Hana Mandlíková

Hana Mandlíková
Datum narození	19. února 1962
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost	(do roku 1988); (od roku 1988)
Povolání	bývalá profesionální tenistka, tenisová trenérka
Aktivní od	1978
Aktivní do	1990
Výška	173 cm

Hana Mandlíková (* 19. února 1962 Praha) je bývalá československá a posléze australská profesionální tenistka. Z historického a statistického hlediska se řadí mezi nejúspěšnější hráčky tenisové historie a je považována za jednu z nejlepších světových tenistek takzvané otevřené éry. Na oficiálním světovém žebříčku organizace WTA dosáhla svého kariérního maxima v dubnu roku 1984, kdy figurovala na 3. místě ve dvouhře. V hodnocení ženské čtyřhry dosáhla nejvýše na 6. místo v roce 1985. V průběhu své profesionální dráhy vybojovala 27 turnajových titulů ve dvouhře a 19 titulů ve čtyřhře.

Ve dvouhře získala celkem čtyři grandslamové tituly. Dvakrát dokázala opanovat australský grandslam Australian Open (v letech 1980 a 1987), jeden triumf si připsala na antukovém French Open v Paříži (1981) a jeden titul vybojovala na betonových dvorcích amerického US Open (1985). Kromě těchto vítězství postoupila do dalších čtyř grandslamových finále. Úspěchy sbírala rovněž v deblových soutěžích, z nichž nejcennějším je zisk grandslamového titulu v ženské čtyřhře na US Open v roce 1989, kterého dosáhla po boku své dlouholeté rivalky Martiny Navrátilové.

V týmových soutěžích se stala nedílnou součástí dominantní éry československé reprezentace, se kterou dokázala třikrát v řadě (v letech 1983, 1984 a 1985) vyhrát prestižní mezinárodní soutěž o tehdejší Pohár federace (dnešní Billie Jean King Cup). V roce 1988 přijala státní občanství Austrálie a v závěru své kariéry reprezentovala tento stát. Na základě svých výjimečných a prokazatelných sportovních výsledků byla v roce 1994 formálně uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy.

🗓 Současnost a rodinný odkaz (Stav k roku 2026)

V průběhu července roku 2026 se Hana Mandlíková zúčastnila v Praze oficiálních oslav čtyřicátého výročí od památného finále Poháru federace, které se v roce 1986 uskutečnilo na centrálním dvorci na pražském ostrově Štvanice. V neděli 26. července 2026 se na tomto místě sešla se svými tehdejšími reprezentačními spoluhráčkami, kterými byly Helena Suková, Regina Maršíková a Andrea Holíková.

Při této slavnostní příležitosti poskytla Mandlíková rozsáhlý a analytický rozhovor pro televizní stanici Canal+ Sport. V tomto mediálním výstupu podrobně rozebírala aktuální stav českého tenisu. Zhodnotila ryze české finále turnaje okruhu WTA, ve kterém se utkaly Linda Nosková a Karolína Muchová, a vyjádřila se k budoucím grandslamovým šancím mladého českého hráče Jakuba Menšíka. Otevřeně rovněž promluvila o psychickém a mediálním tlaku, kterému v profesionálním sportu čelí její dcera kvůli svému slavnému rodinnému jménu, a zdůraznila, že samotnou výchovu svých dětí považuje za objektivně hodnotnější a složitější životní úspěch než všechny své získané sportovní trofeje.

Její dcera, Elizabeth Mandliková (narozená v roce 2001, v roce 2026 čtyřiadvacetiletá), aktivně pokračuje v profesionální tenisové kariéře, přičemž na mezinárodní scéně reprezentuje Spojené státy americké. Na podzim roku 2025 zaznamenala Elizabeth výrazný propad na žebříčku WTA až na 270. pozici, což by tabulkově nepostačovalo ani pro účast v kvalifikačních turnajích na grandslamy. V reakci na tuto situaci provedla změnu ve svém realizačním týmu a angažovala trenérskou dvojici ve složení Emiliano Redondi a Juan Pablo Guzman. Tato restrukturalizace přinesla okamžité výsledkové zlepšení, které vyvrcholilo triumfem na turnaji kategorie W100 v americkém státě Oklahoma.

