Apvienotais saraksts

Sjednocená kandidátka
Původní název	Apvienotais saraksts
Zkratka	AS
Stát
Založení	1. července 2022
Zakladatel	Uldis Pīlēns
Lídr	Andris Kulbergs
Sídlo	Riga
Ideologie	Centrismus, Regionalismus, zelený konzervatismus, Pragmatismus
Politická pozice	politický střed až středopravice
Barvy	červená, tmavě modrá, zelená
Web	apvienotaissaraksts.lv

Apvienotais saraksts (v českém překladu Sjednocená kandidátka, celým oficiálním lotyšským názvem Apvienotais saraksts — Latvijas Zaļā partija, Latvijas Reģionu Apvienība, Liepājas partija, zkráceně označována jako AS) je lotyšská centristická, regionalistická a zeleně-konzervativní politická aliance. Formace vznikla na počátku léta roku 2022 jako strategický a pragmatický blok menších politických subjektů a nezávislých profesionálů, jehož primárním účelem bylo nabídnout voličům kompetentní a na krizový management orientovanou alternativu vůči tradičním celostátním stranám i populistickým hnutím.

Aliance se skládá ze tří hlavních etablovaných politických stran – Lotyšské zelené strany (LZP), Lotyšského sdružení regionů (LRA) a regionálního uskupení Liepājská strana (LP). Významnou roli v ní hrají také nezávislí experti a podnikatelé z nestranických sdružení, jež do politiky přivedl hlavní iniciátor celého projektu, známý architekt a stavební podnikatel Uldis Pīlēns. Během velmi krátké doby od svého založení dokázala aliance projít bouřlivým vývojem – od zisku 15 mandátů a role takzvaného jazýčku na vahách ve vládní koalici v roce 2022, přes odchod do opozice na podzim roku 2023, až po historicky bezprecedentní volební triumf v parlamentních volbách v říjnu 2026 pod vedením nového premiéra Andrise Kulbergse.

🗓 Současnost a historický volební triumf (2026)

V roce 2026 se Sjednocená kandidátka stala nejvlivnější a dominantní politickou silou v Lotyšské republice. Tento status formace potvrdila v řádných parlamentních volbách do Saeimy, které se konaly 3. října 2026. Aliance v těchto volbách naprosto deklasovala veškerou politickou konkurenci, když získala 35,3 % odevzdaných hlasů. Podle lotyšského poměrného volebního systému se tento výsledek přetavil v zisk 41 poslaneckých mandátů ze 100 možných. Jedná se o absolutní rekord v moderních lotyšských dějinách, neboť od obnovení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 žádná jednotlivá kandidátní listina nedokázala překročit hranici čtyřiceti mandátů (dosavadní rekord držela Lotyšská cesta s 36 křesly z roku 1993).

Drtivý úspěch aliance byl bezprostředním důsledkem politické a bezpečnostní krize, která v zemi kulminovala na jaře 2026. Tehdejší široká vládní koalice pod vedením premiérky Eviky Siliňové (reprezentující stranu Nová jednota) se v květnu 2026 rozpadla v důsledku nezvládnutí bezpečnostních incidentů, kdy na lotyšské území dopadly zbloudilé vojenské bezpilotní letouny v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Následná vládní demise uvolnila cestu ke zformování krizového prozatímního kabinetu. Do jeho čela se postavil právě jeden z klíčových představitelů Sjednocené kandidátky, někdejší manažer v automobilovém průmyslu a poslanec Andris Kulbergs.

Kulbergs a jeho tým postavili následnou podzimní volební kampaň na sloganu, který rezonoval s pocity znejistělé veřejnosti: „Politická krize ohrožovala bezpečnost Lotyšska. Pak přišlo řešení — Andris Kulbergs.“ Aliance se stylizovala do role záchranářů národního státu, tvrdých krizových manažerů a garantů absolutní podpory NATO a ukrajinské obrany. Tento pragmatický, technokratický, a přitom vlastenecký přístup přesvědčil více než čtvrt milionu lotyšských voličů a zajistil alianci dominanci napříč všemi regiony, s výjimkou silně ruskojazyčné oblasti Latgale.

