Andrej Chomutov
| Andrej Chomutov | |
|---|---|
| Výška | 176 cm |
| Váha | 82 kg |
| Pozice | pravé křídlo |
| Číslo | 15 (reprezentace), 90 (Fribourg) |
| Draft | 1989, 190. celkově, Quebec Nordiques |
| Reprezentace | Šablona:Vlajka Sovětský svaz Šablona:Vlajka SNS Šablona:Vlajka Rusko |
| Úspěchy |
|
Andrej Valentinovič Chomutov (rusky Андрей Валентинович Хомутов; narozen 21. dubna 1961 v Jaroslavli) je bývalý sovětský a ruský lední hokejista, hrající na pozici pravého křídla, a později hokejový trenér.
Je jedním z nejúspěšnějších hokejistů v historii tohoto sportu. Patří do exkluzivní a velmi úzké skupiny hráčů, kteří dokázali získat tři zlaté olympijské medaile** (1984, 1988, 1992), což se podařilo jen šesti dalším hokejistům v dějinách (všichni ze SSSR/Ruska). K tomu přidal úctyhodných **sedm titulů mistra světa.
Chomutov nebyl typem okázalé superhvězdy, která by plnila titulní stránky skandály nebo kontroverzními výroky. Byl to tichý, skromný, ale na ledě naprosto geniální hráč. Vynikal brilantní technikou, elegancí pohybu, smrtící střelou zápěstím a především telepatickou spoluprací se svým dlouholetým parťákem Vjačeslavem Bykovem.
Na rozdíl od mnoha svých vrstevníků (Makarov, Larionov, Fetisov, Fjodorov, Bure), kteří po pádu Železné opony zamířili do NHL, Chomutov zvolil jinou cestu. Odešel do Švýcarska, kde v dresu HC Fribourg-Gottéron strávil osm sezón a stal se tamní polobohem. Jeho rozhodnutí odmítnout NHL (byl draftován Quebecem Nordiques) je dodnes předmětem diskuzí, ale Chomutov jej nikdy nelitoval.
V roce 2014 byl uveden do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF).
Mládí a cesta do Rudé armády
Andrej Chomutov se narodil v Jaroslavli, ale hokejově vyrůstal v Gorkém (dnešní Nižnij Novgorod), kde navštěvoval sportovní internát. Jeho talent byl zjevný už v útlém věku. Nebyl sice fyzicky nejmohutnější (měřil 176 cm), ale tento hendikep kompenzoval mimořádnou obratností, rychlostí a hokejovým myšlením.
V roce 1979, v osmnácti letech, si ho vyhlédl armádní klub CSKA Moskva. V té době to byla pro mladého sovětského hokejistu nejvyšší pocta, ale zároveň nejtěžší možná zkouška. Dostat se do kádru CSKA znamenalo projít drastickým tréninkovým drilem trenéra Viktora Tichonova.
- Konkurence: V týmu v té době končila éra útoku Michajlov–Petrov–Charlamov a nastupovala éra formace KLM (Krutov–Larionov–Makarov). Prosadit se mezi tyto giganty se zdálo nemožné.
- Vzestup: Chomutov však Tichonova přesvědčil svou disciplínou a univerzálností. Tichonov si cenil hráčů, kteří nechybují, vracejí se do obrany a dokáží plnit taktické pokyny na 100 %. Chomutov byl prototypem takového hráče.
Éra CSKA a zrození legendárního dua (1980–1990)
V CSKA Moskva strávil Chomutov celou dekádu 80. let. Získal zde 9 titulů mistra Sovětského svazu a podílel se na naprosté dominanci armádního klubu v Evropě (opakovaná vítězství v Poháru mistrů evropských zemí).
Duo Bykov – Chomutov
Klíčovým momentem jeho kariéry bylo, když ho trenér Tichonov spojil s centrem Vjačeslavem Bykovem.
- Tito dva hráči vytvořili dvojici, která se stala synonymem pro dokonalou hokejovou chemii. Rozuměli si naslepo. Bykov byl mozek, tvůrce hry s neuvěřitelným přehledem. Chomutov byl křídlo s citem pro výběr místa a s "jedovatou" střelou, která často končila v síti dříve, než brankář zareagoval.
