Přeskočit na obsah

Bob Johnson

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Bob Johnson
Soubor:Bob Johnson Penguins.jpg
Bob Johnson v roce 1991
Datum narození4. března 1931
Místo narozeníMinneapolis, Minnesota, USA
Datum úmrtí26. listopadu 1991
Místo úmrtíColorado Springs, Colorado, USA
Povoláníhokejový trenér
OceněníHokejová síň slávy (1992)
Stanley Cup (1991)
Lester Patrick Trophy (1988)

Robert „Bob“ Johnson (4. března 1931, Minneapolis – 26. listopadu 1991, Colorado Springs), celosvětově známý pod přezdívkou „Badger Bob“ (Jezevec Bob), byl ikonický americký hokejový trenér. Je považován za jednoho z nejvlivnějších architektů ledního hokeje ve Spojených státech a za symbol nehynoucího optimismu.

Jeho slavná věta: „It's a great day for hockey!“ (Je to skvělý den pro hokej), kterou zdravil své hráče před každým tréninkem i zápasem, se stala legendární a dodnes se používá po celém světě. Johnson dosáhl úspěchů na všech úrovních: vybudoval univerzitní dynastii ve Wisconsinu, vedl americkou reprezentaci a v roce 1991 dovedl Pittsburgh Penguins k zisku Stanley Cupu, čímž se stal teprve druhým americkým trenérem v historii (a prvním po 53 letech), kterému se to podařilo.

⏳ Éra Wisconsin Badgers

Bob Johnson začínal svou trenérskou kariéru na středních školách v Minnesotě, ale jméno si udělal na University of Wisconsin–Madison. Když v roce 1966 převzal tamní hokejový program, byl hokej na univerzitě jen okrajovým sportem. Během 15 sezón (1966–1982) proměnil Johnson tým Wisconsin Badgers v absolutní velmoc univerzitního hokeje. Právě zde získal svou přezdívku „Badger Bob“.

Pod jeho vedením získal Wisconsin tři tituly mistra NCAA (1973, 1977, 1981). Johnson byl průkopníkem v tom, jak trénoval univerzitní hráče – kladl důraz na bruslení, kondici a evropské prvky hry, čímž dokazoval, že i hráči z amerických univerzit mohou konkurovat profesionálům. Vychoval desítky budoucích hvězd NHL, včetně Chrise Cheliose nebo Marka Howea. Jeho syn, Mark Johnson, hrál pod ním ve Wisconsinu a později se stal hrdinou „Zázraku na ledě“ na ZOH 1980.

🦅 Calgary a mezinárodní scéna

V roce 1982 přijal Johnson výzvu z NHL a stal se hlavním trenérem Calgary Flames. Do týmu přinesl svou nakažlivou energii a pečlivou přípravu (byl známý svými detailními poznámkovými bloky). Během pěti sezón v Calgary dovedl tým pokaždé do play-off a v roce 1986 až do finále Stanley Cupu, kde podlehli Montrealu. Ačkoliv s Calgary pohár nezískal, položil základy týmu, který ho vyhrál v roce 1989.

Johnson byl také klíčovou postavou USA Hockey. Trénoval americký národní tým na Zimních olympijských hrách 1976, na několika mistrovstvích světa a na Kanadských pohárech (1981, 1984, 1987). V letech 1987–1990 působil jako výkonný ředitel amerického hokejového svazu a pracoval na rozvoji mládeže.

🐧 Zázrak v Pittsburghu a tragický konec

V roce 1990 se Johnson vrátil na střídačku NHL, když ho generální manažer Craig Patrick najal jako trenéra Pittsburgh Penguins. Tým byl plný hvězd v čele s Mariem Lemieuxem, Jaromírem Jágrem a Paulem Coffeym, ale chyběla mu disciplína a víra ve vítězství. Johnson, kterému bylo tehdy již 59 let, si okamžitě získal kabinu svým pozitivním přístupem a otcovským stylem.

V sezóně 1990/1991 se Penguins pod jeho vedením zázračně zvedli a poprvé v historii klubu vyhráli Stanley Cup. Johnson se stal miláčkem Pittsburghu. Oslavy však netrvaly dlouho. V srpnu 1991, během přípravy na novou sezónu, utrpěl Johnson krvácení do mozku a byla mu diagnostikována rakovina mozku. Byl okamžitě hospitalizován a jeho stav se rychle zhoršoval.

Tým Penguins, vedený dočasně Scottym Bowmanem, hrál následující sezónu pro svého trenéra. Hráči nosili na helmách nálepku s nápisem „Badger“ a led v hale zdobil jeho citát. Bob Johnson zemřel 26. listopadu 1991 ve věku 60 let. Když Penguins na jaře 1992 obhájili Stanley Cup, kapitán Mario Lemieux věnoval vítězství právě jemu.

🏆 Odkaz a pocty

Bob Johnson zanechal v hokeji nesmazatelnou stopu. Jeho důraz na pozitivní myšlení a rozvoj dovedností ovlivnil generace trenérů.

Zdroje