Karel Kolomazník

Karel Kolomazník
Datum narození	2. července 1945
Místo narození	Uherský Brod
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Česko
Povolání	vědec, chemik, vysokoškolský pedagog
Web	[fai.utb.cz Oficiální stránky]

"Karel Kolomazník" (* 2. července 1945, Uherský Brod) je světově uznávaný český vědec, chemik a vysokoškolský pedagog, který patří k nejvýznamnějším odborníkům v oblasti zpracování a recyklace odpadů kožedělného a potravinářského průmyslu. V roce 2009 obdržel nejprestižnější domácí vědecké vyznamenání – Národní cenu vlády Česká hlava za svůj revoluční přínos k ekologické likvidaci chromočiněných koželužských odpadů. Profesor Kolomazník působí na Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB), kde se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj vědecko-výzkumné činnosti a mezinárodní věhlas zlínské chemické školy.

Ve své vědecké práci se profesor Kolomazník specializuje na aplikovanou chemii, automatické řízení chemických procesů a především na technologie cirkulární ekonomiky. Jeho patentované postupy pro enzymatickou hydrolýzu chromočiněných odpadů umožnily transformovat nebezpečný odpad na využitelné suroviny, jako je želatina či bílkovinné hydrolyzáty pro zemědělství. V březnu 2026 je vnímán jako jeden z průkopníků udržitelného průmyslu, jehož technologie jsou nasazeny v koželužnách po celém světě, od USA přes Mexiko až po Indii.

Kromě špičkového výzkumu je Karel Kolomazník výraznou pedagogickou osobností, která vychovala generace odborníků na Fakultě aplikované informatiky a Fakultě technologické UTB. Je držitelem mnoha mezinárodních ocenění, včetně prestižní ceny Rolex Award for Enterprise (vítězství v roce 1998), která je vnímána jako ocenění pro vizionáře měnící svět. V březnu 2026 pokračuje ve své činnosti jako emeritní profesor, přičemž se aktivně podílí na vývoji nových technologií pro recyklaci biomasy a výrobu biopaliv druhé generace.

🧪 Mládí, studia a profesní počátky ve Zlíně

Karel Kolomazník se narodil v Uherském Brodě, v regionu s hlubokou tradicí obuvnického a kožedělného průmyslu spojeného se jménem Tomáš Baťa. Tato skutečnost předurčila jeho budoucí profesní směřování. Po maturitě nastoupil na tehdejší Fakultu technologickou ve Zlíně (tehdy součást VUT v Brně), kde se specializoval na chemii a technologii kůže. Studium ukončil v roce 1968 a bezprostředně poté nastoupil na fakultu jako odborný asistent.

Své vědecké vzdělání si prohloubil obhajobou kandidátské práce (CSc.) v roce 1976 a následnou habilitací. Od počátku své dráhy se zaměřoval na matematické modelování chemických procesů, což mu umožnilo vnést do tradiční koželužské technologie moderní exaktní metody. V 80. letech se začal intenzivně zabývat problémem chromočiněných odpadů, který představoval pro tehdejší průmysl obrovskou ekologickou zátěž. Právě zde položil základy svých budoucích světových objevů.

V roce 1993 byl jmenován profesorem pro obor Technická kybernetika. Jeho schopnost propojit chemii s automatizovaným řízením procesů se ukázala jako klíčová pro průmyslové nasazení jeho patentů. Po vzniku samostatné Univerzity Tomáše Bati v roce 2001 se stal jednou z jejích hlavních vědeckých opor a výrazně přispěl k tomu, že se univerzita stala respektovaným centrem aplikovaného výzkumu.

♻️ Vědecký přínos: Revoluce v recyklaci kůže

Nejvýznamnější vědecký přínos Karla Kolomazníka spočívá v nalezení způsobu, jak efektivně a ekologicky zpracovat odpady vznikající při činění kůží pomocí solí chromu. Před jeho objevem končila většina tohoto odpadu na skládkách, kde představovala riziko pro podzemní vody.

Enzymatická hydrolýza

Kolomazník vyvinul a do průmyslové praxe uvedl technologii dvoustupňové enzymatické hydrolýzy. Tento proces umožňuje z koželužského odpadu oddělit Chrom a získat čistý protein (kolagen).

1. **Fáze 1:** Odpad je vystaven působení enzymů, které rozloží bílkovinnou strukturu kůže. 2. **Fáze 2:** Získaný produkt se separuje na nezávadnou chromovou břečku (kterou lze znovu použít v koželužně) a bílkovinný roztok. Výsledná látka se využívá jako vysoce kvalitní hnojivo s postupným uvolňováním dusíku, jako přísada do krmiv nebo pro výrobu speciálních technických gelů. Tato technologie v březnu 2026 představuje celosvětový standard pro "bezztrátové koželužství".

