Přeskočit na obsah

Huddinge IK

Z Infopedia
Huddinge IK
LigaHockeyettan
MěstoHuddinge, Stockholmský kraj
Barvyčervená, bílá, modrá
TrenérFredrik Mälberg

Huddinge IK (celým a oficiálním názvem Huddinge Ishockeyklubb, často označovaný také jednoduše jako Huddinge Hockey nebo zkratkou HIK) je tradiční a nesmírně slavný švédský klub ledního hokeje, který sídlí ve městě Huddinge, jež je významným jižním předměstím švédského hlavního města Stockholmu. Klub byl oficiálně založen 8. ledna 1950, ačkoliv jeho historické kořeny sahají až do roku 1946, kdy fungoval jako pouhá hokejová sekce v rámci tehdejšího zastřešujícího sportovního celku Huddinge IF. Tradičními klubovými barvami jsou od nepaměti zářivá červená, čistě bílá a sytě modrá. Své domácí mistrovské zápasy hraje mužstvo v aréně známé jako Björkängshallen.

Ačkoliv tento celek v moderní éře nastupuje „pouze“ ve třetí nejvyšší švédské soutěži zvané Hockeyettan, jeho historický odkaz a význam pro celý švédský i světový hokej je naprosto kolosální. V hokejovém světě je Huddinge IK všeobecně a s obrovským respektem známé pod lichotivou přezdívkou „Talangfabriken“ (v překladu Továrna na talenty). Tato organizace se totiž pyšní jedním z vůbec nejlepších, nejpropracovanějších a historicky nejúspěšnějších mládežnických systémů na celém evropshém kontinentu. Domovský stadion v Huddinge posloužil jako odrazový můstek pro desítky budoucích hvězd zámořské NHL, mistrů světa a legendárních reprezentantů národního týmu Tre Kronor. Své první hokejové krůčky zde dělali takoví velikáni jako Michael Nylander, Mattias Norström, dvojnásobný vítěz Stanley Cupu Marcus Krüger nebo elitní brankář Jhonas Enroth.

Z historického hlediska strávil klub Huddinge IK drtivou většinu své existence ve druhé nejvyšší švédské lize (dříve známé jako Division 1, později přetransformované na dnešní HockeyAllsvenskan). Mnohokrát ve své historii se klub probojoval až do takzvané Kvalserien, což je nervydrásající barážový turnaj o přímý postup do elitní SHL (dříve Elitserien). I když se klubu nikdy nepodařilo onen poslední, vysněný krok mezi absolutní švédskou smetánku udělat, drží historický rekord jako tým, který se o postup pokoušel nejvícekrát (celkem jednadvacetkrát) bez konečného úspěchu. V letech 1997 až 2020 měl klub pod svými křídly také velmi úspěšnou sekci florbalu, jejíž ženský A-tým odehrál hned osm sezón v absolutně nejvyšší švédské soutěži Svenska Superligan.

⏳ Historie a vývoj klubu

Původ, založení a raná léta (1946–1970)

Historie ledního hokeje v oblasti Huddinge se začala psát krátce po skončení druhé světové války. V roce 1946 inicioval obětavý sportovní nadšenec a vizionář Wilhelm Wallenkampf vytvoření specializované hokejové sekce v rámci tehdejšího velkého sportovního klubu Huddinge IF. Tento nově zformovaný oddíl poslal svůj vůbec první A-tým na zamrzlé kluziště v sezóně 1946/47. Hokejová sekce však začala velmi rychle a dynamicky růst, nabírala stovky nových členů z řad místní mládeže a její ambice brzy přerostly možnosti domovského celku. Z tohoto pragmatického důvodu se vedení sekce rozhodlo pro naprosté osamostatnění. Dne 8. ledna 1950 byl oficiálně, s vlastními stanovami a vedením, založen zcela nezávislý hokejový klub pod názvem Huddinge IK.

V průběhu úvodních let se nově zrozený klub bleskově prokousával složitým a nepřehledným systémem nižších stockholmských distriktních soutěží. Obrovský zlom a první skutečně velký krok směrem k národnímu uznání přišel před startem sezóny 1953/54, kdy se tým vůbec poprvé ve své historii kvalifikoval do celostátní Division 3. Vedení klubu v té době ukázalo obrovské ambice a dokázalo do svých řad zlanařit dvě obrovské hvězdy z týmu AIK Stockholm – vynikajícího brankáře Kurta Svanberga a především fenomenálního útočníka jménem Lars „Maffe“ Ljungman. Ljungman byl v té době absolutní švédskou ofenzivní legendou, která držela (a dodnes drží) neuvěřitelný historický rekord národního týmu, když na mistrovství světa v roce 1947 v Praze dokázal v jediném reprezentačním zápase proti celku Belgie vstřelit neuvěřitelných 12 branek při drtivé výhře 24:1. Příchod takových hvězd vyvolal v Huddinge obrovskou hokejovou horečku. Své první zápasy tehdy klub hrál na venkovních ledových plochách poblíž parku Sjödalsparken a později na nově vybudovaném kluzišti u Klockargårdenu, kam se i přes třeskutý mráz pravidelně chodily dívat tisícovky nadšených fanoušků.

