Mount Everest

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox hora Mount Everest, známý také pod nepálským názvem Sagarmátha (सगरमाथा, v překladu "Tvář nebes") a tibetským Čomolungma (ཇོ་མོ་གླང་མ, "Matka světa"), je s nadmořskou výškou 8 848,86 metrů nejvyšší horou na Zemi. Nachází se v pohoří Himaláj na hranici mezi Nepálem a Čínou (respektive Tibetskou autonomní oblastí). Jako nejvyšší bod planety přitahuje zkušené horolezce i dobrodruhy z celého světa, ale zároveň představuje jednu z největších výzev a nebezpečí v extrémním prostředí.

Hora je součástí Národního parku Sagarmatha v Nepálu, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Její vrchol je cílem stovek horolezců každou jarní sezónu, což s sebou přináší jak ekonomický přínos pro region, tak i vážné ekologické a bezpečnostní problémy.

🏔️ Název a etymologie

Zatímco místní obyvatelé horu znali po staletí pod svými jmény, západní svět ji pojmenoval až v 19. století.

Čomolungma (Chomolungma): Tibetský název, který lze přeložit jako "Svatá matka" nebo "Bohyně matka Země", odráží hluboký duchovní význam, který hora má pro místní buddhistické obyvatelstvo.
Sagarmátha: Nepálský název, zavedený později nepálskou vládou, znamená v sanskrtu "Hlava nebes" nebo "Čelo oblohy".
Mount Everest: V roce 1865 byl vrchol britskou Královskou geografickou společností pojmenován na počest sira George Everesta, britského geodeta, který vedl Velké trigonometrické zaměřování Indie. Sám Everest s tímto pojmenováním nesouhlasil, protože preferoval používání místních názvů.

🗺️ Geografie a geologie

Mount Everest je součástí pohoří Himaláj, které vzniklo a stále se formuje kolizí Indické a Eurasijské tektonické desky. Tento proces, který započal zhruba před 50 až 60 miliony lety, způsobuje, že se pohoří neustále zvedá – Mount Everest roste rychlostí několika milimetrů za rok.

Samotný vrchol je tvořen třemi druhy hornin: nejvyšší partie jsou z vápence a mramoru mořského původu, což dokazuje, že tyto horniny byly kdysi na dně oceánu Tethys, než byly vyzdviženy tektonickou aktivitou. Hora má tvar trojboké pyramidy a její stěny (severní, jihozápadní a východní) jsou ohraničeny ostrými hřebeny. Na svazích hory se nachází několik velkých ledovců, například ledovec Khumbu, který je klíčovou součástí nejoblíbenější jižní výstupové trasy.

🌡️ Klima a počasí

Počasí na Mount Everestu je extrémní a nepředvídatelné. Teploty na vrcholu nikdy nevystupují nad bod mrazu a v zimě mohou klesat až k -60 °C. Největší nebezpečí pro horolezce však představuje vítr. Hora je často bičována silným proudovým větrem (tzv. jet stream), který může dosahovat rychlosti přes 280 km/h.

Existují jen dvě krátká období v roce, kdy se vítr utišuje a počasí je dostatečně stabilní pro pokus o výstup. Tato "okna" nastávají obvykle v druhé polovině května (před příchodem letního monzunu) a krátce na podzim (po skončení monzunu). I v těchto obdobích jsou však náhlé změny počasí a bouře běžné a smrtelně nebezpečné.

🧗 Historie dobývání

První pokusy: První seriózní expedice se uskutečnily ve 20. letech 20. století z tibetské (severní) strany. Britská expedice z roku 1924 je nechvalně proslulá zmizením George Malloryho a Andrewa Irvina, kteří byli naposledy spatřeni jen několik set metrů pod vrcholem. Dodnes se vedou debaty, zda vrcholu dosáhli před svým zmizením.
Prvovýstup (1953): Dne 29. května 1953 stanuli na vrcholu jako první lidé Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský šerpa Tenzing Norgay, členové britské expedice vedené Johnem Huntem. Jejich úspěch se stal celosvětovou senzací.
První žena na vrcholu (1975): Jako první žena zdolala Everest Japonka Džunko Tabeiová dne 16. května 1975.
První výstup bez umělého kyslíku (1978): Reinhold Messner a Peter Habeler dokázali v roce 1978 něco, co bylo do té doby považováno za nemožné – vystoupili na vrchol bez použití kyslíkových lahví.
První československý výstup (1984): Dne 15. října 1984 vystoupili na vrchol Slováci Zoltán Demján a Jozef Psotka společně se šerpou Ang Ritou. Jozef Psotka bohužel při sestupu tragicky zahynul.

