Emoční inteligence

Šablona:Infobox - psychologický koncept ```

``` Emoční inteligence (zkratka EI), často označovaná jako emoční kvocient (EQ), je schopnost identifikovat, vyhodnocovat a ovládat emoce – jak vlastní, tak i emoce druhých lidí a skupin. Na rozdíl od tradičního inteligenčního kvocientu (IQ), který měří kognitivní schopnosti (jako je logické uvažování a prostorová představivost), se emoční inteligence zaměřuje na afektivní, tedy emoční, sféru lidské psychiky.

Koncept se stal široce populárním díky knize Emoční inteligence (1995) od vědeckého novináře Daniela Golemana, který tvrdil, že EQ může být pro úspěch v životě a v práci důležitější než IQ. Ačkoliv je tato myšlenka předmětem vědeckých debat, emoční inteligence je dnes uznávaným konceptem v psychologii, managementu a osobním rozvoji. ```

```

⏳ Historie a vývoj konceptu

Ačkoliv popularita emoční inteligence vzrostla v 90. letech 20. století, její kořeny sahají hlouběji do historie psychologie.

Počátky 20. století: Již v roce 1920 psycholog Edward Thorndike popsal koncept sociální inteligence jako schopnost rozumět lidem a řídit je. Další psychologové, jako například David Wechsler, v 50. letech uznali, že afektivní složky osobnosti jsou klíčové pro celkovou inteligenci a adaptaci na život.
80. léta: Howard Gardner ve své teorii mnohočetných inteligencí (1983) představil myšlenku intrapersonální (schopnost rozumět sám sobě) a interpersonální (schopnost rozumět druhým) inteligence, které jsou přímými předchůdci konceptu EI.
1990: Termín "emoční inteligence" byl poprvé formálně definován v akademickém článku psychology Peterem Saloveyem a Johnem D. Mayerem. Popsali ji jako "podtyp sociální inteligence, který zahrnuje schopnost monitorovat vlastní i cizí pocity a emoce, rozlišovat mezi nimi a využívat tyto informace k řízení svého myšlení a jednání."
1995: Daniel Goleman, tehdejší novinář deníku The New York Times, se seznámil s prací Saloveye a Mayera a napsal knihu Emotional Intelligence, která se stala celosvětovým bestsellerem. Goleman koncept zpopularizoval a rozšířil ho o další vlastnosti, čímž ho přiblížil široké veřejnosti a manažerské praxi.

```

🧠 Klíčové modely emoční inteligence

Existuje několik hlavních teoretických modelů, které se snaží emoční inteligenci popsat a strukturovat. Nejznámější jsou tři.

Model schopností (Mayer & Salovey)

Tento model je považován za nejvíce vědecky podložený a vnímá emoční inteligenci jako čistou schopnost, podobně jako matematickou nebo verbální inteligenci. Skládá se ze čtyř hierarchicky uspořádaných větví:

Vnímání emocí: NeZákladnější schopnost rozpoznat emoce u sebe (ve svých myšlenkách a fyzických stavech) i u druhých (v obličeji, hlase, umění).
Využívání emocí k usnadnění myšlení: Schopnost využít emoce k podpoře kognitivních procesů, jako je řešení problémů, kreativita a rozhodování. Například schopnost dostat se do optimistické nálady pro brainstorming.
Chápání emocí: Schopnost porozumět složitým emocím (např. že láska a nenávist mohou existovat současně), vztahům mezi emocemi a vývoji emocí v čase.
Zvládání (řízení) emocí: Nejvyšší úroveň, která zahrnuje schopnost regulovat emoce u sebe i u druhých. To znamená být otevřený pozitivním i negativním emocím, ale zároveň je umět efektivně řídit k dosažení cílů.

Smíšený model (Daniel Goleman)

Golemanův model je širší a kombinuje kognitivní schopnosti s osobnostními rysy. Je velmi populární v korporátním světě a osobním rozvoji. Původně obsahoval pět klíčových složek:

Sebeuvědomění: Znalost vlastních emocí, silných a slabých stránek, hodnot a cílů. Lidé s vysokým sebeuvědoměním vědí, jak jejich pocity ovlivňují je i jejich okolí.
Seberegulace: Schopnost ovládat nebo přesměrovat rušivé emoce a impulzy. Zahrnuje rozvážnost, spolehlivost a schopnost adaptace na změny.
Motivace: Vášeň pro práci z jiných důvodů než jsou peníze nebo status. Zahrnuje vnitřní touhu dosahovat cílů, optimismus a odhodlání.
Empatie: Schopnost rozumět emočnímu rozpoložení druhých lidí a vcítit se do nich. Je klíčová pro budování vztahů a týmovou práci.
Sociální dovednosti: Schopnost řídit vztahy, budovat sítě kontaktů a nacházet společnou řeč. Zahrnuje přesvědčivost, vůdčí schopnosti a efektivní komunikaci.

Smíšený model (Reuven Bar-On)

Tento model se zaměřuje na emoční a sociální kompetence, které podle autora určují, jak efektivně se vyrovnáváme s nároky a tlaky okolí. Model zahrnuje pět hlavních oblastí:

Intrapersonální: Sebeúcta, sebeuvědomění, asertivita, nezávislost, seberealizace.
Interpersonální: Empatie, sociální odpovědnost, mezilidské vztahy.
Zvládání stresu: Tolerance ke stresu, ovládání impulzů.
Adaptabilita: Testování reality, flexibilita, řešení problémů.
Obecná nálada: Optimismus, štěstí.

