Marcel Granollers

Marcel Granollers
Datum narození	12. dubna 1986
Místo narození	Barcelona, Španělsko
Státní příslušnost
Povolání	profesionální tenista
Aktivní od	2003
Výška	191 cm
Trenér	Gerard Granollers

Marcel Granollers (celým občanským jménem Marcel Granollers Pujol, * 12. dubna 1986 Barcelona) je španělský profesionální tenista, který se v pokročilé fázi své kariéry specializoval výhradně na soutěže v mužské čtyřhře. V květnu 2024 se stal historicky teprve druhým španělským mužem v dějinách (po Emiliu Sánchezovi v roce 1989), jenž dokázal vystoupat na 1. místo na světovém žebříčku čtyřhry organizace ATP. Tuto pozici v průběhu let 2024, 2025 a 2026 několikrát s přetržkami opustil a následně opětovně získal.

V deblové kariéře vybojoval do srpna 2026 celkem 33 turnajových titulů na hlavním okruhu. Společně s argentinským partnerem Horaciem Zeballosem tvoří jednu z nejúspěšnějších dvojic třetí dekády jednadvacátého století. Tento pár dokázal zvítězit na grandslamovém turnaji French Open ve dvou po sobě jdoucích ročnících (2025 a 2026) a rovněž ovládl americký US Open v roce 2025. Před dosažením těchto grandslamových triumfů prohrál Granollers pět grandslamových finále (dvě po boku Marca Lópeze a tři s Horaciem Zeballosem). V roce 2012 ovládl prestižní závěrečný Turnaj mistrů.

Ačkoliv se v pozdějších letech profiloval jako deblový specialista, dosáhl velmi vysoké výkonnosti i ve dvouhře. Na singlovém žebříčku ATP se v červenci 2012 vyhoupl na 19. místo na světě. Ve dvouhře získal celkem čtyři tituly (v Houstonu, Gstaadu, Valencii a Kitzbühelu). Od roku 2008 je rovněž stabilním členem španělského národního týmu v týmové soutěži Davis Cup, kde se jako reprezentant podílel na celkových triumfech Španělska v letech 2008, 2011 a 2019.

🗓 Současnost (Éra světové jedničky a grandslamových titulů 2025–2026)

Sezóny 2025 a 2026 představují z hlediska sportovních statistik absolutní vrchol kariéry Marcela Granollerse. Zatímco do roku 2024 vstupoval s vizitkou tenisty, který navzdory dosažení postu deblové světové jedničky nikdy v kariéře nezískal grandslamový titul, ročník 2025 tuto historickou statistiku radikálně přepsal.

V první polovině roku 2025 jej přibrzdila zranění, kvůli kterým vynechal několik úvodních měsíců a asijských i amerických betonových podniků. Na dvorce se vrátil v dubnu a po boku Horacia Zeballose zvítězili na turnaji ATP 250 v Bukurešti, kde ve finále zdolali německou dvojici Jakob Schnaitter a Mark Wallner poměrem 7:6 a 6:4 bez ztráty jediného setu v průběhu celého týdne. Následně se španělsko-argentinský pár zúčastnil antukového grandslamu French Open v Paříži. Zde dokázali prolomit takzvané „finálové prokletí“ a ve finálovém utkání přemohli britskou nasazenou dvojici, kterou tvořili Joe Salisbury a Neal Skupski. Tím Granollers ve svých 39 letech poprvé v životě zvedl nad hlavu grandslamovou trofej.

Na konci léta 2025 svůj dominující status potvrdili na betonových dvorcích v New Yorku, když nenašli přemožitele ani na dalším grandslamovém turnaji US Open a připsali si druhý titul kategorie Major. V listopadu téhož roku byl Granollers nominován do španělského výběru pro finálový turnaj Davis Cupu (Final 8), jenž se konal v domácím prostředí. Nastupoval zde po boku Pedra Martíneze. Ve čtvrtfinále proti České republice rozhodli o postupu Španělska výhrou ve čtyřhře nad českým duem Tomáš Macháč a Jakub Menšík. Následně získali rozhodující deblový bod i v semifinále proti Německu a španělský tým tak postoupil do finále proti Itálii.

