Jiří IV.
Obsah boxu
Šablona:Infobox - panovník Jiří IV. (anglicky George IV., celým jménem George Augustus Frederick; 12. srpna 1762 – 26. června 1830) byl král Spojeného království Velké Británie a Irska a Hannoveru od 29. ledna 1820 až do své smrti. Od roku 1811 až do nástupu na trůn působil jako princ regent poté, co jeho otec, král Jiří III., definitivně podlehl duševní chorobě.
Období jeho regentství a vlády je známé jako Regentské období (Regency era) a bylo charakterizováno významnými kulturními a společenskými změnami, elegancí a úspěchy v napoleonských válkách. Jiří IV. byl inteligentní a vzdělaný mecenáš umění a architektury, ale jeho osobní život byl poznamenán extravagancí, obrovskými dluhy a skandálními vztahy. Jeho nákladný životní styl a napjaté vztahy s otcem i manželkou, Karolinou Brunšvickou, z něj učinily nepopulární postavu u široké veřejnosti. Jeho jediná legitimní dcera, princezna Šarlota Augusta Hannoverská, zemřela před ním, což vedlo k následnické krizi, která nakonec přivedla na trůn jeho neteř, královnu Viktorii.
👑 Život před nástupem na trůn
👶 Dětství a vzdělání
Jiří se narodil 12. srpna 1762 v paláci sv. Jakuba v Londýně jako nejstarší syn krále Jiřího III. a královny Šarloty Meklenbursko-Střelické. Jako nejstarší syn panovníka získal automaticky tituly vévody z Cornwallu a vévody z Rothesay. O několik dní později byl jmenován princem z Walesu a hrabětem z Chesteru.
Byl talentovaným studentem, rychle se učil jazyky jako francouzštinu, němčinu a italštinu. Jeho výchova byla velmi přísná, což vedlo k napjatému vztahu s jeho konzervativním otcem. Jakmile dosáhl plnoletosti, vrhl se do života plného luxusu, hazardu a milostných afér, což bylo v příkrém kontrastu s otcovou střídmostí.
🤵 Princ z Walesu a první manželství
V roce 1783, ve věku 21 let, získal od parlamentu grant ve výši 60 000 liber a od svého otce roční příjem 50 000 liber. To mu však nestačilo a brzy se začal masivně zadlužovat. Jeho hlavním sídlem se stal Carlton House, který nechal extravagantně přestavět.
V roce 1785 se tajně oženil se svou dlouholetou milenkou, dvakrát ovdovělou katoličkou Marií Anne Fitzherbertovou. Toto manželství bylo podle zákona Act of Settlement 1701 neplatné, protože nebylo schváleno králem a Tajnou radou. Navíc by ho jako sňatek s katoličkou připravil o nárok na trůn. Přestože bylo manželství nelegální, Jiří považoval Marii za svou kanonickou manželku po zbytek svého života. Jeho dluhy nadále rostly a v roce 1787 dosáhly ohromující výše. Jeho přítel, politik Charles James Fox, v Dolní sněmovně popřel, že by se sňatek uskutečnil, aby prince ochránil a zajistil mu parlamentní pomoc se splácením dluhů.
💔 Manželství s Karolinou Brunšvickou
Aby Jiří přesvědčil parlament ke splacení jeho dluhů, souhlasil v roce 1795 s oficiálním sňatkem. Vybrána mu byla jeho sestřenice, princezna Karolina Brunšvická. Jejich první setkání bylo katastrofální; Jiří byl údajně znechucen jejím vzhledem a nedostatkem hygieny a při svatebním obřadu byl silně opilý.
Manželství bylo od počátku nešťastné. Pár se rozešel krátce po narození jejich jediného dítěte, princezny Šarloty Augusty, v roce 1796. Jiří se snažil omezit Karolininy kontakty s dcerou a po zbytek života usiloval o rozvod, což se mu nikdy nepodařilo. Karolina nakonec opustila Anglii a žila v exilu v Evropě.
🏛️ Princ regent
Koncem roku 1810 se duševní zdraví krále Jiřího III. po smrti jeho nejmladší dcery Amélie prudce zhoršilo. Parlament schválil Regency Act 1811 a 15. února 1811 složil princ z Walesu přísahu jako princ regent. Zpočátku byla jeho moc omezena, ale po roce získal plné panovnické pravomoci.
Období regentství (1811–1820) bylo poznamenáno vítězstvím ve válce proti napoleonské Francii. Vládu vedli premiéři jako Spencer Perceval (zavražděn v roce 1812) a Lord Liverpool. Princ regent se do politiky příliš nevměšoval a nechal vládu v rukou ministrů. Místo toho se věnoval svým kulturním zájmům. Podporoval architekty jako John Nash, kteří přetvořili tvář Londýna výstavbou Regent Street, Regent's Parku a Trafalgarského náměstí. Nechal také přestavět Buckinghamský palác a exotický Royal Pavilion v Brightonu.
