Přeskočit na obsah

Kardinál

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Různé významy Šablona:Infobox - církevní hodnostář Kardinál (z latinského cardinalis, odvozeno od cardo – „stěžejní čep, opěrný bod“) je nejvyšší církevní hodnostář římskokatolické církve po papeži. Kardinálové jsou jmenováni papežem a tvoří sbor známý jako Kolegium kardinálů. Jejich hlavní a nejznámější povinností je volba nového papeže v konkláve. Jsou oslovováni titulem „Jeho Eminence“.

Kardinálové působí jako nejbližší poradci papeže a často stojí v čele nejdůležitějších úřadů Římské kurie (tzv. dikasterií) nebo vedou významné arcidiecéze po celém světě. Jejich charakteristickou barvou je šarlatová červeň, která symbolizuje jejich odhodlání bránit víru až do prolití krve (usque ad effusionem sanguinis).

📜 Historie

🏛️ Původ a raný vývoj

Titul kardinál se původně nevztahoval k vysoké hodnosti, ale označoval jakéhokoli kněze, jáhna nebo biskupa trvale přiděleného (inkardinovaného) ke konkrétnímu kostelu, zejména v Římě. Tito duchovní byli klíčoví pro chod římské diecéze a sloužili jako opora („stěžejní čepy“) pro papeže. Postupně se jejich vliv a prestiž zvyšovaly.

Klíčový zlom nastal v roce 1059, kdy papež Mikuláš II. vydal dekret In nomine Domini. Tímto dokumentem svěřil právo volby papeže výhradně do rukou kardinálů-biskupů (biskupů sedmi suburbikálních diecézí v okolí Říma). Ostatní kardinálové (kněží a jáhni) a římský klérus měli volbu pouze potvrdit. Tím byl položen základ pro exkluzivní roli kardinálského sboru při papežské volbě. Během 12. století se volební právo rozšířilo na všechny tři řády kardinálů.

🌍 Středověk a renesance

Ve středověku moc kardinálů dále rostla. Stali se z nich „princové Církve“, kteří působili jako papežští legáti, diplomaté a správci. Jejich vliv byl srovnatelný s vlivem světských panovníků. Během renesance se kardinálský klobouk stal symbolem moci a bohatství a mnohé významné italské rody (např. Medicejové, Borgiové) usilovaly o získání této hodnosti pro své členy.

Papež Sixtus V. v roce 1586 stanovil maximální počet kardinálů na 70, podle vzoru 70 starších, které si vyvolil Mojžíš. Toto pravidlo platilo téměř 400 let.

🇻🇦 Moderní doba

Ve 20. století došlo k významným reformám. Papež Jan XXIII. zrušil limit 70 kardinálů a výrazně zmezinárodnil Kolegium kardinálů, které bylo do té doby silně dominováno Italy.

Papež Pavel VI. v roce 1970 zavedl klíčové pravidlo, že kardinálové, kteří dosáhli věku 80 let, ztrácejí právo volit papeže v konkláve. Zároveň stanovil maximální počet kardinálů-volitelů na 120. Tímto krokem zajistil, že volba papeže bude v rukou aktivnějších a mladších členů kolegia. Tyto normy zůstávají v platnosti dodnes.

⛪ Kolegium kardinálů

Kolegium kardinálů (dříve nazývané Posvátné kolegium) je sbor všech kardinálů římskokatolické církve. V jeho čele stojí Děkan Kolegia kardinálů, který je volen z řad kardinálů-biskupů. Kolegium se schází na konzistořích, které svolává papež.

Kardinálové se dělí do tří řádů (stupňů), které dnes mají spíše historický a ceremoniální význam:

  • Kardinálové-biskupové: Nejvyšší řád. Patří sem tituláři sedmi suburbikálních diecézí v okolí Říma a také patriarchové východních katolických církví, kteří byli jmenováni kardinály.
  • Kardinálové-kněží: Nejpočetnější skupina. Jsou to zpravidla arcibiskupové a metropolité významných světových diecézí. Každému je symbolicky přidělen titulární kostel v Římě.
  • Kardinálové-jáhni: Tradičně se jimi stávají vysocí úředníci Římské kurie. Po deseti letech v tomto řádu mohou požádat o povýšení do řádu kardinálů-kněží.

⚙️ Jmenování a insignie

Jmenování

Kardinálové jsou svobodně jmenováni papežem. Jmenování probíhá na slavnostním shromáždění zvaném konzistoř. Papež přečte jména nových kardinálů, kteří tímto okamžikem získávají svá práva a povinnosti.

Existuje také forma jmenování in pectore (v srdci), kdy papež jméno nového kardinála nezveřejní, například z důvodu ochrany dotyčné osoby před perzekucí v její zemi. Takto jmenovaný kardinál nemůže vykonávat svou funkci, dokud papež jeho jméno nezveřejní.

Insignie a oděv

Hlavními symboly kardinálské hodnosti jsou:

  • Šarlatový biret: Čtyřhranná pokrývka hlavy, kterou papež předává novým kardinálům při konzistoři.
  • Kardinálský prsten: Symbolizuje svazek kardinála s římskou církví a s papežem.
  • Titulární kostel nebo diakonie: Každý kardinál-kněz nebo jáhen dostává symbolickou patronaci nad jedním z kostelů v Římě, což vyjadřuje jeho spojení s římským klérem.
  • Znak: Kardinálové mají právo na vlastní heraldický znak, nad nímž je červený kardinálský klobouk (galero) s 15 střapci na každé straně.

Slavnostní oděv kardinála (klerika, mozeta, cingulum) je šarlatově červený.

🇨🇿 Kardinálové v českých zemích

Historie českých a moravských kardinálů sahá až do 14. století. Mezi nejvýznamnější osobnosti patřili:

💡 Pro laiky

Představte si Církev jako velké království. Papež je král a kardinálové jsou jeho nejbližší a nejdůvěryhodnější poradci, ministři a princové. Mají dvě hlavní role:

  1. Pomáhají papeži řídit Církev: Buď vedou velké církevní oblasti (arcidiecéze) ve světě, nebo pracují přímo ve Vatikánu na "ministerstvech" (dikasteriích), která se starají o různé oblasti, jako je víra, svatořečení nebo misie.
  2. Volí nového papeže: Když papež zemře nebo odstoupí, všichni kardinálové mladší 80 let se sejdou ve Vatikánu a za zavřenými dveřmi (v konkláve) volí ze svého středu nového nástupce.

Jejich typická červená barva symbolizuje, že jsou ochotni pro svou víru a pro Církev položit i život.

🔗 Související články


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Kardinál&oldid=15356“