Kauza společnosti FAU

Šablona:Infobox Politická kauza

Kauza společnosti FAU je rozsáhlá politická, ekonomická a soudní aféra v České republice, která započala v září roku 2016 koordinovaným zásahem Finanční správy a Celní správy proti opavské společnosti FAU s.r.o. Ta se zabývala velkoobchodem s pohonnými hmotami. Na základě okamžitě vymahatelných zajišťovacích příkazů v celkové výši zhruba 340 až 418 milionů korun českých byla tato společnost fakticky ze dne na den paralyzována a o měsíc později poslána do insolvence.

Případ získal celostátní politický rozměr v srpnu roku 2017, kdy byla na sociální síti Twitter (prostřednictvím anonymního účtu Julius Šuman) zveřejněna tajně pořízená zvuková nahrávka. Na ní tehdejší ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš explicitně hovořil o tom, že „naši klekli na tu FAU Přerov“. Aféra se následně v mediálním i politickém prostoru stala hlavním symbolem praxe takzvaného „zaklekávání“ na soukromé podnikatelské subjekty státním aparátem.

Během let 2017 až 2019 správní soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, pravomocně konstatovaly, že vydání zajišťovacích příkazů bylo nezákonné. V červnu roku 2026 navíc Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci nepravomocně zprostil jednatele společnosti Vojtěcha Csabiho i samotnou firmu obžaloby v trestní větvi případu, která se týkala údajného daňového podvodu.

🏢 Profil společnosti FAU a historický kontext

Společnost FAU s.r.o. byla založena koncem devadesátých let dvacátého století se sídlem v Opavě. Její primární podnikatelskou činností byl velkoobchod s pohonnými hmotami, zejména nákup, skladování a distribuce benzinu a nafty. Od roku 2008 byl jejím jednatelem a spolumajitelem podnikatel Vojtěch Csabi. Společnost vykazovala miliardové obraty a podle soudních spisů během své existence odvedla státu na dani z přidané hodnoty a spotřebních daních částku dosahující hranice 17,8 miliardy korun.

Klíčovým aktivem společnosti byl daňový sklad pohonných hmot, který se fyzicky nacházel uvnitř průmyslového areálu chemického podniku Precheza ve městě Přerově. Součástí tohoto strategického majetku byla rovněž železniční vlečka, nezbytná pro logistiku tekutých hmot a obsluhu cisteren. Chemičku Precheza zprivatizoval v roce 1997 Andrej Babiš a stala se součástí jeho holdingu Agrofert. Železniční vlečka však byla před samotnou privatizací z majetku podniku vyčleněna a v roce 1998 ji zakoupila právě společnost FAU. Vzhledem k tomu, že vlečka představovala jediný způsob, jak do chemičky hromadně dopravovat suroviny po železnici, tvořila strategický dopravní uzel. Zástupci FAU u soudu později tvrdili, že holding Agrofert měl o odkoupení vlečky i celého skladu dlouhodobý zájem, což však vedení FAU odmítalo.

⚖️ Zajišťovací příkazy a insolvence v roce 2016

Klimax vztahů mezi státem a společností FAU nastal v září roku 2016. V té době působil ve funkci ministra financí Andrej Babiš, na pozici náměstkyně pro daně a cla byla Alena Schillerová a generálním ředitelem Finanční správy byl Martin Janeček. Úřady pojaly podezření, že se společnost FAU zapojila do takzvaných řetězových (kolotočových) podvodů s DPH při nákupu pohonných hmot ze Slovenska.

Finanční úřad vydal na firmu zajišťovací příkazy v mimořádném rozsahu. Nejprve po společnosti FAU požadoval úhradu 200 milionů korun z titulu zákonného ručení za daň, kterou neodvedla jiná zkrachovalá společnost Verami International Company. Ve stejný den vydala Finanční správa další zajišťovací příkazy přímo vůči společnosti FAU na částku 218 milionů korun za ten samý obchodní případ. K akci se koordinovaně připojila také Celní správa pod vedením Milana Poulíčka, která vydala vlastní příkazy. Celková požadovaná částka k okamžitému zaplacení dosahovala téměř 400 milionů korun.

