Jang-c'-ťiang
Obsah boxu
Jang-c'-ťiang (čínsky pchin-jinem Cháng Jiāng, znaky zjednodušené 长江, tradiční 長江; česky „Dlouhá řeka“) je nejdelší řeka v Asii a třetí nejdelší řeka na světě po Amazonce a Nilu. Její tok se nachází výhradně na území Čínské lidové republiky. Řeka je dlouhá přibližně 6 300 km a její povodí o rozloze 1,8 milionu km² pokrývá téměř pětinu území Číny. Jang-c'-ťiang je historicky, kulturně a ekonomicky nejdůležitějším vodním tokem v Číně. Protéká širokou škálou ekosystémů a je domovem mnoha endemických a ohrožených druhů. Na jejím toku se nachází největší hydroelektrárna na světě, přehrada Tři soutěsky.
📜 Název a etymologie
Nejběžnější čínský název řeky je Čchang-ťiang (长江), což v překladu znamená „Dlouhá řeka“. Tento název se používá v moderní čínštině pro celý tok řeky.
Název Jang-c'-ťiang (扬子江), ze kterého pochází pojmenování v mnoha západních jazycích včetně češtiny, byl původně místní název pro dolní tok řeky v okolí města Jang-čou. Evropští misionáři a obchodníci se s tímto názvem setkali jako s prvním a mylně jej začali používat pro celou řeku. V čínštině se dnes tento název používá jen zřídka, a to spíše v poetickém nebo historickém kontextu.
Na horním toku, v provincii Čching-chaj, se řeka nazývá Tchuo-tchuo (沱沱河). Níže po proudu, až po soutok s řekou Min, je známá jako Ťin-ša-ťiang (金沙江), tedy „Řeka zlatých písků“, což odkazuje na zlatonosný písek v jejím korytu.
🌍 Geografie a tok řeky
Tok řeky Jang-c'-ťiang se tradičně dělí na tři hlavní úseky: horní, střední a dolní.
🏔️ Pramen a horní tok
Jang-c'-ťiang pramení v pohoří Tchang-ku-la na Tibetské náhorní plošině v provincii Čching-chaj, v nadmořské výšce přes 5 000 metrů. Pramenná oblast je tvořena ledovci a bažinami. Na svém horním toku, kde je řeka známá jako Ťin-ša-ťiang, protéká hlubokými a strmými soutěskami, které si vyhloubila mezi horami na pomezí provincií S'-čchuan a Jün-nan. Jednou z nejznámějších je Soutěska skákajícího tygra, která patří k nejhlubším na světě. Tento úsek se vyznačuje velkým spádem a obrovským hydroenergetickým potenciálem. Horní tok končí u města I-čchang v provincii Chu-pej.
🏞️ Střední tok
Střední tok se rozprostírá od města I-čchang po jezero Pcho-jang-chu. V této části řeka vstupuje do rovinatější krajiny a její tok se výrazně zpomaluje a rozšiřuje. Zde se nachází slavná oblast Tři soutěsky (Čchü-tchang, Wu a Si-ling), která je dnes z velké části zatopena přehradní nádrží. Do Jang-c'-ťiang se zde vlévá řada velkých přítoků a řeka je propojena s velkými sladkovodními jezery, jako jsou Tung-tching-chu a Pcho-jang-chu, která fungují jako přirozené regulátory jejího vodního stavu. Tento region je hustě osídlen a je centrem zemědělství. Protéká zde významnými městy jako Wu-chan a Čchung-čching.
🌊 Dolní tok a delta
Dolní tok začíná za jezerem Pcho-jang-chu a pokračuje až k ústí do Východočínského moře severně od Šanghaje. Řeka zde protéká nížinami a vytváří rozsáhlou a úrodnou deltu, která je jednou z nejhustěji osídlených a ekonomicky nejrozvinutějších oblastí Číny. V deltě se řeka větví na mnoho ramen a kanálů. Nacházejí se zde velká města jako Nan-ťing, Su-čou a Šanghaj. Delta Jang-c'-ťiang je klíčovým centrem čínského průmyslu, obchodu a dopravy.
🌊 Hydrologie
Jang-c'-ťiang je řeka s obrovským průtokem, který v ústí dosahuje v průměru 30 000 m³/s, což ji řadí na čtvrté místo na světě. Vodní režim je silně ovlivněn monzuny. Nejvyšší vodní stavy a průtoky nastávají v letních měsících (od května do října), kdy dochází k tání sněhu a ledovců v horách a zároveň k intenzivním dešťům v povodí. V tomto období řeka často způsobovala katastrofální povodně. Historicky nejtragičtější povodně se odehrály v letech 1931 a 1954 a vyžádaly si statisíce až miliony obětí.
Řeka také transportuje obrovské množství sedimentů, odhadem až 500 milionů tun ročně. Tyto sedimenty se usazují v deltě a neustále ji rozšiřují do moře. Výstavba přehrady Tři soutěsky a dalších hrází na toku však množství unášených sedimentů výrazně snížila.