Zlatá éra, druhá liga a útoky na elitu (1970–1995)

V polovině sedmdesátých let prošel celý švédský hokejový systém obrovskou a radikální reorganizací. Před sezónou 1975/76 byla nově vytvořena elitní soutěž Elitserien (dnešní SHL) a pod ní vznikla nová, vysoce kvalitní druhá liga nazvaná Division 1. Huddinge IK se s obrovským přehledem kvalifikovalo právě do této Division 1 a zahájilo tím svou takřka nepřetržitou, dekády trvající dominanci v druhém výkonnostním patře švédského hokeje.

Klub se etabloval jako naprostý hegemon stockholmského regionu (hned po elitních klubech jako Djurgårdens IF a AIK) a začal systematicky klepat na brány nejvyšší soutěže. V letech 1978, 1979 a 1986 se tým probojoval až do napínavé barážové skupiny Kvalserien. Absolutně nejblíže vysněnému postupu mezi švédskou elitu byli hokejisté v červeno-bílo-modrých dresech v mrazivém jaru roku 1978. V klíčovém a rozhodujícím utkání čelili silnému soupeři z organizace Örebro IK. Zápas, který se kvůli obrovskému diváckému zájmu přesunul do velké haly Hovet ve Stockholmu, se vyvíjel fantasticky a Huddinge před třetí třetinou jasně vedlo 5:2. Tým však v závěrečné dvacetiminutovce utrpěl nepochopitelný kolaps, zápas ztratil poměrem 5:6 a vysněný postup mu nakonec unikl pouze o skóre, když postupovou příčku zabral konkurenční celek IF Björklöven.

Další, zřejmě absolutně nejslavnější kapitola v dějinách klubu, se napsala v naprosto magické sezóně 1992/93. Huddinge tehdy sestavilo neuvěřitelně silný a vyvážený kádr, který drtil jednoho soupeře za druhým. V jarní nadstavbové části Allsvenskan se tým z předměstí poprvé v historii utkal v soutěžním ligovém zápase s obrovským a bohatým sousedem, elitním celkem AIK Stockholm. Vedení Huddinge učinilo prozíravý marketingový tah a svůj domácí zápas pro jistotu přesunulo do gigantické arény Globen (dnes Avicii Arena). V památný večer se do hlediště natlačilo fantastických 12 487 diváků, což tehdy představovalo pátou nejvyšší diváckou návštěvu v historii celého švédského hokeje pro zápas mimo nejvyšší ligu. Zaskočený a favorizovaný tým AIK odjel z ledu s ostudou, protože obětavě hrající Huddinge tento bájný a historický duel senzačně vyhrálo 5:3. O pouhý měsíc později se na odvetu na ledě AIK přišlo podívat dokonce 13 124 fanoušků a zápas skončil napínavou remízou 3:3. Huddinge se toho roku opět probojovalo do Kvalserien, ale ani tentokrát brány Elitserien neprolomilo. Následující ročník 1993/94 je dodnes mnoha hokejovými pamětníky a historiky považován za rok, kdy mělo Huddinge na papíře svůj vůbec absolutně nejlepší tým všech dob. V nadstavbové soutěži tým neprohrál ani jediné utkání s favorizovanými a z elity sestoupivšími celky Färjestad BK a IF Björklöven, přesto postupová matematika nakonec opět stála proti nim.

Éra v HockeyAllsvenskan a nová realita (2000–současnost)

Na přelomu tisíciletí, před startem sezóny 1999/2000, došlo k další výrazné celostátní změně a druhá liga byla oficiálně přejmenována a transformována na profesionálnější HockeyAllsvenskan. Huddinge IK bylo samozřejmě při tom a nadále patřilo ke stabilním členům této náročné a fyzicky nesmlouvavé soutěže. S nástupem nového milénia se však do švédského hokeje začaly mnohem masivněji pumpovat sponzorské peníze a kluby z menších aglomerací a předměstí, které spoléhaly primárně na vlastní odchovance a neměly podporu bohatých mecenášů, začaly logicky tahat za kratší konec provazu.