Následně se Elizabeth zúčastnila pětitýdenní kvalifikační výzvy pořádané Americkou tenisovou asociací (USTA) o zisk jedné divoké karty pro hlavní soutěž. Tuto výzvu v prosinci 2025 vyhrála, čímž si zajistila přímou účast v hlavní soutěži grandslamového Australian Open pro ročník 2026, a to bez nutnosti absolvovat tříkolovou kvalifikaci. V melbournském parku tak usilovala o navázání na historické úspěchy své rodiny, jelikož právě zde její matka získala dva grandslamové tituly a její dědeček zde soutěžil na olympijských hrách.

👤 Životopis, dětství a přesun do zahraničí

Hana Mandlíková se narodila 19. února 1962 v Praze. Její otec, Vilém Mandlík, byl elitní československý atlet a sprinter. Účastnil se Letních olympijských her v roce 1956, které se konaly v australském Melbourne, kde se v běhu na 200 metrů probojoval až do semifinále. Následně reprezentoval stát i na olympijských hrách v Římě v roce 1960. Toto striktní sportovní a atletické zázemí zformovalo raný fyzický vývoj mladé Hany.

V mládežnických kategoriích patřila k absolutní světové špičce. Její juniorská kariéra se časově shodovala se zavedením oficiálního celosvětového počítačového žebříčku pro juniory ze strany Mezinárodní tenisové federace (ITF). Hana Mandlíková se díky svým dominujícím výsledkům stala historicky první hráčkou, která na tomto nově vytvořeném juniorském žebříčku obsadila pozici světové jedničky.

Aby mohla naplno rozvinout svůj potenciál v podmínkách tehdejšího komunistického režimu v Československu, jenž omezoval možnosti cestování a tréninku, učinil její otec strategické rozhodnutí. Rozhodl se, že pro mezinárodní úspěch potřebuje jeho dcera zahraniční vedení. Na konci sedmdesátých let proto zajistil její přesun do Nizozemska, kde se stala její hlavní trenérkou Betty Stöveová, jediná nizozemská tenistka v historii, které se podařilo postoupit do finále dvouhry ve Wimbledonu. Spolupráce se Stöveovou přinesla Mandlíkové nutnou taktickou vyspělost a zkušenosti s hrou na travnatých površích.

V roce 1988 Mandlíková získala státní občanství Austrálie a v závěrečných letech své kariéry reprezentovala na turnajích tento stát. K roku 2026 střídavě pobývá v Praze v České republice a ve městě Bradenton na území amerického státu Florida.

💼 Profesionální kariéra ve dvouhře

Nástup na okruh a první grandslamový titul (1978–1980)

Mandlíková formálně vstoupila na dospělý profesionální okruh v roce 1978. Již ve své debutové sezóně dokázala vybojovat své první dva turnajové tituly ve dvouhře. Oba tyto triumfy získala na antukovém povrchu, nejprve na turnaji v Madridu a o týden později na turnaji v Barceloně. Na konci sezóny 1979 již měla na svém kontě sérii čtvrtfinálových účastí z velkých turnajů a byla pevně usazena v první světové padesátce.

Sezóna 1980 představovala v její kariéře definitivní průlom do absolutní světové elity. V tomto kalendářním roce získala celkem šest turnajových titulů (včetně inauguračního betonového turnaje v Mahwah ve státě New Jersey). Na mezinárodním mistrovství Spojených států, grandslamu US Open, postoupila poprvé v životě do grandslamového finále ve dvouhře. Zde narazila na dominantní americkou hráčku Chris Evertovou, které po velkém boji podlehla poměrem 5:7, 1:6 a 1:6.

Své grandslamové zklamání z New Yorku však dokázala napravit o pouhých několik měsíců později. V listopadu roku 1980 nastoupila do hlavní soutěže na travnatém grandslamu Australian Open (který se v té době konal v závěru kalendářního roku). Turnajovým pavoukem prošla až do finále, ve kterém se utkala s domácí australskou tenistkou Wendy Turnbullovou. Mandlíková utkání zcela ovládla, zvítězila hladce ve dvou setech 6:0 a 7:5 a vybojovala tak svůj historicky první grandslamový titul.

Průlom v Paříži a zdolání tenisových legend (1981–1985)

Ročník 1981 zahájila ziskem titulu na kobercovém turnaji v Houstonu. Na přelomu května a června se zúčastnila antukového grandslamu French Open v Paříži. Na pařížské antuce předvedla jeden z nejlepších výkonů své kariéry. V semifinálovém utkání nastoupila proti americké antukové specialistce Chris Evertové. Mandlíková v tomto zápase zvítězila a ukončila tak historickou, dvaasedmdesát zápasů trvající neporazitelnost Evertové na antukovém povrchu. Evertová navíc do té chvíle na dvorcích Rolanda Garrose neprohrála dlouhých osm let. Ve finálovém souboji se následně Mandlíková utkala s šestou nasazenou německou hráčkou Sylvií Hanikovou, kterou přehrála ve dvou setech 6:2 a 6:4, a získala tak druhou grandslamovou trofej. V témže roce se dokázala probojovat také do finále travnatého Wimbledonu, kde ovšem podlehla Evertové poměrem 2:6 a 2:6.

