Míčovna Pražského hradu

Rozbalit box

Obsah boxu

Míčovna Pražského hradu, často označovaná jako Velká míčovna, je významná renesanční stavba nacházející se v Královské zahradě na Pražském hradě. Původně sloužila ke hraní míčových her šlechtou, dnes je využívána jako multifunkční prostor pro výstavy, koncerty a společenské události. Je považována za jednu z nejčistších ukázek renesanční architektury v Praze.

Historie

Stavba Míčovny byla realizována v letech 1568–1569 na jižní straně Královské zahrady za vlády císaře Maxmiliána II.. Byla postavena na místě starší, menší míčovny z doby Ferdinanda I. Architektonické plány vypracoval dvorní stavitel Bonifác Wohlmut a na stavbě se podílel také italský stavitel Ulrico Aostalli. Budova byla určena pro tehdy populární míčové hry, které byly oblíbenou kratochvílí šlechty.

Již od konce 17. století však začala Míčovna ztrácet svůj původní účel. Za vlády Leopolda I. byla přeměněna na dvorní jízdárnu a později, za Josefa II., byla přebudována na vojenské skladiště a kasárna. Tento necitlivý přístup vedl k postupné devastaci stavby.

Největší zkázu Míčovna utrpěla během pruského obléhání Prahy v roce 1757, kdy byla zasažena dělostřeleckou palbou a vyhořela. Zbyly z ní pouze obvodové zdi. V tomto torzálním stavu zůstala více než 150 let a sloužila jako skladiště.

Zásadní obnova přišla až po druhé světové válce. V letech 1950–1952 byla Míčovna kompletně zrekonstruována podle projektu významného českého architekta Pavla Janáka. Janák se snažil co nejvíce přiblížit původní renesanční podobě, včetně obnovy unikátní sgrafitové výzdoby. Další dílčí opravy proběhly po menším požáru v roce 1989.

Architektura

Míčovna je obdélníková stavba o délce 68 metrů a šířce 13 metrů. Její nejvýraznějším prvkem je severní fasáda, orientovaná do Královské zahrady. Tato fasáda je koncipována jako bohatě zdobená arkádová lodžie s deseti oblouky, které jsou odděleny iónskými sloupy.

Sgrafitová výzdoba

Celá severní fasáda je pokryta unikátní sgrafitovou výzdobou, která byla obnovena při Janákově rekonstrukci. Sgrafita zobrazují alegorické postavy a výjevy. Mezi sloupy jsou zobrazeny postavy symbolizující sedm svobodných umění (Gramatika, Rétorika, Dialektika, Aritmetika, Geometrie, Astronomie a Hudba) a sedm ctností (Víra, Naděje, Láska, Spravedlnost, Moudrost, Statečnost a Umírněnost).

Nad arkádami se nachází hlavní sgrafitový vlys, který zobrazuje čtyři živly (Oheň, Voda, Země, Vzduch) a planety. Ústředním motivem je postava císaře Ferdinanda I. s nápisem "FERDINANDUS I ROMANORUM IMPERATOR SEMPER AUGUSTUS". Jižní stěna, obrácená k Jelenímu příkopu, je naopak jednoduchá a nezdobená.

Pro laiky

• Co je to míčovna? Představte si to jako luxusní soukromou sportovní halu ze 16. století. Šlechtici a členové královského dvora se zde bavili hrou podobnou dnešnímu tenisu nebo squashi. Hrálo se s míčky a pálkami (raketami) a cílem bylo odrážet míček o stěny. Byla to společenská událost a ukázka prestiže.

• Co je to sgrafito? Je to speciální technika výzdoby zdí. Řemeslníci nanesli na zeď dvě vrstvy omítky – spodní tmavou (např. černou nebo hnědou) a vrchní světlou (např. bílou). Dokud byla vrchní omítka ještě vlhká, začali do ní škrábat a rýt různé obrazce a postavy. Tím odhalili spodní tmavou vrstvu a vytvořili tak kontrastní, dvoubarevný obraz, který je velmi trvanlivý.

Současné využití

Po rekonstrukci v 50. letech 20. století se Míčovna stala jedním z nejprestižnějších výstavních a společenských prostor na Pražském hradě. Není běžně přístupná veřejnosti, otevírá se pouze při konání kulturních akcí.

V jejích prostorách se konají:

• Významné umělecké výstavy
• Koncerty vážné hudby
• Prestižní společenské akce a recepce
• Oficiální akce pořádané Kanceláří prezidenta republiky

Díky své jedinečné architektuře a poloze v klidném prostředí Královské zahrady je Míčovna vysoce ceněným a vyhledávaným místem pro pořádání kulturních událostí.