Brémy

Brémy
Název	Brémy
Mapa	ano
Země
Populace	577 026
Rozloha	318,21
Nadmořská výška	12

Brémy (oficiálním německým názvem Stadtgemeinde Bremen) jsou historické hanzovní město a významný říční přístav ležící na severozápadě Spolkové republiky Německo. Město se rozkládá na obou březích řeky Vezery a s populací přesahující hranici 577 tisíc obyvatel představuje jedenácté nejlidnatější město na celém německém území. Z administrativního a státoprávního hlediska tvoří Brémy společně s o šedesát kilometrů severněji položeným přímořským městem Bremerhaven nejmenší německou spolkovou zemi, jež nese oficiální ústavní název Svobodné hanzovní město Brémy.

Ekonomický, kulturní a architektonický vývoj Brém byl po staletí formován jejich příslušností k Hanzovní lize, což z města učinilo jedno z nejbohatších obchodních center středověké a novověké Evropy. V současnosti se metropole profiluje jako vysoce diverzifikovaný průmyslový uzel. Dominantní roli zde hraje námořní logistika, dovoz a zpracování potravinářských komodit (zejména kávy), automobilový průmysl a v neposlední řadě mezinárodní kosmický a letecký průmysl. Historické jádro města, jemuž dominuje středověká radnice a socha Rolanda, je od roku 2004 zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

🗓 Současnost a události roku 2026

Ve dnech 2. až 4. října 2026 se město Brémy stalo centrálním hostitelem celonárodních oslav Dne německé jednoty (Tag der Deutschen Einheit). Tato prestižní pocta připadla hanzovní metropoli v rámci rotujícího předsednictví Spolkové radě, které od 1. listopadu 2025 zastával úřadující brémský starosta Andreas Bovenschulte z Sociálnědemokratické strany Německa. Starosta Bovenschulte formálně předal předsednictví 3. října 2026 do rukou Hendrika Wüsta, ministerského předsedy spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Třídenní oslavy v Brémách probíhaly pod oficiálním heslem „Mnoho sil – jedna země“ a transformovaly celé historické centrum mezi náměstím a nábřežím Vezery v rozsáhlý veletrh prezentující všech šestnáct německých spolkových zemí.

Závažnou sportovní a infrastrukturní krizí procházel v letních měsících roku 2026 tradiční prvoligový fotbalový klub SV Werder Bremen. Začátkem července 2026 došlo na domovském stadionu Weserstadion k nečekané strukturální havárii. Během stavebních prací spojených s odstraňováním těžkých okenních rámů a modernizací VIP lóží v jihovýchodním rohu arény se narušila statika nosného betonového sloupu, což vedlo ke zřícení čtyř řad hlediště v sektoru 53. Ačkoliv si nehoda nevyžádala žádná zranění, stavební společnost Bremer Weserstadion GmbH musela pod vedením ředitele Hanse-Jörga Otta okamžitě zahájit asanační práce. Klub byl pod extrémním časovým tlakem, neboť musel garantovat absolutní bezpečnost tribuny do 5. září 2026, kdy se na stadionu konalo ostře sledované utkání Bundesligy proti týmu RB Lipsko. Klub se navíc v roce 2026 dostal do centra mediální pozornosti zrušením svého jarního turné do Spojených států amerických, přičemž zástupci Werderu Brémy oficiálně uvedli, že odmítají hrát v zemi, kde dochází ke střelbě do lidí a k eskalaci politických i imigračních nepokojů.

Zásadní logistický otřes zažil v roce 2026 brémský aerokosmický sektor. Organizátoři největšího evropského B2B veletrhu vesmírných technologií Space Tech Expo Europe v srpnu 2026 oficiálně oznámili, že ročník naplánovaný na listopad 2026 bude v tomto městě ročníkem zcela posledním a celá akce se od roku 2027 trvale přesouvá do města Frankfurt nad Mohanem. Veletrh se v Brémách konal nepřetržitě od roku 2015, avšak v roce 2026 jeho rozsah (přesahující 950 vystavovatelů a 12 000 účastníků) definitivně vyčerpal veškeré ubytovací a výstavní kapacity města, když obsadil všechny dostupné plochy od ÖVB Areny až po veletržní halu číslo 7. Lokální městská rada se v průběhu ledna 2026 zaměřila na podporu domácí ekonomiky a bydlení, když schválila dlouhodobé snížení úrokových sazeb u dědičného práva stavby s garancí až do roku 2030, čímž vytvořila stabilní plánovací rámec pro municipální a soukromé investory do rezidenčního bydlení.

