Jaroslav Haščák
Obsah boxu
| Jaroslav Haščák | |
|---|---|
| Soubor:Jaroslav Hascak.jpg | |
| Jaroslav Haščák, spoluzakladatel Penta Investments | |
| Datum narození | 30. srpna 1969 |
| Místo narození | Ďurková, Československo |
| Národnost | slovenská |
| Manželka | Dorota Haščáková |
| Děti | 2 synové |
| Povolání | Podnikatel, investor |
| Funkce</ | |
Jaroslav Haščák (* 30. srpna 1969, Ďurková) je jeden z nejvlivnějších a nejbohatších slovenských podnikatelů, spoluzakladatel a klíčový partner středoevropské investiční skupiny Penta Investments. Je považován za analytický mozek skupiny a architekta její expanze v oblasti zdravotnictví, bankovnictví a médií.
Jeho kariéra je příběhem dramatických zvratů. Od 90. let, kdy se vypracoval na jednoho z "otců" slovenského kapitalismu, přes pád spojený s vyšetřováním tzv. kauzy Gorila, až po velkolepý návrat v letech 2025 a 2026. Po letech právních bitev byl v roce 2024 pravomocně očištěn a slovenský stát se mu omluvil za nezákonné stíhání.
V lednu 2026 se hodnota jeho majetku odhaduje na více než 30 miliard korun (cca 1,2 miliardy EUR). Po krátkém ústupu do pozadí se vrátil k aktivnímu řízení strategických investic Penty, přičemž souběžně buduje rozsáhlou strukturu rodinných svěřenských fondů (family office) pro správu privátního majetku.
🎓 Mládí a formování
Jaroslav Haščák se narodil v malé obci Ďurková v okrese Stará Ľubovňa na východním Slovensku. Jeho cesta k vrcholovému byznysu vedla, podobně jako u jeho českého partnera Marka Dospivy, přes prestižní zahraniční vzdělání v době hroutícího se socialismu.
Na konci 80. let byl vyslán ke studiu na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Tato škola, vychovávající sovětskou diplomatickou elitu, byla místem, kde se Haščák seznámil s Dospivou. Společně sdíleli pokoj na koleji a zde se zrodilo partnerství, které později změnilo ekonomickou mapu střední Evropy.
Klíčovým momentem pro Haščákův rozhled byl studijní pobyt na Pekingské univerzitě v Číně na počátku 90. let. Zde se naučil nejen čínsky, ale především pochopil dynamiku tržních mechanismů v syrové podobě. Společně s Dospivou začali dovážet čínský textil do Československa. Zatímco jiní studenti se vraceli domů s diplomy, oni se vraceli s prvním kapitálem a sítí kontaktů.
🚀 Vznik Penty a dravá 90. léta
V roce 1994 založil spolu s Markem Dospivou, Jozefem Oravkinem, Martinem Kúšikem a Jurajem Herkem společnost Penta. Haščák se od počátku profiloval jako intelektuální lídr skupiny, zaměřený na detailní analýzy, strukturování transakcí a agresivní vyjednávání.
Kupónová privatizace a VÚB Kupon
Haščákův "mistrovský kousek", který Pentu katapultoval mezi miliardáře, se odehrál během slovenské kupónové privatizace. Cílem Penty nebylo jen nakupovat akcie, ale ovládnout samotné investiční fondy. Haščák řídil operaci na převzetí fondu VÚB Kupon, který spravoval aktiva v hodnotě miliard korun. Díky agresivnímu nákupu opcí se Pentě podařilo fond ovládnout, což jim poskytlo kapitál pro expanzi do reálného průmyslu.
Na rozdíl od mnoha "privatizačních baronů" 90. let, kteří podniky tunelovali, Haščák a jeho tým zvolili strategii restrukturalizace. Firmy čistili, zefektivňovali a prodávali se ziskem. Tato strategie z nich udělala obávané, ale respektované hráče.
