Chicago Cougars

Chicago Cougars
Konference	Východní divize
Město	Chicago, Illinois, USA
Barvy	zelená, zlatá, bílá
Trenér	Marcel Pronovost; Pat Stapleton

Chicago Cougars byl americký profesionální klub ledního hokeje, který působil v lize WHA (World Hockey Association) mezi lety 1972 a 1975. Mužstvo sídlilo v Chicagu ve státě Illinois a své domácí zápasy odehrávalo v hale International Amphitheatre. Klub byl jedním z dvanácti zakládajících členů soutěže WHA, která vznikla jako přímá konkurence zavedené NHL.

Během své krátké, tříleté existence se klub potýkal s výraznými problémy, které pramenily především z nevhodného domácího zázemí a silné konkurence v podobě týmu Chicago Blackhawks, hrajícího NHL. I přes tyto obtíže se Cougars podařilo v sezóně 1973/1974 dosáhnout významného sportovního úspěchu, když postoupili až do finále Avco World Trophy, kde však podlehli týmu Houston Aeros vedenému legendárním Gordiem Howem.

Klub je v historii hokeje známý také svým unikátním koncem, kdy se v závěrečné sezóně dostal do tak hlubokých finančních problémů, že jej od původních majitelů převzali samotní hráči, kteří se jej pokoušeli zachránit. Tento pokus však nebyl úspěšný a organizace po sezóně 1974/1975 definitivně zanikla.

🏒 Vznik a formování týmu

Historie týmu se začala psát v roce 1971, kdy byla oficiálně ohlášena nová profesionální liga World Hockey Association. Zakladatelé ligy, Dennis Murphy a Gary Davidson, si byli vědomi, že pro úspěch nové soutěže je klíčové mít zastoupení v největších amerických trzích. Chicago, jakožto druhé největší město ve Spojených státech amerických té doby, bylo pro ligu prioritou. Původní franšízu pro Chicago získali bratři Walter a Jordan Kaiserovi, místní realitní magnáti.

Název "Cougars" (Pumy) byl vybrán s cílem evokovat dravost a rychlost, což mělo korespondovat s agresivním stylem hry, kterým se WHA chtěla odlišovat od konzervativnější NHL. Klub přijal za své barvy kombinaci zelené, zlaté a bílé, což byla v té době v profesionálním sportu poměrně netradiční, ale vizuálně výrazná kombinace.

Jedním z prvních a nejdůležitějších kroků vedení bylo zajištění hráčského kádru. WHA se snažila přilákat hvězdy NHL na vysoké platy a volnější smluvní podmínky. Největším úlovkem pro Chicago se stal obránce Pat Stapleton, který do té doby patřil k oporám konkurenčních Chicago Blackhawks. Stapletonův přestup byl pro město šokem a dodal novému klubu okamžitou legitimitu. Další významnou posilou byl útočník Ralph Backstrom, veterán z Montreal Canadiens, který přinesl do kabiny zkušenosti a vítěznou mentalitu.

🏟️ Problémy s arénou International Amphitheatre

Největší překážkou, které klub od samého počátku čelil, nebyli soupeři na ledě, ale vlastní domácí stadion. Původní plán hrát v moderním Chicago Stadium, kde sídlili i Chicago Blackhawks, byl smeten ze stolu. Majitel Blackhawks, rodina Wirtzových, měla silný vliv na provoz stadionu a kategoricky odmítla sdílet led s konkurenční ligou. Cougars tak byli nuceni hledat alternativu.

Volba padla na International Amphitheatre, halu postavenou v roce 1934, která se nacházela v jižní části města, v blízkosti slavných chicagských jatek. Tato aréna byla v 70. letech již zastaralá a primárně sloužila pro rodea, politické sjezdy a výstavy dobytka. Pro lední hokej byla naprosto nevhodná z několika důvodů:

**Kvalita ledu:** Chladící zařízení bylo provizorní a ledová plocha byla často nekvalitní, měkká a plná nerovností.
**Rozměry hřiště:** Kluziště bylo o něco menší než standardní rozměry v NHL, což měnilo dynamiku hry.
**Divácký komfort:** Sedačky byly nepohodlné, výhled z některých sektorů byl omezený a celkové zázemí pro fanoušky (toalety, občerstvení) bylo na nízké úrovni.
**Lokalita:** Oblast kolem arény byla v té době považována za méně bezpečnou, což odrazovalo mnoho potenciálních návštěvníků z bohatších předměstí.

