Křižník Moskva

Rozbalit box

Obsah boxu

Moskva (rusky Москва) byl raketový křižník, vedoucí loď třídy Projektu 1164 Atlant a vlajková loď Černomořské floty ruského námořnictva. Původně byl postaven v loděnici v ukrajinském Mykolajivě pro Sovětské námořnictvo pod jménem Slava (Слава) a do služby vstoupil v roce 1982. Po rozpadu Sovětského svazu přešel do služeb ruského námořnictva a v roce 1996 byl přejmenován na Moskva.

Křižník se zúčastnil několika vojenských konfliktů, včetně války v Gruzii v roce 2008, intervence v Sýrii a ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Během invaze na Ukrajinu se stal celosvětově známým díky incidentu u Hadího ostrova, kde jeho posádka vyzvala ukrajinské obránce ke kapitulaci, na což obdržela dnes již ikonickou odpověď: „Ruská válečná lodi, jdi do prdele!“.

Dne 13. dubna 2022 byl křižník během operací v Černém moři těžce poškozen. Podle ukrajinských zdrojů byl zasažen dvěma protilodními střelami Neptun. Ruská strana tvrdila, že na palubě vypukl požár, který způsobil explozi munice. Následující den, 14. dubna 2022, se Moskva při vlečení do přístavu potopila. Její ztráta představuje největší bojovou ztrátu ruského námořnictva od druhé světové války a první ztrátu vlajkové lodi od bitvy u Cušimy v roce 1905.

⏳ Historie

🛠️ Vývoj a stavba

Křižník, původně pojmenovaný Slava, byl založen 5. listopadu 1976 v loděnici 61 komunardů v Mykolajivu v tehdejší Ukrajinské SSR. Jednalo se o prototypovou loď Projektu 1164 Atlant (v kódu NATO třída Slava), jejímž hlavním úkolem byl boj proti velkým hladinovým cílům, především americkým letadlovým lodím, a zajišťování protivzdušné obrany pro celý námořní svaz. Na vodu byl spuštěn 27. července 1979 a do služby u Sovětského námořnictva byl zařazen 30. prosince 1982. Po něm byly postaveny ještě dva další křižníky této třídy, Maršál Ustinov a Varjag.

🇷🇺 Služba v ruském námořnictvu

Po rozpadu Sovětského svazu přešel křižník do služeb nástupnického ruského námořnictva. 15. května 1996 byl přejmenován na Moskva a stal se vlajkovou lodí Černomořské floty, kde nahradil starší křižník Admiral Golovko. V následujících letech se účastnil řady mezinárodních cvičení, například v roce 2003 s indickým námořnictvem.

Křižník byl nasazen během rusko-gruzínské války v srpnu 2008, kde operoval u pobřeží Abcházie. V roce 2013 byl přesunut do Středozemního moře v reakci na přítomnost amerických válečných lodí u pobřeží Sýrie. Po sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 tureckým letectvem v listopadu 2015 byla Moskva, vybavená systémem S-300, nasazena k syrsko-turecké hranici, aby poskytovala protiletadlové krytí ruským letounům operujícím v oblasti. V lednu 2016 se vrátila do Sevastopolu. Mezi lety 2018 a 2020 prošla opravami, které se týkaly především pohonného systému a elektronického vybavení, nejednalo se však o zásadní modernizaci.

🇺🇦 Ruská invaze na Ukrajinu

🐍 Incident u Hadího ostrova

Dne 24. února 2022, v první den ruské invaze na Ukrajinu, se křižník Moskva zúčastnil útoku na Hadí ostrov v Černém moři. Spolu s hlídkovou lodí Vasilij Bykov vyzvala posádka křižníku ukrajinské obránce ostrova, aby se vzdali. Odpověď ukrajinského pohraničníka Romana Gribova „Ruská válečná lodi, jdi do prdele!“ se stala virální a jedním ze symbolů ukrajinského odporu. Dva dny před potopením křižníku vydala Ukrajina poštovní známku připomínající tuto událost.

