Čakovice

Praha-Čakovice
Stát
Starosta	Jiří Vintiška (ODS)
Název	Praha-Čakovice
Městský obvod	Praha 9
Psč	196 00
Město	Praha
Mapa	ano
Správní obvod	Praha 18
Katastrální území	Čakovice, Miškovice, Třeboradice
Počet obyvatel	12 589
Nadmořská výška	250
První písemná zmínka	1088 (falzum) / 1167
Rozloha	10,18

Čakovice (německy Tschakowitz či historicky Groß Tschakowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území rozkládající se na severovýchodním okraji hlavního města Prahy. Současně tvoří jádro samosprávné městské části Praha-Čakovice, do níž od jejího ustavení 24. listopadu 1990 administrativně spadají ještě další dvě katastrální území: Miškovice a Třeboradice. Z hlediska vyššího územního členění náleží oblast do městského obvodu Praha 9 a přenesenou státní správu pro ni na základě statutu města vykonává sousední městská část Praha 18 (Letňany).

S celkovou rozlohou 1 018 hektarů představuje Praha-Čakovice plošně největší městskou část na severním okraji metropole a celkově třináctou největší v rámci Prahy. Z geografického hlediska je území specifické tím, že se v katastru Třeboradic nachází absolutně nejsevernější geodetický bod celého hlavního města. Původně samostatná sídla zažila svůj největší hospodářský rozmach v druhé polovině 19. století s příchodem vídeňského průmyslníka Alexandra Schoellera, jenž zde založil jeden z největších cukrovarů v Čechách. Dnes mají Čakovice smíšený charakter, v němž se prolíná historické vesnické jádro s moderní rezidenční zástavbou a rozsáhlými plochami bývalých průmyslových brownfieldů čekajících na masivní urbanistickou transformaci (například projekt Avia City).

⏳ Historie a územní vývoj

Historické kořeny osídlení v oblasti Čakovic, Miškovic a Třeboradic sahají hluboko do středověku. Název obce je patrně patronymického původu, odvozený od osobního jména zakladatele osady (zmiňovány jsou varianty jmen Čák, Čekan, Čakan či Čách). V minulosti se lze setkat i s toponymy Čachovice či Čechovice.

Otázka první písemné zmínky představuje předmět dlouhodobých historiografických diskusí. Nejstarší listinný záznam vztahující se údajně k Čakovicím je datován rokem 1088. Nachází se v zakládací listině Vyšehradské kapituly (Codex Diplomaticus I Regni Bohemiae). Tento dokument je však prokazatelným falzem zhotoveným ve dvanáctém až třináctém století, přičemž není zcela jisté, zda toponymum „Cekouice“ odkazuje na pražské Čakovice, nebo na obec Čachovice v dnešním okrese Mladá Boleslav. Nejspolehlivějším a historicky verifikovaným primárním pramenem je proto až listina krále Vladislava II. z roku 1167, kterou panovník připsal čakovický statek do vlastnictví premonstrátského kláštera v Litomyšli.

Během středověku a raného novověku střídala vesnice majitele z řad světské i církevní šlechty. Roku 1698 došlo ke sloučení tří místních dvorů do rukou prezidenta dvorské komory hraběte Františka Josefa Šlika, jenž zdejší roztříštěné majetky sjednotil. O tři desetiletí později, v roce 1740, panství přešlo na rod Weissenwolfů a následně na hraběnku Antonii Josefu, rozenou Krakovskou z Kolovrat. Jedním z určujících katastrofických momentů v lokálních dějinách se stal masivní požár v roce 1842, který fyzicky zničil více než polovinu tehdejší venkovské zástavby.

Zcela zásadní socioekonomický zlom nastal v roce 1849, kdy poničený čakovický velkostatek společně se zámkem odkoupil vlivný vídeňský velkoprůmyslník a bankéř Alexandr Schoeller (1805–1886). Schoeller, pocházející z rozvětvené německé průmyslové dynastie, identifikoval v úrodném rovinatém Polabí ideální podmínky pro pěstování cukrové řepy. V roce 1850 zde zahájil výstavbu velkokapacitního cukrovaru, který kompletně proměnil charakter dosud výhradně zemědělské obce na industriální centrum. Obec zaznamenala enormní nárůst obyvatelstva a v roce 1926 jí byl přidělen status městyse.

