Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Založení	1. června 1990
Stát
Univerzita	Univerzita Karlova
Název	Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Město	Praha
Web	fsv.cuni.cz
Mapa	ano
Děkan	PhDr. JUDr. Tomáš Karásek, Ph.D.
Počet studentů	5 500

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (často zkracována jako FSV UK) je druhou nejmladší ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy v Praze. Instituce byla oficiálně ustavena 1. června 1990. Představuje jedno z nejvýznamnějších tuzemských center pro výuku a výzkum v klíčových oblastech společenských věd, mezi které patří ekonomie, sociologie, politologie, mezinárodní vztahy, teritoriální studia, mediální studia a žurnalistika.

Z organizačního a geografického hlediska fakulta nedisponuje jedinou centrální budovou, nýbrž je rozmístěna do několika lokalit v rámci hlavního města. Vnitřní struktura fakulty je rozdělena na pět autonomních institutů, které zajišťují garantování jednotlivých studijních programů v bakalářském, navazujícím magisterském i doktorském stupni studia. Fakulta vydává vlastní odborné časopisy, provozuje výzkumná centra a je masivně zapojena do mezinárodní výměny studentů v rámci evropského programu Erasmus+.

🗓 Současnost

V akademickém roce 2025/2026 si Fakulta sociálních věd připomíná 35. výročí svého založení. Na fakultě studuje v roce 2026 přibližně 5 500 studentů, z čehož zhruba 1 200 studentů je zapsáno do cizojazyčných (především anglických) studijních programů. Dalších 800 studentů ročně fakultu navštíví v rámci krátkodobých mezinárodních výměnných pobytů. V čele instituce stojí od roku 2022 děkan PhDr. JUDr. Tomáš Karásek, Ph.D., jehož agendu podporuje kolegium složené z proděkanů pro jednotlivé resorty (studijní záležitosti, věda a výzkum, vnější vztahy, zahraniční styky a rozvoj).

Zásadním infrastrukturním milníkem nedávné současnosti bylo kompletní dokončení a slavnostní otevření zrekonstruovaného minikampusu v pražských Jinonicích, které proběhlo 24. dubna 2024 za účasti rektorky Univerzity Karlovy, profesorky Mileny Králíčkové. Tento stavební projekt, realizovaný s podporou strukturálních fondů Evropské unie, zásadně proměnil zázemí pro tři z pěti institutů fakulty a poskytl studentům nové funkce, jako je například noční studovna, týmové pracovny a zcela nová fakultní knihovna. V roce 2025 fakulta navázala na tento projekt přípravou dokumentace pro přestavbu bývalého univerzitního hotelu v Jinonicích s cílem přesunout do tohoto areálu v horizontu následujících let i centrální děkanát.

V oblasti mezinárodního výzkumu fakulta k roku 2026 realizuje tři prestižní granty od Evropské výzkumné rady (European Research Council - ERC), což představuje jedno z nejpřísnějších měřítek vědecké excelence v evropském prostoru. Vědecká činnost se rovněž soustředí na aplikovaný výzkum v oblasti dezinformací, kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence v žurnalistice a ekonomického modelování. Na počátku roku 2026 byl spuštěn mezinárodní výzkumný projekt zabývající se dopady digitalizace a algoritmy hudebních streamovacích platforem na objevitelnost lokální evropské produkce.

⏳ Historie

Vývoj společenskovědních oborů na Univerzitě Karlově má složitou historii, která byla ve 20. století silně ovlivněna politickými zlomy.

Počátky a období komunismu

Až do poloviny 20. století se společenské vědy (filozofie, historie, sociologie) vyučovaly primárně v rámci Filozofické fakulty. V roce 1956 byla na této fakultě ustavena první samostatná katedra novinářství. O čtyři roky později, v roce 1960, vydala vláda nařízení, kterým zřídila Institut osvěty a novinářství (ION) jako zcela novou, samostatnou fakultu. Cílem tohoto institutu bylo primárně vychovávat kádry pro komunistickou kulturněpolitickou práci.

V období politického tání Pražského jara v roce 1968 byl institut transformován na Fakultu sociálních věd a publicistiky (FSVP). Tato fakulta se pokusila o svobodnější, sociologicky orientovaný přístup ke studiu společnosti. S nástupem normalizace na počátku 70. let však byla tato koncepce mocensky potlačena. V roce 1972 byla fakulta přejmenována na Fakultu žurnalistiky, ze které byla odstraněna řada nepohodlných pedagogů. Výuka byla plně podřízena ideologickým potřebám tehdejšího režimu s masivním důrazem na marxismus-leninismus a cenzuru. Sociologie jako samostatná nezávislá věda byla na univerzitě prakticky marginalizována.

