Ema Kneiflová

Ema Kneiflová
Celé jméno	Ema Kneiflová
Datum narození	22. června 2002
Místo narození	Šternberk
Státní příslušnost
Povolání	profesionální volejbalistka
Aktivní od	2017

Ema Kneiflová (* 22. června 2002, Šternberk) je česká profesionální volejbalistka a stálá reprezentantka České republiky. V klubovém i reprezentačním výběru nastupuje exkluzivně na pozici střední blokařky (anglicky middle blocker). Během své dosavadní kariéry nasbírala zkušenosti na třech různých kontinentech, přičemž prošla nejvyššími ligovými soutěžemi v České republice, Belgii, Francii, Brazílii a Izraeli.

Na domácí scéně spojila své začátky s moravskými kluby TJ Sokol Šternberk a VK UP Olomouc. V zahraničí zaujala především svým netradičním přesunem do brazilské ligy v sezóně 2025/2026, kde oblékala dres klubu Tijuca Tênis Clube v Riu de Janeiru. V srpnu 2026 podepsala profesionální kontrakt s elitním izraelským celkem Maccabi Hadera.

S národním týmem České republiky dosáhla historického milníku v podobě účasti v celosvětové Volejbalové lize národů (VNL) v letech 2025 a 2026. Zúčastnila se rovněž domácího Mistrovství Evropy 2026, které zčásti hostilo město Brno. Na akademické úrovni reprezentovala Českou republiku na Letních světových univerzitních hrách.

👤 Životopis, původ a fyzické parametry

Narodila se 22. června 2002 v moravském městě Šternberk, ležícím v Olomouckém kraji. K volejbalu byla vedena v rámci lokálních tělovýchovných struktur, přičemž regionální blízkost extraligových center ve Šternberku a sousední Olomouci jí poskytla optimální podmínky pro brzký přechod do profesionálního výkonnostního sportu. V únoru roku 2020 byla její práce oceněna na oficiálním vyhlášení 54. ročníku ankety Nejlepší sportovec Olomoucka. V prostorách Arcibiskupského paláce v Olomouci tehdy zvítězila v kategorii „Objev roku“, určené pro talentované sportovce regionu.

Z hlediska biomechanických a antropometrických parametrů disponuje Kneiflová pro svou pozici blokařky ideálními dispozicemi. Oficiální databáze Mezinárodní volejbalové federace (FIVB) a klubové soupisky (včetně brazilského celku Tijuca) shodně uvádějí její tělesnou výšku na hodnotě 190 až 191 centimetrů. Její standardní herní tělesná hmotnost se stabilně pohybuje v rozmezí 77 až 80 kilogramů. Při ofenzivní i defenzivní činnosti nad hranou sítě využívá dominantně pravou ruku.

🎓 Vzdělání a akademický sport

Paralelně s budováním profesionální sportovní kariéry kladla důraz na vysokoškolské vzdělávání. Zapsala se ke studiu na Univerzitu Palackého v Olomouci, konkrétně na Fakultu tělesné kultury. Toto spojení se vzdělávací institucí jí umožnilo participovat na mezinárodním akademickém sportu.

V letních měsících roku 2023 byla nominována do volejbalového výběru univerzitní reprezentace České republiky pro prestižní Letní světové univerzitní hry (dříve označované jako Letní univerziáda), jejichž dějištěm se stalo čínské milionové město Čcheng-tu (Chengdu). Tato masivní sportovní akce byla z důvodu globální pandemie onemocnění covid-19 posunuta z původního termínu v roce 2021. Kneiflová na tomto asijském turnaji tvořila osu českého týmu společně s dalšími olomouckými studentkami, jako byla nahrávačka Květa Grabovská či libero Barbora Chaloupková.

💼 Klubová kariéra

🇨🇿 Domácí začátky: Šternberk a Olomouc (2017–2023)

Seniorskou dráhu v nejvyšší české soutěži (Extraliga žen) zahájila velmi brzy, již ve věku šestnácti let. V období mezi lety 2017 a 2023 se její kariéra prolínala výhradně mezi dvěma geograficky a funkčně provázanými kluby – TJ Sokol Šternberk a VK UP Olomouc. Právě stabilní výkony ve Šternberku, kde působila jako stěžejní blokařka, jí vynesly regionální ocenění a nominace do mládežnických reprezentací.