Budování impéria (2000–2010)
V první dekádě 21. století se Haščák soustředil na Slovensko. Pod jeho vedením Penta vstoupila do klíčových odvětví:
- Zdravotnictví: Haščák jako první pochopil potenciál soukromého zdravotnictví ve střední Evropě. Začal budovat síť lékáren Dr.Max (dnes celoevropský gigant) a pojišťovnu Dôvera, která se stala největší soukromou zdravotní pojišťovnou na Slovensku.
- Maso a průmysl: Konsolidoval masokombináty ve střední Evropě (např. Mecom).
- Bankovnictví: Podílel se na privatizaci a následném prodeji Prima banky (dříve Dexia).
V tomto období byl Haščák na vrcholu. Byl považován za nejvlivnějšího muže slovenského byznysu, jehož názory brali v potaz premiéři i ministři financí.
🦍 Kauza Gorila a trestní stíhání
Zásadním zlomem v životě Jaroslava Haščáka byla tzv. Kauza Gorila. V roce 2011 unikly na veřejnost dokumenty slovenské tajné služby (SIS), které popisovaly údajné schůzky Haščáka s politiky v konspiračním bytě v Bratislavě v letech 2005 a 2006. Spisy naznačovaly masivní korupci při privatizaci státního majetku a ovlivňování legislativy.
Ačkoliv Haščák pravost spisu dlouhodobě zpochybňoval, kauza se stala symbolem propojení oligarchie a politiky na Slovensku.
Zadržení a vazba (2020)
Situace vyvrcholila v prosinci 2020, kdy policejní komando vtrhlo do sídla Penty v bratislavském Digital Parku. Jaroslav Haščák byl zadržen, obviněn z korupce a praní špinavých peněz a vzat do vazby. Toto byl pro Haščáka "bod nula".
- Reakce: Okamžitě se stáhl ze všech výkonných funkcí v Pentě, aby nepoškozoval reputaci skupiny. Svůj majetkový podíl převedl do svěřenských fondů.
- Vazba: Ve vazbě strávil měsíc, než ho Nejvyšší soud SR propustil na svobodu s konstatováním, že vazební důvody nebyly naplněny.
⚖️ Právní rehabilitace a satisfakce (2024–2025)
Období let 2024 a 2025 přineslo v Haščákově případu definitivní obrat, který lze označit za totální právní vítězství.
Omluva státu
V průběhu roku 2024 slovenské soudy a generální prokuratura postupně shodily ze stolu všechna klíčová obvinění. Bylo konstatováno, že důkazy byly získány nezákonně nebo neprokazovaly trestnou činnost. V roce 2025 došlo k bezprecedentnímu kroku: Slovenská republika** se prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti Jaroslavu Haščákovi **oficiálně omluvila za nezákonné zadržení, vazbu a stíhání. Stát uznal, že postup orgánů činných v trestním řízení v roce 2020 byl nepřiměřený a nezákonný.
Odškodnění a charita
Jako součást rehabilitace Haščák vysoudil na státu odškodné za nemajetkovou újmu. Ačkoliv pro něj finanční částka nebyla vzhledem k jeho jmění zásadní, šlo o princip.
- Gesto: Haščák se rozhodl celé vysouzené odškodné (v řádu stovek milionů korun) věnovat na veřejně prospěšné účely. Prostředky byly směřovány do rozvoje slovenského zdravotnictví a na podporu projektů sociální péče. Tímto krokem chtěl demonstrovat, že jeho motivací nebyly peníze, ale očištění jména.
🔄 Návrat do struktur Penty (2025–2026)
Po definitivním očištění se Jaroslav Haščák v roce 2025 začal vracet do veřejného a byznysového života.
- Konec exilu: Ukončil své "stažení se" z funkcí. Ačkoliv se nevrátil do role každodenního manažera (CEO), zaujal pozici klíčového stratéga. Má rozhodující slovo při schvalování velkých akvizic nad určitý finanční limit.
