Ed Giacomin

Rozbalit box

Obsah boxu

Edward „Ed“ Giacomin (* 6. června 1939, Sudbury) je bývalý kanadský profesionální hokejový brankář. Je jednou z největších a nejmilovanějších legend v historii klubu New York Rangers.

Giacomin nebyl jen brankářem; byl průkopníkem aktivní hry s holí. V době, kdy brankáři zůstávali přibití v brankovišti, se Giacomin vydával do rohů kluziště rozehrávat puky, čímž fungoval jako třetí obránce. Jeho kariéra je definována nezdolnou vůlí (překonal vážné popáleniny) a neuvěřitelným vztahem s fanoušky v Madison Square Garden. Pokřik „Eddie! Eddie!“, který zněl arénou, se stal symbolem jedné éry. V roce 1987 byl uveden do Hokejové síně slávy.

⏳ Z popela do branky: Těžké začátky

Cesta Eda Giacomina do NHL byla trnitá. V mládí pracoval v obchodě s kuchyňskými spotřebiči. Jednoho dne došlo k nehodě – kamna, která opravoval, explodovala. Giacomin utrpěl popáleniny druhého a třetího stupně na nohou a trupu. Lékaři pochybovali, zda bude moci znovu chodit bez bolestí, natož hrát hokej. Po dlouhé rekonvalescenci a transplantacích kůže se však vrátil na led, ačkoliv mu jizvy způsobovaly problémy po zbytek života.

Nikdy nebyl draftován. Protloukal se v nižší lize AHL v týmu Providence Reds. Jeho odvážný styl a schopnost vyhrávat zápasy zaujaly generálního manažera New York Rangers Emilea Francise. V roce 1965, kdy bylo Giacominovi už 26 let, ho Francis získal výměnou za čtyři hráče. Mnozí experti to považovali za šílenství, ale Francis věděl, co dělá.

🗽 Král Madison Square Garden

V New Yorku se Giacomin stal okamžitě hvězdou. Jeho styl byl atraktivní – vyjížděl z branky, zastavoval nahozené puky a rozehrával je na útočníky, což urychlovalo přechod do útoku. Často tím riskoval, že ho soupeř nachytá mimo branku, ale fanoušci tu show milovali.

Byl páteří týmu Rangers, který se na přelomu 60. a 70. let stal ligovou velmocí.

• Vezina Trophy 1971: Společně se svým náhradníkem a dobrým přítelem Gillesem Villemurem získal trofej pro brankáře týmu s nejmenším počtem inkasovaných gólů.
• Finále 1972: Dovedl Rangers do finále Stanley Cupu proti Bostonu. Ačkoliv Rangers prohráli, Giacomin chytal se zraněným kolenem a stal se hrdinou města.

💔 2. listopad 1975: Návrat

Nejslavnější moment Giacominovy kariéry se paradoxně odehrál v dresu jiného týmu. Na podzim 1975 se manažer Emile Francis rozhodl omladit tým. Umístil 36letého Giacomina na listinu volných hráčů (waivers), odkud si ho stáhl Detroit Red Wings. Pro fanoušky Rangers to byl šok a zrada.

O dva dny později, 2. listopadu 1975, přijel Detroit hrát do Madison Square Garden. To, co následovalo, nemá v historii sportu obdoby:

• Když Giacomin vyjel na led v dresu Detroitu, 17 500 fanoušků Rangers povstalo a spustilo ohlušující skandování: „Eddie! Eddie!“
• Fanoušci bučeli na domácí hráče Rangers, kdykoliv vystřelili na Giacomina.
• Když Giacomin chytil puk, hala jásala. Když Rangers dali gól, hala bučela.

Detroit vyhrál 6:4. Giacomin opouštěl led se slzami v očích za bouřlivých ovací publika, které fandilo jemu proti vlastnímu klubu. Tento večer je považován za jeden z nejemotivnějších momentů v historii New Yorku.

🧠 Pro laiky

Ed Giacomin byl „toulavý brankář“. Zatímco ostatní brankáři stáli v brance a báli se pohnout, on jezdil pro puky až do rohů kluziště. Dnes to dělá každý brankář, ale on s tím začal v době, kdy to bylo považováno za bláznovství. Ale hlavně to byl miláček davu. Představte si, že Sparta vyhodí svého nejoblíbenějšího brankáře, ten přestoupí do Liberce a hned v dalším zápase přijede na Spartu. A celý stadion Sparty fandí Liberci, jen aby ten brankář vyhrál. To se stalo Giacominovi. Byl to důkaz toho, že pouto mezi hráčem a fanoušky může být silnější než klubová příslušnost.

📊 Statistiky v NHL

Sezóna	Tým	Z	V	P	R	Průměr	% Úsp.	SO
1965–1976	New York Rangers	538	267	172	89	2,74	–	49
1975–1978	Detroit Red Wings	71	23	34	7	3,59	–	5
Celkem	13 sezón	609	290	206	96	2,82	–	54

🏆 Ocenění a pocty

• Vezina Trophy: 1971 (společně s Gillesem Villemurem)
• Hokejová síň slávy: 1987
• NHL First All-Star Team: 1967, 1971
• NHL Second All-Star Team: 1968, 1969, 1970
• Vyřazené číslo: New York Rangers vyřadili jeho číslo 1 dne 15. března 1989. Byl druhým hráčem v historii klubu (po Rodu Gilbertovi), kterému se dostalo této cti.