěn všech obvinění.

Jeho úspěšný model regionálního politického hnutí, které dokázalo dominovat krajské politice a konkurovat zavedeným celostátním stranám, se stal inspirací pro vznik celostátního hnutí Starostové a nezávislí (STAN), v němž Půta rovněž zastává významné postavení. V letech 2016 až 2024 působil také jako předseda Asociace krajů České republiky.

Martin Půta
Soubor:Martin Půta, hejtman Libereckého kraje.jpg
Martin Půta (2018)
Datum narození	13. září 1971
Místo narození	Liberec, Československo
Národnost	česká
Manželka	Silvie Půtová
Děti	dvě dcery
Vzdělání	SPŠSE v Liberci
Profese	politik, technik

👤 Počátky kariéry a vstup do politiky

Martin Půta se narodil v Liberci, ale svůj profesní i politický život spojil s městem Hrádek nad Nisou, které se nachází v Trojzemí na hranicích s Polskem a Německem. Vystudoval Střední průmyslovou školu strojní a elektrotechnickou v Liberci a po absolvování pracoval jako technik.

Do veřejného života vstoupil krátce po sametové revoluci. Jeho politické začátky jsou spojeny s Občanským fórem a později s Občanskou demokratickou aliací (ODA). V roce 2002 byl poprvé zvolen starostou Hrádku nad Nisou, a to jako nezávislý kandidát. Tuto funkci obhajoval až do svého zvolení hejtmanem v roce 2012. Během svého působení v čele Hrádku se zaměřoval především na přeshraniční spolupráci a rozvoj města, které se po letech útlumu začalo opět probouzet k životu.

Založení Starostů pro Liberecký kraj

Na počátku 21. století byla politická scéna v Libereckém kraji, podobně jako v celé zemi, dominována velkými celostátními stranami, zejména ODS a ČSSD. Skupina aktivních starostů a místních politiků, včetně Martina Půty, však pociťovala, že tyto strany často přehlížejí specifické potřeby a problémy regionů a jejich rozhodování je příliš ovlivněno pražskou centrálou.

Tato nespokojenost vedla v roce 2008 k založení regionálního politického hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK). Martin Půta se stal jeho prvním předsedou a hlavní tváří. Cílem hnutí bylo přenést zkušenosti úspěšných starostů z komunální úrovně na krajskou politiku a prosazovat zájmy Libereckého kraje bez ideologických a stranických vazeb. Hnutí se profilovalo jako pragmatické, středopravicové a nepopulistické uskupení, které klade důraz na kompetentnost a znalost místních problémů.

Již v prvních krajských volbách v roce 2008, kterých se zúčastnili, Starostové pro Liberecký kraj uspěli a stali se součástí krajské koalice. Tento úspěch potvrdil, že pro regionální alternativu k velkým stranám existuje silná poptávka, a položil základy pro budoucí dominantní postavení SLK v kraji i pro vznik celostátního hnutí STAN.

👑 Hejtman Libereckého kraje (od 2012)

Po úspěšném etablování hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) na krajské politické scéně se Martin Půta stal jeho přirozeným lídrem pro krajské volby v roce 2012. SLK v těchto volbách dosáhlo drtivého vítězství, když získalo 22,21 % hlasů a 13 mandátů v 45členném zastupitelstvu, čímž se stalo nejsilnějším subjektem. Tento výsledek umožnil Martinu Půtovi sestavit krajskou koalici a 27. listopadu 2012 byl poprvé zvolen hejtmanem Libereckého kraje.

Jeho nástup do funkce znamenal konec éry velkých celostátních stran v čele kraje a začátek dlouholeté dominance regionálního hnutí. Půtův politický styl se od počátku vyznačoval důrazem na pragmatická řešení, efektivní správu a snahou o konsenzus napříč politickým spektrem.

Priority a klíčové projekty

Během svého působení v čele kraje se Martin Půta zaměřil na několik strategických oblastí, které považoval za klíčové pro rozvoj regionu:

1. Dopravní infrastruktura

Jednou z dlouhodobých a nejviditelnějších priorit se stala modernizace dopravní sítě. Liberecký kraj, sevřený horami a historicky trpící horší dostupností, potřeboval zásadní investice.

• Silnice I/35: Půta se stal jedním z hlavních lobbistů za dostavbu a modernizaci silnice I/35, která je páteřní komunikací spojující Liberec s Hradcem Králové a dále s Moravou. Argumentoval, že tato "nová dálnice" je klíčová nejen pro kraj, ale i pro celou Českou republiku jako alternativa k přetížené dálnici D1.
• Modernizace železnic: Intenzivně také prosazoval projekty na modernizaci a elektrizaci železničních tratí, zejména na trase Liberec–Praha a Liberec–Turnov, s cílem zkrátit cestovní dobu a zlepšit komfort pro cestující.

2. Zdravotnictví a sociální služby

Stabilizace a rozvoj krajského zdravotnictví byly dalším pilířem jeho politiky.