- Později k nim Tichonov přiřadil na levé křídlo mladého Valerije Kamenského. Vznikla tak druhá úderná formace (po KLM), která v druhé polovině 80. let často rozhodovala zápasy, když soupeři nasadili své nejlepší obránce na Makarova a spol.
- Tato formace (Kamenskij – Bykov – Chomutov) byla považována za "intelektuální" útok, který soupeře ničil kombinací, na rozdíl od více silového pojetí jiných sovětských řad.
Sezóna 1989/1990: Král ligy
Když po roce 1989 odešli hvězdy jako Larionov, Fetisov a Makarov do NHL, stal se Chomutov (spolu s Bykovem) absolutním lídrem CSKA.
- V sezóně 1989/1990 převzal roli kapitána.
- Byl vyhlášen Hokejistou roku v Sovětském svazu (ocenění, které v té době mělo obrovskou váhu).
- Stal se nejproduktivnějším hráčem ligy.
Mezinárodní kariéra: Sběratel zlata
Reprezentační kariéra Andreje Chomutova je lemována úspěchy, které jsou z dnešního pohledu téměř nepředstavitelné. Reprezentoval zemi ve třech různých érech: jako Sovětský svaz (SSSR), Společenství nezávislých států (SNS) a Rusko.
Olympijské hry: Tři účasti, tři zlata
Chomutov je jedním ze sedmi hokejistů historie se třemi olympijskými tituly. 1. Sarajevo 1984: Zde byl ještě benjamínkem týmu. Hrál ve čtvrté formaci, sbíral zkušenosti, ale byl platným členem stroje, který turnajem projel bez ztráty bodu. 2. Calgary 1988: Zde už byl klíčovým hráčem. Jeho formace s Bykovem a Kamenským sekundovala útoku KLM. Chomutov přispěl k demolici soupeřů a zisku druhého zlata. 3. Albertville 1992: Nejcennější triumf. Sovětský svaz se rozpadl, tým hrál pod olympijskou vlajkou jako "Sjednocený tým" (SNS). Chyběly největší hvězdy, které už byly v NHL. Chomutov a Bykov (tehdy už hrající ve Švýcarsku) přijeli jako veteráni a vůdci. Vedli tým plný mladíků (jako Alexej Žamnov, Darius Kasparaitis). Ve finále porazili Kanadu a Chomutov získal třetí zlato, tentokrát jako lídr a mentor.
Mistrovství světa: 7 titulů
Chomutov se zúčastnil devíti světových šampionátů a ze sedmi z nich si přivezl zlato (1981, 1982, 1983, 1986, 1989, 1990, 1993).
- MS 1990 (Bern): Na tomto turnaji byl nejlepším střelcem (11 gólů).
- MS 1993 (Mnichov): Jeho poslední velká akce. Rusko, podceňované a po rozpadu impéria oslabené, pod vedením Borise Michajlova vybojovalo zlato. Chomutov byl u toho jako jeden z mála pamětníků staré éry a symbol kontinuity.
Kanadský pohár 1987
Samostatnou kapitolou je Kanadský pohár 1987. Chomutov byl součástí týmu, který sehrál s Kanadou sérii tří finálových zápasů (všechny 5:6), jež jsou považovány za nejlepší hokej v dějinách.
- V těchto zápasech se ukázala jeho velikost. Dokázal se prosadit i proti nejlepším hráčům NHL (Gretzky, Lemieux).
- V prvním finálovém zápase v Montrealu vstřelil v závěru třetí třetiny klíčový vyrovnávací gól na 5:5, který poslal zápas do prodloužení (které pak SSSR vyhrál). Jeho střela z mezikruží tehdy umlčela halu Forum.
Švýcarská pohádka: HC Fribourg-Gottéron (1990–1998)
V roce 1989 byl Andrej Chomutov draftován do NHL týmem Quebec Nordiques (ve vysokém věku 28 let, v 10. kole). Manažeři Nordiques věřili, že se jim podaří ruskou hvězdu zlákat. Nabízeli mu miliony dolarů. Quebec v té době budoval tým kolem Joea Sakica a Matse Sundina a Chomutov měl být dalším dílkem skládačky.
Chomutov však udělal rozhodnutí, které šokovalo zámoří, ale nadchlo Evropu. Spolu s Vjačeslavem Bykovem se rozhodli pro přestup do Švýcarska, do klubu HC Fribourg-Gottéron.