Tato situace s arénou výrazně limitovala ekonomický potenciál klubu. I když se týmu dařilo herně, návštěvnost často neodpovídala kvalitě předváděné hry, protože lidé zkrátka nechtěli do Amphitheatre chodit.

❄️ Sezóna 1972/1973: Těžké začátky

První sezóna WHA 1972/1973 byla pro Chicago Cougars zkouškou ohněm. Tým vedl jako hlavní trenér Marcel Pronovost, bývalý vynikající obránce a člen hokejové síně slávy. Pod jeho vedením se mužstvo snažilo praktikovat defenzivní styl hokeje, který však narážel na živelnou povahu nové ligy.

V brance se střídali Jimmy McLeod a André Gill, kteří čelili velkému množství střel. Ofenzivu táhl především Rosaire Paiement, který se stal nejlepším střelcem týmu v úvodní sezóně. Navzdory snaze se tým potýkal s nevyrovnanými výkony. Zkušení hráči jako Ralph Backstrom sice bodovali, ale chyběla podpora od "dělníků ledu" ve třetí a čtvrté formaci.

Cougars zakončili svou premiérovou sezónu s bilancí 26 výher, 50 porážek a 2 remíz, což stačilo pouze na poslední místo v Západní divizi. Nepostoupili do play-off a vedení si uvědomilo, že pro další ročník jsou nutné změny. Pozitivem bylo, že se klubu podařilo vytvořit si sice malou, ale velmi věrnou fanouškovskou základnu, která oceňovala bojovnost týmu a dostupnější ceny vstupenek oproti Chicago Blackhawks.

🏆 Sezóna 1973/1974: Cesta do finále

Ročník 1973/1974 se zapsal do historie klubu zlatým písmem. Vedení provedlo změnu na trenérském postu a kormidla se ujal hrající trenér Pat Stapleton. Tato změna se ukázala jako geniální tah. Stapleton, který měl mezi hráči obrovský respekt, naordinoval týmu systém založený na pevné obraně a rychlých protiútocích.

Klíčovým faktorem zlepšení byl brankář Dave Dryden, starší bratr slavného Kena Drydena z Montrealu. Dave Dryden předváděl v brance zázraky a dodal týmu potřebnou jistotu. V útoku zářil stále produktivní Ralph Backstrom a přidal se k němu i dravý Larry Mavety. Tým sice v základní části neskončil na špici tabulky (38 výher, 35 proher, 5 remíz), ale do vyřazovacích bojů vstupoval ve skvělé formě.

V play-off o Avco World Trophy se Cougars postarali o jedno z největších překvapení historie WHA:

**Čtvrtfinále:** Narazili na obhájce titulu New England Whalers. Série byla nesmírně tvrdá a vyrovnaná, ale Chicago dokázalo favorita udolat v sedmi zápasech. Rozhodující gól v sedmém zápase vstřelil nováček týmu, což vyvolalo v International Amphitheatre nevídanou euforii.
**Semifinále:** Soupeřem byl tým Toronto Toros, který disponoval silným útokem. Cougars však opět využili svou defenzivní taktiku a skvěle chytajícího Drydena. Sérii vyhráli opět v sedmi zápasech a postoupili do finále.
**Finále:** Ve finále narazili na dominantní tým Houston Aeros, v jehož středu hrál legendární Gordie Howe se svými syny Markem a Martym. Zde se již projevila únava z předchozích dvou sedmizápasových sérií. Houston byl odpočatější a hokejově vyspělejší. Chicago prohrálo sérii jednoznačně 0:4 na zápasy.

I přes finálovou porážku byla tato sezóna považována za obrovský úspěch. Hokejisté Cougars si získali respekt celého hokejového světa a na moment se zdálo, že hokej v Chicagu může mít dva silné týmy.

