Americká válka za nezávislost
Obsah boxu
Americká válka za nezávislost (1775–1783), známá také jako Americká revoluční válka, byl vojenský konflikt, ve kterém třináct britských kolonií v Severní Americe bojovalo za nezávislost na Velké Británii. Válka vyústila ve vítězství kolonistů, uznání nezávislosti Spojených států amerických a zrod nového národa.[1] Konflikt se postupně rozrostl v globální válku, když se na stranu kolonií přidaly Francie, Španělsko a Nizozemsko, které se snažily oslabit britské impérium.[2]
⏳ Příčiny války
Válka byla vyvrcholením narůstajícího napětí mezi britskou korunou a jejími americkými koloniemi, které se vyvíjelo po více než deset let.
- Konec "blahodárného zanedbávání": Po vítězství v nákladné sedmileté válce (1756–1763), jejíž americká část je známa jako Francouzsko-indiánská válka, se Velká Británie ocitla v obrovských dluzích. Londýn se rozhodl ukončit dosavadní politiku "blahodárného zanedbávání", kdy koloniím nechával značnou autonomii, a začal uplatňovat přísnější kontrolu a vybírat nové daně, aby pomohly splatit válečný dluh.[2]
- Zdanění bez zastoupení (No Taxation Without Representation): Toto heslo se stalo hlavním mottem revoluce. Kolonisté tvrdili, že britský parlament nemá právo je zdaňovat, protože v něm nemají své volené zástupce. Protesty vyvolaly zejména tyto zákony:
* Kolkový zákon (1765): Zdaňoval veškeré tištěné materiály. * Townshendovy zákony (1767): Uvalily cla na dovážené zboží jako čaj, sklo a papír. * Čajový zákon (1773): Nejednalo se o novou daň, ale o zákon, který poskytl monopol na prodej čaje Britské Východoindické společnosti. To vyprovokovalo slavné Bostonské pití čaje, kdy kolonisté v přestrojení za indiány vyházeli bedny s čajem do moře.[1]
- Eskalace napětí: Británie reagovala na protesty represivními opatřeními. V roce 1770 došlo k Bostonskému masakru, kde britští vojáci zastřelili pět civilistů. Po Bostonském pití čaje přijal parlament tzv. "Donucovací zákony" (Intolerable Acts), které mimo jiné uzavřely bostonský přístav.
- Vliv osvícenství: Myšlenky evropských filozofů, jako byl John Locke, o přirozených právech, svobodě a vládě se souhlasem ovládaných, silně rezonovaly mezi americkými intelektuály, jako byli Thomas Jefferson, Benjamin Franklin a Thomas Paine.
⚔️ Průběh války
Fáze 1: Počáteční střety a vyhlášení nezávislosti (1775–1776)
- Bitvy u Lexingtonu a Concordu (duben 1775): První výstřely války padly, když se britští vojáci pokusili zkonfiskovat zbraně koloniálních milicí. "Výstřel, který slyšel celý svět," odstartoval ozbrojený konflikt.
- Druhý kontinentální kongres: Zástupci kolonií se sešli ve Filadelfii, ustanovili Kontinentální armádu a jejím vrchním velitelem jmenovali George Washingtona.
- Deklarace nezávislosti (4. července 1776): Kongres přijal Deklaraci nezávislosti, jejímž hlavním autorem byl Thomas Jefferson. Tento dokument formálně vyhlásil odtržení třinácti kolonií od Velké Británie a položil filozofický základ nového národa.
Fáze 2: Americké přežití a bod obratu (1776–1778)
Počáteční fáze války byla pro Kontinentální armádu velmi obtížná. Britové dobyli New York a Filadelfii a Washingtonova armáda trpěla nedostatkem zásob a porážkami.
- Bitva u Trentonu (1776): V prosinci 1776 Washington provedl slavný noční přechod přes zamrzlou řeku Delaware a překvapivým útokem porazil hessenské žoldnéře v Trentonu. Toto vítězství bylo klíčové pro pozvednutí morálky.
- Bitva u Saratogy (1777): Rozhodující bod obratu války. Americké síly obklíčily a donutily ke kapitulaci celou britskou armádu generála Burgoyna. Toto vítězství přesvědčilo Francii, že Američané mají reálnou šanci vyhrát, a vedlo k uzavření formální vojenské aliance.[2]
Fáze 3: Globální válka a vítězství u Yorktownu (1778–1783)
- Vstup Francie a dalších spojenců: Francouzská vojenská a finanční pomoc byla pro americké vítězství klíčová. Francouzské námořnictvo narušilo britskou námořní nadvládu. Později se přidalo i Španělsko a Nizozemsko.
- Bitva u Yorktownu (1781): Poslední velká bitva války. Spojené americko-francouzské síly pod velením Washingtona a Rochambeaua obklíčily hlavní britskou armádu generála Cornwallise v Yorktownu ve Virginii. Francouzská flotila admirála de Grasse zablokovala Britům únikovou cestu po moři. 19. října 1781 Cornwallis kapituloval, což fakticky ukončilo vojenské operace.[1]
🕊️ Pařížská smlouva a důsledky
Válka byla oficiálně ukončena podepsáním Pařížské smlouvy 3. září 1783.
- Velká Británie uznala plnou nezávislost Spojených států amerických.
- Byly stanoveny hranice nového státu, sahající od Atlantiku k řece Mississippi a od Velkých jezer k Floridě.
Válka měla dalekosáhlé důsledky. Zrodily se Spojené státy americké, které se staly první moderní republikou a inspirací pro další revoluce a hnutí za nezávislost po celém světě, včetně Velké francouzské revoluce. Velká Británie ztratila své nejcennější kolonie a Francie se, i přes vítězství, zadlužila natolik, že to přispělo k její vlastní revoluci o několik let později.
🧑🏫 Pro laiky
Představte si vztah mezi Velkou Británií a americkými koloniemi jako vztah rodiče a dospívajícího dítěte. 1. **Dítě dospívá:** Dítě (kolonie) vyrostlo, je soběstačné a zvyklo si na velkou míru svobody. 2. **Rodič utahuje opasek:** Rodič (Británie) měl obrovské výdaje (válka s Francií) a rozhodne se, že dítě musí začít přispívat do rodinného rozpočtu a více se podílet na nákladech (nové daně). 3. **Hádka:** Dítě protestuje: "Dobře, budu platit, ale chci mít taky slovo v tom, jak se bude v rodině rozhodovat!" (Zdanění bez zastoupení). Rodič odpoví: "Budeš platit, protože jsem to řekl!" a začne zavádět tresty (Donucovací zákony). 4. **Dítě se odstěhuje:** Hádka přeroste v obrovský konflikt (válka). Dítěti v boji pomůže soused, který rodiče nemá rád (Francie). Nakonec dítě vyhraje, odstěhuje se a založí si vlastní domácnost (Spojené státy americké).