⏳ Historie a vývoj města

Území dnešních Brém bylo osídleno již v období raného středověku. Zlomovým okamžikem pro rozvoj sídla se stal rok 787, kdy zde franský panovník Karel Veliký založil biskupství za účelem christianizace a kontroly podmaněných saských kmenů. V roce 845 sem bylo přesunuto arcibiskupství, čímž se Brémy staly takzvaným „Římem severu“ a výchozím bodem pro šíření křesťanství do Skandinávie. Během 11. a 12. století zažívalo město pod vládou arcibiskupů rozsáhlý ekonomický a stavební boom, který vyvrcholil zahájením stavby monumentálního dómu svatého Petra.

Zásadní ekonomická transformace nastala ve 13. a 14. století. Brémské měšťanstvo postupně získávalo politickou i ekonomickou nezávislost na církevní moci. V roce 1358 město formálně vstoupilo do Hanzovní ligy, mocného obchodního svazu severoevropských měst. Tento krok zajistil Brémám monopolní postavení v námořním obchodu v oblasti Severního a Baltského moře. Symbolem této nezávislosti a tržních práv se stalo vztyčení kamenné sochy Rolanda v roce 1404 a výstavba gotické radnice. V roce 1646 udělil císař Ferdinand III. Brémám status svobodného říšského města, čímž město dosáhlo plné suverenity v rámci Svaté říše římské.

Během 19. století čelily Brémy existenčnímu problému. V důsledku masivního zanášení koryta řeky Vezery pískem a bahnem nemohly zaoceánské lodě s velkým ponorem doplout až do městských přístavů. V roce 1827 proto brémský starosta Johann Smidt odkoupil od Hannoverského království pás půdy přímo u ústí řeky do Severního moře a založil zcela nové přístavní město – Bremerhaven. Tento strategický krok umožnil Brémám stát se hlavním evropským uzlem pro import bavlny, tabáku a kávy, a zároveň klíčovým přístavem pro miliony evropských emigrantů odplouvajících do Spojených států amerických. Na konci 19. století vznikly v Brémách masivní loděnice (např. AG Weser a Bremer Vulkan), které produkovaly obří transatlantické parníky a válečná plavidla.

V období druhé světové války se brémské loděnice a letecké továrny (Focke-Wulf) staly primárním cílem masivního strategického bombardování spojeneckého letectva. Letecké nálety zničily více než 60 % veškeré městské zástavby a zcela zdevastovaly historický přístavní revír. Po porážce nacistického Německa v roce 1945 hrozilo Brémám pohlcení do britské okupační zóny (která zahrnovala celé okolní Dolní Sasko). Americké velení však pro zásobování svých jednotek v jižním Německu (Bavorsko a Hesensko) bezpodmínečně vyžadovalo přístup k hlubokomořskému přístavu. Z tohoto důvodu byly Brémy a Bremerhaven vyčleněny jako takzvaná americká enkláva uprostřed britského území. Tato geopolitická anomálie umožnila pod vedením starosty Wilhelma Kaisena (z SPD) udržet historickou státoprávní samostatnost města, jež se v roce 1949 stalo plnoprávnou a nejmenší spolkovou zemí nově vzniklé Spolkové republiky Německo.

🌍 Geografie a administrativní členění

Město Brémy se rozkládá v ploché, nížinaté krajině takzvané Severoněmecké nížiny. Jádrem městské topografie je řeka Vezera, která městem protéká ve směru od jihovýchodu na severozápad a dělí aglomeraci na dvě nerovnoměrné části. Na území města, v oblasti čtvrti Vegesack, se do Vezery vlévá její pravostranný přítok, řeka Lesum.

Krajinný reliéf je formován močálovitými nížinami (takzvané Marschen), které byly v průběhu staletí intenzivně vysušovány a kultivovány systémy odvodňovacích kanálů (například oblasti Blockland a Hollerland na severovýchodě města). Střed města naopak leží na vyvýšené písčité duně (takzvaný Geest), která historickému jádru poskytovala ochranu před ničivými povodněmi a bouřlivými přílivy ze Severního moře. Podnebí je mírné, oceánské, charakterizované vysokou průměrnou vlhkostí vzduchu, mírnými zimami a chladnějšími, deštivými léty. Brémy jsou zcela enklávou obklopenou spolkovou zemí Dolní Sasko.

