EHC Biel-Bienne

EHC Biel-Bienne
	Soubor:EHC Biel logo.svg
	Oficiální logo klubu
Liga	National League (NL)
Kapacita	6 562 diváků
Město	Biel/Bienne
Barvy	Šablona:Box barvy červená a žlutá
Trenér	Martin Filander
Kapitán	Gaëtan Haas
Web	[ehcb.ch]

Rozbalit box

Obsah boxu

EHC Biel-Bienne (německy: Eishockey Club Biel, francouzsky: Hockey Club Bienne) je profesionální švýcarský klub ledního hokeje, který sídlí v dvojjazyčném městě Biel/Bienne v kantonu Bern. Klub je trojnásobným mistrem Švýcarska a v současnosti (sezóna 2025/2026) je stabilním účastníkem nejvyšší soutěže National League (NL). Domácí zápasy hraje v moderní multifunkční hale Tissot Arena, která v roce 2015 nahradila legendární Eisstadion Biel.

Klub je unikátní svou bilingvní identitou, která odráží charakter samotného města; oficiální komunikace, hymna i fanouškovská kultura přirozeně mísí němčinu a francouzštinu. Hráči a fanoušci jsou často označováni přezdívkou „Seeländer“ podle regionu Seeland (Jezerní země).

🗓 Sezóna 2025/2026

V sezóně 2025/2026 vede tým švédský hlavní trenér Martin Filander, který má smlouvu platnou do konce tohoto ročníku. Mužstvo vstoupilo do nového roku 2026 s ambicí zajistit si přímý postup do play-off.

Aktuální vývoj (Leden 2026)

Počátek kalendářního roku 2026 byl pro Biel náročný. V prestižním kantonálním derby 3. ledna 2026 tým utrpěl porážku 0:4 na ledě rivala SCL Tigers v Langnau. Tato prohra zvýraznila potřebu stabilizace výkonů v závěrečné fázi základní části, kdy se tabulka National League vyrovnává.

V prosinci 2025 tým zaznamenal kolísavé výsledky, včetně prohry 2:4 s lídrem tabulky ZSC Lions (23. prosince) a cenného vítězství 3:2 nad úřadujícím evropským šampionem Genève-Servette HC (20. prosince). Klíčovým faktorem v ofenzivě zůstává finský kanonýr Toni Rajala, který i v pokročilém věku patří k lídrům produktivity týmu.

Klub se v této sezóně opírá o výkony brankáře Harriho Säteriho, zatímco v obraně hrají klíčové role švédský bek Viktor Lööv a mladý talent Rodwin Dionicio.

⏳ Historie

1939–1959: Založení a amatérské začátky

Klub byl založen v roce 1939 Heinrichem Plüssem, ale jeho rozvoj zpočátku brzdila absence kvalitní infrastruktury a druhá světová válka. V roce 1947 došlo k fúzi s místním rivalem EHC Tornado Biel, což sjednotilo hokejové síly ve městě. Zlom nastal v 50. letech pod vedením prezidenta Willyho Gassmanna, který klub profesionalizoval. V roce 1958 byla otevřena první umělá ledová plocha ve městě.

1960–1983: Zlatá éra a tři tituly

Nejslavnější období klubu se datuje do 70. a 80. let 20. století. V roce 1975 Biel postoupil do nejvyšší soutěže (tehdy Nationalliga A). Pod vedením charismatických trenérů a s kádrem plným hvězd klub dominoval švýcarskému hokeji.

1978: První mistrovský titul.
1981: Druhý titul, u kterého byl klíčovou postavou legendární brankář Olivier Anken.
1983: Třetí titul, který uzavřel tuto zlatou éru.

V tomto období za Biel nastupovali hráči jako Urs Lott, Steve Latinovich nebo Bob Lindberg. Zápasy na starém Eisstadionu byly pravidelně vyprodané a atmosféra byla považována za jednu z nejbouřlivějších v Evropě.

1995–2008: Pád a dlouhá cesta zpět

Po odchodu hlavního mecenáše Willyho Gassmanna se klub dostal do finančních potíží. V roce 1995, po 20 letech v elitě, Biel sestoupil do Nationalligy B (NLB). Následovala léta stagnace a hrozícího bankrotu, který byl odvrácen restrukturalizací klubu na akciovou společnost v roce 1998.

Navzdory finančním limitům se Biel stal dominantní silou druhé ligy, ale v barážích o postup do NLA opakovaně selhával (prohry s Lausanne HC, Fribourg-Gottéron a SCL Tigers).

2008–současnost: Návrat mezi elitu

Vytoužený návrat přišel v dubnu 2008. Tým pod vedením trenéra Heinze Ehlerse a sportovního manažera Kevina Schläpfera (který se později stal ikonou klubu jako trenér) porazil v baráži EHC Basel 4:0 na zápasy.

Éra Kevina Schläpfera (Hockeygott): Schläpfer, přezdívaný fanoušky "Hokejový bůh", dokázal s týmem zázračně udržet příslušnost v elitu i s minimálním rozpočtem a postupně ho transformoval v účastníka play-off.
Výluka NHL 2012/2013: Během stávky v NHL za Biel nastoupily superhvězdy Tyler Seguin a Patrick Kane. Jejich angažmá způsobilo ve městě hokejovou euforii a přineslo klubu celosvětovou pozornost.
Finále 2023: V sezóně 2022/2023 dosáhl Biel největšího úspěchu v novodobé historii, když postoupil až do finále National League. V dramatické sérii proti Genève-Servette HC prohrál až v rozhodujícím sedmém zápase a získal stříbrné medaile.

