Jílové u Prahy

Jílové u Prahy
Název	Jílové u Prahy
Mapa	ano
Země
Kraj	Středočeský kraj
Rozloha	16,25
Nadmořská výška	381

Jílové u Prahy (historicky německy Eule) je město ve Středočeském kraji, které administrativně spadá do okresu Praha-západ a zároveň plní funkci obce s pověřeným obecním úřadem. Území města se rozkládá v kopcovitém terénu Benešovské pahorkatiny, přibližně dvacet kilometrů jižně od centra Prahy a tři kilometry od pravého břehu řeky Sázavy. Na počátku roku 2026 zde žilo 5 301 obyvatel. Celková rozloha správního území obce představuje 16,25 kilometrů čtverečních.

Z historického hlediska je sídlo úzce spjato s hlubinnou i povrchovou těžbou zlata, která zde probíhala již od třináctého století a s přestávkami pokračovala až do roku 1968. Historické jádro města si zachovalo původní urbanistickou strukturu a od roku 1992 je chráněno jako městská památková zóna. V současnosti město plní primárně rezidenční funkci pro osoby dojíždějící za prací do hlavního města a tvoří logistické zázemí pro rozsáhlou chatovou a rekreační oblast dolního Posázaví.

🗓 Současnost a místní správa

Výkon veřejné moci a samosprávy města Jílové u Prahy zajišťuje patnáctičlenné zastupitelstvo. Funkci starosty zastává v roce 2026 Pavel Pešek, který reprezentuje místní politické uskupení Volba pro město Jílové u Prahy. Do této pozice byl zvolen po komunálních volbách konaných na podzim roku 2022. Na podzim roku 2026 (konkrétně 9. a 10. října) byly vypsány nové komunální volby, pro které zaregistrovaly své kandidátní listiny celkem čtyři volební subjekty: Společné Jílovsko (sdružení nezávislých kandidátů a Strany zelených), Volba pro město Jílové u Prahy, ODS, hnutí Jílovsko pro lidi a subjekt Vize Jílové.

V oblasti infrastruktury a urbanismu realizuje radnice v letech 2025 a 2026 několik zásadních investičních projektů, které reagují na dlouhodobý nárůst počtu obyvatel. Klíčovou dokončenou stavbou z tohoto období je nová hasičská zbrojnice pro Jednotku sboru dobrovolných hasičů obce (JSDHO). Tento objekt, navržený architektonickým studiem Tomek architekti s.r.o. a realizovaný stavební společností VISTORIA CZ a.s., byl v roce 2026 nominován na ocenění v soutěži Stavba roku Středočeského kraje.

Z důvodu nedostatečné kapacity vzdělávacích zařízení byla v roce 2026 zahájena výstavba modulárního pavilonu, který fyzicky rozšiřuje budovu místní základní školy. Zakázku realizuje specializovaná společnost ZRUP Příbram a.s. Zastupitelstvo města dále schválilo zahájení projektové přípravy pro výstavbu nového městského bytového domu, kompletní renovaci školní tělocvičny a první etapu budování nové splaškové kanalizace v městské části Radlík. Radnice rovněž řeší majetkoprávní situaci ohledně objektu zvaného Vila Hacák v části Kabáty, kde probíhá příprava podkladů k řízenému vystěhování s cílem budoucí revitalizace pozemku.

⏳ Historie a územní vývoj

První prokazatelné známky lidského osídlení na širším území Jílovska pocházejí z prehistorických dob, což dokládají archeologické nálezy kamenných nástrojů objevených západně od Petrova. Samotné město Jílové u Prahy vzniklo postupným slučováním původně roztroušených hornických osad.

Nejstarší přímý písemný pramen, v němž se objevuje název města (tehdy ještě ve formě Jílový), je listina Oldřicha Zajíce z Valdeka datovaná ke 13. září 1331. Existenci sídla však nepřímo potvrzuje již záznam v knize Starého Města pražského z roku 1310, kde je zmiňován Konrád Stadler s přídomkem „z Jílového“. Lingvistické analýzy, publikované nejstarším lokálním historikem Leopoldem Čihákem, odvozují původ názvu od adjektiva "jílový" – odkazujícího na skutečnost, že první zlaté šupiny byly získávány rýžováním přímo z jílovitých nánosů na úpatí místních svahů.

Klíčový strukturální i ekonomický obrat nastal v polovině čtrnáctého století během vlády krále Karla IV. Ten udělil sídlu privilegium, čímž ho povýšil na královské horní město a obdaroval ho širokou škálou hospodářských i soudních výsad. Produkce zlata z místních štol v tomto období sloužila k masivnímu financování státních stavebních projektů v Praze.

Rozmach města byl násilně přerušen na jaře roku 1422, kdy bylo Jílové během husitských válek zcela vypáleno a zničeno. K pozvolné obnově těžby a městského života docházelo až na přelomu patnáctého a šestnáctého století, nicméně předchozího objemu produkce drahých kovů již nikdy dosaženo nebylo.