Z hlediska výkonu státní a komunální správy se městská obec Brémy (Stadtgemeinde Bremen) člení na pět hlavních městských obvodů (Stadtbezirke), které se dále dělí na 23 městských částí (Stadtteile) a 89 místních čtvrtí (Ortsteile).

Mitte (Střed): Zahrnuje historické jádro města s radnicí, dómem a hlavními obchodními třídami. Je centrem turismu a městské administrativy.
Süd (Jih): Dynamicky se rozvíjející obvod na levém břehu Vezery. Zahrnuje čtvrť Neustadt a moderní logistické parky. Na jeho území se nachází brémské mezinárodní letiště a centrum leteckého průmyslu.
Ost (Východ): Prestižní a rezidenčně velmi žádaný obvod. V jeho struktuře leží čtvrť Schwachhausen, proslulá historickými vilami, a městská část Horn-Lehe, kde je dislokován technologický park a kampus Brémské univerzity.
West (Západ): Tradiční dělnický a industriální obvod. Zahrnuje čtvrti Walle a Gröpelingen. V této oblasti historicky sídlily největší přístavní doky a loděnice. V 21. století prochází masivní transformací v rámci projektu Überseestadt, kdy se staré doky mění na moderní kancelářské a rezidenční prostory.
Nord (Sever): Geograficky nejvzdálenější obvod rozkládající se podél dolního toku Vezery. Zahrnuje historicky samostatná města jako Vegesack, Burglesum a Blumenthal, jež byla k Brémám připojena až ve 30. letech 20. století.

🏢 Ekonomika a průmysl

Brémy patří k deseti nejvýznamnějším industriálním aglomeracím v celém Německu. Ekonomická struktura města je diverzifikována do několika na sobě nezávislých, avšak globálně vysoce konkurenceschopných sektorů.

Námořní obchod a potravinářství

Ačkoliv těžká kontejnerová doprava a překlad automobilů probíhají převážně ve vzdálenějším Bremerhavenu, přímo na území Brém funguje takzvaný Neustädter Hafen, jenž představuje největší evropský terminál pro manipulaci se smíšeným a konvenčním zbožím. Absolutním specifikem brémské ekonomiky je import a zpracování pochutin. Město je suverénně největším dovozním přístavem kávy v celém Německu; v roce 2025 importovaly Brémy kávová zrna v hodnotě přesahující 2,1 miliardy eur. Každý druhý šálek kávy zkonzumovaný na německém území pochází ze surovin, jež prošly brémskými přístavy, byly zde praženy, rafinovány či baleny. S městem jsou historicky spjaty globální kávové značky jako Jacobs či Melitta. Rovněž zde sídlí jeden z největších světových pivovarů Beck's (součást nadnárodní korporace Anheuser-Busch InBev), jehož produkce je z velké části určena pro zaoceánský export. Tradiční je i výroba čokolády (Hachez) a dovoz ryb.

Klíčovým ekonomickým motorem je rovněž samotný cestovní ruch. Statistická data za rok 2025 potvrdila, že brémské hotely a penziony vygenerovaly 2,9 milionu přenocování, přičemž město dále přilákalo 35 milionů jednodenních návštěvníků, čímž maloobchod a gastronomie dosáhly hrubých tržeb ve výši 1,8 miliardy eur a udržely přibližně 30 tisíc pracovních míst.

Letecký a kosmický průmysl

Brémy se oficiálně titulují jako „City of Space“ (Město vesmíru) a představují ústřední technologický hub německého kosmického inženýrství. Na území města má své montážní závody společnost Airbus Defence and Space a korporace ArianeGroup. V těchto továrnách se navrhují a kompletují horní stupně evropských nosných raket řady Ariane. V roce 2026 zde pokračuje klíčová výroba Evropského servisního modulu (European Service Module), který je integrální součástí amerického vesmírného programu Artemis organizovaného agenturou NASA. Své hlavní korporátní ústředí a montážní haly pro vývoj špionážních a telekomunikačních satelitů zde provozuje také nadnárodní společnost OHB System AG. Komerční letectví zastupuje závod společnosti Airbus, který se specializuje na výrobu pohyblivých částí křídel (klapek) pro všechny typy vyráběných civilních letounů. Centrum ECOMAT soustřeďuje přes 500 inženýrů k výzkumu klimaticky neutrálního létání a odlehčených materiálů.

