Přeskočit na obsah

Cincinnati Reds

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Cincinnati Reds jsou profesionální americký baseballový tým se sídlem v Cincinnati, Ohio. Hrají v Centrální divizi Národní ligy (NL), jedné ze dvou lig tvořících Major League Baseball (MLB). Reds jsou považováni za nejstarší profesionální sportovní klub v Spojených státech, jehož kořeny sahají až do roku 1869.

Šablona:Infobox Baseballový klub

Historie

První profesionální tým (1869)

Historie klubu je neoddělitelně spjata se vznikem profesionálního baseballu. V roce 1869 byl založen tým Cincinnati Red Stockings, který se stal prvním otevřeně a plně profesionálním baseballovým týmem, kde všichni hráči pobírali plat. Tým v této sezóně absolvoval turné po Spojených státech a neprohrál jediný zápas, s bilancí 57 výher a 0 proher[1]. Ačkoliv tento původní klub byl po sezóně 1870 rozpuštěn, položil základy pro profesionální sport v Cincinnati.

Vstup do National League a rané roky

Současný klub byl založen v roce 1881 jako zakládající člen American Association, konkurenční ligy k Národní lize. V roce 1890 se Reds přesunuli do Národní ligy, kde působí dodnes.

Prvního velkého úspěchu dosáhli v roce 1919, kdy vyhráli Světovou sérii proti Chicago White Sox. Toto vítězství je však navždy poznamenáno skandálem "Black Sox", při kterém bylo odhaleno, že osm hráčů White Sox se spolčilo s hazardními hráči a úmyslně sérii prohrálo[2].

Další úspěšné období přišlo na přelomu 30. a 40. let. Pod vedením manažera Billa McKechnieho a s hvězdami jako catcher Ernie Lombardi a nadhazovač Bucky Walters (oba pozdější MVP) vyhráli Reds Světovou sérii v roce 1940 proti Detroit Tigers.

"Red Scare" a změna názvu

Během období McCarthyismu a strachu z komunismu v 50. letech (tzv. Red Scare), se klub dočasně přejmenoval na Cincinnati Redlegs, aby se vyhnul jakýmkoliv asociacím se slovem "Reds" (Rudí). K původnímu názvu se vrátil v roce 1959[3].

Éra "The Big Red Machine" (1970–1976)

Sedmdesátá léta 20. století jsou považována za zlatou éru klubu. V tomto období se zformoval tým, který vešel do dějin pod přezdívkou "The Big Red Machine" (Velká rudá mašina) a je dodnes považován za jeden z nejlepších a nejdominantnějších týmů v historii MLB.

Pod vedením manažera Sparkyho Andersona dominovali Reds Národní lize po většinu dekády. Tým byl postaven na silném a konzistentním pálkařském jádru, které bylo přezdíváno "The Great Eight" (Velká osmička).

Klíčoví hráči

Jádro týmu tvořila skupina budoucích členů Síně slávy, z nichž každý patřil k absolutní špičce na své pozici:

Tuto čtveřici doplňovali další skvělí hráči jako outfieldeři Ken Griffey Sr., George Foster a César Gerónimo a shortstop Dave Concepción.

Dominance a tituly ve Světové sérii

Během šesti let (1970–1976) vyhrála Velká rudá mašina pětkrát svou divizi a čtyřikrát postoupila do Světové série.

Světová série 1975 proti Boston Red Sox je považována za jednu z nejlepších a nejdramatičtějších v historii. Série trvala sedm zápasů a je proslulá především šestým zápasem, ve kterém Carlton Fisk z Red Sox odpálil vítězný homerun v 12. směně. Reds však dokázali vyhrát rozhodující sedmý zápas a získali svůj první titul po 35 letech[4].

V Světové sérii 1976 Reds naprosto dominovali a smetli New York Yankees 4:0 na zápasy. Tým z roku 1976 je často označován za jeden z nejlepších v historii, protože jako jediný tým v éře divizního formátu prošel celým play-off bez jediné prohry[5].

Éra Velké rudé mašiny skončila po sezóně 1976, kdy tým začal být postupně rozprodáván.

Od Peta Rose po současnost (od 80. let)

Návrat Peta Rose a doživotní distanc

Na začátku 80. let se do týmu vrátil Pete Rose jako hrající manažer. V roce 1985 překonal historický rekord Tye Cobba v počtu hitů a stal se novým "Králem hitů" MLB. Jeho odkaz byl však brzy pošpiněn.