V letech 1982 a 1983 se Mandlíková trvale držela v elitní světové desítce, ačkoliv v těchto dvou sezónách nepřidala do své sbírky žádný další grandslamový titul. V roce 1982 postoupila do svého druhého finále na US Open, kde opět čelila Evertové a prohrála 3:6 a 1:6. Její konzistentní výkonnost vyvrcholila na jaře roku 1984, kdy ji počítačový systém organizace WTA dne 16. dubna 1984 zařadil na 3. místo světového žebříčku, což představuje její celoživotní kariérní maximum ve dvouhře.

Rok 1985 se zapsal do análů světového tenisu díky jejímu fenomenálnímu vystoupení na US Open. V tomto ročníku dokázala zlomit hegemonii tehdejších amerických suverének. Na cestě za trofejí v newyorském areálu Flushing Meadows dokázala vyřadit jak Chris Evertovou, tak posléze i Martinu Navrátilovou. Stala se tak vůbec první tenistkou od triumfu Tracy Austinové v prosinci roku 1981, které se podařilo na jediném turnaji porazit obě tyto legendární hráčky. Finálový zápas proti Navrátilové se proměnil v nesmírně náročnou třísetovou bitvu plnou zkrácených her. Mandlíková zápas nakonec rozhodla a zvítězila poměrem 7:6 (7:3), 1:6 a 7:6 (7:2). Důležitým statistickým faktem zůstává, že Mandlíková byla jedinou hráčkou na světě, která dokázala porazit Navrátilovou během její drtivé série 129 vítězných zápasů probíhající mezi turnajem v Eastbourne v roce 1983 a čtvrtfinále Australian Open 1984.

Druhý australský triumf a závěr kariéry (1986–1990)

V roce 1986 dokráčela Mandlíková do svého druhého kariérního finále na londýnském Wimbledonu. V utkání o cenný talíř (Venus Rosewater Dish) čelila své obvyklé finálové soupeřce Martině Navrátilové, které tentokrát podlehla poměrem 6:7 (1:7) a 3:6. V závěru sezóny se probojovala do finále závěrečného Turnaje mistryň (WTA Tour Championships).

Své čtvrté a poslední grandslamové vítězství ve dvouhře si připsala v lednu roku 1987 na Australian Open (turnaj se v tomto roce přesunul z prosincového do lednového termínu, kvůli čemuž se v roce 1986 vůbec nekonal). Ve finálovém souboji opět narazila na Martinu Navrátilovou. Mandlíková v utkání plném přesných returnů a útočné hry na síti dokázala zvítězit ve dvou setech poměrem 7:5 a 7:6 (7:1). Tímto ziskem zkompletovala svou sbírku čtyř trofejí z takzvaných turnajů velké čtyřky.

V závěru osmdesátých let začala její výkonnost vlivem fyzického opotřebení klesat, avšak stále dokázala postupovat do závěrečných fází turnajů. V roce 1990 se rozhodla svou individuální profesionální kariéru definitivně ukončit. Z tenisového okruhu odešla s vynikající celkovou zápasovou bilancí 565 výher a 194 porážek v profesionální dvouhře, za kterou inkasovala finanční odměny (prize money) ve výši přesahující 3,3 milionu amerických dolarů.

🤝 Profesionální kariéra ve čtyřhře

Vedle mimořádných úspěchů ve dvouhře vybudovala Hana Mandlíková velmi silnou kariéru také v ženské čtyřhře. V této disciplíně disponovala celkovou bilancí 330 výher proti 153 porážkám a vybojovala úctyhodných 19 turnajových titulů. V roce 1985 byla klasifikována na 6. místě světového deblového žebříčku.

Jejím absolutně největším deblovým úspěchem byl zisk grandslamové trofeje na americkém US Open v roce 1989. Tento turnaj ovládla po boku své někdejší velké singlové rivalky Martiny Navrátilové. Ve finálovém utkání společně porazily americkou dvojici Mary Joe Fernandezová a Pam Shriverová po třísetovém boji poměrem 7:5, 4:6 a 6:4.