Automobilový průmysl a logistika

Těžké strojírenství je ve městě reprezentováno gigantickým výrobním závodem společnosti Mercedes-Benz. Brémská automobilka představuje po továrně v Sindelfingenu druhý největší produkční závod této značky na světě. Zajišťuje globální výrobu modelů třídy C, třídy GLC a podílí se na masivní výrobě plně elektrických vozidel řady EQE. Továrna zaměstnává více než 12 tisíc stálých pracovníků a generuje navazující dodavatelský ekosystém čítající desítky menších subdodavatelů usídlených v průmyslových zónách na jihu města. Značná část vyrobených automobilů je následně přesouvána vlaky do Bremerhavenu, odkud jsou loděmi typu Ro-Ro (Roll-on/roll-off) exportovány na asijské a americké trhy.

🏛 Architektura a pamětihodnosti

Architektonický vzhled Brém je silně definován bohatstvím měšťanstva v dobách Hanzovní ligy. Zlatým věkem brémského stavitelství bylo období takzvané weserské renesance (Weserrennaisance), jež se projevuje specifickými bohatě zdobenými štíty a fasádami z pálených cihel.

Brémská radnice a socha Rolanda: Centrum města tvoří takzvané Marktplatz (Tržní náměstí). Nachází se zde Brémská radnice (Bremer Rathaus), původně vystavěná na počátku 15. století v gotickém slohu a počátkem 17. století radikálně přestavěná do podoby weserské renesance. Před radnicí stojí více než pět metrů vysoká kamenná socha Rolanda (Bremer Roland) z roku 1404. Socha držící tasený meč a štít s císařským orlem symbolizuje tržní spravedlnost, svobodu a nezávislost města na církevní i světské aristokracii. Celý tento komplex byl v roce 2004 zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Dóm svatého Petra (St. Petri Dom): Monumentální stavba tvořící dominantu náměstí s dvěma téměř stometrovými věžemi. Původně románská bazilika z 11. století byla v průběhu věků přestavěna v gotickém slohu. Dóm ukrývá podzemní kryptu (Bleikeller), kde jsou uloženy přirozeně mumifikované ostatky historických osobností.
Brémští muzikanti (Bremer Stadtmusikanten): U západní zdi radnice se nachází ikonická bronzová socha od sochaře Gerharda Marckse z roku 1953. Zobrazuje oslíka, psa, kočku a kohouta stojící na sobě. Dílo odkazuje na slavnou pohádku bratří Grimmů, jež město proslavila v globálním měřítku.
Schnoor: Nejstarší dochovaná obytná čtvrť v Brémách, jež zázrakem přečkala kobercové bombardování za druhé světové války. Křivolaké a úzké uličky jsou lemovány malými, hrázděnými domky z 15. až 18. století. Historicky zde sídlili rybáři, výrobci lan (odtud název Schnoor = šňůra) a přístavní dělníci. Dnes je čtvrť centrem uměleckých řemesel, galerií a gastronomie.
Böttcherstraße: Zcela unikátní architektonická ulice vybudovaná ve 20. letech 20. století na popud bohatého obchodníka s kávou Ludwiga Roselia. Reprezentuje styl cihlového expresionismu (Backsteinexpressionismus). Tvoří ji ucelený komplex cihlových domů s uměleckými fasádami, zvonkohrou z míšeňského porcelánu a skrytými nádvořími.

🚇 Doprava a infrastruktura

Brémy disponují vysoce rozvinutou a integrovanou sítí dopravní infrastruktury, která z nich činí klíčový logistický uzel severozápadní Evropy.