- Nová dynamika: Jeho návrat přinesl do Penty novou energii. Podle interních zdrojů se Haščák vrátil "hladovější" a s jasnou vizí upevnit dominanci skupiny ve střední Evropě.
Správa rodinného majetku (Family Office)
Souběžně s návratem do Penty dokončil Haščák v letech 2025–2026 transformaci správy svého soukromého majetku. Vytvořil robustní strukturu rodinných nadací a svěřenských fondů (Family Office).
- Role manželky:** Tuto strukturu spravuje společně se svou manželkou **Dorotou Haščákovou. Tento krok má zajistit kontinuitu majetku pro další generace (má dva syny) a ochránit aktiva před případnými budoucími politickými turbulencemi.
🏥 Strategický vliv: Zdravotnictví a Média
V roce 2026 je Haščákův rukopis nejvíce patrný ve dvou sektorech, které dlouhodobě považuje za klíčové.
Zdravotnický vizionář
Pod Haščákovým obnoveným strategickým vlivem skupina Penta v roce 2025 masivně investovala do sítě nemocnic Penta Hospitals International.
- Modernizace: Došlo k otevření nových pavilonů v klíčových nemocnicích na Slovensku (např. Nemocnica Bory v Bratislavě, která funguje jako vlajková loď) i v České republice.
- Digitalizace: Haščák, známý svou posedlostí daty, prosadil implementaci pokročilých nemocničních informačních systémů využívajících umělou inteligenci pro diagnostiku a management pacientů. Jeho vizí je vytvořit efektivní zdravotnický holding, který bude fungovat lépe než státní zařízení.
Mediální magnát a svoboda slova
Prostřednictvím holdingu News and Media Holding (NMH) ovládá Haščák významnou část slovenského mediálního trhu (vydává např. Plus 7 dní, Trend, Plus JEDEN DEŇ).
- Role v roce 2025: V kontextu politických změn na Slovensku a tlaku na veřejnoprávní média se Haščák paradoxně stal jedním z garantů ekonomické nezávislosti svých titulů. V roce 2025 se veřejně vyjádřil na obranu svobody podnikání v médiích a odmítl politické tlaky na redakční obsah svých vydavatelství, což bylo vnímáno jako signál, že svá média nehodlá prodat politicky spřízněným oligarchům.
💰 Majetek a postavení (Leden 2026)
I přes právní bitvy a složité období let 2020–2023 se Haščákův majetek nadále zhodnocoval.
- Hodnota:** V lednu 2026 se jeho jmění odhaduje na **1,2 miliardy EUR (přes 30 miliard Kč).
- Struktura: Většina majetku je stále vázána v podílu ve skupině Penta (který je nyní držen přes family office), dále v nemovitostech a likvidních prostředcích.
❤️ Filantropie a nová nadace
Rok 2025 znamenal pro Haščáka i nový začátek v oblasti filantropie. Založil novou, personálně i finančně nezávislou nadaci.
- Cíle:** Nadace se zaměřuje na podporu talentovaných studentů (stipendia na zahraničních univerzitách, odkazující na jeho vlastní zkušenost) a na financování **inovací v medicíně (výzkum, nákup experimentální techniky).
- Financování: Do této nadace směřuje část zisků Penty připadajících na jeho podíl a také prostředky získané z odškodnění od státu.
🔗 Související články
🧩 Pro laiky
Jaroslav Haščák je pro Slovensko tím, čím je Petr Kellner (in memoriam) nebo Daniel Křetínský pro Česko. Je to mozek, který vymyslel, jak vydělat miliardy na lékárnách (Dr.Max) a nemocnicích. Dlouho byl vnímán jako "padouch" kvůli kauze Gorila (únik nahrávek o korupci), a v roce 2020 ho dokonce zavřeli do vazby. Ale v letech 2024–2025 se karta obrátila – soudy řekly, že to bylo nezákonné, stát se mu omluvil a on se vítězoslavně vrátil do byznysu. Dnes opět řídí největší obchody Penty a své peníze posílá do nové nadace.