Jersey Knights

Jersey Knights
Liga	World Hockey Association
Divize	Východní divize
Kapacita	4 416
Město	Cherry Hill, New Jersey
Barvy	fialová, zlatá, bílá
Trenér	Harry Howell

Jersey Knights byl americký profesionální klub ledního hokeje, který v sezóně 1973/1974 působil v severoamerické lize World Hockey Association (WHA). Tým sídlil v menším městě Cherry Hill ve státě New Jersey, jež tvoří východní předměstí metropolitní oblasti Philadelphie. Název Jersey Knights představuje pouze jednu ze čtyř identit vysoce nestabilní sportovní franšízy, která během pěti let své existence třikrát změnila majitele a dvakrát se stěhovala napříč Spojenými státy americkými.

Organizace byla původně založena v roce 1971 pro město New York jako zakládající člen ligy WHA. Svou inaugurační sezónu 1972/1973 odehrála pod názvem New York Raiders. Kvůli devastačním poplatkům za pronájem haly Madison Square Garden a konkurenčnímu boji s týmy z NHL tým po jediné sezóně zbankrotoval. Pro ročník 1973/1974 byl přejmenován na New York Golden Blades, avšak z důvodu absolutního nezájmu publika (kdy průměrná návštěvnost klesla k 2 500 divákům) došly novému majiteli finanční prostředky již po 24 zápasech. Ligová správa WHA musela klub převzít do nucené správy a 21. listopadu 1973 jej narychlo přestěhovala do státu New Jersey.

Zbytek sezóny tým dohrál v historicky proslulé hale Cherry Hill Arena, jež se do dějin profesionálního hokeje zapsala jako jeden z nejhůře vybavených stadionů, které kdy hostily nejvyšší ligu. Po skončení ročníku 1973/1974 byla franšíza znovu prodána a přesunuta do Kalifornie, kde v letech 1974 až 1977 působila pod názvem San Diego Mariners.

⏳ Historický kontext a předchůdci v New Yorku

Vznik této organizace byl od počátku formován tvrdou politickou a ekonomickou válkou mezi zavedenou ligou NHL a nově vznikající WHA. Zakladatelé WHA, Dennis Murphy a Gary Davidson, potřebovali pro získání celostátních televizních kontraktů umístit jeden ze svých stěžejních týmů na mediální trh v New Yorku. Tým, původně nazvaný New York Raiders, měl podle plánů z roku 1971 nastupovat v nově postavené hale Nassau Veterans Memorial Coliseum na Long Islandu.

Tento plán zmařili lokální politici z okresu Nassau. Zástupce okresu William Shea, jenž měl vliv na správu haly, nechtěl podepsat nájemní smlouvu s ligou, kterou považoval za druhořadou. Shea vyvinul silný politický tlak na vedení NHL, aby na Long Island okamžitě umístilo nový expanzní tým. NHL tomuto tlaku vyhověla a narychlo založila klub New York Islanders. Součástí nájemní smlouvy Islanders byla restriktivní klauzule, která jakémukoliv klubu z konkurenční WHA znemožnila užívání haly.

Tým New York Raiders byl tak donucen hrát v hale Madison Square Garden, přímo na území konkurenčních New York Rangers. Raiders museli platit extrémně vysoký nájem, nedostávali podíly z prodeje koncesí a byly jim přidělovány neatraktivní termíny zápasů. Původní skupina majitelů zkrachovala ještě v průběhu první sezóny. Před ročníkem 1973/1974 tým koupil realitní magnát Ralf Brent a přejmenoval jej na New York Golden Blades. Změnil klubové barvy na fialovou a zlatou a vybavil hráče bílými bruslemi se zlatými noži (barva se však při hře odlupovala). Ani tento marketingový krok ekonomiku klubu nezachránil a po necelých dvou měsících Brent z hokejového byznysu odstoupil. WHA převzala nad klubem kontrolu a iniciovala krizový přesun.

🔄 Přesun do Cherry Hill a vznik Knights

Dne 21. listopadu 1973 byl tým oficiálně přestěhován z metropole New York do města Cherry Hill ve státě New Jersey. Geograficky se město nachází jen několik kilometrů východně od města Philadelphia, jež tvořilo druhý největší trh v regionu (WHA zde v předchozí sezóně ztratila tým Philadelphia Blazers, takže trh zůstal uvolněný). Název týmu byl změněn na Jersey Knights.

Tento přesun představoval logistický i sportovní šok. Hráči se museli ze dne na den přemístit z největší a nejluxusnější haly ve Spojených státech amerických do objektu, který byl koncipován pro amatérský krasobruslařský sport a pro nižší regionální soutěže. Z pozice hlavního trenéra u týmu v době relokace skončil Camille Henry a nahradil jej bývalý obránce a člen Hokejové síně slávy Harry Howell, jenž tým vedl jako hrající trenér. Na pozici generálního manažera pro zbývající část sezóny nastoupil Marvin Milkes.