V roce 1964 proběhla nucená správní fúze, při níž byly dříve samostatné obce Miškovice a Třeboradice připojeny k Čakovicím. O čtyři roky později, konkrétně k 1. lednu 1968, byl tento nově vzniklý územní celek legislativně odtržen od tehdejšího okresu Praha-východ a natrvalo integrován do území hlavního města Prahy. Od roku 1990 funguje jako samosprávná městská část.

🏛 Architektonické památky a dominanty

Navzdory své poloze na periferii města a značné industriální zátěži ve dvacátém století disponují Čakovice a přidružené obce souborem vysoce cenných historických staveb, z nichž většina se váže k působení rodu Schoellerů a dřívější šlechty.

Zámek Čakovice a zámecký park

Čakovický zámek je situován v Cukrovarské ulici, v těsné blízkosti bývalého továrního areálu. Stavba stojí na fundamentu někdejší středověké tvrze, jež byla během třicetileté války zdevastována. Současný půdorys a barokně-klasicistní hmota objektu pocházejí z radikální přestavby, jež byla realizována v letech 1773 až 1785 na popud tehdejší majitelky Antonie z Klebelsberku.

Finální klasicistní podobu vtiskl stavbě v polovině devatenáctého století Alexandr Schoeller. Ten zároveň inicioval vznik přilehlého anglického krajinářského parku (dnes nazývaného Sady vítězství) o rozloze 7,38 hektaru. Schoeller nechal park ohradit masivní zdí a v jeho severní části vybudoval umělý rybník napájený Mratínským potokem.

V letech 1964 až 1973 v zámku sídlilo místní gymnázium. V současnosti (údaje z roku 2026) je zámek centrem společenského a kulturního života městské části. Dvě třetiny jeho dispozic využívá Základní umělecká škola Marie Podvalové (pojmenovaná po slavné čakovické rodačce, operní pěvkyni Národního divadla). Zbývající část, včetně hlavního Schoellerova sálu a půdních galerií, slouží k zasedáním zastupitelstva, vítání občánků a jako oddací síň.

Kostel svatého Remigia

Na Náměstí 25. března se tyčí nepřehlédnutelná dominanta městské části – kostel svatého Remigia. Jedná se o novorománskou jednolodní stavbu na půdorysu latinského kříže, jež byla vybudována v letech 1878 až 1881 podle návrhu architekta Karla Scheinera. Výstavbu opět z převážné části financoval rod Schoellerů (konkrétně Filip Schoeller, jehož podoba je, společně s manželkou Alžbětou, včleněna do obrazu na hlavním oltáři).

Z religionistického hlediska se jedná o zcela unikátní svatostánek, neboť jde o jedinou sakrální stavbu v České republice zasvěcenou biskupu Remigiovi z Remeše (tzv. apoštolu Franků, jenž v roce 496 pokřtil krále Chlodvíka). Unikátnost umocňuje fakt, že kostel uchovává fyzickou relikvii (úštěpek kosti) tohoto světce. Relikvii získal pro české země císař Karel IV. a původně byla uložena v pražské katedrále svatého Víta. Přes klášter Na Slovanech se následně dostala až do Čakovic. V letech 1904 až 1905 byla k severozápadní stěně kostela přistavěna křestní kaple podle architektonického konceptu Kamila Hilberta (jenž se podílel na dostavbě chrámu sv. Víta).

Areál cukrovaru a komunitní Sýpka

Industriální minulost je ztělesněna objekty někdejšího Schoellerova cukrovaru. Poté, co byl cukrovar po druhé světové válce zestátněn a v sedmdesátých letech 20. století definitivně zrušen, areál sloužil jako sklady a balírny. Dnes je transformován do podoby office parků a komerčních ploch.