Důvody odmítnutí NHL
Proč odmítl NHL?
- Rodina a stabilita: Chomutov nechtěl kočovný život v NHL, dlouhé cestování letadlem a nejistotu. Chtěl klid pro svou rodinu, bezpečí a kvalitní život. Švýcarsko mu to nabízelo.
- Věrnost parťákovi: S Bykovem měli dohodu, že půjdou tam, kde budou moci hrát spolu. Quebec chtěl primárně Chomutova, o Bykova byl zájem jinde. Fribourg je chtěl oba.
Legenda Gottéronu
To, co následovalo ve Fribourgu, se stalo legendou. Dvojice "Bykov – Chomutov" změnila švýcarskou ligu.
- Z průměrného týmu udělali aspiranta na titul.
- Statistiky:** Jejich bodová produkce byla neuvěřitelná. Chomutov v sezóně 1991/1992 zaznamenal v 35 zápasech **76 bodů (33+43). V sezóně 1994/1995 měl 86 bodů.
- Třikrát druzí: Jedinou kaňkou na jejich působení bylo, že se jim nikdy nepodařilo vyhrát švýcarský titul. Fribourg se třikrát v řadě (1992, 1993, 1994) dostal do finále play-off, ale pokaždé prohrál (dvakrát s Bernem, jednou s Klotenem). Tato "prokletá" série je ve Fribourgu stále živým tématem.
- Navzdory absenci titulu jsou Bykov a Chomutov ve Fribourgu uctíváni jako bohové. Jejich dresy (číslo 90 pro Chomutova a 91 pro Bykova) visí pod stropem BCF Areny.
Kariéru ukončil v roce 1998, ve věku 37 let, stále jako hráč Fribourgu.
Trenérská kariéra
Po skončení hráčské kariéry u hokeje zůstal. Jeho trenérská dráha však nedosáhla takových výšin jako ta hráčská, ačkoliv vedl významné kluby.
- Švýcarsko: Začínal jako trenér juniorů ve Fribourgu. Později vedl A-tým HC Lausanne.
- Rusko (KHL):** V roce 2007 se vrátil do Ruska.
HK MVD:** Začal jako asistent, poté hlavní trenér. Sibir Novosibirsk:** Vedl tým v KHL. Dynamo Moskva:** V sezóně 2010/2011 dostal šanci vést slavné Dynamo, ale angažmá nebylo dlouhé. Barys Astana:** Trénoval kazašský klub v KHL. Později působil opět ve Švýcarsku (HC La Chaux-de-Fonds) a v Koreji.
Jako trenér byl známý svou náročností a důrazem na detail, ale často narážel na to, že moderní hráči nedokázali plnit jeho vysoké technické nároky, které byly pro něj jako hráče samozřejmostí.
Herní styl a osobnost
Andrej Chomutov byl "tichý zabiják".
- Technika: Měl jedny z nejšikovnějších rukou v historii. Jeho kličky byly minimalistické, ale efektivní.
- Střela: Jeho střela zápěstím byla pověstná. Dokázal vystřelit v plné jízdě, přes obránce, bez přípravy. Puk často umisťoval s chirurgickou přesností k tyčím.
- Bruslení: Elegantní, úsporný styl bruslení. Vypadalo to, že se na ledě nenadře, ale vždy byl tam, kde měl být.
- Povaha: Byl absolutním opakem extrovertů. Málokdy dával rozhovory, na ledě se nepral, nediskutoval s rozhodčími. Byl to gentleman, který za celou kariéru nasbíral minimum trestných minut.
- Univerzálnost: Tichonov ho často nasazoval i na oslabení, protože Chomutov skvěle četl hru a dokázal vypíchnout puk.
