Dolní Rakousy

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Spolková země (Rakousko) Dolní Rakousy (německy Niederösterreich) jsou největší spolková země Rakouska co do rozlohy a druhá nejlidnatější po Vídni. Jejich hlavním městem je od roku 1986 Sankt Pölten. Země zcela obklopuje Vídeň, která byla historicky jejím hlavním městem, ale dnes tvoří samostatnou spolkovou zemi. Dolní Rakousy jsou známé svou rozmanitou krajinou, bohatou historií, významným zemědělstvím a především jako nejdůležitější vinařská oblast Rakouska.

Název "Dolní" odkazuje na polohu země "dole" po proudu řeky Enže (Enns), která historicky tvořila hranici mezi Dolními a Horními Rakousy.

📜 Historie

Území Dolních Rakous je osídleno již od pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy, včetně slavné Willendorfské venuše, sošky staré přibližně 29 500 let.

🏛️ Starověk a středověk

V době Římské říše tvořila řeka Dunaj severní hranici impéria, tzv. Limes Romanus. Na území dnešních Dolních Rakous se nacházelo významné vojenské a civilní centrum Carnuntum, hlavní město provincie Pannonia Superior. Po pádu Římské říše se v oblasti střídaly různé germánské a slovanské kmeny.

Od 9. století bylo území součástí Východní marky (Marcha orientalis), nárazníkové zóny Franské říše proti nájezdům Maďarů. Po jejich porážce v bitvě na Lechu roku 955 začala nová etapa kolonizace. V roce 976 získal marku rod Babenberků, kteří zde vládli až do svého vymření v roce 1246. Za jejich vlády se centrum moci přesunulo do Vídně a region vzkvétal. V roce 1156 bylo Rakousko povýšeno na vévodství v rámci Svaté říše římské.

Habsburgská éra a novověk

Po krátkém interregnu, během něhož o území usiloval i český král Přemysl Otakar II., se vlády ujali Habsburkové, kteří Rakousku vládli po více než 600 let. Dolní Rakousy se staly jádrem jejich rozsáhlé monarchie. Území bylo opakovaně ohroženo osmanskými nájezdy, zejména během prvního a druhého tureckého obléhání Vídně v letech 1529 a 1683.

V 19. století se region, zejména okolí Vídně, stal centrem industrializace. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 se Dolní Rakousy staly spolkovou zemí nově vzniklé Rakouské republiky. V roce 1922 byla Vídeň definitivně oddělena a stala se samostatnou spolkovou zemí.

🏛️ Moderní dějiny

Po anšlusu Rakouska k nacistickému Německu v roce 1938 byla země přejmenována na Niederdonau. Po druhé světové válce bylo území rozděleno do okupačních zón, přičemž severní část (severně od Dunaje) spadala pod sovětskou správu a jižní pod americkou.

Významným milníkem v moderní historii bylo v roce 1986 rozhodnutí o přesunu hlavního města z Vídně. V lidovém hlasování zvítězil Sankt Pölten, který se stal novým administrativním a politickým centrem spolkové země.

🌍 Geografie a příroda

Dolní Rakousy se pyšní mimořádně rozmanitou krajinou. Na severu hraničí s Českou republikou (s Jihočeským a Jihomoravským krajem) a na východě se Slovenskem.

Tradičně se země dělí na čtyři historické regiony, tzv. "čtvrtě" (Viertel):

Weinviertel (Vinná čtvrť): Nachází se na severovýchodě mezi Dunajem a hranicí s Českem a Slovenskem. Jedná se o mírně zvlněnou pahorkatinu, která je srdcem rakouského vinařství.
Waldviertel (Lesní čtvrť): Leží na severozápadě a zasahuje sem žulová a rulová Česká vysočina. Krajina je zde drsnější, lesnatá a řidčeji osídlená.
Mostviertel (Moštová čtvrť): Rozkládá se na jihozápadě mezi řekami Ybbs a Enže. Jižní část zasahuje do Alp (Ybbstalské Alpy, Türnitzské Alpy) s nejvyšším vrcholem Ötscher (1893 m n. m.). Oblast je známá pěstováním ovoce, zejména hrušek na výrobu moštu.
Industrieviertel (Průmyslová čtvrť): Leží na jihovýchodě a zahrnuje Vídeňskou pánev (Wiener Becken). Historicky se jedná o průmyslové srdce země, silně ovlivněné blízkostí Vídně.

🏞️ Vodstvo a chráněná území

Nejdůležitější řekou je Dunaj, který protéká zemí v délce 260 km a vytváří malebná údolí, z nichž nejznámější je Wachau, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Dalšími významnými řekami jsou Morava a Dyje (Thaya) na hranicích, Kamp, Kremže (Krems), Traisen, Ybbs a Enže.

V Dolních Rakousích se nachází několik významných chráněných území, včetně Národního parku Thayatal (na rakouské straně Podyjí) a Národní park Donau-Auen, který chrání lužní lesy podél Dunaje východně od Vídně.

🏛️ Administrativní dělení

Dolní Rakousy se dělí na 20 okresů (Bezirke) a 4 statutární města (Statutarstädte), která nepřísluší k žádnému okresu.