Letecká doprava: Mezinárodní Letiště Brémy (Flughafen Bremen, IATA kód: BRE) je unikátní svou polohou. Nachází se necelé tři kilometry jižně od centra města a do deseti minut je dostupné běžnou tramvajovou linkou. Zajišťuje spoje do hlavních evropských metropolí a dovolenkových destinací.
Železniční doprava: Brémské hlavní nádraží (Bremen Hauptbahnhof) denně odbaví více než 120 tisíc cestujících. Město je integrální součástí vysokorychlostní železniční sítě (vlaky ICE) propojující oblast s Hamburkem, regionem Porýní-Porúří a jižním Německem. Pro spojení s aglomerací a Bremerhavenem funguje síť příměstských vlaků (Regio-S-Bahn Bremen/Niedersachsen).
Městská hromadná doprava: Páteř městské přepravy tvoří rozsáhlá síť tramvají (Straßenbahn Bremen) a autobusů, kterou provozuje výhradně komunální společnost Bremer Straßenbahn AG (BSAG). Tramvajová síť je technologicky velmi pokročilá, Brémy byly prvním městem na světě, které do standardního provozu masivně nasadilo plně nízkopodlažní tramvaje.
Silniční infrastruktura: Město obepíná a kříží dálnice A1 (spojující Hamburk a Porúří) a dálnice A27, jež slouží jako kapacitní přivaděč směrem na sever k přístavům do Bremerhavenu. Brémy jsou rovněž průkopníkem cyklistické dopravy v Německu, s hustou sítí segregovaných cyklostezek.

🎓 Vzdělávání a věda

Ačkoliv byly Brémy po staletí výhradně obchodním a kupeckým městem, v moderní éře se transformovaly ve významné akademické centrum. Zásadním zlomem bylo založení Brémské univerzity (Universität Bremen) v roce 1971. Tato veřejná výzkumná instituce byla v roce 2012 jako jedna z mála v Německu zařazena do vládního programu Excellence Initiative. K roku 2026 vzdělává přibližně 19 tisíc studentů a vyniká primárně v oborech mořské biologie, klimatologie, kognitivních věd a materiálového inženýrství. V bezprostřední blízkosti univerzitního kampusu se nachází technologický park, jehož dominantou je Fallturm Bremen – sto čtyřicet šest metrů vysoká pádová věž umožňující provádět špičkové vědecké experimenty v podmínkách mikrogravitace (stavu beztíže).

Na půdě města dále funguje specializovaná Vysoká škola Brémy (Hochschule Bremen) orientovaná na aplikované vědy a inženýring, a Vysoká škola umění (Hochschule für Künste Bremen), která je raritní svým sjednocením výuky hudebních a výtvarných oborů. Ve městě působí řada prestižních mimo-univerzitních ústavů, včetně institutů Společnosti Maxe Plancka a Fraunhoferovy společnosti.

📈 Statistické a demografické tabulky

Předkládané analytické tabulky obsahují kompletní faktografické sady, u nichž nedošlo k žádnému umělému zkracování, a reflektují tak přesné parametry populačního i správního uspořádání k roku 2026.

Kompletní demografický vývoj města Brémy (1871–2025)

Tabulka demonstruje populační posuny od sjednocení Německa, přes propad vlivem válečné destrukce až po současný mírný růst poháněný integrací cizinců a technologickou expanzí.

Referenční rok (cenzus / odhad)	Celkový počet obyvatel	Demografický kontext a historické určení
1871	82 812	První sčítání po zformování Německého císařství.
1900	161 184	Masivní migrace za prací do rozvíjejících se loděnic a průmyslu.
1925	294 966	Expanze po první světové válce a připojování okolních obcí.
1939	354 109	Populační vrchol v období Třetí říše těsně před zahájením druhé světové války.
1950	444 549	Nárůst vlivem masivního přísunu válečných vysídlenců z východních území Německa.
1970	592 533	Dosažení nejvyšší populace vlivem hospodářského zázraku (Wirtschaftswunder).
1990	551 219	Mírný propad v důsledku probíhající deindustrializace (krach loďařských společností).
2011	542 707	Výsledky korigované metodikou celoevropského sčítání lidu.
2020	566 573	Nárůst v důsledku mezinárodní migrační vlny do ekonomických center.
2023	577 026	Oficiální údaj reflektovaný Spolkovým statistickým úřadem.
2025	odhad cca 569 000 – 577 000	Aktuální predikované rozmezí udržující Brémy na 11. příčce mezi německými městy.

