Baptisté

Rozbalit box

Obsah boxu

Baptisté jsou celosvětově rozšířenou křesťanskou protestantskou denominací, která klade důraz na několik klíčových teologických principů. Mezi nejvýznamnější patří křest na základě osobního vyznání víry (tzv. křest věřících) prováděný ponořením, autorita Bible jako jediného zdroje víry a praxe, autonomie místního sboru a odluka církve od státu. Název "baptisté" pochází z řeckého slova baptizein, což znamená "ponořit".

Celosvětově se k baptistickým církvím hlásí přes 100 milionů pokřtěných členů, což z nich činí jednu z největších protestantských skupin na světě. Spolu s dětmi a pravidelnými návštěvníky bohoslužeb se celkový počet příslušníků odhaduje na více než 170 milionů. Baptistické sbory jsou sdruženy v různých národních i mezinárodních uniích a asociacích, z nichž největší je Baptistický světový svaz.

📜 Historie

Kořeny baptismu sahají do hnutí anglického separatismu na přelomu 16. a 17. století. Tito separatisté, ovlivnění reformací a myšlenkami anabaptistů, usilovali o očištění Anglikánské církve od zbytků katolicismu a o návrat k novozákonnímu modelu církve.

🏛️ Vznik v Evropě

Za zakladatele prvního baptistického sboru je považován anglický duchovní John Smyth. Ten se svou skupinou věřících uprchl před pronásledováním z Anglie do Amsterdamu v Nizozemsku. Zde v roce 1609 dospěl k přesvědčení, že křest dětí je nebiblický. Na základě tohoto poznání pokřtil nejprve sám sebe a poté i ostatní členy své skupiny, čímž založil první baptistický sbor.

Část Smythovy skupiny se pod vedením Thomase Helwyse vrátila v roce 1612 do Anglie a založila první baptistický sbor na anglické půdě ve Spitalfields u Londýna. Helwys je také autorem jednoho z prvních spisů obhajujících plnou náboženskou svobodu pro všechny, A Short Declaration of the Mystery of Iniquity.

V průběhu 17. století se baptisté v Anglii rozdělili na dvě hlavní skupiny:

• Generální baptisté: Věřili v obecné (generální) vykoupení – tedy že Ježíš Kristus zemřel za všechny lidi. Byli teologicky bližší arminianismu.
• Partikulární baptisté: Zastávali názor, že Kristova smrt byla určena pouze pro vyvolené (partikulární vykoupení). Byli ovlivněni kalvinismem.

🌎 Rozšíření do Ameriky a světa

Baptistické myšlenky se brzy dostaly i do severoamerických kolonií. Roger Williams založil v roce 1638 první baptistický sbor v Americe ve městě Providence a následně i kolonii Rhode Island na principu úplné náboženské svobody a odluky církve od státu. Další významnou postavou byl John Clarke.

Během 18. a 19. století zažili baptisté v USA obrovský růst, zejména díky vlnám náboženských probuzení známých jako Velké probuzení. Stali se jednou z nejpočetnějších a nejvlivnějších náboženských skupin v zemi. V 19. století se však američtí baptisté rozdělili kvůli otázce otroctví, což vedlo ke vzniku Southern Baptist Convention (Jižní baptistická konvence).

Z Anglie a Ameriky se baptismus prostřednictvím intenzivní misijní činnosti rozšířil do celého světa. Dnes mají baptistické církve silné zastoupení v Africe (zejména a ), Asii (, ) a Jižní Americe ().

✝️ Věrouka a principy

Ačkoliv mezi jednotlivými baptistickými sbory a uniemi existují teologické rozdíly (např. v otázkách kalvinismu vs. arminianismu nebo eschatologie), sdílejí několik základních principů, často označovaných jako "baptistické svébytnosti".

📖 Autorita Písma

Základním a nejvyšším zdrojem víry a praxe je Bible (Sola scriptura). Baptisté věří, že Bible je Bohem inspirované slovo a je plně dostačující pro veškeré otázky víry, učení a života křesťana i církve. Tradice, vyznání víry nebo rozhodnutí církevních sněmů jsou podřízeny autoritě Písma.