🇬🇧 Vláda
👑 Korunovace a skandál
Král Jiří III. zemřel 29. ledna 1820 a princ regent nastoupil na trůn jako Jiří IV. Jedním z jeho prvních kroků bylo zahájení rozvodového řízení s Karolinou. Jeho vláda představila parlamentu návrh zákona (Pains and Penalties Bill 1820), který měl manželství zrušit a zbavit Karolinu titulu královny na základě obvinění z cizoložství. Proces vyvolal obrovský veřejný skandál a Karolina se stala v očích veřejnosti symbolem oběti. Zákon nakonec nebyl schválen kvůli masivnímu odporu.
Jiří IV. byl korunován 19. července 1821 v Westminsterském opatství s nebývalou pompou a náklady. Šlo o nejdražší korunovaci v britské historii. Karolině byl odepřen vstup do opatství, což vyvolalo další veřejné pobouření. Zemřela o několik týdnů později, pravděpodobně na rakovinu.
⚖️ Politické události
Během jeho vlády dominovala politice konzervativní vláda v čele s Lordem Liverpoolem, Georgem Canningem, Lordem Goderichem a vévodou z Wellingtonu. Klíčovou politickou otázkou byla katolická emancipace – zrušení zákonů omezujících občanská práva katolíků. Jiří IV. byl, stejně jako jeho otec, silným odpůrcem emancipace, ale pod tlakem Wellingtonovy vlády a hrozby občanské války v Irsku nakonec v roce 1829 neochotně souhlasil s přijetím zákona (Roman Catholic Relief Act 1829). Tento krok byl považován za jeho největší politickou porážku.
V roce 1822 podnikl historickou návštěvu Skotska, první návštěvu vládnoucího britského monarchy od dob Karla II.. Návštěvu zorganizoval spisovatel Sir Walter Scott a přispěla k popularizaci skotské kultury, včetně kiltu a tartanu.
👤 Osobní život a charakter
💃 Vztahy a milenky
Jiří IV. byl známý svým bouřlivým milostným životem. Kromě Marie Fitzherbertové a Karoliny Brunšvické měl řadu milenek, mezi nejznámější patřily Mary Robinson, hraběnka z Jersey a v pozdějších letech markýza z Hertfordu a markýza Conyngham, která na něj měla v posledních letech života značný vliv.
💸 Extravagance a dluhy
Jeho životní styl byl extrémně nákladný. Byl znám jako "první gentleman Evropy" pro svůj vkus a styl, ale jeho výdaje na umění, architekturu, módu a večírky vedly k astronomickým dluhům, které musel opakovaně řešit parlament. Jeho posedlost módou vedla k popularizaci určitých stylů oblékání a byl patronem slavného dandyho Beau Brummella.
💊 Zdraví a smrt
V pozdějších letech trpěl Jiří IV. obezitou, dnou, aterosklerózou a dalšími zdravotními problémy, které zhoršoval jeho životní styl, nadměrná konzumace jídla a alkoholu (zejména brandy) a užívání laudana. Poslední roky života strávil v ústraní na hradu Windsor.
Zemřel 26. června 1830 na krvácení do žaludku. Byl pohřben v kapli svatého Jiří na hradě Windsor.
📜 Odkaz a hodnocení
Jiří IV. je hodnocen jako rozporuplná postava. Na jedné straně byl inteligentní, charismatický a významný mecenáš umění, jehož vkus a podpora zanechaly trvalou stopu v britské kultuře a architektuře. Období regentství je považováno za jednu z nejvýznamnějších kulturních epoch v britské historii.
Na druhé straně byl sobecký, nespolehlivý a marnotratný. Jeho skandální osobní život a lhostejnost k utrpení obyčejných lidí během ekonomických potíží po napoleonských válkách poškodily prestiž monarchie. Historici ho často kritizují za jeho sebestřednost a nedostatek politické odpovědnosti. Přesto jeho vláda položila základy pro viktoriánskou éru a jeho kulturní odkaz je nepopiratelný.
🌳 Rodina a potomstvo
Jediná legitimní dcera Jiřího IV., princezna Šarlota Augusta Hannoverská, která byla velmi populární, zemřela v roce 1817 při porodu mrtvého syna. Její smrt vyvolala celonárodní smutek a následnickou krizi, protože Jiří III. neměl žádná další legitimní vnoučata. To donutilo svobodné syny Jiřího III., včetně budoucího krále Viléma IV. a vévody z Kentu, aby se rychle oženili a zplodili dědice.
Po smrti Jiřího IV. v roce 1830 nastoupil na trůn jeho mladší bratr Vilém IV. Protože ani Vilém neměl přeživší legitimní potomky, koruna po jeho smrti v roce 1837 přešla na dceru vévody z Kentu, princeznu Viktorii.