• Krajská nemocnice Liberec: Pod jeho vedením kraj inicioval a finančně podpořil rozsáhlou modernizaci Krajské nemocnice v Liberci, včetně výstavby Centra urgentní medicíny. Tento projekt v hodnotě několika miliard korun je největší investicí do zdravotnictví v historii kraje.
• Podpora regionálních nemocnic: Kraj se také soustředil na udržení a rozvoj menších nemocnic v České Lípě, Jablonci nad Nisou a Semilech.

3. Školství a inovace

Půta kladl důraz na modernizaci školství a jeho propojení s průmyslovou tradicí regionu. Podporoval investice do technického vzdělávání, rekonstrukce škol a v neposlední řadě stál u projektu Evropského domu v Trojzemí, který má sloužit jako vzdělávací a kulturní centrum pro přeshraniční spolupráci.

4. Efektivní správa a transparentnost

Jako hejtman zavedl řadu opatření s cílem zefektivnit chod krajského úřadu a zvýšit jeho transparentnost, například zveřejňováním smluv a dat o hospodaření kraje.

Opakované volební úspěchy

Půtův politický styl a výsledky jeho práce rezonovaly u voličů, což se projevilo v opakovaných volebních vítězstvích.

• Ve volbách v roce 2016 Starostové pro Liberecký kraj opět zvítězili se ziskem 32,35 % hlasů a 18 mandátů. Půta tak obhájil post hejtmana, a to i přesto, že již v té době čelil obvinění v kauze ROP Severovýchod (viz další část).
• V roce 2020 SLK své vítězství zopakovalo s ještě výraznějším výsledkem 38,58 % a 22 mandáty, což byl jeden z nejlepších výsledků pro jakoukoliv stranu v krajských volbách v celé zemi.
• I ve volbách v roce 2024 si SLK udrželo dominantní postavení a Martin Půta byl počtvrté zvolen hejtmanem, čímž se zařadil mezi nejdéle sloužící hejtmany v historii České republiky.

Dlouhodobá popularita Martina Půty a jeho hnutí je často vysvětlována kombinací jeho osobního charismatu, politické stability, kterou kraji přinesl, a schopnosti efektivně komunikovat výsledky své práce voličům.

⚖️ Kauza ROP Severovýchod

V okamžiku, kdy se politická kariéra Martina Půty nacházela na vrcholu a on sám byl považován za stoupající hvězdu celostátní politiky, zasáhla jeho působení kauza spojená s evropskými dotacemi, která se vlekla téměř deset let a stala se zásadní zkouškou jeho politické i osobní odolnosti.

Podstata obvinění

V roce 2014, dva roky po svém prvním zvolení hejtmanem, byl Martin Půta obviněn policií z přijetí úplatku a zneužití pravomoci v souvislosti s projektem rekonstrukce kostela svaté Máří Magdaleny v Liberci. Projekt, jehož celkové náklady činily zhruba 65 milionů korun, měl být financován z Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod.

Podle obžaloby, která byla podána v roce 2017, měl Půta, ještě před svým nástupem do funkce hejtmana, jako předseda Regionální rady ROP Severovýchod přijmout úplatek ve výši 830 tisíc korun od zástupců stavební firmy Metrostav. Za tento úplatek měl údajně zajistit, aby projekt získal evropskou dotaci a aby byly provedeny změny, které by stavební firmě usnadnily práci a umožnily jí čerpat peníze. Projekt byl v té době považován za problematický a hrozilo mu, že o dotaci přijde. Státní zástupce tvrdil, že Půtův zásah byl klíčový pro "záchranu" projektu ve prospěch stavební firmy.

Důkazní materiál policie se opíral především o odposlechy a svědectví spolupracujících obviněných. Martin Půta od samého počátku celou kauzu označoval za vykonstruovanou a svou vinu kategoricky odmítal. Argumentoval, že projekt na rekonstrukci kostela byl pro město Liberec prospěšný a že jeho jediným cílem bylo zachránit cennou památku a zabránit propadnutí evropských peněz.

Dopady na politickou kariéru

Obvinění mělo na Půtovu kariéru okamžitý a drtivý dopad. V době, kdy byl považován za jednoho z hlavních kandidátů na post předsedy celostátního hnutí STAN a spekulovalo se o jeho budoucím ministerském postu, musel své celostátní ambice dočasně opustit. V roce 2014 rezignoval na post místopředsedy STAN s tím, že nechce poškozovat hnutí, dokud se neočistí.

Přesto si dokázal udržet mimořádně silnou pozici v regionální politice. I přes probíhající soudní proces vedl hnutí Starostové pro Liberecký kraj do voleb v letech 2016 a 2020 a v obou případech drtivě zvítězil a obhájil post hejtmana. Tato skutečnost byla často interpretována jako důkaz obrovské důvěry, kterou si u voličů v Libereckém kraji vybudoval, a jejich přesvědčení o jeho nevině.

Soudní proces a zprošťující rozsudek

Soudní proces, který začal v roce 2018, byl mimořádně složitý a medializovaný. Hlavní líčení se táhlo několik let, během nichž byly vyslechnuty desítky svědků a přehrávány hodiny odposlechů.