Zajišťovací příkaz je z právního hlediska institut, který je okamžitě vykonatelný. Jelikož společnost nedisponovala tak masivní hotovostí, státní úřady okamžitě přistoupily k exekuci. Byly zmrazeny veškeré bankovní účty společnosti, zabaveny železniční vagony, technika a zablokovány sklady paliv. Společnost FAU, odříznutá od finančních prostředků, nemohla hradit závazky vůči dodavatelům ani zaměstnancům a již v říjnu roku 2016 skončila v insolvenci. V prosinci 2016 soud vyhlásil na majetek společnosti konkurz.

🎤 Zveřejnění nahrávek skupinou Julius Šuman

Případ nabral na intenzitě na přelomu srpna a září roku 2017, kdy anonymní účet na síti Twitter vystupující pod jménem Julius Šuman (odkazující na skutečného příslušníka Státní bezpečnosti, který v minulosti verboval Andreje Babiše) zveřejnil tajně pořízenou audionahrávku. Na ní tehdejší ministr financí hovoří s neznámými osobami o situaci kolem přerovské chemičky.

Na nahrávce zazněly přesné formulace: „To FAU Přerov, to de do p.če. Zase shoda náhod. Já jsem zprivatizoval Prechezu v 97. a oni před privatizací vyčlenili tu vlečku nějaký firmě. Takže vlečka v mojí chemičce patří týmto zm..ům. No a ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže to je v insolvenci, obstavené účty, vagóny.“ Dále hovořil o tom, že firmu následně koupil kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr a že jde o „zločineckou bandu, která dluží státu na daních asi 200 milionů“.

Zveřejnění nahrávky vyvolalo okamžitou reakci politické opozice. Politici z formací jako Starostové a nezávislí či TOP 09 požadovali vyvození odpovědnosti za zneužívání státního aparátu k likvidaci obchodní konkurence. Andrej Babiš pravost svých výroků přímo nepopřel, ale odmítl, že by finanční nebo celní správu úkoloval, a odkázal se na to, že tyto instituce konaly nezávisle a chránily státní rozpočet před rozsáhlým daňovým únikem.

🏛️ Zrušení zajišťovacích příkazů správními soudy

Právní zástupci zlikvidované společnosti FAU podali proti postupu státu sérii správních žalob. První zásadní průlom přišel v září 2017, kdy Krajský soud v Ostravě zrušil zajišťovací příkazy vydané Celní správou. Stát, zastoupený Odvolacím finančním ředitelstvím, podal kasační stížnost, o které následně rozhodoval Nejvyšší správní soud (NSS).

V listopadu a prosinci 2017 Nejvyšší správní soud s definitivní platností potvrdil rozsudky nižších instancí a prohlásil exekuci za nezákonnou. Ve svém podrobném odůvodnění soud konstatoval, že Finanční správa fatálně chybovala, když fakticky vymáhala jednu DPH za ten samý obchodní případ dvakrát – jednou z titulu ručení a podruhé přímo po společnosti. NSS v rozsudku vytvořil důležitý judikát, když jasně definoval, že zajišťovací příkaz není standardním prostředkem správy daní, ale představuje mimořádně silný zásah do majetkových práv daňového subjektu, který může být likvidační, a proto musí být využíván výlučně jako krajní řešení (takzvaná ultima ratio), pokud neexistují jiné možnosti (například bankovní záruka či zástavní právo).

Tato soudní prohra úřadů však firmě bezprostřední obnovení činnosti nepřinesla. Společnost byla v rozběhnutém konkurzu, ztratila obchodní partnery i zaměstnance. Finanční správa sice musela nezákonně zajištěné peníze formálně uvolnit, avšak obratem je započetla proti nově vyměřeným daňovým nedoplatkům, o které se vedly další, separátní spory. V roce 2019 firma FAU vyhrála všechny zbývající správní pře.