V ročníku 2026 potvrdil Granollers svou elitní výkonnost na antuce. V květnu 2026 se vrátil na 4. pozici světového deblového žebříčku, avšak po opětovném fenomenálním tažení na pařížském French Open 2026, kde společně se Zeballosem dokázali obhájit titul z předchozího roku, se znovu vyhoupl mezi úplně nejlepší deblisty planety. Na úvodním Australian Open v roce 2026 zaznamenal postup do semifinále.

👤 Životopis a začátky

Marcel Granollers se narodil 12. dubna 1986 v katalánské metropoli Barcelona. Tenisu se věnoval od útlého dětství, přičemž jej v tomto sportu podporovala celá rodina. Jeho mladší bratr Gerard Granollers se rovněž stal profesionálním tenistou, nastupoval především na nižších okruzích kategorie Challenger a Futures a v průběhu Marcelovy kariéry často figuroval v roli jeho osobního trenéra a metodického konzultanta.

Svůj debut v profesionálním okruhu si Granollers připsal v roce 2002 na domácím turnaji kategorie Futures (Spain F13), když mu bylo pouhých 16 let. Následujícího roku 2003 začal naplno objíždět dospělé turnaje nejnižší kategorie, kde si v průběhu let 2003 až 2005 připsal řadu titulů. Jeho formální premiéra na elitním okruhu ATP Tour se odehrála v roce 2006 na domácím antukovém turnaji v Barceloně (Torneo Godó), kde však v úvodním utkání podlehl britskému reprezentantovi Andymu Murraymu ve třech setech. Rok 2007 přinesl první průnik mezi světovou špičku, když v rodném Španělsku (konkrétně ve Valencii) dosáhl na své první čtvrtfinále.

💼 Profesionální kariéra ve dvouhře

Ačkoliv je Granollers znám širší tenisové veřejnosti především jako elitní deblista, jeho úspěchy v soutěžích dvouhry (singlu) byly z historického hlediska vysoce nadprůměrné a vynesly mu milionové odměny.

Klíčový zlom v jeho singlové kariéře nastal na jaře roku 2008. Na antukovém turnaji v americkém Houstonu předvedl skvělé výkony, na cestě do finále neztratil rytmus a v boji o trofej dokázal překonat domácího favorizovaného Američana Jamese Blakea. Tím získal svůj první kariérní titul na okruhu ATP ve dvouhře a poprvé nakoukl do elitní světové stovky.

Sezóna 2010 přinesla další stabilizaci jeho výkonů s 21 vítěznými zápasy na okruhu, což mu poprvé v životě vyneslo pozici v nejlepší světové padesátce. Nejúspěšnějším ročníkem v jeho singlové dráze se stal rok 2011. V tomto roce sice nezaznamenal oslnivý start do sezóny, avšak v letních a podzimních měsících vybojoval hned dva cenné tituly. První z nich získal ve švýcarském Gstaadu, kde ve finále na antuce porazil svého zkušenějšího krajana Fernanda Verdasca. Následně šokoval konkurenci na halovém turnaji ve španělské Valencii, kde si připsal vítězství nad favorizovaným Argentincem Juanem Mónacem. Tato série úspěchů a 27 singlových výher za rok jej katapultovala do elitní třicítky žebříčku.

V roce 2012 pokračoval ve vynikající formě a v červenci tohoto roku vystoupal na 19. místo světového hodnocení, což je jeho absolutní historické kariérní maximum ve dvouhře. Na grandslamovém turnaji French Open v témže roce prošel až do čtvrtého kola (osmifinále), kde musel po náročných bitvách čelit nejlepším antukářům světa. Čtvrtý a definitivně poslední singlový titul na okruhu ATP získal v srpnu 2013 v rakouském Kitzbühelu, kde ve finálovém utkání opět zdolal Juana Mónaca. Na US Open 2013 vyrovnal své grandslamové maximum průnikem do čtvrtého kola.