V polovině dvacátého století, konkrétně v roce 1950, došlo ke správnímu odtržení městské části Luka pod Medníkem, která se stala samostatnou obcí. Tento krok byl následně zvrácen a osada byla později opětovně integrována do administrativních hranic Jílového u Prahy.

🌍 Geografie a části města

Území města je tvořeno třemi samostatnými katastrálními územími, jež nesou názvy Jílové u Prahy, Luka pod Medníkem a Radlík. Z administrativního hlediska se obec dělí na sedm formálních částí (v závorce je uveden počet obyvatel při sčítání lidu v roce 2021):

Jílové u Prahy (3 221 obyvatel)
Borek (215 obyvatel)
Kabáty (274 obyvatel)
Luka pod Medníkem (347 obyvatel)
Radlík (766 obyvatel)
Studené (207 obyvatel)
Žampach (19 obyvatel)

Z geomorfologického hlediska leží město v severní části Benešovské pahorkatiny. Nejvyšším bodem v katastru je Lípový vrch s nadmořskou výškou 457 metrů nad mořem. Osu města tvoří Kocourský potok. Zhruba tři kilometry jižně od centra města teče řeka Sázava, jejíž hluboce zaříznuté údolí tvoří přirozenou hranici vůči sousedním obcím. Značnou část plochy katastru pokrývají takzvané Hornopožárské lesy, tvořící důležitý prvek místního ekosystému.

⛏️ Těžba zlata a průmysl

Hospodářská i kulturní identita města je absolutně definována dobýváním zlaté rudy. Hlavní geologický revír se rozkládá v pásu od osady Radlík přes vrch Kocour a údolí Sázavy až za hranice města směrem na Nový Knín.

Těžba zde probíhala ve třech hlavních historických vlnách. První vlna (13. a 14. století) zahrnovala jak rýžování, tak ražbu mělkých povrchových šachet. Druhá vlna probíhala na přelomu 16. a 17. století. Třetí a poslední etapa oživila těžbu v první polovině 20. století a byla definitivně a trvale ukončena rozhodnutím státu v roce 1968, kdy byly veškeré komerční práce v podzemí zastaveny kvůli jejich nerentabilitě.

V současnosti (2026) je těžební historie prezentována prostřednictvím několika veřejnosti přístupných geologických děl, která spravuje Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Jde především o zpřístupněné historické podzemní ražby: Štola svatého Josefa, Štola svatého Antonína Paduánského a Štola Halíře. Pro návštěvníky a studenty geologie je zde vybudována odborná naučná stezka nesoucí název Jílovské zlaté doly.

🏛 Architektura a pamětihodnosti

Stavební fond v historickém centru je od roku 1992 definován jako městská památková zóna. Jádrem města je Masarykovo náměstí. Zde stojí historická budova radnice s charakteristickou věží, jež byla původně vystavěna v osmnáctém století a následně prošla empírovými úpravami po požáru v roce 1855.

Další zásadní stavbou na náměstí je historický objekt zvaný Mince (číslo popisné 16). Jde o pozdně gotickou budovu s masivními zdmi a klenbami, v níž historicky sídlil královský horní úřad vykupující od těžařů zlato. V současné době v budově sídlí Regionální muzeum v Jílovém u Prahy, které udržuje stálé expozice o historii těžby zlata a také specializovanou výstavu zaměřenou na fenomén českého trampingu v dolním Posázaví.

Nejstarší dochovanou architektonickou památkou na území města je hřbitovní kostel Božího těla, jehož základy pamatují románsko-gotické období 13. století. Hlavní dominantou církevní architektury je však gotický farní kostel svatého Vojtěcha.

🎥 Jílové u Prahy ve filmu

Díky své strategické blízkosti k filmovým studiím v Praze, zachovalému historickému náměstí, absenci rušivé moderní architektury v centru a blízkosti přírodních scenérií řeky Sázavy se město Jílové u Prahy stalo jednou z nejvíce využívaných lokací pro filmové a televizní štáby v České republice.

Během dvacátého i jednadvacátého století bylo přímo ve městě nebo v jeho bezprostředních osadách (například v Bohulibech) natočeno téměř 100 celovečerních filmů, seriálů a pohádek. Kostel svatého Vojtěcha byl využit při natáčení komedie Jedenácté přikázání i oscarového snímku Amadeus v režii Miloše Formana. Extrémně často využívanou lokací je místní železniční stanice a viadukty (objevily se ve filmech jako Teorie tygra).

Při natáčení klasického snímku ze třicátých let bylo město pro účely děje fiktivně přejmenováno na Květoliby pod Lípou. Dalším fyzickým pozůstatkem filmování je nápis "Gerschwinova ulice" na jedné z fasád, který zde zůstal zachován z dob natáčení snímku Kouzelníkův návrat. V roce 2026 vydalo Regionální muzeum v Jílovém u Prahy (autorský tým Veronika Stachurová Kucrová a Jan Síč) knižní publikaci s názvem Filmové Jílové, která detailně analyzuje a mapuje lokace z 42 vybraných kinematografických děl srovnávací fotografií.