⏳ Historické pozadí a založení (2022)

Vznik Sjednocené kandidátky v polovině roku 2022 byl reakcí na rozklad tradiční politické architektury a spory uvnitř dlouhodobě etablované koalice Svaz zelených a rolníků (ZZS). Tato koalice po léta sdružovala lotyšské zelené, agrárníky a lokální patrioty. Její faktický vliv a stínové řízení však dlouhodobě držel v rukou Aivars Lembergs, dlouholetý starosta přístavního města Ventspils, který byl americkou administrativou zařazen na sankční seznam na základě Magnitského zákona pro závažnou korupci a následně byl lotyšskými soudy odsouzen k trestu odnětí svobody.

Když vedení ZZS před parlamentními volbami v roce 2022 trvalo na tom, že Lembergs zůstane oficiálním kandidátem uskupení na post premiéra, dvě klíčové členské strany ztratily trpělivost. Lotyšská zelená strana (pod vedením Edgarse Tavarse) a Liepājská strana (vedená Uldisem Sesksem) formálně ukončily patnáctileté strategické partnerství s agrárníky a ze svazu vystoupily. Ocitly se tak bez silného partnera pro nadcházející volby.

Paralelně s tím v lotyšské společnosti operoval respektovaný architekt a stavební podnikatel z Liepāji, Uldis Pīlēns. Ten v květnu 2022 založil nevládní iniciativu „Lotyšská sjednocená kandidátka“, jejímž cílem bylo přivést do politiky manažery z reálného byznysu. Pīlēns následně zprostředkoval dohodu mezi osiřelými Zelenými, Liepājskou stranou a navíc přizval Lotyšské sdružení regionů (LRA). LRA byla centristická formace vedená Edvardsem Smiltēnsem, které v minulých volbách těsně unikl vstup do parlamentu. Oficiální smlouva o vytvoření společné aliance AS byla signována 1. července 2022.

🏛 Vládní účast, prezidentské volby a opozice (2022–2024)

Krátce po svém založení vstoupila aliance do voleb do 14. Saeimy v říjnu 2022. Projekt se ukázal jako úspěšný – Sjednocená kandidátka získala 11,01 % hlasů, obsadila 15 mandátů a stala se třetí nejsilnější formací v zemi. Díky svému centristickému ukotvení se okamžitě stala nepostradatelným partnerem pro sestavení středopravicové vlády. Společně se stranou Nová jednota (JV) tehdejšího premiéra Krišjānise Kariņše a s Národní aliancí (NA) vytvořila většinovou koalici. Edvards Smiltēns z AS byl zvolen předsedou celého lotyšského parlamentu a aliance obsadila důležitá ministerstva (včetně ministerstva vnitra, jež vedl expremiér Māris Kučinskis).

Vztahy v koalici však byly od počátku napjaté. Kariņš prosazoval široké vládnutí, zatímco AS požadovala užší pragmatickou spolupráci a navrhovala netradiční horizontální řízení ministerstev. Definitivní zlom přinesly prezidentské volby v květnu 2023. Sjednocená kandidátka nominovala jako svého prezidentského kandidáta vlastního zakladatele Uldise Pīlēnse. Vládní partner Nová jednota však postavil tehdejšího ministra zahraničí Edgarse Rinkēvičse. Jelikož koalice nenašla shodu na jednom jméně, Nová jednota se spojila s opozičními stranami (ZZS a Progresivci) a Rinkēvičse do prezidentského úřadu prosadila společnými hlasy.

Tento mocenský obchvat vedl k hluboké nedůvěře. Premiér Kariņš se pokusil formálně rozšířit vládu o zmíněné nové partnery, avšak Sjednocená kandidátka a Národní aliance to striktně odmítly. Kariņš v srpnu 2023 podal demisi a jeho stranická kolegyně Evika Siliņa sestavila novou vládní koalici právě se ZZS a Progresivci. Sjednocená kandidátka tak byla v září 2023 vytlačena do tvrdé opozice a ztratila i post předsedy parlamentu.

Během pobytu v opozici aliance čelila poklesu preferencí. Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 dokázala zachránit pouze jeden jediný mandát (se ziskem 8,27 %). Návrat na mocenské výsluní jí umožnila až destrukce Siliňové kabinetu na jaře 2026.

