Kitchener Greenshirts (Senior A)

Kitchener Greenshirts (Senior A)
Liga	OHA Senior A
Město	Kitchener, Ontario, Kanada
Barvy	zelená, bílá
Vlastník	Kitchener Hockey Club

Kitchener Greenshirts (Senior A) byl kanadský amatérský seniorský klub ledního hokeje, který sídlil ve městě Kitchener v provincii Ontario. Svoji oficiální sportovní činnost pod tímto názvem vyvíjel s přestávkami v období let 1917 až 1938. Během své více než dvacetileté existence představoval jeden ze základních pilířů nejvyšší kanadské amatérské soutěže spravované organizací Ontario Hockey Association (OHA).

Pro jiné sportovní kluby nesoucí stejný název viz Kitchener Greenshirts.

Historie tohoto specifického seniorského mužstva je úzce spjata se zlatou érou kanadského amatérského sportu před plošným nástupem profesionalismu do nižších lig. Absolutním sportovním vrcholem organizace se stala hned inaugurační sezóna 1917/18, v níž tým dokázal vybojovat Allan Cup, trofej pro celonárodního amatérského mistra Kanady. Kromě tohoto celostátního triumfu získal klub dvakrát provinční titul a s ním spojený pohár J. Ross Robertson Cup (1918 a 1928). Do hokejových dějin se klub zapsal rovněž na poli mediálním, neboť jeho domácí utkání v play-off v únoru 1923 se stalo předmětem historicky prvního rozhlasového přenosu hokejového zápasu na světě. Činnost seniorského A-týmu byla ukončena před vypuknutím druhé světové války v roce 1938.

⏳ Historický kontext a vznik organizace

Město Kitchener představovalo na přelomu 19. a 20. století významné demografické centrum s vysokým podílem německých imigrantů, v důsledku čehož neslo až do roku 1916 oficiální název Berlin. Místní hokejové kluby operovaly pod hlavičkami jako Berlin Union Jacks nebo Berlin City Seniors. Tato seniorská mužstva dlouhodobě dominovala provinčním soutěžím a v sezóně 1913/14 získala titul v OHA.

V průběhu první světové války však v Kanadě eskalovaly protiněmecké nálady, které vedly v roce 1916 k formálnímu přejmenování města z Berlinu na Kitchener (na počest britského polního maršála Horatia Kitchenera). Společně se změnou městského toponyma prošel transformací i místní hokejový program. Pro sezónu 1917/18 byla zformována nová oficiální entita s názvem Kitchener Hockey Club, která do ligy OHA Senior A vstoupila v zelených dresech, z čehož okamžitě vzešlo trvalé a preferované označení Kitchener Greenshirts (Zelené košile). Tento tým absorboval nejlepší dostupné amatérské hráče z regionu, kteří nebyli z důvodu věku či profese odvedeni do zámořských vojenských operací.

🏟️ Infrastruktura a domácí aréna

Zázemím pro domácí utkání Kitchener Greenshirts byla po celou dobu trvání klubu hala Berlin Auditorium (dobově označována také jako Queen Street Auditorium). Tato aréna byla postavena v roce 1904 a na rozdíl od samotného města si po dlouhou dobu ponechala ve svém názvu původní označení "Berlin".

Budova disponovala na svou dobu extrémně naddimenzovanou kapacitou blížící se k hranici 8 000 diváků, což z ní činilo jeden z největších krytých prostorů v celém Ontariu. Šlo o multifunkční zařízení s přírodním ledem, jehož kvalita byla plně závislá na venkovních klimatických podmínkách. Kromě ledního hokeje hala hostila hudební koncerty a společenská shromáždění. Struktura sloužila hokejovým účelům až do roku 1948, kdy byla kompletně zničena při rozsáhlém požáru.

🏆 Triumf v Allan Cupu (1917–1918)

Inaugurační sezóna 1917/18 představuje statisticky nejdominantnější ročník v historii klubu. Liga OHA Senior A byla rozdělena do dvou geografických divizí. Kitchener Greenshirts byli zařazeni do Skupiny 2 společně s týmy z měst London, Sarnia, Hamilton a Preston. Greenshirts základní část naprosto opanovali. Z osmi naplánovaných zápasů získali osm vítězství s drtivým celkovým skóre 83 vstřelených a pouhých 18 obdržených branek. Ofenzivu táhl křídelní útočník Ernie Parkes, jenž v pouhých devíti zápasech sezóny dokázal nastřílet 29 gólů.