Následný trvalý přesun do elitního celku VK UP Olomouc, který pravidelně aspiroval na zisk extraligových medailí a účastnil se mezinárodních pohárů pod hlavičkou CEV, představoval logický kariérní posun. Během sezóny 2022/2023 se s olomouckým klubem dostala do vyřazovacích fází extraligy, čímž završila svou čistě českou profesní etapu.

🇪🇺 První zahraniční zkušenosti: Belgie a Francie (2023–2025)

V květnu 2023 učinila krok k prvnímu mezinárodnímu angažmá. Její zastupující agentura MIB Profisport potvrdila podpis smlouvy s belgickým celkem E.S. Charleroi Volley (oficiálně Les Dauphines Charleroi) pro soutěžní ročník 2023/2024. Klub hrající nejvyšší belgickou soutěž (Lotto Volley League) představoval pro Kneiflovou adaptaci na odlišný herní systém. Během sezóny odehrála desítky utkání a svému týmu pomohla k postupu do finále prestižního Belgického národního poháru. Finálový duel, v němž čelila dominantnímu celku Asterix AVO Beveren, prohrálo Charleroi těsně 2:3 na sety (20:25, 18:25, 27:25, 25:20, 14:16). Kneiflová v tomto zápase odehrála všech pět setů. V základní části ligy navíc získala několikrát ocenění pro nejužitečnější hráčku utkání (MVP), například v zápase proti týmu Brabo Antwerp.

Po úspěšném ročníku v Belgii se v létě 2024 přesunula do Francie. Upsala se klubu Volley Club Marcq-en-Barœul (hrajícímu pod sponzorským názvem Saforelle Power 6), který operuje v nejvyšší soutěži Ligue A Féminine. V týmu ze severofrancouzského města, vedeném trenérem Thibautem Gosselinem, oblékala dres s číslem 1. Tým se v sezóně 2024/2025 potýkal s herními výkyvy a umístil se ve středu extraligové tabulky. Kneiflová patřila k hráčkám s nejvyšším počtem odehraných zápasů (27 utkání) a v defenzivě tvořila blok s ukrajinskou spoluhráčkou Ulianou Kotar.

🇧🇷 Exotické angažmá v Brazílii (2025/2026)

V létě 2025 ohlásila přestup, který je pro české volejbalistky raritou. Opustila evropský kontinent a podepsala roční kontrakt s brazilským celkem Tijuca Tênis Clube se sídlem v Riu de Janeiru. Klub nastupoval v nejvyšší celostátní brazilské lize (Superliga Brasileira de Voleibol), která je charakteristická extrémně atletickým pojetím a drtivou silou z útoku, jež vychází z tamní silné tradice tohoto sportu.

Její debut v brazilské Superlize vyvolal mediální pozornost i u mezinárodních institucí, organizace Volleyball World její nástup do Tijucy propagovala na svých sítích. Kneiflová se v novém prostředí potýkala nejen se sportovními, ale i s tvrdými sociokulturními odlišnostmi. V prosinci 2025 poskytla obsáhlý rozhovor pro český zpravodajský portál Aktuálně.cz, ve kterém explicitně přiznala náročnost života v metropoli zasažené kriminalitou. Zmínila mimo jiné šokující skutečnost, že jedna z jejích klubových spoluhráček byla v průběhu sezóny v ulicích města postřelena. Samotný pobyt v Brazílii ovšem hodnotila pozitivně díky mentalitě místních obyvatel: „Vyhovuje mi to tady, mám ráda ohnivé lidi,“ uvedla rodačka ze Šternberku. Tým Tijuca TC se i díky její přítomnosti na síti konfrontoval s brazilskými velkokluby v náročné celonárodní soutěži.