Po sérii záchranářských bojů a několika zázračných udrženích soutěže se Huddinge v roce 2009 muselo s hořkostí a smutkem trvale rozloučit s druhou nejvyšší ligou a sestoupilo do třetí výkonnostní úrovně, dnešní Hockeyettan. V této soutěži se tým musel přizpůsobit nové, skromnější ekonomické realitě, ale nikdy nerezignoval na své vysoké sportovní ambice. V sezóně 2016/17 klub dokázal celou Hockeyettan vyhrát a postoupit do závěrečné celostátní finálové série, kde bojoval o návrat do HockeyAllsvenskan, avšak proti obrovsky silnému a lépe dotovanému soupeři neuspěl. O rok později, na jaře 2018, se scénář zopakoval. Huddinge vyhrálo prestižní jarní skupinu Allettan Södra a dostalo se přes těžké série play-off proti Visby/Roma HK do závěrečné kvalifikační skupiny, ale klíčovou domácí bitvu o přímý postup s tradičním rivalem Västerås IK ztratilo a setrvalo ve třetí lize.

🏟 Stadion a zázemí

Domovským stánkem, hokejovým chrámem a skutečným srdcem celého klubu je zimní stadion známý jako Björkängshallen. Tato starší, leč útulná a hokejovou historií nasáklá hala, která nabízí celkovou diváckou kapacitu pro zhruba 2 500 fanoušků, je místem, kde se pravidelně odehrávají všechny domácí duely A-týmu i obrovské množství tréninků a mládežnických turnajů.

Před vybudováním kryté haly Björkängshallen klub dlouhé roky využíval otevřená venkovní kluziště. Naprosto klíčovým momentem pro rozvoj ledního hokeje ve městě bylo nedělní odpoledne 13. ledna 1952, kdy byla s velkou pompou slavnostně otevřena vůbec první uměle chlazená ledová plocha poblíž kostela u Klockargårdenu. Při otvíracím ceremoniálu sehrálo Huddinge přátelské utkání s tehdy vysoce favorizovaným druholigovým klubem Atlas Diesels IF, a přestože podlehlo 1:4, událost přilákala davy lidí a trvale zakořenila hokejovou vášeň do DNA místní komunity. Dnes je areál Björkängshallen modernizován a slouží jako obrovské komunitní a sportovní centrum, které prakticky od brzkých ranních hodin až do hluboké noci pulzuje tréninkovým nasazením malých hokejových nadějí.

🗓 Současnost: Sezóna 2025/2026

V současné, aktuálně probíhající hokejové sezóně s datováním 2025/2026 nastupuje první tým Huddinge IK i nadále v tvrdé a fyzicky velmi náročné lize Hockeyettan. Právě před začátkem tohoto ročníku schválilo vedení Švédského svazu ledního hokeje (Svenska Ishockeyförbundet) naprosto masivní, radikální a historickou reorganizaci celého formátu třetí ligy. Původní složitý a roztříštěný systém čtyř regionálních základních skupin byl zrušen a liga byla transformována do mnohem spravedlivějšího a atraktivnějšího modelu pouze dvou velkých obřích konferencí – Severní (Norra) a Jižní (Södra), přičemž každá z nich pojala dvacet účastníků.

Klub Huddinge IK byl geograficky zařazen do nesmírně nabité a konkurencí překypující Jižní série (Södra), kde musí o cenné ligové body svádět těžké bitvy s bývalými elitními a druholigovými celky, jakými jsou nesmlouvaví bojovníci z Karlskrona HK, bohatý tým Tingsryds AIF, ofenzivně laděný Västerviks IK nebo tradiční a nepříjemní soupeři z Visby/Roma HK a Mörrum GoIS IK. Cílem klubu, pod vedením přísného a takticky vyspělého trenéra Fredrika Mälberga, je stabilní účast v elitní horní polovině tabulky a postup do vyřazovacích bojů (play-off), z nichž vede dlouhá a trnitá cesta směrem ke kvalifikaci o návrat do vysněné HockeyAllsvenskan.

