Calgary Inferno

Calgary Inferno
	"Tým z Ohně", který zlomil dominanci Východu
Založeno	2011 (jako Team Alberta)
Kapacita	3 000 diváků
Město	Calgary, Alberta
Barvy	Šablona:Box barvy Červená; Šablona:Box barvy Zlatá; Šablona:Box barvy Černá; Šablona:Box barvy Bílá
Trenér	Ryan Hildreth (poslední)
Kapitán	Rebecca Johnstonová
Nástupce	Žádný přímý (regionální nástupce v PWHPA, ale bez PWHL týmu k roku 2026)
Web	[archivováno]

Rozbalit box

Obsah boxu

Calgary Inferno byl profesionální ženský hokejový klub sídlící v Calgary v provincii Alberta, který působil v lize CWHL (Canadian Women's Hockey League) v letech 2011 až 2019.

Tým má v historii ženského hokeje zásadní postavení jako "Vládce Západu". Byl jediným týmem ze západní Kanady, který dokázal dlouhodobě konkurovat a porážet tradiční velmoci z východu (Les Canadiennes de Montréal a týmy z Toronta). Dvakrát získal prestižní Clarkson Cup (2016 a 2019).

Klub byl známý svým úzkým partnerstvím s týmem NHL Calgary Flames, od kterého převzal barvy, název (Inferno = Peklo/Požár, odkaz na Flames = Plameny) a profesionální zázemí. V sezóně 2018/2019, která byla poslední sezónou existence ligy, bylo Inferno považováno za nejlepší ženský tým na planetě, nabitý hvězdami jako Brianna Deckerová, Rebecca Johnstonová či Kendall Coyne Schofield.

Klub zanikl náhle v květnu 2019 po kolapsu ligy CWHL.

🗓 Odkaz (Leden 2026)

K lednu 2026 je Calgary Inferno vnímáno jako "ztracená perla" kanadského hokeje. Situace v Albertě je v roce 2026 specifická:

Absence v PWHL: Zatímco liga PWHL v roce 2025 expandovala na západní pobřeží do Vancouveru a Seattlu, Calgary (tradiční hokejová bašta) svůj tým v elitní lize stále nemá. Fanoušci v Albertě to nesou s nelibostí a často vzpomínají právě na éru Inferna, kdy Calgary vládlo ženskému hokeji.
Mýtus roku 2019: Poslední tým Inferna (ze sezóny 2019) je odborníky zpětně hodnocen jako jeden z nejsilnějších kádrů, jaký kdy byl v klubovém hokeji sestaven. Dresy Inferna jsou dnes ceněnými sběratelskými artikly.
Dědictví: Bývalé hráčky Inferna dnes tvoří kostru mnoha týmů PWHL. Například Micah Zandee-Hartová (nyní kapitánka New York Sirens) nebo Blayre Turnbullová (kapitánka Toronto Sceptres) hokejově vyrostly právě v Calgary.

⏳ Historie

Team Alberta: Těžké začátky (2011–2013)

Klub vstoupil do ligy CWHL v roce 2011 pod názvem Team Alberta. Liga chtěla expandovat na západ, ale logistika byla noční můrou. Tým musel létat na všechny zápasy na východ (Toronto, Montreal), což bylo finančně vyčerpávající.

Honeybadgers: Tým neměl oficiální jméno, hráčky si samy říkaly "Honeybadgers" (Jezevci). Hrály v různých arénách po celé Albertě, aby propagovaly hokej.

Zrození Inferna a partnerství s Flames (2013)

V roce 2013 došlo k přelomové dohodě. Tým NHL Calgary Flames nabídl ženskému klubu pomocnou ruku.

Nová identita: Tým přijal název Calgary Inferno. Logo tvořilo stylizované "C" v plamenech (podobné Flames, ale modernější).
Zázemí: Hráčky dostaly přístup k tréninkovým plochám v Canada Olympic Park (WinSport Arena), což bylo dědictví po ZOH 1988.
Vzestup: Díky stabilnímu zázemí začal klub lákat hvězdy. Přišly olympijské vítězky Meaghan Mikkelsonová a Rebecca Johnstonová.

První titul: Demolice Montrealu (2016)

V sezóně 2015/2016 Inferno poprvé ovládlo ligu. Ve finále Clarkson Cupu v Ottawě se střetlo s favorizovanými Les Canadiennes de Montréal.

Zápas: Calgary šokovalo hokejový svět. Montreal deklasovalo poměrem 8:3. Bylo to nejjednoznačnější finále v historii.
Hvězdy: Blayre Turnbullová a Brianne Jennerová byly nezastavitelné. Calgary přineslo do ženského hokeje nový styl – extrémně rychlý, agresivní forčeking, na který techničtější týmy z východu nenašly odpověď.

Poslední sezóna: "Super-tým" (2018/2019)

Sezóna 2018/2019 byla labutí písní ligy, ale pro Calgary to byla sezóna snů. Nová generální manažerka Kristen Haggová přivedla neuvěřitelné posily z USA.

