Enterický nervový systém

Rozbalit box

Obsah boxu

Enterický nervový systém (zkratka ENS, latinsky Systema nervosum entericum) je rozsáhlá a komplexní síť neuronů, která protkává stěnu celého trávicího traktu od jícnu až po konečník. Často je označován jako "druhý mozek" (The Second Brain), a to z dobrého důvodu: obsahuje 200 až 600 milionů neuronů, což je více, než kolik jich obsahuje celá mícha nebo periferní nervový systém.

Ačkoliv je ENS technicky považován za třetí oddíl autonomní nervové soustavy (vedle sympatiku a parasympatiku), má unikátní schopnost: dokáže fungovat zcela samostatně. Pokud byste přerušili nervus vagus (hlavní spojení s mozkem), dýchání a srdeční rytmus by se zhroutily, ale trávení by pokračovalo dál. Střeva by stále posouvala potravu a vylučovala enzymy díky reflexům uvnitř ENS.

ENS není jen o trávení řízků. Je to klíčový hráč v regulaci nálady (produkuje 95 % tělesného serotoninu), imunity a dokonce i v rozvoji neurodegenerativních chorob. Moderní výzkum ukazuje, že naše "střevní pocity" nejsou jen metaforou, ale výsledkem neustálé neurální komunikace mezi břichem a hlavou.

🧠 ENS pro laiky: Autonomní továrna

Proč potřebujeme mozek v břiše? Představte si lidské tělo jako obří korporaci.

Mozek (v hlavě): Je generální ředitel (CEO). Dělá velká strategická rozhodnutí (kam jít, co sníst, jak utéct před lvem).
ENS (v břiše): Je manažer obří chemické továrny. Ředitel nemá čas řešit, kdy se má otevřít ventil 4B nebo jakou rychlostí má běžet pás v sekci 7. To je příliš složité a mikromanagement by ředitele zahltil. Proto má továrna vlastní "inteligentní systém řízení", který řeší miliony drobných úkolů (posouvání jídla, míchání kyselin, vstřebávání vody) zcela bez vědomí ředitele.

Motýli v břiše a intuice

Když řeknete "mám tušení" nebo "mám sevřený žaludek", popisujete reálnou fyziologii. Přestože ENS funguje autonomně, s "velkým mozkem" si neustále telefonuje přes horkou linku (bloudivý nerv).

Stres: Když mozek vyhlásí poplach (stres), pošle signál do ENS: "Zastav výrobu, krev potřebujeme ve svalech!" ENS vypne trávení. Pokud to trvá dlouho, továrna začne chátrat (vředy, IBS).
Nálada: Zprávy chodí i opačně. Pokud je továrna zamořená (špatné jídlo, zánět), ENS pošle zprávu řediteli: "Cítíme se mizerně." Výsledkem je úzkost nebo deprese. Mnoho případů "špatné nálady" začíná ve skutečnosti podrážděním ve střevech.

🏛️ Anatomická struktura: Dvě sítě v jedné

ENS je uspořádán do dvou hlavních vrstev (plexů), které leží ve stěně trávicí trubice jako sendvič.

1. Auerbachova pleteň (Plexus myentericus)

Kde je: Mezi dvěma vrstvami svaloviny (podélnou a kruhovou).
Funkce:** "Motor". Řídí **motilitu (pohyb).
Co dělá: Generuje peristaltiku – rytmické stahy, které posouvají sousto střevem. Ovládá intenzitu a frekvenci stahů.
Paměťová pomůcka: Myo- znamená sval, Auerbach zní tvrdě a silně -> řídí svaly.

2. Meissnerova pleteň (Plexus submucosus)

Kde je: V podslizničním vazivu (submucosa), blíže k vnitřku střeva.
Funkce:** "Senzor a Chemik". Řídí **sekreci a průtok krve.
Co dělá: Monitoruje chemické složení obsahu střeva. Nařizuje žlázám vylučovat enzymy, hlen a kyseliny. Řídí prokrvení klků pro vstřebávání živin.
Paměťová pomůcka: Submucosus je pod sliznicí, Meissner zní jemněji -> řeší jemnou chemii a tekutiny.

3. Intersticiální Cajalovy buňky (ICC)

Nejsou to neurony, ale specializované buňky, které fungují jako kardiostimulátory (pacemakery) střeva.