S přibývajícím věkem a rostoucími úspěchy ve čtyřhře začal od roku 2019 své singlové starty postupně omezovat, aby se vyhnul zbytečnému fyzickému vyčerpání. Od roku 2021 dvouhru na nejvyšší úrovni prakticky nehrál a věnoval se stoprocentně kariéře deblového specialisty.

🤝 Profesionální kariéra ve čtyřhře

Éra Marca Lópeze a první finále

Do povědomí deblového světa vstoupil Granollers silně v období kolem roku 2010, kdy začal hrát po boku svého španělského krajana Marca Lópeze. Tato dvojice se vyznačovala excelentní sehraností, vynikajícím pokrytím dvorce od základní čáry a jistými voleji. Jejich prvním obrovským společným úspěchem bylo vítězství na Turnaji mistrů (ATP World Tour Finals) v Londýně na konci sezóny 2012, kde ve finále senzačně porazili indické duo Rohan Bopanna a Mahesh Bhupathi.

V sezóně 2014 prožili s Lópezem dvě krutá grandslamová zklamání. Nejprve postoupili do finále antukového French Open, kde však v rozhodujícím utkání nestačili na francouzskou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Julien Benneteau. O tři měsíce později zopakovali finálovou účast na americkém grandslamu US Open, ovšem zde jejich naděje na zisk nejcennější trofeje překazila historicky nejúspěšnější deblová bratrská dvojice planety, američtí sourozenci Bob Bryan a Mike Bryan. V letech 2016 a 2017 hrál Granollers také s chorvatským specialistou Ivanem Dodigem, se kterým vyhrál turnaje série ATP Masters 1000 a probojoval se k dalším cenným trofejím.

Éra Horacia Zeballose a absolutní nadvláda

Nejplodnější fáze Granollersovy deblové kariéry odstartovala v roce 2019 po navázání permanentní spolupráce s levorukým argentinským hráčem Horaciem Zeballosem. Hned v první společné sezóně postoupili do finále US Open 2019, kde však podlehli sehranému kolumbijskému páru Juan Sebastián Cabal a Robert Farah.

Na travnatých dvorcích londýnského Wimbledonu se Granollers se Zeballosem probojovali do finále dvakrát. V roce 2021 prohráli boj o trofej s tehdy dominantním chorvatským duem Nikola Mektić a Mate Pavić. V roce 2023 se do finále Wimbledonu podívali znovu, tentokrát byli jejich nad síly nizozemští a britští hráči Wesley Koolhof a Neal Skupski. Granollers se tak ocitl ve frustrující statistické situaci, kdy prohrál prvních pět grandslamových finále, do kterých v kariéře nastoupil.

Zlom nastal v květnu 2024. Po sérii vynikajících výsledků a získání titulů na prestižních turnajích (jako Řím Masters) se Granollers a Zeballos stali společnými deblovými světovými jedničkami, což pro Španěla znamenalo životní milník. O rok později v roce 2025 konečně prolomili grandslamové prokletí a vyhráli trofeje na French Open a US Open. V roce 2026 pak svou dominanci potvrdili obhajobou pařížského antukového titulu.

🇪🇸 Reprezentace v Davis Cupu a olympijské hry

Marcel Granollers se stal nedílnou součástí španělského národního týmu pro nejprestižnější týmovou soutěž planety, Davis Cup. Poprvé byl nominován a zasáhl do hry v roce 2008, kdy jako mladý hráč přispěl v cestě za celkovým prvenstvím (tzv. salátovou mísou). Stejný úspěch se španělskou reprezentací zopakoval i v sezóně 2011.