Projekt recyklace v USA a Mexiku

V 90. letech 20. století vzbudila jeho práce velký ohlas v USA. Ve spolupráci s americkým ministerstvem zemědělství (USDA) realizoval rozsáhlé projekty na využití masokostní moučky a koželužských zbytků. Za tyto aktivity získal v roce 1998 jako vůbec první Čech v historii prestižní cenu Rolex Award for Enterprise, přezdívanou "Oscar za invenci". Tato cena mu umožnila rozšířit své aktivity i do Mexika, kde jeho technologie pomohla vyřešit kritické znečištění v oblasti Leónu, centra mexického obuvnictví.

🏆 Ocenění a Česká hlava 2009

Karel Kolomazník je v březnu 2026 nositelem téměř všech významných vědeckých uznání, která lze v technických oborech v České republice získat.

Národní cena vlády Česká hlava (2009): Toto nejvyšší domácí vědecké vyznamenání obdržel za rozvoj technologií pro zpracování kožedělných odpadů. Komise ocenila především mimořádný dopad jeho práce na životní prostředí a schopnost dotáhnout laboratorní výzkum až ke komerční realizaci v globálním měřítku.
Medaile Za zásluhy (2018): V říjnu 2018 mu prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Rolex Award for Enterprise (1998): Mezinárodní ocenění pro vizionáře, které získal za technologii recyklace chromočiněných odpadů.
Cena ministra školství: Ocenění za vynikající výsledky ve výzkumu a vývoji.
Čestné občanství Uherského Brodu: Uděleno za celoživotní vědecký přínos a reprezentaci rodného regionu.

V roce 2026 je profesor Kolomazník také držitelem Zlaté medaile UTB a řady ocenění od mezinárodních koželužských asociací (IULTCS). Jeho publikační aktivita zahrnuje přes 250 vědeckých prací a více než 30 patentů, které jsou v březnu 2026 stále aktivně licencovány.

🏛️ Institucionální působení a pedagogika

Profesor Kolomazník je neodmyslitelně spjat s budováním moderní akademické infrastruktury ve Zlíně. Na Fakulta aplikované informatiky UTB vede výzkumné centrum zaměřené na materiálové inženýrství. V roce 2026 je toto centrum klíčovým uzlem pro vývoj nových ekologických polymerů a bioplastů.

Jako pedagog je znám svým důrazem na propojení teorie s praxí. Vychoval desítky doktorandů, kteří dnes působí ve vedení významných chemických firem v Evropě i v zámoří. Jeho přednášky o automatizaci chemických výrob jsou i v březnu 2026 oceňovány studenty pro jejich srozumitelnost a silný vizionářský rozměr. Kolomazník vždy prosazoval myšlenku, že vědec v 21. století musí být zároveň ekonomem a ekologem, aby jeho objevy byly pro společnost skutečně přínosné.

I v emeritním věku je profesor Kolomazník aktivním členem Učená společnost České republiky a Vědecké rady UTB. V březnu 2026 se podílí na strategickém projektu transformace zlínského regionu na centrum "zelené chemie", čímž přímo navazuje na baťovský odkaz inovací a podnikavosti. Jeho životní příběh v roce 2026 slouží jako inspirace pro mladé vědce v tom, že i z regionální univerzity lze dosáhnout světového uznání.

💡 Pro laiky

Karla Kolomazníka si můžete představit jako „kouzelníka, který mění smradlavý odpad v užitečné věci“. Koželužny (místa, kde se zpracovávají zvířecí kůže na boty nebo bundy) vždycky produkovaly hromady nebezpečného odpadu s obsahem chromu. Dřív se to prostě vyhodilo na skládku. Profesor Kolomazník ale vymyslel způsob, jak tenhle odpad „rozpustit“ pomocí speciálních přírodních látek (enzymů).

Díky němu z toho, co byl dřív jedovatý zbytek, dnes dokážeme vyrobit kvalitní hnojivo pro pole nebo dokonce lepidla. Je to, jako kdybyste ze zbytků staré boty vyrobili něco, po čem lépe roste pšenice. Za tento objev, který pomáhá čistit planetu, dostal nejvyšší české vědecké ocenění – Českou hlavu – a dokonce vyhrál prestižní cenu v Švýcarsku (Rolex Award). Je to člověk, který nám ukázal, že v přírodě by nic nemělo být odpadem, ale všechno by se mělo vrátit zpátky do koloběhu.

Zdroje