🔥 Potopení

Dne 13. dubna 2022 byl křižník Moskva těžce poškozen při operaci v Černém moři, přibližně 120 km jižně od Oděsy.

Ukrajinská verze:
Ukrajinští představitelé, včetně gubernátora Oděské oblasti Maxyma Marčenka, uvedli, že loď byla zasažena dvěma protilodními střelami R-360 Neptun. Útok byl údajně možný díky specifickým povětrnostním podmínkám, které umožnily ukrajinským radarům detekovat loď na neobvykle velkou vzdálenost. Střely měly zasáhnout levobok lodi, což vedlo k následným explozím a požáru.

Ruská verze:
Ruské ministerstvo obrany útok popřelo a jako příčinu poškození uvedlo požár na palubě, který vedl k výbuchu munice. Ministerstvo původně tvrdilo, že loď je stále na hladině a že posádka byla plně evakuována.

Následující den, 14. dubna 2022, ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se křižník Moskva potopil při vlečení do přístavu Sevastopol za bouřlivého počasí.

casualties Lidské oběti

Počet obětí je předmětem sporů. Ruské ministerstvo obrany nejprve tvrdilo, že celá posádka, čítající přibližně 510 námořníků, byla evakuována. Později přiznalo jednoho mrtvého a 27 nezvěstných. Nezávislé zdroje a rodiny námořníků však uváděly vyšší počty obětí, přičemž některá média hovořila o desítkách mrtvých. Na palubě se nacházeli i branci, jejichž přítomnost v bojové zóně je podle ruských zákonů kontroverzní.

✨ Důsledky potopení

🎖️ Vojenský význam

Ztráta křižníku Moskva byla pro ruské námořnictvo významnou strategickou ranou. Loď poskytovala klíčovou protivzdušnou obranu pro celou Černomořskou flotu, zejména díky svým raketám dlouhého doletu S-300F. Její absence vystavila zbývající ruské lodě v oblasti většímu riziku ukrajinských vzdušných a raketových útoků a donutila je operovat ve větší vzdálenosti od ukrajinského pobřeží. Jedná se o největší ruskou (a sovětskou) válečnou loď zničenou v boji od druhé světové války.

символический Symbolický význam

Potopení Moskvy mělo obrovský symbolický a morální dopad. Pro Ukrajinu se stalo symbolem úspěšného odporu proti silnějšímu nepříteli a významnou propagandistickou výhrou. Incident byl vnímán jako naplnění proroctví z Hadího ostrova, kde byla loď poslána "do prdele". Pro Rusko naopak znamenalo potopení vlajkové lodi národní ponížení a zpochybnění vojenských schopností země. Ztráta lodi pojmenované po hlavním městě byla obzvláště citlivá. Vrak lodi byl později Ukrajinou prohlášen za objekt podvodního kulturního dědictví.

🧑‍🏫 Pro laiky

• Raketový křižník: Představte si velkou plovoucí pevnost na moři. Na rozdíl od starých lodí s děly je jejím hlavním úkolem nést obrovské a silné rakety. Některé jsou určené k ničení jiných velkých lodí na velkou vzdálenost (protilodní střely), jiné zase slouží jako štít proti letadlům a raketám nepřítele (protiletadlové střely). Křižník Moskva byl právě takovou plovoucí pevností, navrženou k ochraně celé skupiny lodí a k útoku na nejdůležitější cíle, jako jsou letadlové lodě.

• Vlajková loď: Každá flotila (skupina válečných lodí) má svého velitele, admirála. Vlajková loď je ta, na které admirál sídlí a odkud velí všem ostatním lodím. Je to v podstatě "hlavní stan" na moři. Proto je obvykle jednou z největších a nejlépe vyzbrojených lodí ve flotile. Ztráta vlajkové lodi je nejen velká vojenská škoda, ale i obrovská potupa, jako kdyby armáda přišla o svůj hlavní štáb a generála zároveň.