ČEZ
| ČEZ, a. s. | |
|---|---|
| Založení | 1992 |
| Sídlo | Praha, Česko |
| Vlastník | Česká republika přes Ministerstvo financí (69,78 %) |
| Obrat | 333,4 miliardy Kč (2025) |
| Zisk | 27,4 miliardy Kč (2025) |
| Počet zaměstnanců | 33 590 (2025) |
ČEZ, a. s. (původní zkratka z názvu České energetické závody) je mateřskou společností a řídícím centrem nadnárodního energetického holdingu Skupina ČEZ. Z ekonomického hlediska jde o největší energetickou korporaci v České republice a jeden z nejvýznamnějších průmyslových subjektů ve střední a východní Evropě. Je dominantním národním výrobcem elektrické energie, stoprocentním vlastníkem a provozovatelem českých jaderných elektráren a prostřednictvím svých dceřiných firem spravuje regionální distribuční sítě elektřiny i zemního plynu.
Majoritním vlastníkem podniku je stát, který prostřednictvím Ministerstva financí kontroluje 69,78 procenta základního kapitálu (údaj platný k roku 2026). Zbývající necelá třetina akcií je volně obchodována na veřejných kapitálových trzích, přičemž primární kotaci má titul na Burze cenných papírů Praha (pod tickerem BAACEZ) a sekundární na varšavské burze. Generálním ředitelem a předsedou představenstva je dlouhodobě Daniel Beneš. V červnu 2026 byl do funkce předsedy dozorčí rady zvolen Radim Fiala.
⏳ Historie a strukturální vývoj
Akciová společnost ČEZ byla formálně založena 6. května 1992 Fondem národního majetku České republiky. Vznikla transformací ze státního podniku České energetické závody, který zastřešoval centrálně řízenou výrobu elektřiny v dobách komunistického režimu. V první dekádě své existence se společnost zaměřovala výhradně na provozování velkých elektráren a vysokonapěťové přenosové sítě.
Zásadní strukturální zlom nastal v roce 2003 během vlády Vladimíra Špidly. Vláda rozhodla o vytvoření takzvaného "SuperČEZu", kdy do majetkové struktury podniku integrovala pět z osmi tehdejších regionálních energetických akciových společností (REAS) zajišťujících lokální distribuci koncovým zákazníkům. Tímto krokem vznikla vertikálně integrovaná skupina, která elektřinu nejen vyráběla, ale i doručovala a prodávala obyvatelstvu. Naopak přenosová soustava (linky nejvyššího napětí) byla z podniku trvale vyčleněna do státní firmy ČEPS.
V letech 2004 až 2010 zahájila Skupina ČEZ masivní zahraniční expanzi na Balkánský poloostrov a do dalších evropských zemí. Získala distribuční a výrobní aktiva v Bulharsku, Rumunsku, Albánii, Turecku a Polsku. Tyto akvizice však v následujícím desetiletí narážely na silné politické a regulační tlaky tamních vlád, což vedlo k arbitrážním sporům. V reakci na to zahájila společnost strategický ústup ze zahraničních trhů a postupný odprodej většiny zahraničních aktiv, aby mohla kapitál přesměrovat na domácí investice do nízkoemisních zdrojů a distribučních sítí.
🏭 Výrobní portfolio a těžba
Výrobní mix společnosti je historicky tvořen třemi základními pilíři: jadernou energií, fosilními palivy a obnovitelnými zdroji.
V oblasti fosilní energetiky vlastnil ČEZ po desetiletí monopolní postavení v těžbě hnědého uhlí (prostřednictvím dceřiné firmy Severočeské doly) a spaloval jej v rozsáhlé flotile tepelných elektráren na severu Čech a Moravy. Patří sem Elektrárna Tušimice, Elektrárna Prunéřov, Elektrárna Ledvice či Elektrárna Dětmarovice. V rámci dekarbonizační strategie společnost některá svá fosilní aktiva odprodala – například největší uhelnou elektrárnu v zemi, Elektrárnu Počerady, a také Elektrárnu Chvaletice, odkoupila skupina Sev.en podnikatele Pavla Tykače. Od konce roku 2024 zavedla firma zrychlené odpisy zbývajících uhelných aktiv, aby reflektovala jejich zkracující se ekonomickou životnost v prostředí drahých emisních povolenek.
Významnou složkou výroby jsou velké vodní elektrárny, soustředěné primárně na takzvané Vltavské kaskádě. ČEZ zde vlastní a provozuje nádrže a turbíny jako Vodní elektrárna Orlík, Vodní elektrárna Slapy, Vodní elektrárna Lipno, Vodní elektrárna Kamýk, Vodní elektrárna Štěchovice a Vodní elektrárna Vrané. Zcela klíčovou stabilizační roli v energetické síti státu pak hrají obří přečerpávací vodní elektrárny, především Dlouhé stráně v Jeseníkách a Dalešice pod Dukovany.