Mimořádně cennou hospodářskou památkou spjatou s cukrovarem je budova historického špýcharu (sýpky). Objekt postavený patrně v padesátých letech devatenáctého století sloužil jako sklad krmiva pro tažná zvířata svážející cukrovou řepu. Po ukončení provozu budova dlouhé dekády chátrala a městská část dokonce zvažovala její demolici. V letech 2023 až 2024 však prošla zásadní a architektonicky oceňovanou revitalizací. Od jara 2025 funguje jako Komunitní centrum Sýpka, které nabízí vzdělávací kurzy, zázemí pro setkávání seniorů a otevřenou hernu pro rodiny s dětmi.

🏙 Miškovice a Třeboradice

Katastrální území Miškovic a Třeboradic si zachovávají výrazně rezidenční a rurální ráz, odlišný od industriálních Čakovic.

Třeboradice jsou poprvé listinně doloženy z roku 1167 jako majetek vladyky Vitmara z Třeboradic. Pověsti však kladou do Třeboradic již v devátém století dvorec správce Slavibora, otce svaté Ludmily (babičky svatého Václava). Nejvýznamnější památkou Třeboradic je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotická stavba ze čtrnáctého století, lokalizovaná u Slaviborského náměstí. Zásadní industriální stavbou v katastru je Teplárna Třeboradice se 155 metrů vysokým komínem, jež v roce 2025 prošla masivní rekonstrukcí s cílem fungovat jako hlavní celopražský letní zdroj teplé vody bez nutnosti dálkového přívodu z Mělnicka. V Třeboradicích se rovněž nalézá nejsevernější bod Prahy (souřadnice 50°10'39" s. š.).

Miškovice jsou v písemných pramenech evidovány od roku 1456 (některé zdroje uvádí 1436), kdy je tehdejší zemský správce Jiří z Poděbrad dal do zástavy pražskému Starému Městu. Významná změna urbanismu zde proběhla v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy byla zbourána část historických vesnických statků a na jejich místě vyrostly unifikované panelové bytové domy. Miškovice obklopuje zalesněná plocha známá jako Miškovický háj a návrší Zabitý kopec.

📊 Demografie a statistické údaje

Z hlediska demografického vývoje patřily Čakovice v druhé dekádě 21. století k nejrychleji rostoucím územím v Praze. Oficiální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za období 2011–2020 uvádí, že relativní přirozený přírůstek v Praze-Čakovicích dosáhl extrémně vysoké hodnoty 148,2 promile, což je řadí na čtvrté místo v celopražském srovnání (po Dolních Měcholupech, Praze 22 a Zličíně).

Podle demografické studie zpracované v listopadu 2025 pro úřad městské části se počet obyvatel celého spádového území za posledních patnáct let zvýšil o 24 % na aktuálních 12 589 osob. Území se vyznačuje výrazně nadprůměrným podílem mladé populace – na 100 dětí do 15 let věku připadá pouhých 67 seniorů starších 65 let. Městská část spravuje tři základní školy (ZŠ Dr. Edvarda Beneše s celkovou reálnou kapacitou přes 1 500 žáků) a šest mateřských škol (kapacita 460 míst).

Očekává se, že populační exploze bude pokračovat. Analýzy Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) predikují, že v horizontu do roku 2045 bude v katastru trvale žít bezmála 14,6 tisíce osob, do čehož jsou zahrnuty plány na výstavbu zhruba 1 400 nových bytových jednotek ve střední variantě růstu.

Demografický vývoj území

Uvedená tabulka shrnuje oficiální vývoj počtu obyvatel pro všechna tři katastrální území tvořící dnešní městskou část od prvního moderního sčítání až do recentních odhadů. Záznamy nevynechávají žádná dostupná klíčová data sčítání.

Rok sčítání	Počet obyvatel	Počet domů	Metodologická poznámka a kontext
1869	1 155	128	Zahrnuje obce Čakovice, Miškovice a Třeboradice před industrializací.
1890	2 084	188	Zásadní nárůst po otevření cukrovaru Alexandrem Schoellerem.
1910	3 952	359	Vrcholný rozmach průmyslové zóny Rakouska-Uherska v okolí dráhy.
1930	5 831	765	Stabilizace za první Československé republiky.
1950	5 765	998	Poválečný stav a změny spojené s konfiskacemi po únoru 1948.
1970	6 014	1 106	První sčítání po připojení celého celku k hlavnímu městu Praze (1968).
1991	5 561	1 127	Důsledek útlumu stárnoucích průmyslových podniků (Cukrovar, Avia).
2001	5 565	1 190	Stagnace počtu obyvatel před začátkem moderní developerské vlny.
2011	10 231	1 454	Exponenciální nárůst po výstavbě nových satelitních domů a bytovek.
2021	11 984	1 693	Započtení nových bytových čtvrtí v centrálních Čakovicích.
2025	12 589	(nedostupné)	Aktuální data z demografické studie úřadu MČ Praha-Čakovice.