Obrovský a celostátně sledovaný úspěch v sezóně 2025/26 však klubu přinesla jeho věhlasná mládežnická akademie. Elitní juniorský tým kategorie U20 předvedl na ledě po celou zimu fantastickou jízdu plnou rychlého kombinačního hokeje, suverénně a s přehledem vyhrál těžké jarní barážové boje a v květnu 2026 si k obrovské radosti celého vedení zajistil historický postup do absolutně nejvyšší švédské juniorské soutěže, zvané U20 Nationell (konkrétně do její severní divize), pro nadcházející ročník 2026/27. Tento fantastický úspěch, sdílený společně se sousedním klubem Sollentuna HC, znovu nahlas a zřetelně potvrdil celé zemi, že pověst Huddinge jako neutuchající a dokonalé továrny na hokejové talenty je i v moderní době naprosto a beze zbytku zasloužená.

🌟 Slavní odchovanci a "Talangfabriken"

Žádný jiný článek o klubu Huddinge IK nemůže být kompletní bez rozsáhlé a detailní zmínky o fenoménu zvaném Talangfabriken (Továrna na talenty). Podle nezávislých hokejových průzkumů a studií z roku 2021 se Huddinge pyšnilo titulem druhé nejproduktivnější švédské hokejové akademie, pokud jde o celkový počet odchovanců, kteří se úspěšně dokázali prosadit až do vysněné zámořské NHL.

Z malé, nenápadné haly na stockholmském předměstí vyrazily do velkého, dospělého hokejového světa desítky obrovských jmen. Naprostou ikonou je bezesporu útočník Michael Nylander, který po startu v Huddinge zářil po boku legendárního Jaromíra Jágra v New York Rangers, získal dva tituly mistra světa a v NHL odehrál úctyhodných 920 zápasů se ziskem 679 bodů. Stejně slavný je obránce a nekompromisní defenzivní štít Mattias Norström, který po odchodu do zámoří strávil více než dekádu jako respektovaný kapitán elitního týmu Los Angeles Kings. Z novější generace pak z Huddinge vzešel vynikající a chytrý střední útočník Marcus Krüger, jenž se stal klíčovým defenzivním specialistou dynastie Chicago Blackhawks a dvakrát s nimi zvedl nad hlavu ikonický Stanley Cup. Světový šampion a vynikající gólman Jhonas Enroth, ofenzivní bek Josef Boumedienne nebo elitní techničtí útočníci jako Linus Klasen a Dick Axelsson – ti všichni pilovali své kličky a skluzy v mládežnických kategoriích Huddinge.

Naprostou a nezpochybnitelnou raritou a fantastickou ukázkou síly místního programu bylo Mistrovství světa v ledním hokeji 2013, které pro švédský národní tým skončilo ziskem zlatých medailí. Na této soupisce mistrů světa figurovalo neuvěřitelných pět hráčů, kteří během své kariéry oblékali dres Huddinge: Jhonas Enroth, Elias Fälth, Dick Axelsson, Staffan Kronwall a Niklas Persson. Tuto silnou enklávu navíc ze střídačky jistil asistent trenéra Rikard Grönborg, jenž byl dříve rovněž hráčem Huddinge.

Kromě hráčů, kteří dobyli svět, má klub také své vlastní, lokální klubové legendy, jež zasvětily svůj život červeno-bílo-modrému dresu a které fanoušci dodnes s láskou uctívají. Absolutním králem historických statistik základní části a nejproduktivnějším hráčem všech dob je fenomenální ofenzivní centr Kent Johansson, jenž za 13 sezón mezi lety 1973 a 1994 nasbíral dechberoucích 500 kanadských bodů ve 364 zápasech. Druhé místo opanuje Stefan Jonasson s 381 body a třetí pozici drží spolehlivý kanonýr Dan Pettersson s 328 body. Z aktivních a moderních hráčů zanechal obrovskou stopu v srdcích fanoušků Björn Jonason, který v dekádě 2016–2026 nasbíral úžasných 290 bodů.

🏑 Florbalová sekce (1997–2020)

Přestože je klub spojován primárně s puky a ostrými bruslemi, v polovině devadesátých let se vedení rozhodlo pružně reagovat na obrovský a celostátní boom nového, rychlého halového sportu – florbalu. V roce 1997 byla oficiálně a s nadšením založena florbalová sekce pod patronátem Huddinge IK. Tento projekt se ukázal být jako mimořádně životaschopný a úspěšný, a to především a zcela dominantně v ženské kategorii.