📉 Sezóna 1974/1975: Finanční krach a zánik

Po úspěšné sezóně se očekávalo, že klub bude finančně stabilizován a bude útočit na titul. Realita však byla zcela opačná. Bratři Kaiserovi, majitelé klubu, se dostali do finančních potíží ve svém hlavním podnikání s realitami a nemohli již dotovat ztrátový hokejový klub. Náklady na provoz týmu ve staré hale a platy hráčů, které se v rámci konkurenčního boje s NHL neustále zvyšovaly, byly neudržitelné.

Už v průběhu sezóny 1974/1975 přestali hráči a zaměstnanci dostávat výplaty. Situace byla kritická a hrozilo, že tým nedohraje sezónu. V bezprecedentním kroku se hráči pod vedením Pata Stapletona a Davea Drydena rozhodli převzít kontrolu nad klubem. Vytvořili konsorcium a snažili se klub provozovat sami. Hráči se tak doslova stali svými vlastními zaměstnavateli.

Symbolikou zmaru se stala událost, kdy hráči před zápasem v šatně místo taktiky řešili, zda mají dostatek peněz na zaplacení řidiče autobusu nebo na nákup hokejek. I přes tuto chaotickou situaci se tým na ledě snažil a bojoval o postup do play-off, nakonec jim však postup unikl o pouhé dva body.

Po skončení sezóny bylo jasné, že bez silného investora a bez nové haly nemá klub budoucnost. Proběhla jednání o přestěhování týmu do jiných měst (spekulovalo se o Floridě nebo Daytonu), ale žádná z těchto variant se nerealizovala. V létě 1975 klub Chicago Cougars oficiálně ukončil svou činnost a hráči byli rozprodáni do ostatních týmů v takzvaném "rozšiřovacím draftu naruby".

👕 Dresy, logo a vizuální identita

Vizuální identita Chicago Cougars byla v kontextu 70. let velmi moderní a odvážná. Zatímco většina týmů se držela tradičních barev (červená, modrá, černá), Cougars zvolili kombinaci:

**Zelená:** Dominantní barva na domácích dresech.
**Zlatá:** Používána pro lemování a detaily, symbolizovala kvalitu a prestiž.
**Bílá:** Základní barva pro venkovní dresy.

Logo týmu zobrazovalo stylizovanou hlavu pumy (cougar) z profilu, která byla vyvedena v agresivních linkách. Puma měla otevřenou tlamu, což mělo naznačovat dravost. Logo bylo umístěno v kruhovém poli s nápisem "Chicago Cougars".

Zajímavostí byl design dresů v sezóně 1973/1974. Čísla na zádech byla vyvedena v unikátním fontu, který byl obtížně čitelný, ale stal se sběratelskou raritou. Na ramenou dresů bylo umístěno alternativní logo s písmenem "C", které v sobě ukrývalo siluetu hokejky. Tato vizuální identita je dodnes populární mezi fanoušky retro hokeje a dresy Cougars se stále vyrábějí v rámci historických kolekcí.

⚔️ Vztah a rivalita s Chicago Blackhawks

Vztah mezi Chicago Cougars a Chicago Blackhawks byl definován jednostranným nepřátelstvím ze strany staršího klubu NHL. Vedení Blackhawks, zejména majitel Bill Wirtz, vnímalo Cougars jako vetřelce, kteří se snaží ukrást jejich trh.

Blackhawks využívali svého vlivu v médiích k ignorování Cougars. Místní noviny, které měly úzké vazby na Blackhawks, často o zápasech WHA informovaly jen okrajově nebo vůbec. Wirtz také aktivně bránil tomu, aby Cougars mohli hrát v Chicago Stadium, což byl hlavní hřebíček do rakve nového klubu.