Jako neporažený vítěz Skupiny 2 postoupil Kitchener do provinčního finále o pohár J. Ross Robertson Cup. Soupeřem jim byl vítěz Skupiny 1, celek Toronto Dentals, který do série vstupoval z pozice úřadujícího celonárodního kanadského mistra a držitele Allan Cupu. Dvojzápasová série hraná na celkové skóre začala 26. února 1918 v Torontu, kde Kitchener vybojoval remízu 4:4. Odveta na domácím ledě v Kitcheneru, hraná 1. března 1918, skončila jednoznačným vítězstvím Greenshirts v poměru 3:0. Celkovým součtem 7:4 získal Kitchener provinční titul v OHA.

Protože byl Allan Cup v této éře koncipován jako takzvaný vyzývací pohár (challenge cup), porážkou úřadujícího šampiona přešlo vlastnictví této nejcennější kanadské amatérské trofeje automaticky do rukou Kitcheneru. Okamžitě po zisku poháru museli Greenshirts čelit oficiálním národním vyzyvatelům z dalších regionů. Nejprve deklasovali vyzyvatele z města Port Arthur (Port Arthur Columbus Club) a následně si poradili se šampiony z Manitoby, týmem Winnipeg Ypres. Tím Kitchener Greenshirts zpečetili svůj titul absolutních amatérských mistrů Kanady pro rok 1918.

📻 První hokejový rozhlasový přenos (1923)

Kromě sportovních úspěchů se klub trvale zapsal do globálních dějin sportovních médií. V průběhu ročníku 1922/23 se tým probojoval do vyřazovacích bojů v lize OHA Senior A. Dne 16. února 1923 nastoupili Greenshirts na ledové ploše haly Mutual Street Arena proti torontskému celku Toronto Argonaut Rowing Club.

K zápasu byl pozván tehdy neznámý mladý reportér jménem Foster Hewitt. Tento muž usedl do improvizované zvukové kabiny, tvořené prosklenou budkou u stropu stadionu, a prostřednictvím telefonní linky přenášel svůj mluvený komentář do vysílače rozhlasové stanice CFCA. Zápas skončil remízou 3:3. Toto utkání je historiky zapsáno jako absolutně první přímý rozhlasový přenos hokejového zápasu na světě. Foster Hewitt se následně vypracoval v neslavnějšího hokejového komentátora všech dob (známého frází "He shoots, he scores!") a člena Hokejové síně slávy, přičemž jeho kariéra započala právě detailním popisem herních akcí hráčů Kitchener Greenshirts.

📉 Ústup z elitních pozic a přesun do nižších divizí (1924–1934)

Po zisku mistrovského titulu začala organizace narážet na limity amatérského statusu. Klíčoví hráči mistrovské sestavy postupně stárli nebo odcházeli do plně profesionálních západokanadských a amerických soutěží. Extrémní ránou pro defenzivu byl odchod elitního brankáře George Hainswortha, jenž v roce 1923 podepsal první placenou smlouvu v lize WCHL (a později se stal trojnásobným držitelem Vezina Trophy v NHL).

Bez své brankářské opory zaznamenali Greenshirts v ročníku 1923/24 pád na třetí místo tabulky s bilancí 5 výher a 6 porážek (36:42 na góly). O rok později (1924/25) se propadli až na konečnou šestou příčku se zápornou bilancí 6 výher z 20 utkání a obdrženými 70 brankami. Jediným sportovním záchvěvem v této dekádě byl ročník 1927/28. Zde tým dokázal vyhrát 8 z 12 utkání, probojoval se do finále OHA, kde po letech znovu získal provinční J. Ross Robertson Cup. Na tento lokální úspěch však v celonárodním měřítku nedokázal navázat.