🏆 Rekordy a statistiky

Mount Everest je dějištěm mnoha rekordů a statistických milníků.

Počet výstupů: Celkový počet úspěšných výstupů na vrchol již přesáhl 11 000 (počítáno včetně opakovaných výstupů).
Nejvíce výstupů: Rekordmanem v počtu výstupů je nepálský šerpa Kami Rita Sherpa, který na jaře 2024 dosáhl vrcholu po 29. a následně i 30.
Úmrtnost: Na svazích hory zahynulo více než 330 lidí. Příčinami jsou nejčastěji pády, laviny, výšková nemoc a vyčerpání. Rok 2023 byl s 18 potvrzenými úmrtími jednou z nejtragičtějších sezón v historii.
Nové regulace (2025): V reakci na přeplněnost a nehody plánuje nepálská vláda zpřísnit pravidla. Od roku 2025 se cena povolení zvyšuje z 11 000 na 15 000 USD a diskutuje se o povinnosti, aby žadatelé měli předchozí zkušenost s výstupem na jinou vysokou horu v Nepálu.

🗺️ Výstupové cesty

Existují dvě hlavní trasy na vrchol, které využívá drtivá většina expedic: 1. Jihovýchodní hřeben (z Nepálu): Technicky jednodušší a komerčně nejoblíbenější cesta, kterou použili i Hillary a Tenzing. Začíná v základním táboře na ledovci Khumbu, vede přes nebezpečný ledopád Khumbu, Západní kotel, stěnu Lhoce a přes Jižní sedlo na vrcholový hřeben. 2. Severovýchodní hřeben (z Tibetu): Cesta z čínské strany je považována za technicky náročnější, zejména kvůli překonání skalních stupňů (tzv. First, Second a Third Step) ve velké nadmořské výšce.

🚮 Ekologické problémy a udržitelnost

Masový turismus a komerční expedice přinesly hoře přezdívku "nejvýše položená skládka na světě". Na svazích se hromadí tuny odpadků, včetně prázdných kyslíkových lahví, stanů, obalů od potravin a horolezeckého vybavení. Závažným problémem jsou také lidské exkrementy, které kontaminují ledovce a zdroje pitné vody v údolí.

V posledních letech probíhají pravidelné úklidové expedice a nepálská vláda zavedla pravidla, podle kterých musí každá expedice snést dolů určené množství odpadu. Přesto zůstává ekologická zátěž obrovská a je jednou z největších výzev pro budoucnost regionu.

🧒 Pro laiky: Co je Mount Everest?

Představte si, že na sebe postavíte zhruba 20 nejvyšších mrakodrapů světa. Tak nějak vysoký je Mount Everest. Je to nejvyšší bod na naší planetě, vrchol, který se škrábe tak vysoko do atmosféry, že tam letadla běžně nelétají.

Vylézt na něj je neuvěřitelně těžké a nebezpečné. Problém není jenom v tom, že je to strmý kopec plný ledu a sněhu. Hlavním nepřítelem je vzduch. Tak vysoko je ho strašně málo, asi jen třetina toho, co dýcháme normálně u země. Tělo bez dostatku kyslíku nemůže fungovat, proto si většina horolezců s sebou nese těžké lahve s kyslíkem.

Dalším nebezpečím je obrovská zima, často až -40 °C, a vítr silnější než uragán. Horolezci musí čekat na krátké období několika dnů v roce, kdy se počasí trochu uklidní, aby se vůbec mohli o výstup pokusit. I tak je to obrovský risk a bohužel se stává, že se někteří z cesty nevrátí. Pro lidi, kteří tam žijí, jako jsou Šerpové, je to ale posvátná hora, kterou nazývají "Matka světa".

Zdroje