Generují tzv. "pomalé vlny" elektrické aktivity. Určují základní rytmus, jakým se střevo může stahovat (např. v žaludku 3x za minutu, v duodenu 12x za minutu). Bez ICC by peristaltika byla chaotická.

🧪 Neurochemie: Více než jen trávení

ENS používá k přenosu signálů více než 30 různých neurotransmiterů, prakticky stejných jako CNS. Proto léky na psychiku (antidepresiva) mají často vedlejší účinky na trávení.

Serotonin (5-HT)

Král střev: 95 % veškerého serotoninu v těle se nachází v ENS, nikoliv v mozku!
Funkce: Spouští peristaltický reflex a sekreci. Pokud sníte něco špatného, enterochromafinní buňky uvolní masivní dávku serotoninu. To způsobí prudké stahy (průjem) a signál do mozku (zvracení), aby se tělo toxinu zbavilo.
IBS: U syndromu dráždivého tračníku je signalizace serotoninu narušena.

Dopamin

Reguluje motilitu (tlumí ji). Blokátory dopaminu (užívané např. u schizofrenie) mohou způsobit zácpu.

Acetylcholin a Noradrenalin

Klasické neurotransmitery ANS. Acetylcholin (parasympatikus) střevo "zapíná" (trávení), Noradrenalin (sympatikus) ho "vypíná" (stres).

🔗 Osa Střevo-Mozek (Gut-Brain Axis)

Komunikace mezi ENS a CNS je obousměrná dálnice.

Vagus:** 90 % vláken bloudivého nervu jsou **aferentní (vedou Z těla DO mozku). Mozek tedy více "poslouchá" břicho, než mu "rozkazuje".
Psychobiom: Střevní bakterie (mikrobiom) dokáží produkovat neurotransmitery (GABA, serotonin) a mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které stimulují ENS. Tímto způsobem bakterie "hackují" náš nervový systém a ovlivňují naše chutě a náladu (např. bakterie milující cukr mohou vyvolat craving na sladké).

🩺 Patologie a nemoci

Když ENS nefunguje, následky jsou devastující a často mylně diagnostikované jako "jen stres".

Hirschsprungova choroba

Vrozená vada, kdy se v části tlustého střeva (obvykle u konečníku) během vývoje nevyvinou ganglia ENS (aganglionóza).

Důsledek: Tato část střeva je trvale stažená (nemůže relaxovat) a neposouvá obsah. Nad ní se hromadí stolice (megacolon). Dítě se nemůže vyprázdnit. Řešením je chirurgické odstranění nefunkční části. Ukazuje, že bez ENS je pasáž nemožná.

Syndrom dráždivého tračníku (IBS)

Funkční porucha ENS. Střevo je "přecitlivělé" (viscerální hypersenzitivita).

Pacient vnímá běžnou plynatost jako krutou bolest. ENS reaguje chaoticky – střídání průjmu a zácpy. Často spojeno s úzkostí (osa střevo-mozek).

Parkinsonova choroba: Začíná v břiše?

Německý neuropatolog Heiko Braak přišel s hypotézou, že Parkinsonova choroba nezačíná v mozku, ale v ENS.

Teorie: Patologický protein (alfa-synuklein) se nejprve objeví ve střevech (možná vlivem toxinu nebo viru). Postupně "šplhá" po bloudivém nervu nahoru do mozkového kmene a nakonec do substantia nigra, kde způsobí třes.
Důkazy: Pacienti s Parkinsonem mají často zácpu a poruchy čichu 10–20 let před vznikem třesu. Pacienti, kterým byl v mládí přetnut bloudivý nerv (kvůli vředům), mají nižší riziko Parkinsona.

🦖 Evoluce: První mozek

Z evolučního hlediska je ENS starší než mozek v hlavě. Primitivní živočichové jako nezmar (Cnidaria) mají pouze difuzní nervovou soustavu, která připomíná ENS. Sloužila k jedinému účelu: zpracovat potravu. Teprve když se živočichové začali pohybovat za kořistí, vyvinul se "cefalo-centrický" (hlavový) mozek, aby řídil oči a pohyb. ENS je tedy naším "původním mozkem", který si ponechal svou autonomii, zatímco "nový mozek" se stará o interakci s vnějším světem.

Zdroje