Úderem Velké hospodářské krize se amatérský systém ocitl ve velkých finančních problémech. Hráči si nemohli dovolit cestovat na zápasy na vlastní náklady. Klub Kitchener Greenshirts kvůli tomu v sezónách 1929/30 a následně znovu v ročníku 1934/35 sestoupil do nižší a lokálnější divize OHA Senior B, aby redukoval logistické výdaje. V sezóně 1930/31 klub v hlavní OHA Senior A nedokázal v 10 zápasech získat ani jeden bod (bilance 0 výher, 10 porážek, skóre 12:49).

⚔️ Poslední vzepětí a definitivní zánik (1935–1938)

Návrat do formy přišel až v polovině třicátých let. Pro ročník 1935/36 klub zkonsolidoval kádr a nastoupil opět v elitní OHA Senior A, která byla v té době zredukována a rozdělena na Východní (East) a Západní (West) divizi. Greenshirts ovládli Západní divizi, když v 18 zápasech posbírali 11 výher a získali 24 bodů při skóre 82:67.

V semifinálové sérii (finále Západní divize) hrané na tři vítězná utkání se Kitchener utkal s celkem Niagara Falls Cataracts. Po extrémně vyrovnané bitvě složené z šesti zápasů (včetně dvou remíz) dokázali Greenshirts postoupit. V celoprovinčním finále o J. Ross Robertson Cup se následně střetli se silným týmem West Toronto Nationals. Finálová série byla hrána na dva vítězné zápasy a Kitchener ji prohrál 0:2 na zápasy.

Tento finálový neúspěch představoval poslední doložený hluboký průnik do vyřazovacích bojů. Seniorský amatérský hokej na konci 30. let masivně ztrácel divácký zájem na úkor expandující a plně profesionální NHL. Klub Kitchener Greenshirts strávil v nejvyšší amatérské soutěži ještě dvě sezóny (1936/37 a 1937/38). Na podzim roku 1938 bylo vedením ligy a místními funkcionáři rozhodnuto o rozpuštění seniorského oddílu. Značka Greenshirts se od té chvíle ve městě Kitchener využívala již výhradně pro mládežnické, dorostenecké a juniorské týmy figurující v lize OHA-Jr. a jejích derivátech.

🌟 Významné osobnosti sestavy

Přestože šlo o amatérský tým, soupiskou Kitcheneru prošlo několik hráčů, jejichž jména později figurovala mezi elitními legendami kanadského profesionálního hokeje:

George Hainsworth – Jeden z historicky nejlepších brankářů světového hokeje. Svojí kariéru v seniorském hokeji začínal právě u Greenshirts (1917–1923), s nimiž vyhrál Allan Cup v roce 1918. Následně přestoupil do profesionálních soutěží. Po vstupu do NHL v dresu Montreal Canadiens získal třikrát za sebou nově vytvořenou Vezina Trophy. Ve dvacátých letech drží dodnes platný rekord NHL s 22 čistými konty v jediné sezóně (1928/29). Je členem Hokejové síně slávy.
Earl Seibert – Špičkový a fyzicky vysoce důrazný obránce, jenž v historických archivech drží záznam o jednom odehraném utkání za seniorský tým Greenshirts během mistrovské sezóny 1927/28. Později patřil k nejlepším zadákům NHL v barvách New York Rangers a Chicago Black Hawks. I on byl uveden do Hokejové síně slávy.
Ernie Parkes – Hlavní ofenzivní klenot mistrovského kádru z roku 1918, kdy v devíti zápasech nasázel 29 branek. Za Kitchener nastupoval až do roku 1921. Později zamířil k profesionálům do Vancouver Millionaires (PCHA) a na sklonku kariéry si zahrál i v NHL za Montreal Maroons.
Frank "Snoozer" Trushinski – Defenzivní opora kádru během celého období raných úspěchů. Patřil k tvrdému jádru týmu z dob změny názvu města z Berlinu na Kitchener.

💡 Pro laiky

Pojmosloví kanadského hokejového systému z první poloviny 20. století se výrazně liší od dnešních standardů. Rozdělení soutěží nestálo na věku jako dnes, ale primárně na statutu hráče (amatér vs. profesionál).