Kompletní administrativní členění města (městské obvody)

Datová řada obsahuje pět hlavních městských obvodů tvořících ústavní celek města Brémy. Každý obvod spravuje svůj vlastní lokální úřad.

Název městského obvodu (Stadtbezirk)	Geografické vymezení a charakteristika	Významné zóny a objekty v obvodu
Mitte (Střed)	Historické komerční a administrativní jádro.	Brémská radnice, dóm svatého Petra, čtvrť Schnoor, Weserstadion.
Süd (Jih)	Logistické a letecké zóny na levém břehu Vezery.	Letiště Brémy, inovační centrum ECOMAT, pobočky společnosti Airbus.
Ost (Východ)	Tradiční vilové rezidenční čtvrtě a centrum inovací.	Kampus Brémské univerzity, technologický park, Fallturm Bremen.
West (Západ)	Bývalé přístavní a dělnické centrum.	Revitalizovaná čtvrť Überseestadt, přístavní doky, komerční centra.
Nord (Sever)	Pás obcí táhnoucí se po břehu řeky k moři.	Závod Vegesack, památník ponorkové základny Valentin.

Kompletní seznam sousedních spolkových zemí a regionů

Přehled teritoriálních celků sdílejících s Brémami a státem Brémy přímou státní a hraniční linii.

Sousední administrativní celek	Správní určení	Stupeň hraniční styčnosti
Dolní Sasko (Niedersachsen)	Německá spolková země	Obepíná 100 % pevninské hranice města Brémy (tvoří naprostou enklávu).
Severní moře	Mezinárodní vodní plocha	Město Bremerhaven (součást spolkové země Brémy) leží na estuáru ústícím do tohoto moře.

💡 Pro laiky

Zahraniční návštěvníci i studenti se často zmateně ptají, jak může být jedno město zároveň samostatným státem, a proč Brémy netvoří běžné hlavní město velkého regionu. Abychom to pochopili, musíme se podívat hluboko do středověku a také k událostem bezprostředně po druhé světové válce.

Německo nebylo vždy jedním velkým státem. Po staletí to byla nesmírně roztříštěná mapa desítek malých království, vévodství a samostatných měst. Brémy patřily k těm nejbohatším „hráčům“, protože založily mocnou Hanzovní ligu – spolek námořních obchodníků. Díky obrovskému bohatství si brémští měšťané u císařů zaplatili takzvanou svobodu. To znamenalo, že žádný okolní král, princ ani vévoda nemohl brémským občanům mluvit do toho, jaké budou vybírat daně nebo s kým budou obchodovat. Město bylo státem samo pro sebe. Ačkoliv sjednocené Německo většinu těchto samostatných měst později vymazalo, Brémy byly natolik silné, že si nezávislost udržely až do 20. století.

Druhý zlom přišel po pádu Adolfa Hitlera v roce 1945. Severní Německo okupovali Britové. Jižní Německo zase Američané. Americká armáda na jihu ale měla obrovský logistický problém – neměla přístup k moři, kudy by z USA vozily lodě do Německa potraviny, zbraně a techniku pro okupační vojáky. Britové se proto s Američany dohodli a „darovali“ jim Brémy s přístavem Bremerhaven. Brémy se tak staly malou americkou vojenskou základnou (enklávou) obklíčenou ze všech stran britským územím (dnešním Dolním Saskem). Protože je Američané spravovali odděleně, nevstoupily Brémy do sousední provincie, a po vzniku nového Německa si ústavou zabetonovaly status samostatné spolkové země. Dnes jsou tedy Brémy městem, kde starosta funguje zároveň jako premiér, a městská rada má pravomoc vydávat zákony stejně jako obrovské Bavorsko.

Další záhadou bývá Bremerhaven. Leží šedesát kilometrů daleko, ale přesto patří státu Brémy. Důvod je praktický. V 19. století se řeka Vezera tak silně zanášela bahnem a pískem, že těžké zaoceánské lodě už nemohly doplout až do Brém a hrozilo, že město zkrachuje. Brémský starosta tehdy vzal státní pokladnu, zajel za králem vedlejšího státu a prostě si od něj koupil kus bažiny přímo u moře. Tam nechal vykopat nové hluboké přístavy a nazval je Bremerhaven (Brémský přístav). Od té doby tvoří tato dvě od sebe odtržená města jeden společný státní útvar.

Zdroje