🚨 Trestní stíhání a soudní proces

Zatímco ve správní linii probíhaly soudy o zajišťovací příkazy, orgány činné v trestním řízení zahájily rozsáhlé vyšetřování podezření z organizovaného krácení daní. Státní zástupce Karel Studený následně podal obžalobu na celkem 13 fyzických osob a dvě právnické osoby (společnost FAU a Verami International Company). Klíčovou postavou obžaloby byl jednatel FAU Vojtěch Csabi, kterému hrozil trest odnětí svobody ve výši až 11,5 roku. Obžaloba tvrdila, že aktéři vytvořili organizovanou skupinu provádějící fiktivní přesuny pohonných hmot s cílem vyhnout se platbě daní ve výši 250 milionů korun.

Hlavní líčení probíhalo u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod vedením předsedy senátu Eduarda Ondráška. Během dlouhotrvajícího procesu (od roku 2023 do roku 2026) vypovídala řada klíčových osob. Mimo jiné byla vyslechnuta tehdejší náměstkyně Alena Schillerová, která podle dokumentů obhajoby disponovala informacemi z neveřejného daňového řízení, avšak u soudu vypověděla, že si na detaily již nevzpomíná. Zásadní bylo svědectví bývalého ředitele celníků Milana Poulíčka, který pro média i soud připustil nestandardní tlak. Na dotaz ohledně vydání příkazů uvedl: „Neměli jsme důvod ho vydávat, ale když ty zajišťovací příkazy vydala finanční správa, museli jsme my také.“ Rovněž potvrdil, že se tehdejší ministr o firmu FAU detailně zajímal.

Soudní proces také tvrdě narazil na znalecký posudek, o který se obžaloba primárně opírala. Znalectví v oboru daní zpracovávala Ing. Lenka V. Soudce Eduard Ondrášek posudek i osobu znalkyně označil v odůvodnění za zcela nevěrohodné. Znalkyně u hlavního líčení nedokázala své písemné závěry smysluplně obhájit, text byl podle soudu nesrozumitelný a během procesu navíc vyšlo najevo, že znalkyně sama čelila 12 exekučním řízením, což podkopalo její kredibilitu v posuzování čtvrtmiliardových daňových toků.

🗓 Současnost a náhrada škody

Dne 22. června 2026 vynesl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudek, kterým všech 13 fyzických a obě právnické osoby v plném rozsahu zprostil obžaloby. Předseda senátu konstatoval, že ačkoliv k určitým daňovým únikům v řetězci firem dojít mohlo, v žádném případě se nepodařilo prokázat, že tento skutek spáchali obžalovaní manažeři a jednatelé společnosti FAU. Žádný z předložených důkazů neumožňoval učinit bezpečný závěr o jejich vině. Rozsudek není v současné chvíli pravomocný, jelikož státní zástupce si ponechal lhůtu pro podání odvolání k Vrchnímu soudu.

Tento zprošťující verdikt zásadním způsobem otevírá cestu k masivním žalobám o náhradu škody. Právní zástupce společnosti FAU již dříve avizoval, že v okamžiku neoprávněného zásahu měla firma tržní hodnotu převyšující jednu miliardu korun. Pokud se státu u odvolacího soudu nepodaří verdikt zvrátit, bude Česká republika čelit povinnosti uhradit nejen samotnou hodnotu zničeného podniku, ale i ušlý zisk za celou uplynulou dekádu.

Na okraji hlavní kauzy policie navíc v dubnu 2024 obvinila další osobu (Ladislavu Zimovjanovou) z trestného činu podvodu. Ta se měla po zásahu finanční správy v roce 2016 nelegálně nainstalovat do funkce jednatelky FAU bez vědomí tehdejšího vlastníka Vojtěcha Csabiho a pokusit se z krachující společnosti vyvést zbývajících 100 milionů korun.