Ženský elitní florbalový A-tým se velmi brzy prokousal nižšími ligami a vybojoval si zasloužený postup až do absolutně nejvyšší celostátní švédské soutěže – prestižní Elitserien (která byla následně přejmenována na dnešní Svenska Superligan). V této kruté konkurenci nejlepších světových florbalistek se ženský tým Huddinge statečně a úspěšně držel dlouhých a obdivuhodných osm sezón a vychoval řadu budoucích reprezentantek. Kvůli narůstajícím ekonomickým potížím a snaze koncentrovat omezené finanční prostředky výhradně a zpět k lednímu hokeji byl však florbalový elitní tým po sezóně 2015/16 se smutkem rozpuštěn. Celá florbalová sekce pak formálně a definitivně zanikla v průběhu roku 2020, čímž se organizace po více než dvou dekádách vrátila ke svým čistě hokejovým a původním ledovým kořenům.

📊 Statistiky a data

Následující přehledná tabulka detailně a přesně zachycuje absolutní historickou elitu klubu – seznam deseti naprosto nejlepších a nejproduktivnějších hráčů klubu Huddinge IK v celé jeho dlouhé historii, seřazených podle celkového počtu nasbíraných kanadských bodů (součet vstřelených gólů a přesných asistencí) dosažených výhradně v zápasech takzvané dlouhodobé základní části.

Pořadí Hráč Pozice Zápasy Góly Asistence Body Bodový průměr Roky působení
1. Kent Johansson Centr 364 249 251 500 1.37 1973–1994
2. Stefan Jonasson Útočník 429 165 216 381 0.89 1979–1993
3. Dan Pettersson Útočník 297 161 167 328 1.10 1982–1992
4. Roland Nyman Pravé křídlo 283 148 157 305 1.08 1981–1991
5. Björn Jonason Levé křídlo 349 101 189 290 0.83 2016–2026
6. Ola Andersson Útočník 218 163 115 278 1.28 1978–1988
7. Måns Krüger Centr/Křídlo 223 45 233 278 1.25 2012–2020
8. Tomas Berg Centr 219 116 149 265 1.21 1993–2001
9. Jonas Rådlund Obránce/Centr 487 107 151 258 0.53 1997–2009
10. Rasmus Dahlberg Karlsson Pravé křídlo 312 119 125 244 0.78 2010–2022

💡 Pro laiky

Když se řekne, že hokejový klub jako Huddinge IK je takzvanou „Továrnou na talenty“ (ve Švédsku populární termín Talangfabriken), znamená to, že jeho hlavní síla, obrovská pýcha a smysl existence nespočívají v tom, že by každoročně a za každou cenu vyhrával celostátní mistrovské tituly mezi dospělými a plnil stránky novin drahými přestupy hotových hvězd. Jeho skutečné mistrovství a obrovská celosvětová hodnota leží ve fenomenální a trpělivé práci s malými dětmi a dospívající mládeží.

Švédský hokejový systém připomíná obrovskou, přísně organizovanou a neúprosnou pyramidu. Na absolutním, nablýskaném a mediálně sledovaném vrcholu je prestižní a nesmírně bohatá liga SHL, pod ní funguje tvrdá profesionální druhá liga HockeyAllsvenskan a třetí patro, spíše poloprofesionální a na odchovance orientované, tvoří obrovská a letitá Hockeyettan, kde dnes Huddinge dlouhodobě působí. Menší kluby, které nemají přístup k milionovým rozpočtům velkých korporací a sponzorů z velkoměstských aglomerací, se specializují na to, že vezmou nadané, nezkušené a neotesané desetileté chlapce, dají jim ten nejlepší možný bruslařský, taktický a fyzický základní dril a vychovají z nich v průběhu několika let poctivé, takticky i mentálně vyspělé šestnáctileté hráče.

V momentě, kdy tito talentovaní mladíci dorostou do věku, kdy potřebují ten nejtěžší dospělý profesionální hokej pro svůj další růst, nevyhnutelně a velmi rychle je uloví a odkoupí obří, bohaté kluby z elitní první ligy nebo si je na prestižním draftu přímo zamluví zámořští miliardáři do velkoklubů slavné NHL. Pro fanoušky a trenéry takového „výchovného“ klubu to sice občas může působit poněkud bolestivě, protože své největší hvězdy nemohou udržet doma a sledovat je růst k dospělým úspěchům ve vlastním dresu, ale na druhou stranu to v celém komunitním městě generuje naprosto obrovský pocit pýchy a nefalšované hrdosti, když poté o pár let později sledují „toho kluka ze sousedství“, jak v dresu národního týmu v televizi přijímá zlatou medaili na mistrovství světa nebo jak zvedá vysoko nad hlavu bájný kanadský zámořský Stanley Cup. A přesně to je příběh a naprostá esence klubu Huddinge IK – tichého, nenápadného, ale pro celý světový hokej naprosto nepostradatelného a klíčového pilíře.

Zdroje