Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL)

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
	[[Soubor:Soubor:KDU-ČSL logo.svg\|250px]]
Zkratka	KDU-ČSL
Vznik	Leden 1919 (jako ČSL)
Předseda	Marian Jurečka
Sídlo	Palác Charitas, Karlovo náměstí 317/5, 120 00 Praha 2-Nové Město, Česko
Ideologie	Křesťanská demokracie; Sociální konzervatismus; Sociálně tržní hospodářství; Proevropanismus
Barvy	Šablona:Color box Žlutá, Šablona:Color box Černá
Web	www.kdu.cz

Rozbalit box

Obsah boxu

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (zkratka KDU-ČSL, často označovaná jako lidovci) je česká středopravicová politická strana založená na principech křesťanské demokracie. Patří mezi nejstarší politické subjekty v České republice, s historií sahající až do roku 1919. Strana prosazuje hodnoty založené na křesťanské etice, důraz klade na rodinu, sociálně tržní hospodářství, princip subsidiarity a ochranu životního prostředí.

V současnosti je KDU-ČSL součástí vládní koalice a tvoří jeden z pilířů politického uskupení SPOLU, spolu s Občanskou demokratickou stranou (ODS) a TOP 09. V mezinárodním měřítku je členem Evropské lidové strany (EPP).

⏳ Historie

🏛️ První republika a druhá světová válka

Československá strana lidová (ČSL) byla založena v lednu 1919 v Praze sloučením několika katolických stran z Čech a Moravy. Jejím prvním předsedou se stal kněz a politik Jan Šrámek. Během První republiky se strana stala stabilní součástí vládních koalic, tzv. Pětky, a profilovala se jako umírněná, středová strana hájící zájmy katolického obyvatelstva, zemědělců a malých podnikatelů.

Během druhé světové války se mnoho jejích členů zapojilo do domácího i zahraničního odboje. Předseda Jan Šrámek vedl exilovou vládu v Londýně. Po válce strana obnovila svou činnost a v demokratických volbách v roce 1946 získala významnou podporu, zejména na Moravě.

⛓️ Období komunistické totality

Po komunistickém převratu v únoru 1948 byla demokratická ČSL zlikvidována. Mnoho jejích představitelů bylo perzekvováno, vězněno (např. Jan Zahradníček, Josef Myslivec) nebo donuceno k emigraci. Strana byla následně "obrozena" prokomunistickým křídlem v čele s Aloisem Petrem a Josefem Plojharem a stala se součástí loutkové Národní fronty. Ačkoliv si formálně udržela existenci, její činnost byla plně podřízena Komunistické straně Československa a sloužila jako nástroj k vytvoření iluze politického pluralismu.

🕊️ Po roce 1989

Po Sametové revoluci v roce 1989 prošla strana zásadní transformací. Očistila se od zkompromitovaných funkcionářů a pod vedením Josefa Bartončíka a později Josefa Luxe se vrátila k demokratickým principům. V roce 1992 se přejmenovala na KDU-ČSL, aby zdůraznila svůj křesťanskodemokratický charakter.

V 90. letech byla KDU-ČSL pevnou součástí vládních koalic Václava Klause. Pod vedením charismatického Josefa Luxe zažila jedno ze svých nejúspěšnějších období, kdy se profilovala jako stabilizující prvek české politické scény. Po odchodu Luxe z politiky a jeho předčasné smrti strana hledala novou identitu a čelila odlivu voličů. Klíčovými postavami na přelomu tisíciletí byli Jan Kasal, Cyril Svoboda a Miroslav Kalousek, který později stranu opustil a založil TOP 09. V roce 2010 strana poprvé ve své historii nepřekročila pětiprocentní hranici a vypadla z Poslanecké sněmovny.

🗓️ Současnost (k roku 2025)

Po svém návratu do vysoké politiky v roce 2013 pod vedením Pavla Bělobrádka se KDU-ČSL stabilizovala jako středová síla. Před volbami v roce 2021 strana iniciovala vznik středopravicové koalice SPOLU (společně s ODS a TOP 09), která volby vyhrála a sestavila vládu v čele s Petrem Fialou. Předsedou strany se po Bělobrádkovi stal Marian Jurečka.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2025 kandidovala KDU-ČSL opět v rámci koalice SPOLU. Koalice obhájila své pozice a stala se klíčovou součástí nové vládní většiny. KDU-ČSL si udržela své ministerské posty, přičemž Marian Jurečka pokračuje jako ministr práce a sociálních věcí a vicepremiér, a Petr Hladík jako ministr životního prostředí. Strana se v aktuálním volebním období soustředí na témata jako je reforma důchodového systému, podpora rodin, rozvoj venkova a udržitelná energetika.

V současnosti čelí strana výzvám spojeným s balancováním mezi konzervativním a liberálnějším křídlem a snahou oslovit voliče i mimo tradiční venkovské a věřící komunity, zejména ve větších městech.

🧭 Ideologie a program

Program KDU-ČSL je postaven na třech pilířích: práce, rodina a solidarita. Strana se hlásí k myšlenkám sociálně tržní hospodářství, které kombinuje svobodu trhu se sociální odpovědností a solidaritou s potřebnými.