🏟 Cherry Hill Arena: Infrastrukturní realita

Hala Cherry Hill Arena (původně známá jako Ice House) byla postavena v roce 1959 a nabízela kapacitu 4 416 míst k sezení. Před příchodem Knights sloužila jako domácí stadion pro klub Jersey Devils z poloprofesionální Eastern Hockey League (EHL). Pro potřeby nejvyšší profesionální soutěže, ve které nastupovaly největší hvězdy tehdejšího ledního hokeje, však byla hala zcela nevyhovující a představuje historický unikát.

Zázemí pro hráče Šatny pro hokejisty byly rozměrově tak malé, že neumožňovaly, aby se celý tým převlékal současně. Zcela chyběla funkční sociální zařízení. Šatna pro hostující týmy nedisponovala žádnými sprchami. Týmy soupeřů (včetně celků jako Houston Aeros či Winnipeg Jets) si musely pronajímat pokoje v motelu Holiday Inn, který se nacházel více než dvě míle od stadionu. Hráči se v hotelu kompletně oblékli do hokejové výstroje (včetně nasazení bruslí) a následně se přepravovali do arény objednanými školními autobusy. Nejproduktivnější hráč domácích Knights, André Lacroix, později v rozhovorech uváděl, že bylo absurdní sledovat legendy jako Gordie Howe či Bobby Hull, jak vystupují ze žlutého školního autobusu v plné výstroji, jen s chrániči na nožích bruslí.

Fyzická anomálie ledové plochy Nejzávažnějším technologickým nedostatkem haly byl fyzický sklon ledové plochy. Z důvodu nestabilního podloží a chybějící nivelace při stavbě nebyl led v rovině, ale vykazoval zřetelný spád k jedné ze stran. Znamenalo to, že puk samovolně klouzal k jednomu z mantinelů. Kanadský útočník Bobby Hull stav ledové plochy popsal slovy: „Byla to jediná aréna, ve které jsem kdy hrál, kde hostující tým musel po dvě třetiny každého zápasu bruslit fyzicky do kopce.“ Uprostřed kluziště se navíc nacházela výrazná prohlubeň. Křídelní útočník Ted Scharf při jednom z utkání utrpěl zranění obličeje, když jemu adresovaná přihrávka trefila tuto prohlubeň a puk prudce vyletěl kolmo vzhůru přímo do jeho očí.

Bezpečnostní prvky a střídačky Místo tehdy již standardního plexiskla, jež mělo chránit diváky před letícími puky, bylo v Cherry Hill použito běžné drátěné pletivo (tzv. chicken wire), kterým se obehnala celá hrací plocha. V hale zcela chyběl prostor pro vybudování podélných hráčských střídaček. Týmy seděly ve třech řadách po pěti sedadlech přímo v hledišti. Během zápasů museli trenéři hostujících týmů (například trenér Winnipegu Nick Mickoski) stát přímo mezi diváky v první řadě. Kdykoliv se trenér postavil, aby nařídil střídání, diváci sedící za ním na něj začali křičet, aby si sedl a nezakrýval jim výhled.

🏒 Průběh a statistiky sezóny 1973/1974

Přes zcela bezprecedentní infrastrukturní podmínky podávali hráči Jersey Knights na domácím ledě překvapivě solidní výkony. V domácím prostředí napříč Madison Square Garden a Cherry Hill Arenou dosáhli pozitivní bilance 22 výher, 16 proher a 1 remízy (většina těchto bodů byla získána právě v New Jersey). Celková bilance týmu však utrpěla na hřištích soupeřů, kde Knights zvítězili pouze v 10 zápasech, 26krát prohráli a třikrát remizovali.

S celkovou bilancí 32 výher, 42 proher a 4 remíz nasbíral klub 68 bodů. Tento zisk stačil pouze na poslední, 6. místo ve Východní divizi WHA. Tým inkasoval celkem 313 gólů a vstřelil 268 gólů. Do vyřazovacích bojů o pohár Avco World Trophy se Knights nekvalifikovali. V divizi zaostali o 12 bodů za pátým týmem Quebec Nordiques a o 22 bodů za vítězným celkem New England Whalers.

Absolutním sportovním fenoménem této sezóny byl kanadský útočník André Lacroix. Navzdory tomu, že hrál za poslední tým divize, který byl pod nucenou správou ligy, odehrál všech 78 zápasů a zaznamenal 111 kanadských bodů za 31 gólů a 80 asistencí. V celkovém bodování celé soutěže WHA zaostal pouze za Mikem Waltonem (117 bodů) a porazil i taková jména jako Gordie Howe (100 bodů) či Bobby Hull (95 bodů). Dalšími oporami ofenzivy Knights byli obránce Kevin Morrison (67 bodů), Wayne Rivers (57 bodů) a Bobby Sheehan (54 bodů v 50 zápasech). Z pozice brankáře odchytal nejvíce utkání Joe Junkin, jenž si připsal 21 výher s průměrem 3,79 inkasovaného gólu na zápas.