🚇 Doprava a infrastruktura

Dopravní konektivita Jílového u Prahy je zajišťována kombinací silniční sítě a železnice, přičemž město je plně integrováno do systému Pražské integrované dopravy (PID).

Přímo intravilánem města procházejí dvě krajské silnice druhé třídy. Jedná se o silnici II/104 spojující město s Davlí a silnici II/105, která tvoří tranzitní trasu z jižní okraje Prahy směrem na Neveklov a Sedlčany. Od roku 2026 probíhá úprava územních plánů v souvislosti se zprovozňováním a budoucím napojením širšího regionu na dálnici D3.

Zásadní roli hraje železniční doprava. Územím katastru prochází jednokolejná neelektrizovaná železniční trať číslo 210, vedoucí z Prahy hlavního nádraží přes Vrané nad Vltavou až do Čerčan. Tato dráha je neformálně nazývána Posázavský Pacifik a má kromě dojížďkové funkce i silný rekreační a turistický potenciál. Železniční stanice s názvem Jílové u Prahy se nachází v místní části Kabáty, zhruba 1,5 kilometru od historického centra města, a zastavují na ní spoje linky S8.

📈 Statistiky a data

Níže je uveden kompletní přehled demografického vývoje a struktury volebních orgánů. Tabulka počtu obyvatel zahrnuje záznamy Českého statistického úřadu za každé uzavřené období mezi roky 2000 a 2025 bez jakéhokoliv filtrování. Pokud pro určité starší roky (před rokem 2015) nebyly centrálními databázemi veřejně uvolněny počty přistěhovalých a vystěhovalých jedinců pro danou obec, je tato skutečnost explicitně uvedena.

Vývoj počtu obyvatel (2000–2025)

Rok	Počet obyvatel k 31. 12.	Přistěhovalí	Vystěhovalí
2025	5 301	223	175
2024	5 262	220	168
2023	5 227	254	188
2022	5 165	382	131
2021	4 919	200	135
2020	4 909	192	156
2019	4 857	210	132
2018	4 770	182	151
2017	4 722	205	161
2016	4 675	210	128
2015	4 571	102	data nejsou dostupná
2014	4 469	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2013	4 392	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2012	4 352	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2011	4 312	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2010	4 239	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2009	4 125	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2008	3 968	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2007	3 756	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2006	3 688	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2005	3 555	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2004	3 516	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2003	3 461	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2002	3 420	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2001	3 346	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2000	3 347	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná

Komunální volby (Zastupitelstvo města 2022)

Volby do patnáctičlenného zastupitelstva proběhly na podzim roku 2022 s volební účastí 46,04 procent (hlasovalo 1 688 z celkových 3 666 zapsaných voličů). Následující tabulka dokumentuje přesné rozložení mandátů podle oficiálních výsledků zveřejněných Českým statistickým úřadem, z nichž vzešlo fungující vedení města pro období do října 2026.

Strana / Koalice	Získané mandáty	Přední zvolení zastupitelé
Volba pro město Jílové u Prahy	7	Pavel Pešek, Květa Trčková, Dominik Kaše, Monika Beštová
JÍLOVSKO PRO LIDI (SNK)	3	Pavel Hrabec, Jiří Čapek, Martina Dupalová
Zelení	3	Jan Stachura, Michal Bernard, Oskar Lažanský
ODS	2	Jiří Skřivánek, Jan Kukla

💡 Pro laiky

Spojení "těžba zlata" může vyvolávat představu zlatokopů rýžujících zlaté valouny z řeky kdesi na Divokém západě, ale středověká realita v okolí Jílového u Prahy byla mnohem průmyslovější a tvrdší.

Zlato se zde v drtivé většině případů nenacházelo jako volné kousky kovu ve vodě, ale bylo pevně "uzamčeno" v žilách tvrdého bílého kamene (křemene) ukrytého hluboko pod zemí v kopcích. Horníci museli pomocí primitivních nástrojů, ohně a vody narušovat pevnou skálu, razit dlouhé úzké tunely (takzvané štoly) a rubat kusy kamene. Tento kámen se následně vynesl na povrch, kde musel být ve speciálních mlýnech rozdrcen doslova na jemný prach.

Teprve tento rozemletý prach se začal takzvaně rýžovat nebo promývat vodou. Fyzikální princip je velmi jednoduchý: zlato je mimořádně těžký kov (mnohem těžší než běžný kámen a písek). Když na směs prachu a zlata pustíte tekoucí vodu, lehký písek a hlušina se odplaví pryč, zatímco těžké zlaté šupinky klesnou na dno nádoby nebo uvíznou na zvířecí kůži, která se k zachytávání používala. Na samém počátku historie města však těžba začala na povrchu právě promýváním bláta a jílovitých naplavenin, ze kterých příroda během tisíciletí zlato uvolnila sama. Právě od slova "jíl" (druh těžké blátivé zeminy) dostalo celé město svůj název Jílové.

Zdroje