```

📊 Měření emoční inteligence

Měření EI je komplexní a využívá se k němu několik typů testů, které se liší podle teoretického modelu, z něhož vycházejí.

Testy schopností (Performance-based tests): Tyto testy se snaží měřit EI jako skutečnou schopnost a mají správné a špatné odpovědi. Nejznámějším je MSCEIT (Mayer-Salovey-Caruso Emotional Intelligence Test). Účastníci v něm například identifikují emoce na fotografiích tváří nebo hodnotí, jaká emoce by byla užitečná v dané situaci.
Sebeposuzovací dotazníky (Self-report questionnaires): V těchto testech lidé sami hodnotí své chování a pocity na škále (např. "Často si všimnu, jak se ostatní cítí"). Jsou rychlejší a jednodušší na administraci, ale jejich nevýhodou je, že mohou být ovlivněny náladou respondenta nebo jeho snahou ukázat se v lepším světle. Mezi nejznámější patří EQ-i 2.0 (vycházející z Bar-Onova modelu) nebo ESCI (Emotional and Social Competency Inventory), který je založen na Golemanově modelu.

```

💡 Význam a uplatnění

Výzkumy naznačují, že emoční inteligence hraje významnou roli v mnoha oblastech života.

Pracovní prostředí: Vysoká EI je často spojována s lepším výkonem v práci, zejména v profesích vyžadujících intenzivní mezilidskou interakci.
- Vůdcovství (Leadership):** Lídři s vysokou empatií a sociálními dovednostmi dokáží lépe motivovat své týmy, řešit konflikty a vytvářet pozitivní pracovní prostředí.
- Týmová práce:** Členové týmu s vyšší EI lépe spolupracují, komunikují a přispívají k celkové soudržnosti skupiny.
- Prodej a zákaznický servis:** Schopnost vcítit se do potřeb zákazníka a efektivně s ním komunikovat je klíčová pro obchodní úspěch.

Osobní život:
- Vztahy:** Lidé s vyšší EI mají tendenci mít stabilnější a uspokojivější partnerské i přátelské vztahy, protože lépe rozumí svým partnerům a dokáží efektivněji řešit neshody.
- Duševní zdraví:** Lepší schopnost zvládat stres, úzkost a negativní emoce přispívá k celkové psychické pohodě a může sloužit jako prevence proti některým duševním poruchám.

Vzdělávání:
- Sociálně-emoční učení (SEL):** Mnoho škol po celém světě zavádí programy zaměřené na rozvoj emočních a sociálních dovedností u dětí, což vede ke zlepšení chování, snížení šikany a lepším akademickým výsledkům.

```

⚔ Kritika a kontroverze

Navzdory své popularitě čelí koncept emoční inteligence i kritice z řad akademické obce.

Nejasná definice: Kritici tvrdí, že zejména smíšené modely (Goleman, Bar-On) jsou příliš široké a zahrnují směs schopností, osobnostních rysů a dovedností, což ztěžuje jejich vědecké uchopení. Není jasné, zda je EI skutečnou formou inteligence, nebo jen marketingovým označením pro soubor žádoucích vlastností.
Problémy s měřením: Zatímco testy schopností jako MSCEIT jsou považovány za validnější, sebeposuzovací dotazníky jsou náchylné ke zkreslení. Lidé nemusí mít přesný náhled na své schopnosti nebo mohou odpovídat sociálně žádoucím způsobem.
Předpovědní hodnota: Probíhá debata o tom, zda EI dokáže předpovědět životní úspěch lépe než tradiční měřítka, jako je IQ a pětifaktorový model osobnosti (Big Five). Některé studie ukazují, že po zohlednění IQ a osobnostních rysů (zejména svědomitosti a emoční stability) je přidaná hodnota EI pro predikci pracovního výkonu poměrně malá.
"Temná strana" EI: Lidé s vysokou emoční inteligencí mohou své schopnosti využít i k manipulaci, podvádění a prosazování vlastních zájmů na úkor ostatních. Schopnost rozumět emocím druhých a ovlivňovat je nemusí být vždy využita pro dobro věci.

```

👶 Pro laiky: Co je to emoční inteligence?

Představte si svůj život jako letadlo. Váš intelekt (IQ) je jako výkon motoru. Silný motor vám umožní letět rychle a vysoko. Ale samotný motor nestačí.

Emoční inteligence (EQ) je jako dovednost pilota.

Pilot musí neustále sledovat přístroje na palubní desce (sebeuvědomění) – ví, jakou má rychlost, výšku a kolik paliva zbývá. Ví, co se děje uvnitř letadla.
Když přijde turbulence (stres, hádka), zkušený pilot nepanikaří. Zůstane klidný a ví, jak letadlo stabilizovat (seberegulace).
Pilot musí rozumět počasí venku, číst mapy a komunikovat s řídící věží (empatie a sociální dovednosti). Rozumí světu kolem sebe a umí s ním spolupracovat.
A konečně, pilot má jasný cíl cesty a ví, proč tam letí (motivace).

Můžete mít nejrychlejší letadlo na světě (vysoké IQ), ale bez schopného pilota (vysoké EQ) se daleko nedostanete, nebo dokonce havarujete. Emoční inteligence je tedy umění "pilotovat" sám sebe a své vztahy s ostatními, abyste bezpečně a úspěšně doletěli do cíle. ```

```

📚 Související pojmy

```

Šablona:Aktualizováno ```