Rodina a sociální politika: Rodina je pro lidovce základem společnosti. Prosazují prorodinnou politiku, včetně daňových úlev pro rodiny s dětmi, podporu dostupného bydlení a flexibilních forem práce pro rodiče. Důraz kladou na mezigenerační solidaritu a udržitelný důchodový systém.
Ekonomika a podnikání: Podporují malé a střední podniky, snižování byrokracie a předvídatelné podnikatelské prostředí. Hájí princip fiskální odpovědnosti a vyrovnaných veřejných financí.
Životní prostředí: KDU-ČSL se dlouhodobě profiluje jako strana s důrazem na ekologii a udržitelný rozvoj. Prosazují ochranu krajiny, podporu obnovitelných zdrojů energie a modernizaci zemědělství s ohledem na životní prostředí.
Evropská unie: Strana je jasně proevropská. Podporuje aktivní a sebevědomé členství České republiky v Evropské unii a NATO. Evropskou integraci vnímá jako záruku míru, prosperity a bezpečnosti.

📊 Volební výsledky

🗳️ Poslanecká sněmovna

1996: 8,1 % – 18 mandátů
1998: 9,0 % – 20 mandátů
2002: 14,3 % (v koalici s US-DEU) – 22 mandátů
2006: 7,2 % – 13 mandátů
2010: 4,4 % – 0 mandátů (nepřekročila 5% hranici)
2013: 6,8 % – 14 mandátů
2017: 5,8 % – 10 mandátů
2021: 27,8 % (v koalici SPOLU) – 23 mandátů
2025: 28,5 % (v koalici SPOLU) – 24 mandátů

🇪🇺 Evropský parlament

2004: 9,6 % – 2 mandáty
2009: 7,6 % – 2 mandáty
2014: 10,0 % – 3 mandáty
2019: 7,2 % (v koalici s hnutím STAN) – 2 mandáty
2024: 26,5 % (v koalici SPOLU) – 2 mandáty

🏛️ Organizační struktura

Nejvyšším orgánem KDU-ČSL je celostátní sjezd, který se schází zpravidla jednou za dva roky. Sjezd volí předsedu, místopředsedy a další členy celostátního výboru. Mezi sjezdy řídí stranu celostátní výbor a užší celostátní předsednictvo.

Strana má hierarchickou strukturu, která kopíruje administrativní členění státu:

Místní organizace: Základní buňky strany v obcích a městech.
Okresní výbory: Koordinují činnost místních organizací v rámci okresu.
Krajské výbory: Řídí stranickou politiku na úrovni krajů.

Mládežnickou organizací strany jsou Mladí lidovci, kteří sdružují mladé členy a příznivce ve věku 15 až 35 let a připravují budoucí generaci politiků.

👤 Významné osobnosti

Historické

Jan Šrámek: Kněz, první předseda ČSL, předseda londýnské exilové vlády.
František Hála: Vůdčí osobnost moravského křídla strany, ministr a odbojář.
Josef Lux: Předseda KDU-ČSL v 90. letech, vicepremiér a ministr zemědělství, považován za jednoho z nejvýznamnějších polistopadových politiků.
Jan Kasal: Dlouholetý místopředseda Poslanecké sněmovny.

Současné

Marian Jurečka: Současný předseda strany, vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí.
Pavel Bělobrádek: Bývalý předseda strany, který ji přivedl zpět do sněmovny v roce 2013.
Tomáš Zdechovský: Poslanec Evropského parlamentu, známý svými aktivitami na sociálních sítích.
Petr Hladík: Ministr životního prostředí.
Marek Výborný: Ministr zemědělství.
Jan Bartošek: 1. místopředseda strany a místopředseda Poslanecké sněmovny.

⚛️ Pro laiky

KDU-ČSL si lze představit jako stranu, která se snaží propojit tradiční hodnoty s moderním světem. Je to jako rozumný hospodář, který se stará o své pole (životní prostředí), svou rodinu (sociální politika) a zároveň dbá na to, aby měl plnou spíž (vyrovnané finance).

Co je pro ně nejdůležitější? Rodina, slušnost a odpovědnost. Věří, že silné a fungující rodiny jsou základem zdravé společnosti.
Jsou pro bohaté, nebo pro chudé? Snaží se být uprostřed. Chtějí, aby se lidem dařilo podnikat a bohatnout, ale zároveň aby stát pomohl těm, kteří se ocitnou v nouzi (důchodci, nemocní, rodiny s dětmi). Tomu se říká sociálně tržní hospodářství.
Jaký mají vztah k Evropě? Jsou jednoznačně pro Evropskou unii. Vnímají ji jako velkou rodinu států, kde je Česko silnější a bezpečnější.
Kdo je typicky volí? Často lidé z menších měst a venkova, věřící, ale i ti, kterým je sympatický jejich klidný a nekonfliktní styl politiky.

⚔️ Kritika a kontroverze

KDU-ČSL čelí v průběhu své existence různé kritice. Mezi nejčastější výtky patří:

Politický oportunismus: Kritici straně vyčítají, že je ochotna vstoupit do vlády téměř s kýmkoliv, aby si zajistila podíl na moci. Tento argument se opírá o její častou účast v různých vládních koalicích napříč politickým spektrem.
Konzervativní postoje: V některých společenských otázkách, jako jsou práva LGBT komunity (např. manželství pro všechny), zastává strana konzervativnější postoje, což jí ztěžuje oslovení liberálnějších a mladších voličů ve městech.
Vnitřní názorové pnutí: Uvnitř strany existují různé názorové proudy, od konzervativnějších po liberálnější, což občas vede k vnitřním sporům a nejednotnému vystupování na veřejnosti.
Minulost v Národní frontě: Ačkoliv se strana po roce 1989 od své minulosti distancovala, oponenti jí občas připomínají její kolaborantskou roli v období komunistické totality.

Zdroje