Statutární města:

   *   Krems an der Donau (Kremže)
   *   Sankt Pölten
   *   Waidhofen an der Ybbs
   *   Wiener Neustadt (Vídeňské Nové Město)

Největší města (včetně statutárních):

   *   Sankt Pölten
   *   Wiener Neustadt
   *   Klosterneuburg
   *   Baden
   *   Krems an der Donau

📈 Ekonomika a průmysl

Ekonomika Dolních Rakous je diverzifikovaná. Díky úrodné půdě hraje klíčovou roli zemědělství. Pěstuje se zde pšenice, kukuřice, cukrová řepa, ale především vinná réva a ovoce.

Průmysl je soustředěn především v okolí Vídně a v jižní části země (Industrieviertel). Mezi významná odvětví patří strojírenství, chemický průmysl, zpracování dřeva a výroba potravin. Důležitým ekonomickým faktorem je i cestovní ruch, který se zaměřuje na kulturní památky, vinařskou turistiku (zejména ve Wachau a Weinviertelu) a horskou turistiku v alpské části.

V blízkosti Vídně, na území města Schwechat, se nachází Letiště Vídeň, největší a nejvýznamnější letiště v Rakousku.

🍇 Vinařství

Dolní Rakousy jsou s přehledem největší a nejvýznamnější vinařskou oblastí Rakouska. Produkují více než polovinu veškerého rakouského vína. Oblast se dělí na osm specifických vinařských regionů:

Nejtypičtější a nejrozšířenější odrůdou je Veltlínské zelené (Grüner Veltliner), které se stalo symbolem rakouského vinařství. Dále se zde pěstuje Ryzlink rýnský (Riesling), zejména na terasovitých vinicích ve Wachau, a z červených odrůd především Zweigeltrebe (Zweigelt) a Modrý Portugal (Blauer Portugieser).

🏰 Kultura a památky

Dolní Rakousy oplývají kulturním a historickým bohatstvím. Nachází se zde stovky hradů, zámků a klášterů.

Wachau: Údolí Dunaje mezi městy Melk a Krems, zapsané na seznamu UNESCO. Je proslulé svými terasovitými vinicemi, malebnými vesničkami a historickými památkami.
Klášter Melk: Monumentální barokní benediktinský klášter tyčící se na skále nad Dunajem.
Klášter Klosterneuburg: Rozsáhlý klášterní komplex na hranici s Vídní, významné náboženské a kulturní centrum.
Klášter Göttweig: Další impozantní barokní klášter s výhledem na údolí Wachau.
Archeologický park Carnuntum: Rozsáhlý areál s rekonstrukcemi římských staveb na místě někdejšího hlavního města provincie Panonie.
Zámek Hof: Největší venkovský zámecký areál v Rakousku, bývalé lovecké sídlo Evžena Savojského a později Marie Terezie.
Hrad Kreuzenstein: Romantický, v 19. století přestavěný hrad severně od Vídně.
Lázeňské město Baden: Elegantní lázeňské město s bohatou historií, oblíbené již za dob Římanů a později vídeňské aristokracie.

🚗 Doprava

Díky své poloze v srdci Evropy a sousedství s Vídní mají Dolní Rakousy hustou a moderní dopravní síť.

Silniční doprava: Klíčové dálnice jsou A1 West Autobahn (Vídeň–Salcburk), A2 Süd Autobahn (Vídeň–Štýrský Hradec), A4 Ost Autobahn (Vídeň–hranice s Maďarskem) a A5 Nord Autobahn (směrem na Brno).
Železniční doprava: Hlavními železničními tepnami jsou Západní dráha (Westbahn) a Jižní dráha (Südbahn). Důležitými regionálními tratěmi jsou Dráha císaře Františka Josefa (Franz-Josefs-Bahn) vedoucí do Waldviertelu a Východní dráha (Ostbahn). Hlavním železničním uzlem je hlavní nádraží v Sankt Pöltenu.
Letecká doprava: Letiště Vídeň-Schwechat (VIE), ačkoliv slouží primárně Vídni, leží na území Dolních Rakous a je klíčovým dopravním uzlem pro celou zemi.

💡 Pro laiky

Co je to "spolková země"? Rakousko je federace, podobně jako Německo nebo USA. Skládá se z devíti spolkových zemí (Bundesländer), které mají vlastní vládu, parlament (zemský sněm) a značnou míru autonomie v oblastech jako školství, zdravotnictví nebo územní plánování. Dolní Rakousy jsou jednou z těchto devíti zemí.
Proč Vídeň není hlavním městem Dolních Rakous? Vídeň byla po staletí přirozeným centrem regionu. V roce 1922 však byla z Dolních Rakous vyčleněna a stala se samostatnou spolkovou zemí. Důvodem byla její velikost, politická odlišnost (Vídeň byla tradičně levicová, zatímco venkov konzervativní) a snaha o jasné rozdělení kompetencí. Dolní Rakousy tak sice měly své administrativní sídlo ve Vídni, ale ta nebyla jejich součástí. Tuto anomálii vyřešil až přesun hlavního města do Sankt Pöltenu v roce 1986.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025