📊 Chronologie kauzy

Níže je uvedena kompletní chronologie vývoje událostí od prvotních majetkových přesunů až po aktuální stav v roce 2026.

Rok	Událost
1997	Společnost Precheza je privatizována Andrejem Babišem do holdingu Agrofert.
1998	Železniční vlečka vyčleněná z Prechezy je zakoupena společností FAU s.r.o.
2008	Jednatelem a spolumajitelem FAU se stává podnikatel Vojtěch Csabi.
2014	Andrej Babiš se stává ministrem financí, na Generální finanční ředitelství nastupuje Martin Janeček.
2015	Probíhají standardní daňové kontroly a prověřování dodavatelských řetězců společnosti.
2016	V září stát vydává likvidační zajišťovací příkazy. V říjnu firma padá do insolvence, v prosinci do konkurzu.
2017	Účet Julius Šuman zveřejňuje tajné nahrávky. Správní soudy následně označují zajišťovací příkazy za nezákonné.
2018	Pokračuje insolvenční řízení, pokusy o dražbu a zpeněžení daňového skladu ve vlečce.
2019	Společnost definitivně vyhrává spory s Finanční správou u Nejvyššího správního soudu.
2020	Přípravná fáze trestního řízení proti zástupcům společnosti, sběr důkazů policií.
2021	Aktivní vyšetřování údajných daňových úniků ze strany orgánů činných v trestním řízení.
2022	Státní zastupitelství podává obžalobu na 13 osob a dvě právnické firmy.
2023	Zahájení hlavního líčení u pobočky Krajského soudu v Olomouci.
2024	Výslechy klíčových svědků (Alena Schillerová, Milan Poulíček). Policie obvinuje Ladislavu Zimovjanovou z pokusu o vyvedení peněz.
2025	Pokračování soudního líčení, vyhodnocování znaleckých posudků z oboru daní.
2026	Zproštění obžaloby Vojtěcha Csabiho i společnosti FAU z důvodu nedostatku důkazů (nepravomocně).

💡 Pro laiky

Abychom plně pochopili, jak mohl stát zničit prosperující firmu ze dne na den, je potřeba vysvětlit dva pojmy: **řetězový podvod** a **zajišťovací příkaz**.

Představte si řetězový (také zvaný kolotočový) podvod jako situaci, kdy si několik firem mezi sebou fiktivně nebo reálně prodává zboží přes hranice. Při těchto přesunech jedna z firem uprostřed (zvaná bílý kůň) úmyslně nezaplatí daň státu a zmizí. Stát pak peníze logicky hledá. Pokud zjistí, že jste na konci řetězce vy a zboží jste koupili, obviní vás, že jste o podvodu museli vědět, a daň chce doplatit po vás. Problém u FAU byl v tom, že stát nedokázal u soudu přesvědčivě prokázat, že firma FAU o nějakém podvodu ve svém dodavatelském řetězci věděla nebo se na něm podílela.

A co je to zajišťovací příkaz? Běžně, když vám stát doměří daň, máte čas na obranu, soudy a odvolání. Zajišťovací příkaz je ale jaderná zbraň finančního úřadu. Úředník získá podezření, že byste v budoucnu daň nemuseli zaplatit, a vydá příkaz, kterým okamžitě, bez soudu, zmrazí všechny vaše bankovní účty a přijede vám zabavit auta, zboží i nemovitosti. Pokud firma nemá okamžitě k dispozici stovky milionů v hotovosti (což nemá téměř žádná firma, protože peníze jsou v oběhu), znamená to okamžitou smrt podniku. Nemůžete platit elektřinu, lidi ani dodavatele. Soudy později řekly, že použití této "jaderné zbraně" bylo proti FAU neoprávněné.

🎬 Video

Zdroje