V roce 1989 byl Rose obviněn, že sázel na baseballové zápasy, včetně zápasů svého vlastního týmu, což je jeden z největších prohřešků v tomto sportu. Po vyšetřování souhlasil s doživotním zákazem působení v baseballu. Tato kontroverze ho dodnes drží mimo Síň slávy a je jednou z nejdiskutovanějších kapitol v historii sportu[6].

Nečekaný titul v roce 1990

Navzdory skandálu se Reds podařilo na začátku 90. let sestavit silný tým. Pod vedením manažera Loua Pinielly a s týmem přezdívaným "Nasty Boys" (podle dominantní skupiny relief pitcherů) se Reds v roce 1990 nečekaně probojovali až do Světové série.

V sérii byli obrovským outsiderem proti obhájcům titulu, hvězdami nabitému týmu Oakland Athletics. Reds však šokovali baseballový svět, když favorizované Athletics smetli 4:0 na zápasy a získali svůj pátý a dosud poslední titul[7]. Klíčovými hráči tohoto týmu byli shortstop Barry Larkin, outfielder Eric Davis a nadhazovač José Rijo, který byl jmenován MVP Světové série.

Éra Joeyho Votta a přestavba

Po úspěchu v roce 1990 následovalo dlouhé období průměrnosti. Další úspěšná éra přišla až v letech 2010–2013, kdy tým vedený prvním metařem a budoucím členem Síně slávy Joeyem Vottem (MVP Národní ligy v roce 2010) třikrát postoupil do play-off. Nikdy se mu však nepodařilo postoupit dál než do prvního kola.

Po odchodu Votta a dalších hvězd vstoupil klub do fáze dlouhodobé přestavby. V posledních letech se zaměřuje na výchovu mladých talentů, jako jsou Elly De La Cruz, Matt McLain a Spencer Steer, kteří tvoří jádro nadějného týmu pro budoucnost.

Stadion

Great American Ball Park

Současným domovem Cincinnati Reds je Great American Ball Park, který byl otevřen v roce 2003. Nachází se v centru Cincinnati na břehu řeky Ohio. Stadion je známý svou moderní architekturou a zároveň retro prvky, které odkazují na bohatou historii klubu.

Mezi jeho charakteristické rysy patří:

  • "The Gap": Mezera v horním patře tribun za domácí metou, která umožňuje výhled z ulice na hřiště a zároveň nabízí divákům na stadionu pohled na panorama města.
  • Power Stacks: Dva vysoké komíny v outfieldu, které připomínají parníky z 19. století a po každém homerunu Reds vypouštějí oheň a ohňostroj.
  • Reds Hall of Fame and Museum: Přímo u stadionu se nachází klubové muzeum, které je jedním z největších a nejlepších v MLB.

Stadion je považován za velmi přátelský k pálkařům, což znamená, že zde padá nadprůměrné množství homerunů.

Kultura a fanoušci

Rivalita

Hlavním a historickým rivalem Reds je tým Cleveland Guardians (dříve Indians). Souboj mezi těmito dvěma týmy z Ohia je známý jako "Battle of Ohio" nebo "Ohio Cup".

Dalším významným rivalem je St. Louis Cardinals, se kterým Reds soupeří v rámci Centrální divize Národní ligy.

Maskot

Oficiálním maskotem klubu je Mr. Redlegs, postava s obrovským knírem a baseballovým míčem místo hlavy, která odkazuje na design loga z 50. let.

Největší úspěchy a Síň slávy

Vítězství ve Světové sérii

Vítězství v National League

  • 9x Vítěz Národní ligy: 1919, 1939, 1940, 1961, 1970, 1972, 1975, 1976, 1990

Hráči v Národní baseballové síni slávy

Následující hráči, kteří strávili významnou část své kariéry v dresu Reds, byli uvedeni do Národní baseballové síně slávy v Cooperstownu:

Reference

  1. ↑ https://www.baseball-reference.com/bullpen/1869_Cincinnati_Red_Stockings
  2. ↑ https://baseballhall.org/discover/the-black-sox-scandal
  3. ↑ https://www.sportslogos.net/logos/view/386/Cincinnati_Reds/1956/Primary_Logo
  4. ↑ https://www.mlb.com/news/reds-won-epic-1975-world-series-vs-red-sox
  5. ↑ https://baseballhall.org/discover/the-big-red-machine-was-unstoppable-in-1976-postseason
  6. ↑ https://www.baseball-reference.com/bullpen/Pete_Rose
  7. ↑ https://www.mlb.com/news/1990-reds-upset-a-s-in-world-series
Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Cincinnati_Reds&oldid=9020“