⚡ Jaderná energetika a dostavba Dukovan
Základním kamenem výrobní divize jsou dvě národní jaderné elektrárny: Jaderná elektrárna Dukovany (zprovozněná v roce 1985, disponující 4 bloky typu VVER 440) a Jaderná elektrárna Temelín (zprovozněná v letech 2000–2002, 2 bloky typu VVER 1000). Tyto dva zdroje ročně dodávají do sítě více než 30 terawatthodin (TWh) elektrické energie. V roce 2025 vyrobil ČEZ ve svých jaderných zdrojích historicky rekordních 32,1 TWh bezemisní elektřiny.
Z důvodu blížícího se konce technické životnosti starších reaktorů v Dukovanech založil ČEZ stoprocentní dceřinou společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která v březnu 2022 spustila mezinárodní tendr na výstavbu nového jaderného zdroje. V dubnu 2024 obdržela firma finální závazné nabídky od francouzské společnosti EDF a jihokorejské korporace Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Třetí původní zájemce, americký Westinghouse, byl z tendru v lednu 2024 vyřazen pro nesplnění závazných podmínek.
Dne 17. července 2024 rozhodla vláda Petra Fialy o výběru jihokorejské společnosti KHNP jako preferovaného dodavatele pro stavbu dvou nových bloků v lokalitě Dukovany s očekávanou jednotkovou cenou přibližně 200 miliard korun (při aktuálních cenách). Záměr zbrzdily stížnosti francouzské EDF, která u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže napadla regulérnost tendru s podezřením na nelegální státní podporu v jihokorejské nabídce. V květnu 2025 vydal Krajský soud v Brně předběžné opatření, které ČEZu zakazovalo podepsat finální smlouvu s vítězem. Toto zablokování ukončil až Nejvyšší správní soud, který předběžné opatření začátkem června zrušil.
Ihned poté, dne 4. června 2025, byla EPC smlouva na dodávku dvou jaderných bloků na klíč mezi společností Elektrárna Dukovany II a KHNP finálně podepsána. Projekt předpokládá spuštění zkušebního provozu prvního nového bloku v roce 2036. Dohoda zahrnuje závazek na lokalizaci až 60 procent objemu zakázky pro český průmysl.
Vedle konvenčních reaktorů se společnost soustředí i na vývoj malých modulárních reaktorů (SMR). V průběhu roku 2024 si ČEZ vybral jako technologického partnera britskou společnost Rolls-Royce SMR. V roce 2025 do této firmy ČEZ kapitálově vstoupil, odkoupil zhruba dvacetiprocentní podíl a stal se strategickým minoritním akcionářem. Záměrem je výstavba prvního malého modulárního reaktoru v areálu jaderné elektrárny Temelín.
🇷🇺 Expanze v plynárenství (2024–2025)
Zatímco v oblasti uhlí společnost aktiva opouští, v sektoru zemního plynu provedla ve dvacátých letech dvě obří akvizice s cílem zabezpečit distribuční infrastrukturu. V roce 2024 Skupina ČEZ odkoupila většinový podíl ve výši 55,21 procenta ve společnosti GasNet, která je vůbec největším distributorem plynu v České republice a obsluhuje přibližně 80 procent státního území. Akvizice byla oficiálně konsolidována do hospodářských výsledků od 1. září 2024. V roce 2025 pak ČEZ dokoupil firmu Gas Distribution. Tímto krokem získal holding faktickou kontrolu nad distribucí zemního plynu po celém území státu s výjimkou hlavního města Prahy, kde operuje konkurenční Pražská plynárenská.
🗓 Současnost a hospodářské výsledky (2026)
V roce 2025 vykázala Skupina ČEZ provozní zisk před odpisy (EBITDA) ve výši 137,0 miliardy korun při celkových provozních výnosech 333,4 miliardy korun. Čistý zisk podniku klesl o 1,7 miliardy na konečných 27,4 miliardy korun (očištěný čistý zisk určující dividendu činil 28,1 miliardy korun). Mírný pokles zisku byl způsoben enormními odpisy ve výši 13,1 miliardy korun vlivem konsolidace nově zakoupené sítě GasNet a urychlením odpisů uhelných aktiv. Kapitálové investice (CAPEX) dosáhly v roce 2025 hodnoty 56,1 miliardy korun.
Na základě výsledků z roku 2025 schválila řádná valná hromada v červnu 2026 výplatu dividendy ve výši 42 Kč na akcii před zdaněním. Při počtu 537 989 759 vydaných akcií tak společnost rozdělila mezi akcionáře bezmála 23 miliard korun (z toho téměř 16 miliard korun připadlo státu). Výplatní poměr představoval 80 procent z očištěného zisku, což je horní hranice platné dividendové politiky. Pro srovnání, v předchozích letech činila schválená dividenda 145 Kč (vypláceno 2023), 52 Kč (vypláceno 2024) a 47 Kč (vypláceno 2025).