🏛️ Historie a kultura
Povodí Jang-c'-ťiang je jedním z center vzniku čínské civilizace, srovnatelné s povodím Žluté řeky na severu. Archeologické nálezy dokládají osídlení a pěstování rýže již před tisíci lety.
Historicky řeka tvořila přirozenou hranici mezi severní a jižní Čínou, a to jak geograficky, tak kulturně. Byla dějištěm mnoha klíčových událostí čínských dějin, včetně slavné bitvy u Rudých útesů v období Tří království.
Jang-c'-ťiang byla také důležitou inspirací pro čínské umělce, básníky a malíře. Její majestátní scenérie, zejména v oblasti Tří soutěsek, jsou námětem nesčetných uměleckých děl.
⚙️ Hospodářský význam
Jang-c'-ťiang je pro čínskou ekonomiku naprosto klíčová. Její povodí generuje až 40 % HDP celé země.
댐 Tři soutěsky
Nejvýznamnějším zásahem do toku řeky je přehrada Tři soutěsky, dokončená v roce 2006. Jedná se o největší vodní elektrárnu na světě s instalovaným výkonem 22 500 MW. Hlavními cíli projektu byly:
- **Protipovodňová ochrana:** Přehrada má schopnost zadržet obrovské množství vody a regulovat tak průtok na dolním toku.
- **Výroba elektrické energie:** Pokrývá významnou část spotřeby elektřiny v Číně a je zdrojem čisté energie.
- **Zlepšení lodní dopravy:** Zvýšení hladiny řeky nad přehradou umožnilo plavbu větších nákladních lodí hlouběji do vnitrozemí.
Projekt však provázely kontroverze, zejména kvůli nutnosti přesídlit více než 1,3 milionu lidí, zatopení mnoha archeologických nalezišť a významným dopadům na životní prostředí.
🚢 Doprava
Řeka je nejdůležitější vnitrozemskou vodní cestou v Číně, často nazývanou "zlatá vodní cesta". Je splavná pro námořní lodě až do města Wu-chan a pro menší říční lodě mnohem dále proti proudu. Spojuje ekonomicky rozvinuté pobřeží s hustě osídleným vnitrozemím. Podél řeky se nachází mnoho velkých přístavů, včetně největšího kontejnerového přístavu na světě v Šanghaji.
🌾 Zemědělství a průmysl
Úrodné nížiny podél středního a dolního toku jsou hlavními oblastmi pěstování rýže, bavlny a dalších plodin v Číně. Řeka poskytuje vodu pro zavlažování a je také zdrojem ryb. Podél jejích břehů se soustředí významná průmyslová centra, včetně oceláren, chemických závodů a automobilového průmyslu.
🌳 Ekologie a životní prostředí
Ekosystém řeky Jang-c'-ťiang je pod obrovským tlakem v důsledku lidské činnosti. Intenzivní průmysl, zemědělství a husté osídlení vedly k masivnímu znečištění vody. Každoročně jsou do řeky vypouštěny miliardy tun odpadních vod.
Řeka byla domovem mnoha unikátních druhů. Některé z nich jsou dnes na pokraji vyhynutí nebo již vyhynuly. Nejznámějším příkladem je delfínovec čínský (baiji), který byl v roce 2006 prohlášen za funkčně vyhynulého. Kriticky ohroženými druhy jsou sviňucha hladkohřbetá a Jeseter čínský, jehož migrační trasy byly přerušeny výstavbou přehrad. Čínská vláda se v posledních letech snaží zavádět opatření na ochranu řeky, včetně desetiletého zákazu rybolovu, který začal platit v roce 2021.
💡 Pro laiky
Představte si Jang-c'-ťiang jako hlavní tepnu Číny. Je to něco jako kombinace dálnice, elektrárny a obrovské farmy v jednom.
- **Dálnice:** Po řece plují obrovské nákladní lodě, které převážejí zboží z továren ve vnitrozemí do přístavů na pobřeží a odtud do celého světa. Je to mnohem levnější než přeprava po silnici nebo železnici.
- **Elektrárna:** Díky obří přehradě Tři soutěsky a dalším menším přehradám vyrábí řeka obrovské množství elektřiny pro miliony lidí a továren.
- **Farma:** Voda z řeky zavlažuje nekonečná rýžová pole, která živí velkou část čínské populace. Úrodná půda kolem řeky je jedním z nejlepších míst pro zemědělství na světě.
Problémem je, že tato intenzivní činnost řeku velmi zatěžuje. Je znečištěná a mnoho unikátních zvířat, která v ní žila, jako například říční delfín, už bohužel vyhynulo. Přehrada Tři soutěsky sice pomáhá proti povodním a vyrábí čistou energii, ale zároveň změnila přirozený rytmus řeky a poškodila její ekosystém.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 22.12.2025