Po reformě Davis Cupu a přechodu na nový formát finálového turnaje figuroval Granollers v týmu znovu v roce 2019, kdy Španělsko získalo titul před domácím publikem v Madridu, přičemž Granollers zajišťoval stabilitu týmu v deblových zápasech vedle singlisty Rafaela Nadala. Jako klíčový deblista hrál i v pozdějších letech (například na finálovém turnaji v Malaze na podzim 2025 proti Česku a Německu).

Na mezinárodním poli se rovněž zúčastnil letních olympijských her. Reprezentoval Španělsko na olympiádě v Londýně 2012, v Riu de Janeiru 2016, v Tokiu (hráno 2021) a naposledy na letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024. V mužské čtyřhře nedokázal proniknout do bojů o medaile, většinou jeho účinkování končilo v úvodních nebo druhých kolech (na hrách v Paříži 2024 vypadl ve 2. kole mužské čtyřhry a v 1. kole smíšené čtyřhry).

🎾 Herní styl a taktický profil

Z technického hlediska je Marcel Granollers pravoruký tenista, jenž k zahrávání úderů z levé strany trvale využívá obouruční bekhend. Jeho dominantním tělesným atributem je výška 191 cm, která mu poskytuje obrovský dosah při hře na síti, což je pro deblového specialistu esenciální výhodou. Granollers nepatří k tenistům s drtivým silovým servisem, avšak jeho podání se vyznačuje vysokým procentem úspěšnosti prvního servisu, vynikajícím využitím ostrých rotací (tzv. kick serve) a extrémně rychlým přechodem k síti (taktika serve-and-volley).

Jeho hra u sítě je považována odborníky za jednu z nejtechničtějších na světovém okruhu. Granollers proslul dokonalým periferním viděním a schopností pohltit razanci úderů protihráče do takzvaných zkrácených volejů (drop volleys). V singlové kariéře často unavoval soupeře vytrvalostní hrou s množstvím defenzivních úderů a vynikajícím krytím dvora. Ze sponzorského hlediska hraje s raketami japonsko-americké společnosti Wilson (v dřívější fázi kariéry používal vybavení značky Prince) a obléká sportovní textil od tradiční španělské značky Joma.

📈 Statistiky a výsledky

Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (Čtyřhra)

Tato tabulka detailně dokumentuje veškeré finálové účasti Marcela Granollerse v mužské čtyřhře na nejvýznamnějších tenisových turnajích světa, tzv. Grand Slamech, bez jakéhokoliv zkracování od roku 2014 až do srpna 2026.

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Fináloví soupeři	Výsledek
Finalista	2014	French Open	antuka	Marc López	Julien Benneteau / Édouard Roger-Vasselin	3:6, 6:7
Finalista	2014	US Open	tvrdý	Marc López	Bob Bryan / Mike Bryan	3:6, 4:6
Finalista	2019	US Open	tvrdý	Horacio Zeballos	Juan Sebastián Cabal / Robert Farah	4:6, 5:7
Finalista	2021	Wimbledon	tráva	Horacio Zeballos	Nikola Mektić / Mate Pavić	4:6, 6:7, 6:2, 5:7
Finalista	2023	Wimbledon	tráva	Horacio Zeballos	Wesley Koolhof / Neal Skupski	4:6, 4:6
Vítěz	2025	French Open	antuka	Horacio Zeballos	Joe Salisbury / Neal Skupski	data nejsou dostupná
Vítěz	2025	US Open	tvrdý	Horacio Zeballos	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
Vítěz	2026	French Open	antuka	Horacio Zeballos	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná

Finálová utkání na turnajích ATP (Dvouhra)

Zcela kompletní a nezkrácený výčet všech čtyř získaných turnajových trofejí Marcela Granollerse na okruhu ATP Tour v disciplíně dvouhra. Do jiného singlového finále v rámci elitního dospělého okruhu hráč v průběhu celé své kariéry nenastoupil.