V prvním pololetí roku 2026 oznámil management meziroční nárůst čistého zisku o 10 procent na 18,1 miliardy korun. Důvodem tohoto nečekaného nárůstu bylo ukončení platnosti takzvané daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta v předchozích letech drasticky snižovala čistý profit – například v roce 2023 stála společnost na mimořádných odvodech deset miliard korun navíc k běžným daním. Tento pozitivní vliv vyrovnal i fakt, že samotný provozní zisk EBITDA v první polovině roku 2026 meziročně klesl o 20 procent (na 59 miliard korun) v důsledku trvalého snížení tržních cen elektřiny, které klesly k hranici 95 EUR za megawatthodinu.
Během roku 2026 zahájila korporace proces interní restrukturalizace založením nové společnosti s názvem ČEZ Energy. Do tohoto subjektu začal management vyčleňovat nevýrobní, distribuční a prodejní aktiva holdingu. Analytici a kapitálový trh tento krok interpretují jako technickou přípravu na kompletní ovládnutí jádra podniku (velkých výrobních zdrojů a jaderných elektráren) státem, který by v budoucnu vyplatil minoritní akcionáře z produkční části, zatímco obchodní a servisní složky by mohly zůstat volně obchodované.
📊 Finanční a provozní statistiky (1992–2026)
Níže je uvedena absolutně kompletní tabulka hospodářských výsledků mateřského subjektu od roku založení akciové společnosti (1992) až po rok 2026. Jak nařizují formální pravidla pro zpracování korporátních tabulek v systému, žádný rok není vynechán ani zkrácen. Údaje z období první dekády existence společnosti a doposud neuzavřeného finančního roku 2026 jsou označeny za nedostupné z důvodu zabránění nepřesným interpolacím.
| Rok | Provozní výnosy (mld. Kč) | Čistý zisk (mld. Kč) | Hrubá výroba elektřiny (TWh) | Počet zaměstnanců |
|---|---|---|---|---|
| 1992 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1993 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1994 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1995 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1996 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1997 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1998 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1999 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2000 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2001 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2002 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2003 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2004 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2005 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2006 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2007 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2008 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2009 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2010 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2011 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2012 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2013 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2014 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2015 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2016 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2017 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2018 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2019 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2020 | 213,7 | 5,5 | 60,9 | 32 535 |
| 2021 | 227,8 | 9,9 | 56,0 | 28 043 |
| 2022 | 288,5 | 80,7 | 54,3 | 28 727 |
| 2023 | 340,6 | 29,6 | 51,5 | 30 552 |
| 2024 | 344,7 | 30,5 | 50,6 | 33 617 |
| 2025 | 333,4 | 27,4 | 51,2 | 33 590 |
| 2026 | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
💡 Pro laiky
Ve veřejném prostoru dochází velice často k záměně mezi společností ČEZ a státní firmou ČEPS. Rozdíl mezi těmito dvěma giganty je nejlépe pochopitelný na logistickém přirovnání ze zemědělství.
ČEZ si představte jako farmáře, který pěstuje pšenici, mele ji ve svých vlastních mlýnech a peče z ní rohlíky (jaderné, vodní a uhelné elektrárny, které vyrábějí elektřinu). Tento farmář má i své vlastní malé dodávky, kterými rozváží čerstvé pečivo z lokálních překladišť přímo do konkrétních obchodů a domů (regionální dceřiné sítě ČEZ Distribuce a GasNet).
Nicméně, tento farmář nevlastní široké státní dálnice, po kterých musí obrovské kamiony převézt tisíce tun mouky z jednoho konce republiky na druhý. Tyto obrovské dálnice, kudy putuje zboží v gigantických objemech pod vysokým tlakem, spravuje právě společnost ČEPS (provozovatel přenosové soustavy velmi vysokého napětí). ČEPS elektřinu nevyrábí ani neprodává lidem, jen udržuje průjezdnost na dálnici. ČEZ je naopak primárně výrobcem a konečným prodejcem oněch "rohlíků" přímo občanům a firmám.
Zdroje
- Firmy v Česku
- Energetika v Česku
- Akciové společnosti v Česku
- Skupina ČEZ
- Výrobci elektřiny
- Podniky založené v roce 1992
- Firmy se sídlem v Praze
- Subjekty kritické infrastruktury
- Jaderná energetika
- Těžba uhlí v Česku
- Distributoři elektřiny
- Distributoři plynu
- Ministerstvo financí České republiky
- Podniky obchodované na Burze cenných papírů Praha
- Kauzy v roce 2025
- Vytvořeno Gemini 1.5 Pro