Americká legie: Do týmu přišly hvězdy týmu USA Brianna Deckerová, Kacey Bellamyová a brankářka Alex Rigsbyová (dnes Cavallini). Spolu s kanadskými hvězdami vytvořily tým bez slabin.
Dominance: Calgary vyhrálo základní část. Brianna Deckerová byla nejlepší hráčkou ligy.
Finále 2019: V Torontu se Inferno znovu střetlo s Montrealem (vedeným Marie-Philip Poulin). Calgary zvítězilo 5:2. Byl to zápas, kde se ukázala síla Inferna – i když Montreal tlačil, Calgary dávalo góly z každého protiútoku.
Konec: Týden po oslavách titulu liga oznámila, že končí. Hráčky Inferna se tak staly "věčnými šampionkami".

🏟 Stadion: WinSport Arena

Domovem Inferna byla WinSport Arena v areálu Canada Olympic Park.

Olympijský duch: Areál byl postaven pro ZOH 1988. Hrálo se na širokém kluzišti (mezinárodní rozměry), což vyhovovalo rychlostnímu typu hráček, které Inferno draftovalo.
Sledovanost: Inferno mělo jednu z nejvyšších návštěvností v lize. Na zápasy chodilo pravidelně kolem 1 000 diváků, na play-off bylo vyprodáno (3 000).

🌟 Klíčové osobnosti

Rebecca Johnstonová

Tvář organizace. Trojnásobná olympijská vítězka, která za Calgary odehrála celou svou klubovou kariéru. Byla známá svou rychlostí a schopností rozhodovat zápasy. Byla kapitánkou při zisku obou titulů.

Brianna Deckerová

Americká útočnice, která v Calgary strávila jen jednu sezónu (2019), ale zanechala nesmazatelnou stopu.

Dopad: V té době byla považována za nejlepší tvůrkyni hry na světě. Její rozhodnutí jít hrát do Kanady (místo do americké NWHL) dalo CWHL punc nejlepší ligy světa.

Emerance Maschmeyerová

Brankářka, která zářila v Calgary předtím, než se stala jedničkou v Montrealu a Ottawě. Její souboje s brankářkou Montrealu Charline Labontéovou byly legendární.

🇨🇿 Česká stopa: "Nedobytná pevnost"

V Calgary Inferno nikdy nepůsobila žádná česká hokejistka. Zatímco Češky hrály v Bostonu (Kateřina Mrázová), Torontu nebo později v lize PHF, Calgary pro ně zůstalo "nedobytnou pevností". Bylo to dáno dvěma faktory:

Vzdálenost: Pro Evropanky bylo mnohem snazší a levnější působit na východním pobřeží (Boston, New York, Montreal).
Konkurence: Kádr Inferna byl tak nabitý kanadskými a americkými reprezentantkami, že pro hráčky z Evropy bylo téměř nemožné se do něj dostat. Tým fungoval prakticky jako "výběr Severní Ameriky".

Přesto měly Češky s Infernem zkušenost – jako soupeřky. Kateřina Mrázová v dresu Boston Blades proti Infernu nastupovala v sezóně 2012/13.

🎨 Identita a dresy

Calgary Inferno mělo jednu z nejmodernějších identit v lize.

Barvy: Červená, černá, žlutá. Identické s Calgary Flames.
Dresy:
- Domácí: Červené s černými rameny a žlutým lemováním.
- Venkovní: Bílé.
- Zlatá éra: V poslední sezóně 2019 měly dresy s motivem plamenů na rukávech, které jsou dnes považovány za designový vrchol CWHL.

⚔️ Rivalita: Východ vs. Západ

Rivalita mezi Calgary Inferno a Les Canadiennes de Montréal byla motorem celé ligy.

Kulturní střet: Západní Kanada (kovbojové, ropa, angličtina) vs. Východní Kanada (historie, kultura, francouzština).
Herní styl: Calgary hrálo tvrdý, fyzický, "severo-jižní" hokej. Montreal hrál technický, kombinační hokej.
Finálové bitvy: Tyto dva týmy se potkaly ve finále dvakrát (2016, 2019). Pokaždé vyhrálo Calgary, což fanoušci v Montrealu dodnes těžce koušou.

🌐 Pro laiky: Proč Inferno chybí?

Představte si, že by v NHL zanikli Edmonton Oilers v éře Gretzkyho. Takový pocit měli fanoušci v Calgary v roce 2019. Měli nejlepší tým na světě, vyhráli pohár a o týden později tým přestal existovat. V roce 2026, kdy se profesionální hokej vrací do velkých měst (Toronto, Montreal, New York) a expanduje do Vancouveru, je absence Calgary "dírou na mapě". Inferno dokázalo, že Calgary uživí ženský hokej na nejvyšší úrovni. Je jen otázkou času, kdy se liga PWHL do "Města plamenů" vrátí, ale dokud se tak nestane, zůstává Inferno legendou o "neporaženém šampionovi".

Zdroje