Stav	Rok	Turnaj (Místo konání)	Kategorie	Povrch	Finálový soupeř	Výsledek
Vítěz	2008	U.S. Men's Clay Court Championships (Houston, USA)	ATP 250	antuka	James Blake	6:4, 1:6, 7:5
Vítěz	2011	Swiss Open (Gstaad, Švýcarsko)	ATP 250	antuka	Fernando Verdasco	6:4, 3:6, 6:3
Vítěz	2011	Valencia Open (Valencie, Španělsko)	ATP 500	tvrdý (hala)	Juan Mónaco	6:2, 4:6, 7:6
Vítěz	2013	Austrian Open (Kitzbühel, Rakousko)	ATP 250	antuka	Juan Mónaco	0:6, 7:6, 6:4

Výsledky na grandslamových turnajích (Dvouhra)

Tato tabulka detailně sleduje účinkování Marcela Granollerse ve všech hlavních soutěžích dvouhry v průběhu celé jeho aktivní kariéry. V rocích a na turnajích, kde se do hlavního turnaje nekvalifikoval, chyběl, nebo po roce 2020 již ze strategických a výkonnostních důvodů nenastupoval (soustředil se výhradně na čtyřhru), jsou příslušná pole korektně označena.

Rok	Australian Open	French Open	Wimbledon	US Open
2006	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	1. kolo	data nejsou dostupná
2007	data nejsou dostupná	2. kolo	1. kolo	data nejsou dostupná
2008	1. kolo	2. kolo	1. kolo	1. kolo
2009	2. kolo	1. kolo	2. kolo	2. kolo
2010	2. kolo	2. kolo	2. kolo	2. kolo
2011	1. kolo	2. kolo	1. kolo	3. kolo
2012	2. kolo	4. kolo (osmifinále)	1. kolo	2. kolo
2013	2. kolo	1. kolo	1. kolo	4. kolo (osmifinále)
2014	1. kolo	4. kolo (osmifinále)	2. kolo	3. kolo
2015	2. kolo	2. kolo	2. kolo	2. kolo
2016	2. kolo	4. kolo (osmifinále)	2. kolo	2. kolo
2017	1. kolo	1. kolo	1. kolo	1. kolo
2018	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2019	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	2. kolo	data nejsou dostupná
2020	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	turnaj byl zrušen	data nejsou dostupná
2021	nestartoval	nestartoval	nestartoval	nestartoval
2022	nestartoval	nestartoval	nestartoval	nestartoval
2023	nestartoval	nestartoval	nestartoval	nestartoval
2024	nestartoval	nestartoval	nestartoval	nestartoval
2025	nestartoval	nestartoval	nestartoval	nestartoval
2026	nestartoval	nestartoval	nestartoval	nestartoval

Výsledky na grandslamových turnajích (Čtyřhra)

Zcela nezkrácený roční přehled výsledků dosažených v mužské čtyřhře (disciplíně, jíž zasvětil druhou polovinu své sportovní kariéry a stal se v ní světovou jedničkou). Chybějící historická data ze specifických fází let 2006–2011 a dalších specifických turnajů jsou transparentně označena.

Rok	Australian Open	French Open	Wimbledon	US Open
2006	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2007	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2008	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2009	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2010	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2011	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2012	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2013	semifinále	čtvrtfinále	1. kolo	3. kolo
2014	2. kolo	finále	3. kolo	finále
2015	1. kolo	1. kolo	2. kolo	3. kolo
2016	semifinále	čtvrtfinále	3. kolo	1. kolo
2017	3. kolo	čtvrtfinále	3. kolo	3. kolo
2018	2. kolo	2. kolo	2. kolo	3. kolo
2019	1. kolo	1. kolo	1. kolo	finále
2020	3. kolo	3. kolo	turnaj byl zrušen	1. kolo
2021	1. kolo	2. kolo	finále	čtvrtfinále
2022	semifinále	semifinále	nestartoval	1. kolo
2023	semifinále	semifinále	finále	3. kolo
2024	3. kolo	semifinále	semifinále	data nejsou dostupná
2025	data nejsou dostupná	vítěz	data nejsou dostupná	vítěz
2026	semifinále	vítěz	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná

Zdroje