Vznik současné fakulty

Pád komunistického režimu v listopadu 1989 si vyžádal okamžitou reformu celého vysokoškolského systému. Fakulta žurnalistiky byla pro svou hlubokou ideologickou kompromitovanost zrušena. Na jejím místě a na troskách bývalé FSVP byla s účinností od 1. června 1990 ustavena zcela nová Fakulta sociálních věd (FSV UK). Úkolem nové instituce bylo vybudovat od základů moderní výuku a výzkum ve svobodných společenských vědách podle západních standardů. Prvním děkanem byl zvolen Čestmír Suchý.

V roce 1993 proběhla na fakultě zásadní organizační restrukturalizace, při níž byly ustaveny základní pilíře v podobě institutů. Původně vznikly čtyři instituty (ekonomický, komunikačních studií, sociologický a politologický). V roce 1994 se k nim připojil pátý, Institut mezinárodních studií. Tento systém přetrval beze změny až do současnosti.

🏛 Struktura a instituty

Fakulta nedisponuje klasickými malými katedrami jako základními jednotkami řízení, ale člení se na pět velkých institutů. Každý institut disponuje vlastním ředitelem, vlastním rozpočtem a vnitřním členěním na užší katedry.

Institut ekonomických studií (IES)

Zajišťuje vzdělávání v oblasti moderní ekonomie a financí. Výuka klade extrémní důraz na matematickou analýzu, statistiku a ekonometrii. Institut se dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v mezinárodních hodnoceních ekonomických škol ve střední a východní Evropě.

Katedra mikroekonomie a matematických metod
Katedra makroekonomie a ekonometrie
Katedra financí a kapitálových trhů
Katedra institucionální ekonomie

Institut komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ)

Specializuje se na výzkum masových médií, přípravu profesionálních novinářů a odborníků na strategickou a marketingovou komunikaci.

Katedra žurnalistiky
Katedra mediálních studií
Katedra marketingové komunikace a public relations

Institut mezinárodních studií (IMS)

Věnuje se takzvaným teritoriálním (areálovým) studiím. Zkoumá moderní dějiny, politiku, společnost a ekonomiku konkrétních světových regionů v multidisciplinárním kontextu.

Katedra severoamerických studií
Katedra ruských a východoevropských studií
Katedra evropských studií
Katedra německých a rakouských studií

Institut politologických studií (IPS)

Zaměřuje se na vědeckou analýzu politických systémů, mezinárodní politiku a problematiku globální bezpečnosti a konfliktů.

Katedra politologie
Katedra mezinárodních vztahů
Katedra bezpečnostních studií

Institut sociologických studií (ISS)

Zkoumá dynamiku vývoje lidské společnosti, sociální struktury, veřejnou politiku a metodologii výzkumu veřejného mínění.

Katedra sociologie
Katedra veřejné a sociální politiky

🏢 Budovy a kampusy

Geografická roztříštěnost fakulty je řešena rozdělením jednotlivých institutů do tří hlavních lokalit.

Budova Hollar (Smetanovo nábřeží)

Klasicistní budova Hollar, nacházející se na Smetanově nábřeží na Starém Městě, tvoří historické centrum fakulty. Sídlí zde děkanát, studijní oddělení, část administrativy a Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Součástí budovy je i studentská kavárna a dvůr využívaný pro fakultní akce.

Areál Jinonice

Komplex budov v ulici U Kříže v pražských Jinonicích prošel v letech 2020 až 2023 masivní rekonstrukcí spojenou s výstavbou nové multifunkční budovy. Nachází se zde 105 kanceláří, 5 přednáškových aul, 20 seminárních místností a moderní knihovna. Jsou zde dislokovány tři instituty: Institut mezinárodních studií, Institut politologických studií a Institut sociologických studií. Pro účely žurnalistiky zde byla vybudována špičkově vybavená Rozhlasová a televizní laboratoř (RTL) a specializovaná fotolaboratoř.

Opletalova ulice

Budova v Opletalově ulici na Novém Městě nedaleko Václavského náměstí slouží jako exkluzivní sídlo pro Institut ekonomických studií. Lokalita zajišťuje studentům ekonomie blízkost k finančnímu centru Prahy a České národní bance.

🔬 Věda a výzkum

Kromě pedagogické činnosti funguje fakulta jako primární vědecká instituce. Vydává respektované recenzované akademické časopisy, mezi než patří sociologický čtvrtletník Sociologický bulletin a politologický časopis Acta Politologica. Fakulta provozuje Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES) sídlící ve Voršilské ulici a Centrum pro mediální studia (CEMES).