🇮🇱 Přestup do Izraele (od 2026)

Dne 12. srpna 2026 ohlásil elitní izraelský klub Maccabi Hadera prostřednictvím svých komunikačních kanálů zisk Emy Kneiflové pro sezónu 2026/2027. Celek působící v izraelské Premier League (nejvyšší domácí soutěž), který v předchozím ročníku získal stříbrné medaile, ji představil jako klíčovou zahraniční akvizici. Přesun z jihoamerického do asijsko-středomořského regionu byl motivován nabídkou stabilního a vysoce ambiciózního klubového projektu.

🇨🇿 Reprezentační kariéra

Na mezinárodní úrovni je Ema Kneiflová stálou členkou ženského A-týmu České republiky, jehož řízení zajišťuje řecký hlavní trenér Giannis Athanasopoulos.

🌍 Volejbalová liga národů (VNL) 2025 a 2026

S národním týmem byla součástí historicky první české účasti v globální komerční soutěži Volejbalová liga národů (VNL) v ročníku 2025. O rok později figurovala v širší i úzké nominaci pro VNL 2026. Do soutěže nastupovala s reprezentačním číslem 1.

VNL 2026 byla z logistického hlediska vysoce náročná. Česká výprava absolvovala asijský turnajový blok v čínském Nankingu (Skupina 3). Kneiflová zde střídala na postu blokařky s Magdalénou Jehlářovou, Elou Koulisiani a Lucií Janskou. Během nankingského turnaje dokázal český tým zaskočit celosvětovou špičku a zvítězil ve třech utkáních po sobě bez ztráty setu, včetně triumfu nad favorizovanými domácími Číňankami či výběrem Thajska. Český celek po sérii náročných kontinentálních přesunů (včetně turnaje na Filipínách a v srbském Bělehradě) zakončil VNL 2026 na konečném 10. místě ze všech osmnácti zúčastněných světových federací.

🏟️ Mistrovství Evropy 2026 v Brně

Bezprostředně po skončení asijských a evropských bloků VNL byla jmenována do finální čtrnáctičlenné nominace pro vrchol sezóny – domácí Mistrovství Evropy 2026. Tento kontinentální šampionát Česká republika spolupořádala, přičemž základní Skupina B se odehrávala v pavilonu P na brněnském výstavišti (BVV). Kneiflová figurovala v nominaci jako jedna ze tří středních blokařek.

Šampionát odstartoval 21. srpna 2026 vítězstvím nad výběrem Řecka 3:1 na sety. Dne 22. srpna se národní tým utkal s reprezentací Rakouska. V tomto utkání (které Češky celkově vyhrály hladce 3:0) se Ema Kneiflová výrazně zapsala do statistik ve třetím setu. Nastoupila do hry formou střídání a okamžitě uplatnila své ofenzivní a defenzivní zkušenosti z brazilské Superligy. Před více než 3 700 diváky předvedla agresivní bodovou sérii na podání (servisu), kterou pomohla českému týmu zlomit vyrovnaný úvod setu do trháku na skóre 15:7, čímž rakouskému soupeři definitivně sebrala šanci na zvrat.

🏐 Taktický profil střední blokařky

Z herně-taktického hlediska je pozice střední blokařky klíčovým obranným štítem každého profesionálního týmu. Ema Kneiflová na této pozici odpovídá za čtení nahrávačky soupeře a okamžité rychlé boční (laterální) přesuny podél pásky k postranním anténkám. Cílem je zformovat pevnou hradbu z rukou – ideálně společně se smečařkou či univerzálkou vytvořit takzvaný „dvojblok“.

Od blokařek se v moderním volejbalu (jaký preferuje trenér Athanasopoulos) rovněž vyžaduje neustálá hrozba rychlého útoku prvním sledem. To znamená, že při vlastním příjmu Kneiflová nabíhá těsně k nahrávačce a skáče ještě předtím, než míč vůbec vyletí z nahrávaččiných prstů. Tím na sebe váže pozornost soupeřových blokařek, které s ní musí skočit, a tím uvolňuje prostor pro vlastní spoluhráčky (smečařky) na křídlech. Ve chvíli, kdy blokařka po třech rotacích na síti přejde do zadní řady a ztratí možnost podávat, je obvykle střídána liberem, které je specializováno čistě na obranu v poli a příjem, čímž se kompenzuje výška blokařek a jejich nižší obratnost při pádech v zadní zóně hřiště.