✈️ Zánik a přesun franšízy do San Diega

Po skončení základní části v dubnu 1974 bylo vedení ligy WHA zřejmé, že setrvání v Cherry Hill Areně je z dlouhodobého hlediska zcela nemožné. Hala nesplňovala elementární požadavky na bezpečnost, logistiku televizních přenosů ani hygienické standardy. Nízká kapacita (4 416 diváků) matematicky nedovolovala pokrýt vysoké platy profesionálních hokejistů ze vstupného.

Během jara 1974 ligu kontaktoval podnikatel z Baltimoru Joseph Schwartz, který podal nabídku na odkup franšízy. WHA prodej schválila a Schwartz okamžitě rozhodl o radikální relokaci na západní pobřeží USA do státu Kalifornie. V San Diegu tým získal plnohodnotný stadion (San Diego Sports Arena s kapacitou cca 13 000 míst) a byl přejmenován na San Diego Mariners. Pod tímto jménem klub odehrál tři plné sezóny. Pokaždé se dokázal probojovat do playoff, nicméně finanční nestabilita franšízu neopustila. V roce 1976 hráči San Diega nedostali posledních šest týdnů zaplaceno. Posledním majitelem organizace se stal zakladatel korporace McDonald's Ray Kroc, který však v létě roku 1977 vyhodnotil hokejový projekt jako ztrátový a tým oficiálně rozpustil.

📈 Kompletní statistiky franšízy (1972–1977)

Tato tabulka předkládá kompletní, nezestručněný přehled všech pěti sezón, které tato konkrétní franšíza odehrála pod svými různými identitami. Tabulka dokládá chronologii úpadku v New Yorku a následné stabilizace herních výsledků po přesunu do Kalifornie.

Sezóna	Název týmu	Liga	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy	Body	Vstřelené góly	Inkasované góly	Konečné umístění	Playoff
1972/1973	New York Raiders	WHA	78	33	43	2	68	303	334	6. ve Východní divizi	Nepostoupili
1973/1974	New York Golden Blades / Jersey Knights	WHA	78	32	42	4	68	268	313	6. ve Východní divizi	Nepostoupili
1974/1975	San Diego Mariners	WHA	78	43	31	4	90	326	268	2. v Západní divizi	Semifinále (porážka 0:4, Houston)
1975/1976	San Diego Mariners	WHA	80	36	38	6	78	303	290	3. v Západní divizi	Čtvrtfinále (porážka 2:4, Houston)
1976/1977	San Diego Mariners	WHA	81	40	37	4	84	284	283	3. v Západní divizi	Čtvrtfinále (porážka 3:4, Winnipeg)

Hráčské statistiky za sezónu 1973/1974

Tabulka obsahuje data nejproduktivnějších hráčů za ročník 1973/1974, kdy tým nastupoval v barvách New York Golden Blades a následně Jersey Knights (statistiky jsou pro tyto dvě identity v rámci jedné sezóny kumulované).

Jméno hráče	Pozice	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
André Lacroix	Střední útočník	78	31	80	111	54
Kevin Morrison	Obránce	78	24	43	67	132
Wayne Rivers	Pravé křídlo	73	30	27	57	22
Bobby Sheehan	Střední útočník	50	20	34	54	16
Craig Patrick	Pravé křídlo	27	8	22	30	12
Brian Perry	Levé křídlo	74	14	15	29	27
Gary Bredin	Pravé křídlo	64	14	13	27	45
Ted Scharf	Křídelní útočník	73	9	18	27	116

💡 Pro laiky

Při pohledu na dnešní sportovní svět plný luxusních miliardových stadionů se může zdát příběh týmu Jersey Knights jako naprosté sci-fi. Vysvětlení, proč tým plný špičkových profesionálů hrál v hale se šikmým ledem, kde nebyla plexiskla a kde se hosté museli převlékat v hotelu vzdáleném několik kilometrů, spočívá ve válce hokejových lig ze začátku 70. let.

Ve Spojených státech dlouho existovala pouze liga NHL, která vlastnila práva na hráče a diktovala si podmínky. Když v roce 1972 vznikla nová liga s názvem WHA (World Hockey Association), snažila se NHL zničit tím, že začala platit hokejistům obrovské peníze, aby do ní přestoupili. Zavedená NHL se ale bránila. Její hlavní zbraní nebyli hráči, ale stadiony. NHL si vyjednala exkluzivní smlouvy s majiteli největších arén v New Yorku a zakázala vstup jakékoliv konkurenci. Tým, ze kterého se vyklubali Jersey Knights, neměl kde hrát. Musel platit astronomické částky za nájem, což majitele rychle dovedlo k bankrotu.

Samotná liga WHA musela klub zachránit, aby neztratila tvář, a urychleně ho přesunula kamkoliv, kde zrovna byla volná ledová plocha. Tou jedinou volnou plochou byla stará a zanedbaná hala Cherry Hill Arena v New Jersey. Pro ligu to bylo pouhé provizorium. Hráči i trenéři museli akceptovat katastrofální podmínky s vědomím, že jakmile skončí sezóna, tým se buď přesune do města se skutečným stadionem (což se stalo – přesunuli se do San Diega), nebo úplně zanikne.

Zdroje