Kromě tohoto vítězství se Mandlíková probojovala do dalších tří grandslamových finále ve čtyřhře, ve kterých však vždy odešla poražena. V roce 1984 prohrála ve finále na French Open (společně s německou partnerkou Claudií Kohdeovou-Kilschovou podlehly Navrátilové a Shriverové). V roce 1986 zaznamenala hned dvě finálové porážky; nejprve ve Wimbledonu a o několik týdnů později na US Open. V obou těchto případech jí stála po boku australská tenistka Wendy Turnbullová a v obou případech jejich cestu za titulem překazila tehdy bezkonkurenční dvojice Navrátilová a Shriverová.

🇨🇿 Týmové soutěže a památný Pohár federace 1986

Jméno Hany Mandlíkové je z historického hlediska nerozlučně spjato s nejúspěšnější érou československého ženského reprezentačního tenisu. Byla stěžejní oporou národního týmu, se kterým se jí podařilo vyhrát tehdejší Pohár federace (dnes organizovaný pod názvem Billie Jean King Cup) třikrát v nepřerušené řadě, a to v ročnících 1983, 1984 a 1985.

Zcela specifickou a politicky i sportovně ostře sledovanou kapitolou její reprezentační dráhy bylo finálové střetnutí Poháru federace v roce 1986. Toto finále se konalo v domácím prostředí v Praze, na ostrově Štvanice. Zápas se odehrál v tehdy čerstvě vybudovaném betonovém tenisovém areálu, jehož architektonický návrh zpracovali Josef Kales a Jana Novotná. Tým domácího komunistického Československa nastoupil proti reprezentaci Spojených států amerických. Zásadním a výbušným aspektem tohoto finále byl fakt, že za americký výběr nastoupila pražská rodačka Martina Navrátilová, pro kterou to byl vůbec první návrat do rodné země od její ostře odsuzované emigrace v roce 1975.

Hana Mandlíková se v tomto památném a emocemi nabitém finále utkala v přímém singlovém souboji právě s Navrátilovou. Po vyrovnaném boji v prvním setu jí nakonec podlehla poměrem 5:7 a 1:6. Utkání provázela velmi zvláštní a z dobového hlediska neobvyklá atmosféra. Domácí publikum navzdory oficiální politické linii a příkazům komunistického režimu otevřeně fandilo a aplaudovalo emigrantce Navrátilové. Tuto situaci Mandlíková v tehdejší době vnímala s pochopitelným sportovním zklamáním a pocitem nespravedlnosti. S odstupem čtyřiceti let, během oslav výročí na tomtéž stadionu v roce 2026, však celou situaci a tehdejší společenský kontext hodnotila již s naprostým nadhledem a pochopením.

🎾 Herní styl a zařazení do Síně slávy

Z technického a taktického hlediska byla Hana Mandlíková představitelkou vysoce útočného, atraktivního a variabilního tenisu, jenž byl plný nečekaných změn tempa. Na rozdíl od mnoha svých tehdejších i současných soupeřek disponovala klasickým jednoručním bekhendem. Tento úder jí umožňoval zahrávat velmi přesné, ostré a nízko odskakující čopované míče, a následně plynule přecházet k ofenzivní hře na síti.

Její herní projev byl založen na ofenzivním pojetí a vynikajících volejích, díky čemuž byla schopna úspěšně aplikovat taktiku systém servis-síť na rychlých površích, ale zároveň dokázala svou trpělivostí a fyzickou vybaveností uspět i na pomalých antukových kurtech. Tento výjimečný fakt dokládá oficiální statistika, jež ji řadí po bok Chris Evertové a Martiny Navrátilové jako jednu z pouhých tří hráček své generace, kterým se podařilo získat grandslamový titul ve dvouhře na trávě, na antuce i na tvrdém povrchu.

Jako projev uznání za její celoživotní sportovní přínos, technickou vytříbenost a počet získaných grandslamových titulů byla Hana Mandlíková v roce 1994 formálně uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy (International Tennis Hall of Fame) se sídlem v americkém Newportu. Zde je její jméno trvale vytesáno po boku největších legend tohoto sportovního odvětví.

📈 Statistiky a výsledky

Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (Dvouhra)

Zcela kompletní a faktograficky nezkrácený přehled všech osmi případů, ve kterých se Hana Mandlíková probojovala do závěrečného finálového střetnutí v elitní ženské dvouhře na grandslamových podnicích.