📈 Kompletní statistický přehled klubových sezón

Následující tabulka obsahuje kompletní a chronologicky seřazený výčet všech soutěžních ročníků hráčky od zahájení profesionální dráhy až po sezónu 2026/2027. U historických sezón (zejména z tuzemských struktur), u nichž mezinárodní databáze (CEV, FIVB, CBV) nedisponují veřejně dostupnými agregovanými digitálními součty odehraných setů či bodů, je tato skutečnost explicitně deklarována. Žádná z aktivních sezón hráčky není v tabulce vynechána.

Soutěžní ročník	Název klubu	Země a soutěž	Zápasy	Odehrané sety	Dosažené body
2017/2018	VK UP Olomouc	Česko (Extraliga žen)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2018/2019	TJ Sokol Šternberk	Česko (Extraliga žen)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2019/2020	TJ Sokol Šternberk	Česko (Extraliga žen)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2020/2021	VK UP Olomouc / Šternberk	Česko (Extraliga žen)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2021/2022	VK UP Olomouc	Česko (Extraliga žen)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2022/2023	VK UP Olomouc	Česko (Extraliga žen)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2023/2024	E.S. Charleroi Volley	Belgie (Lotto Volley League)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2024/2025	VC Marcq-en-Barœul	Francie (Ligue A Féminine)	27	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2025/2026	Tijuca Tênis Clube	Brazílie (Superliga Brasileira)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2026/2027	Maccabi Hadera	Izrael (Premier League)	data nejsou dostupná (probíhá)	data nejsou dostupná (probíhá)	data nejsou dostupná (probíhá)

Tabulka: Účast na vrcholných mezinárodních reprezentačních turnajích

Kalendářní rok	Oficiální název soutěže / turnaje	Dějiště turnaje	Konečné umístění ČR
2023	Letní světové univerzitní hry	Čcheng-tu (Čína)	data nejsou dostupná
2025	Volejbalová liga národů (VNL)	Různé lokace	data nejsou dostupná
2026	Volejbalová liga národů (VNL)	Čína, Filipíny, Srbsko	10. místo
2026	Mistrovství Evropy ve volejbalu žen	Brno (Česko)	data nejsou dostupná (probíhá)

💡 Pro laiky

Kariérní dráha Emy Kneiflové ukazuje, jak náročný a globálně provázaný je moderní ženský volejbal. Profesionální hráčky v České republice obvykle po získání zkušeností v domácí extralize přestupují do okolních států Evropy (Německo, Polsko, Francie, Belgie). Evropské ligy se hrají velmi takticky, důraz je kladen na pečlivou obranu a dodržování předepsaných herních schémat.

Přestup do Brazílie, který Kneiflová absolvovala v roce 2025, je ovšem extrémní výjimkou. Jihoamerický volejbal, obzvláště nejvyšší brazilská Superliga, je založen na živočišné výbušnosti, hrubé atletické síle a ohromné podpoře extrémně hlasitých fanoušků. Zápasy se často hrají v tropických klimatických podmínkách, a celková kultura trénování vyžaduje od evropských hráček naprosto odlišnou fyzickou adaptaci. Úspěšné zvládnutí takového angažmá (Kneiflová si na hru v Riu de Janeiru zvykla) znamená, že se hráčka dokáže vyrovnat s tvrdšími smečařskými údery, což jí následně obrovsky pomáhá při návratu k reprezentačním zápasům proti světové špičce z Číny nebo Srbska.

Podpis nové smlouvy do Izraele pro rok 2026 je dalším specifikem mezinárodních transferů (takzvaných přestupových oken). Zahraniční kluby (jako Maccabi Hadera) podepisují smlouvy s hráčkami často už v letních měsících, ještě před zahájením podzimní ligy. Manažeři těchto klubů detailně sledují světové reprezentační turnaje (jako byla Volejbalová liga národů 2026), kde si mohou budoucí posily prohlédnout v přímé konfrontaci s nejlepšími sportovkyněmi planety a na základě zkoumaných dat z blokařské činnosti jim následně nabídnout lukrativní profesionální smlouvu.

Zdroje