🏟 Stadion Tissot Arena

Od roku 2015 hraje EHC Biel své domácí zápasy v multifunkčním komplexu Tissot Arena.

Kapacita pro hokej: 6 562 diváků.
Otevření: Září 2015.
Vlastnosti: Aréna je součástí unikátního projektu ("Stades de Bienne"), který pod jednou střechou spojuje hokejový stadion, fotbalový stadion (pro FC Biel-Bienne), curlingovou halu a nákupní centrum.
Udržitelnost: Na střeše komplexu se nachází jedna z největších stadionových solárních elektráren na světě, která pokrývá významnou část energetické spotřeby areálu.

Kotel domácích fanoušků, známý jako Tribune Sud, je vyhlášený svou hlasitou podporou a vizuálními choreografiemi.

👥 Fanoušci a rivalita

EHC Biel má jednu z nejvěrnějších fanouškovských základen ve Švýcarsku. Fankluby jsou organizovány v sektoru na stání za brankou.

Derby

SC Bern (Zähringer Derby): Hlavním rivalem je klub z hlavního města kantonu. Zápasy jsou vysoce prestižní a často vyprodané. Historicky jde o střet "aristokratického" Bernu a "dělnického" Bielu. V sezóně 2025/2026 Biel s Bernem prohrál několik duelů, včetně vysoké prohry 2:6 v prosinci 2025.
SCL Tigers (Kantonální derby): Rivalita s týmem z Langnau je založena na regionální blízkosti v rámci kantonu Bern.
HC Ajoie a EHC Olten: Tradiční soupeři z dob působení v Nationallize B.

💼 Struktura klubu

Mládež (EHC Biel-Bienne Spirit)

Mládežnická sekce funguje pod názvem EHC Biel-Bienne Spirit. Patří k nejlepším ve Švýcarsku a pravidelně produkuje hráče pro A-tým i reprezentace (např. Janis Moser, Nikolaj Ehlers). Juniorka (U20) hraje nejvyšší soutěž U20-Elit.

Donatoren-Club

Klub je silně podporován místní podnikatelskou sférou prostřednictvím tzv. Donátorského klubu (Donatoren-Club EHC Biel-Bienne), který sdružuje stovky firem a jednotlivců z regionu Seeland. Tento ekonomický model je klíčový pro konkurenceschopnost klubu vůči bohatším týmům z Curychu či Lugana.

🥅 Hráčský kádr

Soupiska aktuální k sezóně 2025/2026 (stav leden 2026).

Pozice	Hráč	Národnost
Brankář	Harri Säteri
Brankář	Luis Janett
Obránce	Viktor Lööv
Obránce	Alexander Yakovenko	/
Obránce	Rodwin Dionicio
Obránce	Robin Grossmann
Obránce	Yanik Burren
Obránce	Noah Delémont
Útočník	Gaëtan Haas (C)
Útočník	Toni Rajala
Útočník	Jere Sallinen
Útočník	Lias Andersson
Útočník	Aleksi Heponiemi
Útočník	Fabio Hofer	/
Útočník	Mike Künzle
Útočník	Damien Brunner

📊 Statistiky a úspěchy

Týmové úspěchy

Mistr Švýcarska (3x): 1978, 1981, 1983
Vicemistr Švýcarska: 1976, 1979, 2023
Mistr NLB (5x): 1975, 2004, 2006, 2007, 2008

Vyřazená čísla (Retired Numbers)

Klub na počest svých legend vyřadil z užívání následující čísla dresů, která visí pod stropem Tissot Areny:

#12 Mathieu Tschantré – Dlouholetý kapitán, který v klubu strávil celou svou kariéru (20 let) a dovedl ho z NLB až do špičky NLA.
#30 Olivier Anken – Legendární brankář a symbol mistrovských titulů z 80. let.

Lingvistický rozbor názvu

Oficiální název klubu EHC Biel-Bienne je složeninou německého názvu města (Biel) a francouzského (Bienne). Zkratka EHC znamená Eishockey Club. Tato dualita je v logu i názvu striktně dodržována, aby reprezentovala obě jazykové komunity ve městě. V běžné hovorové řeči v německé části Švýcarska se používá „Biel“, zatímco ve francouzské „Bienne“.

Pro laiky: Co je EHC Biel?

Představte si EHC Biel jako hokejový klub, který je jako "dvojjazyčný fénix". Proč?

Dvojjazyčnost: Je to jeden z mála klubů na světě, kde se v kabině i na tribunách mluví plynule dvěma jazyky (německy a francouzsky) najednou. Je to jako by fanoušci Sparty a Slovanu fandili jednomu týmu a každý mluvil svým jazykem, ale všichni si rozuměli.
Fénix: Klub byl v 80. letech králem (jako Vsetín v české extralize), pak spadl na úplné dno, málem zbankrotoval a strávil dlouhá léta v "pralese" (druhé lize). V roce 2008 ale povstal z popela, vrátil se mezi elitu a dnes má jednu z nejmodernějších arén v Evropě a hraje opět o titul. Je to příběh o tom, že i když spadnete na dno, s věrnými fanoušky se můžete vrátit zpět na vrchol.

Zdroje