Statistiky
Klubová kariéra
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1979/80 | CSKA Moskva | SSSR | 37 | 10 | 10 | 20 | 8 |
| 1980/81 | CSKA Moskva | SSSR | 46 | 23 | 18 | 41 | 4 |
| 1981/82 | CSKA Moskva | SSSR | 44 | 17 | 13 | 30 | 16 |
| 1982/83 | CSKA Moskva | SSSR | 44 | 21 | 17 | 38 | 6 |
| 1983/84 | CSKA Moskva | SSSR | 39 | 17 | 9 | 26 | 14 |
| 1984/85 | CSKA Moskva | SSSR | 37 | 21 | 13 | 34 | 18 |
| 1985/86 | CSKA Moskva | SSSR | 38 | 14 | 15 | 29 | 10 |
| 1986/87 | CSKA Moskva | SSSR | 33 | 15 | 18 | 33 | 22 |
| 1987/88 | CSKA Moskva | SSSR | 48 | 29 | 14 | 43 | 22 |
| 1988/89 | CSKA Moskva | SSSR | 44 | 19 | 16 | 35 | 14 |
| 1989/90 | CSKA Moskva | SSSR | 47 | 21 | 40 | 61 | 16 |
| 1990/91 | HC Fribourg-Gottéron | NLA | 36 | 39 | 43 | 82 | 10 |
| 1991/92 | HC Fribourg-Gottéron | NLA | 35 | 33 | 46 | 79 | 34 |
| 1992/93 | HC Fribourg-Gottéron | NLA | 27 | 23 | 36 | 59 | 22 |
| 1993/94 | HC Fribourg-Gottéron | NLA | 35 | 39 | 35 | 74 | 18 |
| 1994/95 | HC Fribourg-Gottéron | NLA | 35 | 41 | 45 | 86 | 32 |
| 1995/96 | HC Fribourg-Gottéron | NLA | 9 | 3 | 6 | 9 | 6 |
| 1996/97 | HC Fribourg-Gottéron | NLA | 44 | 26 | 40 | 66 | 65 |
| 1997/98 | HC Fribourg-Gottéron | NLA | 44 | 16 | 18 | 34 | 42 |
| Celkem SSSR | 457 | 207 | 183 | 390 | 150 | ||
| Celkem NLA (Švýcarsko) | 265 | 220 | 269 | 489 | 229 | ||
Reprezentace (Hlavní turnaje)
| Rok | Tým | Turnaj | Z | G | A | B | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1980 | SSSR 20 | MSJ | 5 | 5 | 5 | 10 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1981 | SSSR 20 | MSJ | 5 | 3 | 3 | 6 | Šablona:Bronzová medaile Bronz |
| 1981 | SSSR | MS | 7 | 2 | 1 | 3 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1981 | SSSR | KP | 7 | 2 | 2 | 4 | Vítěz |
| 1982 | SSSR | MS | 10 | 2 | 1 | 3 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1983 | SSSR | MS | 8 | 1 | 3 | 4 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1984 | SSSR | ZOH | 7 | 2 | 1 | 3 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1985 | SSSR | MS | 10 | 4 | 3 | 7 | Šablona:Bronzová medaile Bronz |
| 1986 | SSSR | MS | 10 | 0 | 4 | 4 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1987 | SSSR | MS | 10 | 2 | 3 | 5 | Šablona:Stříbrná medaile Stříbro |
| 1987 | SSSR | KP | 9 | 4 | 3 | 7 | Finále |
| 1988 | SSSR | ZOH | 8 | 2 | 4 | 6 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1989 | SSSR | MS | 10 | 3 | 6 | 9 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1990 | SSSR | MS | 10 | 11 | 5 | 16 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1992 | SNS | ZOH | 8 | 7 | 7 | 14 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1993 | Rusko | MS | 8 | 5 | 7 | 12 | Šablona:Zlatá medaile Zlato |
| 1995 | Rusko | MS | 6 | 1 | 3 | 4 | 5. místo |
| Celkem Senioři (MS, ZOH, KP) | 128 | 48 | 53 | 101 | |||
Zajímavosti
- Číslo 15: V sovětské reprezentaci nosil číslo 15, které před ním proslavil Alexandr Jakušev. Chomutov tomuto číslu dělal čest a stal se důstojným nástupcem.
- Trojnásobný olympijský vítěz: Tento úspěch je o to cennější, že ho dosáhl ve třech různých dekádách a rolích (mladík, hvězda, veterán). Spolu s ním mají tři zlata jen Vitalij Davydov, Anatolij Firsov, Viktor Kuzkin, Alexandr Ragulin, Vladislav Treťjak.
- Přezdívka ve Švýcarsku: Ve Fribourgu se mu a Bykovovi přezdívalo "Jesus & God" (Ježíš a Bůh), což ilustruje míru uctívání, které se jim dostávalo.