🏗 Současný rozvoj a urbanismus

Na konci prvního čtvrtletí 21. století stojí Praha-Čakovice před obrovskou urbanistickou výzvou, neboť sousedí s jedním z největších transformovaných území v celém státě.

Projekt AVIA City

Těsně za hranicí Čakovic, primárně na katastru Letňan, se rozkládá devadesátihektarový brownfield bývalé továrny na nákladní automobily a letadla Avia Letňany. Tato zóna je od roku 2020 v procesu přípravy na konverzi ve zcela novou městskou čtvrť s pracovním názvem AVIA City. Projekt, jehož architektonický masterplan vypracovalo renomované architektonické studio Jakub Cigler Architekti (investorem je společnost patřící pod PPF Real Estate), předpokládá vznik až 7 000 bytů.

Z toho přibližně 900 bytových jednotek, jež mají po svém dokončení pojmout zhruba 2 000 nových rezidentů, katastrálně nebo obslužně zasáhne přímo do infrastruktury Čakovic. Vedení městské části (v čele se starostou Jiřím Vintiškou) proto dlouhodobě vyjednává o implementaci takzvaných kontribucí, které zajistí adekvátní rozšíření kapacit místních mateřských i základních škol a dopravních koridorů financovaných přímo ze zisků soukromého developera.

Dopravní infrastruktura

Zásadní tepnou oblasti je železniční trať číslo 070 (Praha – Turnov – Tanvald). Železniční stanice Praha-Čakovice představuje kritický bod regionální dopravy. Z důvodu plánované výstavby celopražské infrastruktury se pro roky po 2026 připravuje kompletní modernizace, elektrizace a zdvoukolejnění tohoto koridoru, včetně celkové peronizace čakovického nádraží pod záštitou Správy železnic.

Automobilová doprava je vedena především po Cukrovarské ulici, jež se napojuje na Kosteleckou ulici směrem k Ďáblicím, a je v těsném dosahu Prosecké radiály, přecházející v dálnici D8.

V rámci Pražské integrované dopravy (PID) proběhla k 1. dubnu 2025 významná změna, kdy byla po složitých dohodách mezi Prahou 18 a Čakovicemi trvale upravena a prodloužena trasa midibusové linky 166. Linka nyní vytváří přímé obslužné spojení izolovaných Starých Letňan, nové rezidenční výstavby a obchodního centra na pomezí Čakovic, přičemž interval spoje činí 30 minut ve všední dny a 60 minut o víkendech.

🗓 Aktuální události a projekty (2025–2026)

Participativní rozpočet "Počítáme s vámi"

Radnice MČ Praha-Čakovice zavedla vysoce aktivní systém participativního rozpočtu s názvem „Počítáme s vámi“. Tento nástroj umožňuje občanům starším 18 let přímo rozhodovat o alokaci milionových částek z obecní pokladny na vylepšení veřejného prostoru.

V ročníku 2025, na který bylo radnicí vyhrazeno rekordních 2,25 milionu korun, občané z původních dvaceti návrhů vybrali do finále dvanáct projektů. Vítěznými záměry se stalo mimo jiné vybudování unikátní OCR (Obstacle Course Racing) arény pro překážkové sporty, instalace systému mlžítek pro ochlazování v letních měsících a záchrana původní historické hasičské zbrojnice v Miškovicích. V březnu 2026 radnice vyhlásila další ročník. Sběr občanských návrhů probíhal do konce března, přičemž samotné hlasování obyvatel o vítězích bylo naplánováno do období od 20. dubna do 22. května 2026. Zvažovala se podpora projektů jako mobilní vysavač exkrementů či masivní revitalizace fotbalového hřiště u zámku.