Na úrovni fanoušků však existovala zajímavá dynamika. Zatímco bohatší vrstvy a korporátní klienti zůstali věrní Blackhawks, Cougars přitahovali spíše dělnickou třídu z jižního Chicaga a fanoušky, kteří si nemohli dovolit drahé vstupenky na NHL. Zápasy Cougars měly často bouřlivější a méně formální atmosféru než utkání v Chicago Stadium. Přestup Pata Stapletona z Blackhawks do Cougars byl největším bodem sváru a na krátkou dobu vytvořil ve městě skutečnou hokejovou válku o přízeň diváků.

👥 Významní hráči a osobnosti klubu

Během tříleté historie obléklo dres Cougars několik hráčů, kteří zanechali v hokeji výraznou stopu:

**Pat Stapleton**: Jednoznačně největší postava historie klubu. Bývalý elitní obránce NHL, který se stal kapitánem i trenérem Cougars. Byl mozkem i srdcem týmu a hlavním strůjcem postupu do finále 1974.
**Dave Dryden**: Brankář, který v sezóně 1973/1974 předváděl životní výkony. Byl také známý jako inovátor brankářské výstroje (vylepšil design masky kombinující dráty a laminát).
**Ralph Backstrom**: Zkušený centr, který přinesl do týmu vítěznou mentalitu z Montrealu. V každé sezóně patřil k nejproduktivnějším hráčům.
**Rosaire Paiement**: "Dělník" a střelec, který v první sezóně nastřílel 33 gólů. Byl oblíbencem fanoušků pro svůj důrazný styl hry.
**Bob Liddington**: Jeden z mála hráčů, kteří v klubu vydrželi po celou dobu jeho existence a odehráli všechny tři sezóny.

📊 Statistiky a výsledky

Přehled jednotlivých sezón klubu v lize WHA:

Sezóna	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy	Body	Vstřelené góly	Obdržené góly	Umístění	Play-off
1972/73	78	26	50	2	54	245	295	6. v Západní divizi	Nepostoupili
1973/74	78	38	35	5	81	271	273	4. ve Východní divizi	Finále (prohra 0:4 s Houstonem)
1974/75	78	30	47	1	61	261	312	3. ve Východní divizi	Nepostoupili

🧩 Pro laiky

Představte si WHA a Chicago Cougars jako "rebelující teenagery" hokejového světa 70. let. V té době existovala jen jedna hlavní, "dospělá" a velmi konzervativní liga – NHL (jako Chicago Blackhawks). Ta si diktovala tvrdé podmínky a hráčům platila málo peněz, protože neměli kam jinam jít.

Pak přišla WHA (a s ní Cougars), která fungovala jako "pirátská" konkurence. Řekli hráčům: "Pojďte k nám, dáme vám víc peněz, můžete nosit delší vlasy a hrát útočnější hokej." Chicago Cougars byli tímto novým, drzým týmem ve městě, který se snažil ukrást fanoušky starému a zavedenému týmu.

Jejich příběh je trochu jako příběh hudební kapely, která hraje ve staré, rozpadající se garáži (hala International Amphitheatre), ale má takový talent a nadšení, že se dostane až do finále soutěže kapel. Nakonec se ale rozpadnou, protože jim dojdou peníze na nástroje a nájem té garáže, i když je lidé měli rádi. V historii sportu jsou Cougars symbolem odvahy postavit se gigantovi, i když ten boj nakonec prohrajete.

🌍 Dědictví a odkaz

Ačkoliv Chicago Cougars existovali pouze tři roky, jejich vliv na hokej v Chicagu a celou WHA nebyl zanedbatelný. Pomohli zvýšit platy hráčů tím, že vytvořili konkurenční prostředí pro Chicago Blackhawks. Jejich existence donutila NHL brát hrozbu WHA vážně, což nakonec vedlo k expanzi NHL a později ke sloučení obou lig v roce 1979 (i když Cougars se tohoto momentu nedožili).

Dnes jsou Cougars připomínáni především díky své účasti ve finále 1974 a jako ukázkový příklad toho, jak důležité je pro sportovní klub kvalitní zázemí a aréna. Pro sběratele hokejových artefaktů jsou programy, vstupenky a dresy z International Amphitheatre cennými relikviemi připomínajícími divokou éru hokeje 70. let.

Zdroje