V květnu 2023, po devíti letech od zahájení trestního stíhání, vynesl Krajský soud v Liberci zprošťující rozsudek. Soud konstatoval, že se nepodařilo prokázat, že by se skutek popsaný v obžalobě stal. Podle soudu neexistoval žádný přímý důkaz, že by Půta přijal úplatek, a klíčová svědectví byla označena za nevěrohodná. Soudkyně ve svém odůvodnění uvedla, že "v trestním řízení platí zásada v pochybnostech ve prospěch obžalovaného".

Státní zástupce se proti rozsudku odvolal k Vrchnímu soudu v Praze. Ten však v lednu 2024 původní zprošťující verdikt potvrdil, čímž se rozsudek stal pravomocným.

Martin Půta po svém definitivním očištění označil celou kauzu za cílenou snahu o jeho politickou a osobní likvidaci. Dlouholetý proces podle něj ukázal na závažné problémy v systému trestního řízení v České republice. Ukončení kauzy mu umožnilo plnohodnotný návrat i do vrcholných pozic v celostátní politice.

🏛️ Působení v celostátní politice

Ačkoliv je Martin Půta primárně vnímán jako regionální politik, jeho vliv a aktivity výrazně přesahují hranice Libereckého kraje. Je považován za jednoho ze zakladatelů a ideových tvůrců modelu "starostenské" politiky, který se z regionální úrovně úspěšně přenesl i na celostátní scénu.

Role v hnutí Starostové a nezávislí (STAN)

Úspěch regionálního hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) se stal přímou inspirací pro vznik celostátního hnutí Starostové a nezávislí (STAN) v roce 2009. Martin Půta byl od počátku klíčovou postavou tohoto projektu, který měl za cíl sdružit nezávislé starosty a regionální politiky z celé země a dát jim silnější hlas v celostátní politice.

V letech 2009 až 2014 a znovu od roku 2024 působí jako místopředseda hnutí STAN. V období, kdy čelil obvinění v kauze ROP Severovýchod, se z celostátních funkcí stáhl, aby nepoškozoval hnutí. Po svém pravomocném zproštění viny se do vedení vrátil a je považován za jednoho z nejvlivnějších členů předsednictva.

V rámci hnutí reprezentuje pragmatické, středopravicové a "tradiční starostenské" křídlo. Je vnímán jako stabilizující prvek a morální autorita, která klade důraz na poctivou práci v regionech jako základ politického úspěchu. Jeho politický styl a dlouholeté zkušenosti jsou v kontrastu s liberálnějším a progresivnějším křídlem hnutí.

Předseda Asociace krajů České republiky

Jeho vliv na celostátní úrovni byl nejvíce patrný v roli předsedy Asociace krajů České republiky. Tuto funkci, která sdružuje hejtmany všech 13 krajů a primátora Prahy, vykonával v letech 2016 až 2024.

Jako předseda se stal hlavním partnerem a zároveň oponentem vlády při vyjednávání o klíčových zákonech a financích, které se týkají regionů. Jeho role byla zásadní zejména v obdobích krizí:

• Pandemie covidu-19: Během pandemie byl jedním z nejviditelnějších politiků, kteří koordinovali postup krajů, zajišťovali zdravotnický materiál a lůžkovou péči a často kritizoval chaotickou komunikaci a opatření centrální vlády.
• Uprchlická krize po invazi na Ukrajinu: Podobně aktivní roli hrál i při zvládání uprchlické vlny v roce 2022, kdy hejtmani pod jeho vedením řešili ubytování, vzdělávání a integraci statisíců uprchlíků.

V této funkci si vybudoval pověst schopného vyjednavače a politika, který dokáže hledat kompromis napříč politickým spektrem, od ANO až po strany vládní koalice.

🗣️ Politické postoje a odkaz

Martin Půta je typickým představitelem středopravicové, konzervativně-liberální politiky s důrazem na regionální specifika.

• Decentralizace a subsidiarita: Jeho základním politickým přesvědčením je princip subsidiarity – tedy přesvědčení, že rozhodování má probíhat na co nejnižší úrovni, co nejblíže občanům. Je silným zastáncem posilování pravomocí a finanční soběstačnosti obcí a krajů.
• Fiskální odpovědnost: Jako hejtman i jako politik se hlásí k principům odpovědného hospodaření a vyrovnaných veřejných financí.
• Evropská spolupráce: Je proevropsky orientovaným politikem, ale s pragmatickým přístupem. Vzhledem ke své zkušenosti z Trojzemí je velkým zastáncem přeshraniční spolupráce a evropských fondů jako nástroje pro rozvoj regionů.
• Pragmatismus nad ideologií: Jeho politický styl je charakteristický snahou o hledání konkrétních a funkčních řešení bez zbytečné ideologické zátěže. To mu umožňuje efektivně spolupracovat s politiky z různých stran.

Martin Půta se svým působením stal symbolem úspěšné regionální politiky a důkazem, že politické hnutí postavené na silných lokálních osobnostech může dlouhodobě dominovat a efektivně spravovat svěřený region. Jeho kariéra je také příběhem o politické houževnatosti a konečné právní rehabilitaci po letech trestního stíhání.