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Finálová soupeřka	Výsledek finále
Finalistka	1980	US Open	tvrdý	Chris Evertová	5:7, 1:6, 1:6
Vítězka	1980	Australian Open	tráva	Wendy Turnbullová	6:0, 7:5
Vítězka	1981	French Open	antuka	Sylvia Haniková	6:2, 6:4
Finalistka	1981	Wimbledon	tráva	Chris Evertová	2:6, 2:6
Finalistka	1982	US Open	tvrdý	Chris Evertová	3:6, 1:6
Vítězka	1985	US Open	tvrdý	Martina Navrátilová	7:6 (7:3), 1:6, 7:6 (7:2)
Finalistka	1986	Wimbledon	tráva	Martina Navrátilová	6:7 (1:7), 3:6
Vítězka	1987	Australian Open	tráva	Martina Navrátilová	7:5, 7:6 (7:1)

Finálová utkání na turnajích Grand Slamu (Čtyřhra)

Kompletní výpis finálové účasti na turnajích kategorie Grand Slam v disciplíně ženské čtyřhry.

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráčka	Finálové soupeřky	Výsledek finále
Finalistka	1984	French Open	antuka	Claudia Kohdeová-Kilschová	Martina Navrátilová / Pam Shriverová	6:4, 2:6, 2:6
Finalistka	1986	Wimbledon	tráva	Wendy Turnbullová	Martina Navrátilová / Pam Shriverová	1:6, 3:6
Finalistka	1986	US Open	tvrdý	Wendy Turnbullová	Martina Navrátilová / Pam Shriverová	4:6, 6:3, 3:6
Vítězka	1989	US Open	tvrdý	Martina Navrátilová	Mary Joe Fernandezová / Pam Shriverová	7:5, 4:6, 6:4

Výsledky na grandslamových turnajích (Dvouhra v období 1978–1990)

Tato podrobná tabulka poskytuje chronologický záznam o výsledcích Hany Mandlíkové v rámci hlavní soutěže (Main Draw) ženské dvouhry na všech grandslamových turnajích v nepřerušené časové ose od jejího vstupu do profesionálního tenisu do ukončení kariéry. V polích, u kterých absentuje z historických databází přesný ověřitelný důkaz o konkrétní fázi vyřazení, nebo u nichž hráčka vůbec nenastoupila, je pro maximální databázovou přesnost a zamezení mystifikaci striktně využito označení "data nejsou dostupná".

Rok	Australian Open	French Open	Wimbledon	US Open
1978	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1979	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1980	vítězka	semifinále	data nejsou dostupná	finále
1981	čtvrtfinále	vítězka	finále	čtvrtfinále
1982	2. kolo	semifinále	2. kolo	finále
1983	2. kolo	čtvrtfinále	4. kolo (osmifinále)	čtvrtfinále
1984	data nejsou dostupná	semifinále	semifinále	čtvrtfinále
1985	semifinále	čtvrtfinále	4. kolo (osmifinále)	vítězka
1986	turnaj se nekonal	semifinále	finále	4. kolo (osmifinále)
1987	vítězka	2. kolo	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1988	čtvrtfinále	2. kolo	3. kolo	data nejsou dostupná
1989	4. kolo (osmifinále)	1. kolo	4. kolo (osmifinále)	3. kolo
1990	3. kolo	2. kolo	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná

(Poznámka ke statistice: Australian Open se v roce 1986 z administrativních a logistických důvodů neuskutečnilo, neboť došlo k termínovému přesunu události z původního prosincového termínu na následný leden roku 1987.)

Vývoj na žebříčku WTA na konci sezóny (Dvouhra)

Z důvodu historické absence ucelených elektronických archivačních dat pro žebříčkové postavení k přesným datům konce roku v raných fázích kariéry hráčky, jsou ročníky v tabulce explicitně označeny s chybějícími údaji. Potvrzeným a zaneseným faktem v této struktuře zůstává dosažené kariérní maximum.

Rok	Žebříček WTA (konec roku)	Rok	Žebříček WTA (konec roku)
1978	data nejsou dostupná	1985	data nejsou dostupná
1979	data nejsou dostupná	1986	data nejsou dostupná
1980	data nejsou dostupná	1987	data nejsou dostupná
1981	data nejsou dostupná	1988	data nejsou dostupná
1982	data nejsou dostupná	1989	data nejsou dostupná
1983	data nejsou dostupná	1990	data nejsou dostupná
1984	data nejsou dostupná (během roku dosaženo absolutní kariérní maximum 3. místo)

Zdroje