Odborníci z fakulty se pravidelně účastní veřejné debaty. V reakci na krizové události (jako je ruská invaze na Ukrajinu) fakulta zakládá expertní analytické skupiny (např. Expertní skupina pro Ukrajinu zřízená v květnu 2022), které poskytují veřejnosti a státní správě data založená na vědeckém výzkumu.

🎓 Známí absolventi a pedagogové

Díky zaměření fakulty na klíčové společenské procesy figuruje velké množství jejích absolventů v nejvyšších patrech české politiky, žurnalistiky a byznysu.

Jan Lipavský – bývalý ministr zahraničních věcí
Tomáš Petříček – bývalý ministr zahraničních věcí
Václav Moravec – novinář, moderátor a vysokoškolský pedagog
Tomáš Sedláček – hlavní makroekonomický stratég a autor
Jakub Landovský – diplomat a velvyslanec při NATO
Robert Záruba – hlavní sportovní komentátor České televize
Linda Bartošová – novinářka a moderátorka
Pavel Žáček – politik, historik a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
Bára Nesvadbová – novinářka a spisovatelka
Dominik Stroukal – ekonom a expert na kryptoměny

📈 Statistiky

Níže jsou uvedeny kompletní statistické a chronologické tabulky vedení fakulty od osamostatnění prvních novinářských oborů v 60. letech 20. století až po současnost. Tabulky neobsahují žádné zkracování ani filtrování.

Předchůdci fakulty a jejich děkani

Kompletní přehled děkanů historických předchůdců fakulty od osamostatnění v roce 1964 do zrušení Fakulty žurnalistiky v roce 1990 v důsledku pádu komunistického režimu.

Jméno	Funkční období	Název instituce
Jiří Marek	1964–1966	Institut osvěty a novinářství / Fakulta osvěty a novinářství
Gustav Bareš	1966–1970	Fakulta osvěty a novinářství / Fakulta sociálních věd a publicistiky
Miroslav Hladký	1970–1972	Fakulta sociálních věd a publicistiky
Vladimír Hudec	1972–1990	Fakulta žurnalistiky

Děkani Fakulty sociálních věd

Kompletní chronologický přehled děkanů Fakulty sociálních věd od jejího založení 1. června 1990 až do současnosti (stav k roku 2026). Děkan je volen Akademickým senátem fakulty na čtyřleté funkční období, přičemž může být zvolen maximálně na dvě po sobě jdoucí období.

Pořadí	Jméno a tituly	Funkční období	Hlavní oborová specializace
1.	doc. JUDr. Čestmír Suchý	1990–1991	Žurnalistika
2.	prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc.	1991–1997	Sociologie
3.	prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc.	1997–2003	Ekonomie
4.	prof. RNDr. Jan Ámos Víšek, CSc.	2003–2010	Ekonometrie
5.	PhDr. Jakub Končelík, Ph.D.	2010–2018	Mediální studia a historie
6.	doc. PhDr. Alice Němcová Tejkalová, Ph.D.	2018–2022	Žurnalistika a sportovní komunikace
7.	PhDr. JUDr. Tomáš Karásek, Ph.D.	2022–současnost	Mezinárodní vztahy a bezpečnostní studia

💡 Pro laiky

Univerzitu si můžeme představit jako obrovskou firmu a fakultu jako její samostatnou divizi. Fakulta sociálních věd je divizí Univerzity Karlovy, která se specializuje výhradně na to, jak funguje lidská společnost, jak se lidé chovají v různých systémech a jak spolu komunikují.

Sociální vědy jsou však extrémně široký pojem. Zatímco na lékařské fakultě se všichni učí léčit lidské tělo, na Fakultě sociálních věd najdete studenty, kteří dělají zcela odlišné věci. Někteří řeší složité matematické rovnice a analyzují státní rozpočet (ekonomové), jiní natáčejí reportáže v televizním studiu a píší články (novináři), další studují, proč v určitých zemích vypukla válka a jak pracují tajné služby (politologové a odborníci na bezpečnost), a někteří zkoumají, jak stárnutí populace ovlivní důchody nebo proč se lidé rozvádějí (sociologové).

Právě z důvodu této obrovské rozmanitosti je fakulta rozdělena do takzvaných „institutů“, což jsou vlastně menší specializované školy sdružené pod jednou společnou značkou. Běžně se tak stává, že student matematicky náročné ekonomie za celé své studium nepotká studenta žurnalistiky, protože každý studuje v jiné budově v naprosto jiné části Prahy a učí se úplně jiným dovednostem. Přesto oba na konci studia obdrží diplom ze stejné fakulty.

Zdroje