🧩 Členské subjekty a vnitřní struktura

Aliance není jednolité politické hnutí s individuálním členstvím, nýbrž pečlivě vyvážený deštníkový spolek (umbrella organization) samostatných právních a politických subjektů. Každý subjekt pokrývá specifický elektorát:

Lotyšské sdružení regionů (LRA): Reprezentuje primárně venkovské oblasti a menší města napříč celým státem. Soustředí se na odpor proti přílišné centralizaci moci a financí do hlavního města Rigy. LRA dodává alianci silnou síť komunálních politiků a starostů. Předsedou je Edvards Smiltēns.
Lotyšská zelená strana (LZP): Na rozdíl od většiny západoevropských zelených stran (které jsou silně levicové) je lotyšská zelená strana ideologicky středopravicová a sociálně konzervativní. Její agenda kombinuje přísnou ochranu přírody a udržitelný rozvoj s křesťanskými hodnotami a národním cítěním. Stranu vede Edgars Tavars.
Liepājská strana (LP): Přísně lokalistická politická strana operující takřka výhradně v přístavním a průmyslovém městě Liepāja (třetí největší město Lotyšska). Bývalý starosta města Uldis Sesks přináší alianci masivní podporu z tohoto strategického regionu v oblasti Kurzeme.
Iniciativa Lotyšský restart (Latvijas Restarts): Sdružení nestraníků, ekonomů, architektů a krizových manažerů (včetně zakladatele Pīlēnse a premiéra Kulbergse). Tento subjekt nemá tradiční politickou strukturu, ale dodává alianci odborné zázemí a tváře pro vysoké výkonné funkce.

👤 Významné osobnosti aliance

Od svého založení přilákala formace do svých řad řadu těžkých politických a společenských vah:

Andris Kulbergs: Až do roku 2022 poměrně neznámá postava. Bývalý dlouholetý předseda Automobilové asociace (Auto Asociācija) a expert na automobilový průmysl. V roce 2022 vstoupil do parlamentu, kde si získal renomé přísného analytika hospodářských problémů. V květnu 2026 byl jmenován premiérem krizové vlády a na podzim téhož roku dovedl alianci k rekordnímu volebnímu zisku.
Uldis Pīlēns: Architekt a úspěšný majitel velkého stavebního holdingu UPB. Spiritus agens celého projektu AS. Ačkoliv alianci vybudoval a financoval, odmítl sám kandidovat do parlamentu a ponechal si roli strategického vizionáře a neúspěšného kandidáta na prezidenta státu.
Edvards Smiltēns: Zkušený kariérní politik. Bývalý člen strany Jednota, z níž odešel kvůli neshodám s vedením. Převzal regionální sdružení LRA a z pozice spolupředsedy celé aliance se vypracoval až na druhého nejvyššího ústavního činitele – předsedu lotyšského parlamentu (2022–2023).
Māris Kučinskis: Bývalý lotyšský premiér z let 2016 až 2019. Po rozkolu agrárníků přešel pod křídla aliance AS a stal se ministrem vnitra v první koaliční vládě. Přináší uskupení hluboké znalosti státního aparátu a bezpečnostních struktur.
Raimonds Bergmanis: Bývalý silák, olympionik a televizní osobnost. V politice působil jako respektovaný ministr obrany (2015–2019) a v rámci aliance AS garantuje pevnou linii v otázkách armádního financování a obrany proti agresivnímu Rusku.

🧠 Ideologie a programové priority

Ideologické zařazení Sjednocené kandidátky bývá politology nejčastěji definováno jako čistý politický střed s mírným vychýlením k technokratické středopravici. Strana systematicky odmítá ideologické války a kulturní boje, které paralyzovaly předchozí vládní kabinety, a nahrazuje je termínem "krizový management".

Pragmatismus a byznys orientace: AS deklaruje, že stát musí být řízen s efektivitou soukromé korporace. Požaduje masivní debureaukratizaci podnikatelského prostředí, zjednodušení daňového systému a zavedení moderních metrik pro hodnocení výkonu jednotlivých ministerstev.
Regionální rovnováha: Aliance ostře vystupuje proti politice "jedné hlavy", kdy se veškeré investice a infrastruktura soustřeďují pouze do metropole Rigy. Trvá na zachování škol, nemocnic a lokálních soudů v odlehlých oblastech Latgale a Kurzeme, aby se zabránilo vylidňování venkova a takzvanému odlivu mozků.
Tvrdá bezpečnostní politika: V kontextu mezinárodního napětí je AS zastáncem masivní militarizace společnosti. Podporuje povinnou státní obrannou službu, výstavbu fyzických zábran na hranicích s Běloruskem a vyčleňování více než 3 % státního rozpočtu na těžké zbraně a moderní protivzdušnou obranu. Aliance je nekompromisně proevropská, proukrajinská a transatlantická.
Zelený konzervatismus: Prostřednictvím Zelené strany aliance prosazuje takovou environmentální politiku, která nesmí poškozovat místní zemědělce a lesníky. Odmítá radikální klimatická nařízení, pokud by vedla k likvidaci lotyšského dřevozpracujícího a agrárního průmyslu. Ochrana přírody je vnímána spíše skrze lokální patriotismus než skrze globální klimatický aktivismus.