Policejní manévry při mezinárodním srazu 2026

Bezpečnostní situace na hranicích Čakovic a okolních čtvrtí procházela extrémní zátěží v prvním říjnovém týdnu roku 2026. Hlavní město čelilo rozsáhlé neohlášené invazi zhruba tisícovky upravených automobilů v rámci celoevropského tuningového srazu, jehož účastníci se sjížděli z okolních zemí přes dálnici D8 a ucpávali dopravní uzly na periferii. Policie České republiky reagovala nasazením pohotovostních jednotek, oddělení cizinecké policie, vrtulníků s termovizemi i policejních dronů, které střežily přilehlé benzinové stanice, odpočívadla a radiály na severozápadní hranici Čakovic za účelem zabránění ilegálním pouličním závodům (tzv. sprintům) v městské zástavbě.

📈 Seznam významných objektů a investičních projektů

Kompletní výčet dominantních staveb a infrastrukturních zásahů realizovaných či nacházejících se na půdě městské části Praha-Čakovice.

Název objektu / Projektu	Katastrální území	Charakteristika a aktuální stav (2026)
Kostel svatého Remigia	Čakovice	Novorománský kostel uchovávající vzácnou kosterní relikvii patrona Remigia.
Zámek Čakovice	Čakovice	Zrekonstruovaná dvoukřídlá barokně-klasicistní budova s obřadní síní a veřejnou knihovnou.
Základní umělecká škola M. Podvalové	Čakovice	Využívá prostory čakovického zámku i odloučené pracoviště v Satalicích.
Zámecký park (Sady vítězství)	Čakovice	Krajinářský park o rozloze nad 7 hektarů se severním rybníkem a lavičkou Václava Havla.
Bývalý cukrovar Schoeller	Čakovice	Komerčně využívaný post-industriální areál s přilehlou zrekonstruovanou Sýpkou.
Komunitní centrum Sýpka	Čakovice	Zrekonstruovaný špýchar z 19. století otevřený v roce 2025 pro společenské aktivity.
Teplárna Třeboradice	Třeboradice	Technická dominanta (komín 155 m), jež od roku 2025 plní roli letního zdroje teplé vody pro Prahu.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie	Třeboradice	Barokizovaná gotická stavba v blízkosti Slaviborského náměstí.
Železniční stanice Praha-Čakovice	Čakovice	Součást dráhy 070. Připravuje se celková modernizace včetně nových peronů a zdvoukolejnění.
Sídliště a bytové domy Avia	Čakovice	Starší obytné struktury na jihu a nové satelity na severu.
AVIA City (dopadový projekt)	Čakovice / Letňany	Obří rozvojový projekt pro 7 000 bytů, z nichž část se dotýká čakovické veřejné infrastruktury.

💡 Pro laiky

Když se řekne, že je Praha-Čakovice městská část s takzvanou přenesenou působností v Letňanech, znamená to pro běžného občana důležitou byrokratickou odlišnost. Celá obrovská Praha se administrativně dělí na 57 malých samosprávných částí, ve kterých sedí lokální starosta a zastupitelé rozhodující o tom, kde se opraví chodník nebo jak bude vypadat místní hřiště. Takovou částí jsou právě Čakovice (které pod sebe přibraly ještě vesničky Miškovice a Třeboradice).

Nicméně pro ty složitější papírové procesy, které po obcích žádá stát (tím se myslí vydávání občanských průkazů, cestovních pasů, registr vozidel, matrika pro svatby či stavební úřad), je Praha rozdělena jen do 22 takzvaných správních obvodů. Samotné Čakovice jsou příliš malé na to, aby pro všechny tyto úřední úkony zaměstnávaly obrovský aparát úředníků. Proto stát určil, že pro agendu občanských průkazů nebo řidičáků musí obyvatelé Čakovic, Miškovic i Třeboradic cestovat do sousedních Letňan (což je takzvaný správní obvod Praha 18).

Zajímavostí také je, že pokud byste se prošli po poli v Třeboradicích, dojdete k takzvanému nejsevernějšímu bodu Prahy. Dál už končí teritorium hlavního města a začíná Středočeský kraj (obce Hovorčovice a Veleň).

🎬 Video

Zdroje