Termín **Senior A** neoznačoval ligu pro veterány nebo staré pány. Označoval nejvyšší úroveň ligy určenou dospělým mužům, kteří si hokejem nevydělávali na živobytí – to znamená, že přes týden pracovali v továrnách nebo kancelářích a hokej hráli o víkendech zadarmo. Oproti tomu termín **Junior** znamenal soutěže pro mládež s přísným věkovým limitem (obvykle do 20 či 21 let).

Nejcennější trofejí v amatérském seniorském hokeji byl **Allan Cup**. Dnes o této trofeji široká veřejnost příliš neslyší, protože pozornost je upřena na Stanley Cup. V desátých a dvacátých letech 20. století se však ze Stanley Cupu stala exkluzivní cena vyhrazená pouze pro profesionály (placená mužstva v NHL). Pro 99 % hokejistů v Kanadě, kteří hráli jako amatéři, představoval Allan Cup to absolutně nejvyšší ocenění, jaké mohli na světě získat. Získání tohoto poháru týmem Kitchener Greenshirts v roce 1918 tak ve své době představovalo gigantický celospolečenský a mediální sportovní úspěch přesahující hranice provincie.

Dalším specifikem dobového hokeje byl takzvaný **vyzývací formát (challenge format)**, kterým se Allan Cup tehdy uděloval. Pohár nezískal jednoduše tým, který vyhrál play-off (jako dnes). Tým, který pohár aktuálně držel, musel po celou zimu přijímat výzvy (challenges) od mistrů z jiných lig z celé Kanady. Pokud úřadující šampion v sérii (obvykle na dva zápasy) prohrál, pohár okamžitě fyzicky putoval k vítězi, jenž musel okamžitě čelit dalším naštvaným vyzyvatelům. Teprve ten, kdo pohár udržel do konce jara, byl vyhlášen definitivním národním mistrem.

📈 Statistiky

Níže je uvedena kompletní chronologická tabulka všech historicky doložených sezón celku Kitchener Greenshirts (Senior A) v příslušných soutěžích. Databáze zahrnuje počet odehraných zápasů základní části, počet výher, proher, remíz, celkový účet vstřelených a obdržených branek, počet dosažených bodů a finální umístění. U ročníků a parametrů, kde byly dobové svazky ztraceny, zničeny nebo se do nich konkrétní statistiky nezapisovaly, je explicitně vyznačen termín o datové nedostupnosti.

Sezóna	Liga	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy	Vstřelené góly	Obdržené góly	Body	Umístění / Play-off
1917/18	OHA Senior A	8	8	0	0	83	18	16	1. místo ve Skupině 2 (Zisk J. Ross Robertson Cup a Allan Cup)
1918/19	OHA Senior A	9	5	3	1	28	28	11	data nejsou dostupná
1919/20	OHA Senior A	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1920/21	OHA Senior A	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1921/22	OHA Senior A	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1922/23	OHA Senior A	12	8	4	0	41	33	16	3. místo (Mimo play-off)
1923/24	OHA Senior A	12	5	6	1	36	42	11	3. místo (Mimo play-off)
1924/25	OHA Senior A	20	6	13	1	51	70	13	6. místo (Mimo play-off)
1925/26	OHA Senior A	10	7	3	0	57	29	14	3. místo (Mimo play-off)
1926/27	OHA Senior A	11	10	1	0	68	16	20	1. místo (Poražený finalista)
1927/28	OHA Senior A	12	8	4	0	43	24	16	2. místo (Zisk J. Ross Robertson Cup)
1928/29	OHA Senior A	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1929/30	OHA Senior B	12	6	6	0	33	45	12	3. místo
1930/31	OHA Senior A	10	0	10	0	12	49	0	6. místo (Mimo play-off)
1931/32	OHA Senior A	20	2	16	2	26	56	6	7. místo (Mimo play-off)
1932/33	OHA Senior A	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1933/34	OHA Senior A	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1934/35	OHA Senior B	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1935/36	OHA Senior A	18	11	5	2	82	67	24	1. místo v Západní divizi (Poražený finalista OHA)
1936/37	OHA Senior A	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1937/38	OHA Senior A	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná

Zdroje