📈 Statistiky a kompletní volební výsledky

Jelikož lotyšský volební systém využívá výhradně poměrného zastoupení bez bonusů pro vítěze (se zachováním minimální pětiprocentní uzavírací klauzule pro vstup do parlamentu), zrcadlí zisky mandátů velmi přesně reálnou společenskou podporu formace.

Následující dvě tabulky předkládají naprosto kompletní, nevynechaný a ucelený přehled všech celostátních a evropských voleb, do kterých se aliance jako jednotný politický subjekt zapojila od svého slavnostního založení na jaře 2022 až do konce roku 2026.

Tabulka 1: Výsledky ve volbách do lotyšského parlamentu (Saeima)

Tato tabulka mapuje chronologický zisk strany v rámci národní legislativy. Extrémní nárůst mezi lety 2022 a 2026 ilustruje proměnu ze středně velkého koaličního partnera na naprosto dominantního státního hegemona.

Rok konání voleb	Ústavní instituce	Získané procento hlasů	Počet získaných mandátů ze 100	Celkové umístění (pořadí)	Důsledek pro stranu
2022	Saeima (14. parlament)	11,01 %	15	3. místo	Strana se stala pevnou součástí vládní koalice premiéra Kariņše (následně v roce 2023 vytlačena do opozice).
2026	Saeima (15. parlament)	35,30 %	41	1. místo	Historický triumf. Jmenování nového kabinetu pod přímým vedením vlastního lídra Andrise Kulbergse.

Tabulka 2: Výsledky ve volbách do Evropského parlamentu

Lotyšsko disponuje v bruselské legislativě pouze úzkou alokací devíti křesel, což činí boj o každý mandát extrémně kompetitivním.

Rok konání voleb	Ústavní instituce	Získané procento hlasů	Počet získaných mandátů z 9	Celkové umístění (pořadí)	Důsledek pro stranu
2024	Evropský parlament	8,27 %	1	4. místo	Integrace zvoleného europoslance do středopravicové politické frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR).

💡 Pro laiky

K pochopení toho, proč politické subjekty v Lotyšsku tvoří aliance typu "Sjednocené kandidátky", si můžeme představit situaci malých regionálních farmářů na trhu.

V Lotyšsku platí přísný zákon (volební klauzule), který říká, že pokud chce farmář dodávat své zboží do největšího státního supermarketu (parlamentu), musí být schopen zaručit dodávku tvořící minimálně 5 % celkového objemu zboží. Menší farmáři ze vzdálených vesnic nebo pěstovatelé specifické biozeleniny sice mají kvalitní produkt a věrné lokální zákazníky, ale sami o sobě nikdy 5 % trhu nepokryjí. Kdyby to zkusili sami, jejich zelenina by propadla a do supermarketu by se nedostala vůbec.

Farmáři ze sdružení regionů (LRA) a ekologičtí zemědělci (Zelení) se proto v roce 2022 ocitli v ohrožení. Rozhodli se tedy podepsat smlouvu o spolupráci a založit jednu obrovskou společnou "značku" – Sjednocenou kandidátku (AS). Přizvali do ní navíc schopné obchodní manažery z velkého byznysu (nestraníky kolem Uldise Pīlēnse).

Díky této obří fúzi jejich společná dodávka s přehledem přesáhla požadovaných 5 % (získali rovnou 11 % a v dalších volbách dokonce 35 %). Z malých, vzájemně si konkurujících zelinářů se tak z měsíce na měsíc stala největší a nejmocnější korporace v zemi, která v roce 2026 naprosto ovládla pulty státního supermarketu a začala určovat pravidla celé národní ekonomiky a bezpečnosti. Tento pragmatický postup (spojování malých sil do jednoho bloku) je jedním z nejosvědčenějších receptů na přežití v roztříštěném politickém systému.

🎬 Video

Zdroje