⛪ Autonomie místního sboru

Baptisté zastávají kongregační model správy církve. To znamená, že každý místní sbor je autonomní, samosprávný a nezávislý na jakékoliv vnější církevní hierarchii (jako jsou biskupové nebo synody). Sbor si sám volí své duchovní (pastory, starší, diakony), spravuje své finance a rozhoduje o všech svých záležitostech. Sbory se mohou dobrovolně sdružovat do asociací nebo unií za účelem spolupráce a misie, ale tato sdružení nemají nad sbory řídící pravomoc.

🧑‍🤝‍🧑 Kněžství všech věřících

Tento princip učí, že každý věřící má přímý přístup k Bohu skrze Ježíše Krista a nepotřebuje lidského prostředníka (kněze). Každý křesťan je povolán ke službě a svědectví a má právo i zodpovědnost číst a vykládat Bibli pro sebe.

💧 Dvě ustanovení

Baptisté neuznávají svátosti v tradičním katolickém smyslu. Místo toho mluví o dvou "ustanoveních" (anglicky ordinances), která Kristus přikázal církvi: 1. Křest věřících: Křest je určen pouze pro ty, kdo osobně vyznali víru v Ježíše Krista a činili pokání. Je chápán jako vnější symbol vnitřní duchovní proměny a veřejné přihlášení se ke Kristu. Provádí se zásadně ponořením celého těla do vody, což symbolizuje smrt starého života a vzkříšení k novému životu s Kristem (podle Římanům 6:3-4). Z tohoto důvodu baptisté odmítají křest dětí. 2. Večeře Páně: Je symbolickým aktem připomínky Kristovy oběti na kříži. Chléb a víno (nebo vinná šťáva) symbolizují Kristovo tělo a krev. Nemá svátostný charakter (nedochází k transsubstanciaci ani konsubstanciaci), ale je aktem poslušnosti, společenství a zvěstování Kristovy smrti až do jeho druhého příchodu.

🗽 Svoboda svědomí a odluka církve od státu

Od samého počátku byli baptisté horlivými zastánci svobody svědomí a náboženské svobody pro všechny, nejen pro sebe. Věří, že víra je osobní záležitostí mezi jednotlivcem a Bohem a nemůže být vynucována státem ani žádnou jinou institucí. Z toho logicky vyplývá požadavek na důslednou odluku církve od státu. Stát by neměl zasahovat do záležitostí církve a církev by neměla usilovat o politickou moc.

🇨🇿 Baptisté v Česku

První baptistický sbor na území dnešního Česka vznikl v roce 1885 v obci Hleďsebe u Mělníka. Práce se postupně šířila a v roce 1919 byla založena Bratrská jednota baptistů (dnes Bratrská jednota baptistů v České republice). Během období komunismu byla činnost církve omezována a sledována Státní bezpečností, ale po roce 1989 nastal nový rozvoj.

K roku 2025 má Bratrská jednota baptistů v ČR přes 40 sborů a misijních stanic s přibližně 2 300 pokřtěnými členy. Kromě ní působí v Česku i několik nezávislých baptistických sborů, které nejsou součástí této unie.

💡 Pro laiky: Co to znamená být baptista?

• Křest až v dospělosti: Baptisté nekřtí malé děti, protože věří, že člověk se musí pro víru nejprve sám svobodně rozhodnout. Křest je pak veřejným potvrzením tohoto osobního rozhodnutí. Provádí se ponořením celého těla do vody, což symbolizuje "pohřbení" starého života a začátek nového.
• Každý sbor si vládne sám: Neexistuje žádný "baptistický papež" ani arcibiskup. Každý místní sbor (například v Praze nebo v Brně) je zcela samostatný. Sám si rozhoduje o tom, kdo bude jeho kazatelem, jak naloží s penězi a jak bude vypadat jeho bohoslužba. Sbory sice spolupracují, ale žádný sbor nemůže nařizovat jinému, co má dělat.
• Stát a církev odděleně: Baptisté od začátku prosazovali, že vláda by se neměla plést do náboženství a církev by se neměla snažit ovládat stát. Víra je podle nich soukromá věc každého člověka a nikdo nesmí být k víře nucen ani za ni trestán.
• Bible je šéf: Pro baptisty je Bible jediným a konečným pravidlem pro víru i život. Tradice a názory lidí jsou důležité, ale pokud jsou v rozporu s Biblí, přednost má vždy Bible.

Šablona:Aktualizováno