Argentinská fotbalová reprezentace
Obsah boxu
Argentinská fotbalová reprezentace (španělsky Selección de fútbol de Argentina) je národní fotbalový tým, který reprezentuje Argentinu v mezinárodních soutěžích. Je řízena Argentinskou fotbalovou asociací (AFA). Tým, přezdívaný La Albiceleste (Bílá a nebesky modrá), patří mezi nejúspěšnější a nejpopulárnější národní týmy v historii fotbalu. Je trojnásobným mistrem světa a šestnáctinásobným vítězem Copa América, což z něj činí rekordmana soutěže.
Šablona:Infobox Fotbalová reprezentace
🎨 Identita týmu
Přezdívka a dresy
Přezdívka La Albiceleste je odvozena z barev argentinské vlajky a ikonických dresů týmu – kombinace svislých bílých a nebesky modrých pruhů. Tato kombinace je jedním z nejznámějších symbolů světového fotbalu. Venkovní dresy jsou tradičně v tmavě modrých nebo fialových odstínech.
Styl hry
Argentinský fotbal je historicky spojen se stylem nazývaným La Nuestra ("Naše cesta"), který klade důraz na technickou zručnost, individuální kreativitu, držení míče a krátké přihrávky. Tento umělecký přístup je často doplňován prvkem, který Argentinci nazývají viveza criolla – jakousi "kriolskou prohnaností" nebo "pouliční chytrostí", která zahrnuje schopnost využít každou situaci, včetně simulování nebo hry na hraně pravidel, k dosažení vítězství[1].
⏳ Historie
Počátky a první úspěchy
První oficiální zápas odehrála Argentina v roce 1902 proti Uruguayi a zvítězila 6:0. V první polovině 20. století patřila spolu s Uruguayí k dominantním silám jihoamerického fotbalu a mnohokrát zvítězila v jihoamerickém mistrovství (předchůdci Copa América). Na historicky prvním Mistrovství světa ve fotbale v roce 1930 se Argentina probojovala až do finále, kde podlehla domácímu Uruguayi 2:4[2].
První titul mistrů světa (1978)
Na první titul mistrů světa čekala Argentina až do roku 1978, kdy turnaj pořádala na domácí půdě. Mistrovství se konalo v temné době vojenské diktatury, a je proto dodnes vnímáno kontroverzně. Tým vedený trenérem Césarem Luisem Menottim a hvězdným střelcem Mariem Kempesem (nejlepší střelec a hráč turnaje) dokázal ve finále porazit Nizozemsko 3:1 po prodloužení[3].
Triumf je však poznamenán podezřeními z politického ovlivňování. Zejména klíčový zápas druhé fáze proti Peru, který Argentina potřebovala vyhrát o čtyři góly a zvítězila 6:0, je předmětem spekulací o nátlaku vojenské junty na peruánský tým[4].
👑 Éra Maradony (1979–1994)
Nástup Diega Armanda Maradony znamenal pro argentinský i světový fotbal revoluci. Maradona, považovaný mnohými za nejlepšího fotbalistu všech dob, byl geniální playmaker s neuvěřitelnou technikou, přehledem a vůdčími schopnostmi.
Triumf na Mistrovství světa 1986
Vrchol Maradonovy kariéry přišel na Mistrovství světa v Mexiku. Turnaj, na kterém Argentina nebyla považována za hlavního favorita, se proměnil v Maradonovu one-man show. Tým pod vedením trenéra Carlose Bilarda byl postaven tak, aby maximálně využil jeho genialitu.
Nejlegendárnějším se stalo čtvrtfinále proti Anglii, které se hrálo jen čtyři roky po válce o Falklandy a mělo silný politický náboj. Maradona v tomto zápase vstřelil dva nejslavnější góly fotbalové historie: 1. "Boží ruka" (La mano de Dios): První gól vstřelil rukou, což rozhodčí nepostřehli. Gól se stal symbolem argentinské "viveza criolla" (prohnanosti)[5]. 2. "Gól století": Jen o čtyři minuty později předvedl Maradona neuvěřitelné sólo přes polovinu hřiště, kdy obešel pět anglických hráčů i brankáře a skóroval. Tento gól byl v roce 2002 v anketě FIFA zvolen nejlepším gólem v historii mistrovství světa[6].
Argentina nakonec ve finále porazila Západní Německo 3:2 a podruhé se stala mistrem světa. Maradona byl nezpochybnitelným králem turnaje.
Na Mistrovství světa 1990 v Itálii dovedl Maradona výrazně slabší tým až do finále, kde Argentina v odvetě podlehla Západnímu Německu 0:1. Jeho reprezentační kariéra skončila neslavně na MS 1994 v USA, kdy byl po pozitivním dopingovém testu z turnaje vyloučen.
🐐 Éra Messiho (2005–současnost)
Po Maradonově odchodu a následných neúspěších na přelomu tisíciletí vstoupila Argentina do éry dalšího hráče, který je považován za jednoho z nejlepších v historii – Lionela Messiho.
Dlouhé čekání a prohraná finále
Navzdory Messiho neuvěřitelným úspěchům na klubové úrovni (s FC Barcelona) se mu v reprezentaci dlouho nedařilo získat velkou trofej. Toto období bylo poznamenáno sérií bolestivých porážek ve finálových zápasech:
- **MS 2014 v Brazílii:** Argentina se probojovala až do finále, kde po prodloužení podlehla Německu 0:1[7]. Messi byl zvolen nejlepším hráčem turnaje, ale trofej mu unikla.
- **Copa América 2015 a 2016:** Dvě finálové porážky v řadě s Chile, obě na pokutové kopy. Po druhé prohře Messi v návalu frustrace krátce ukončil reprezentační kariéru.
Tlak na Messiho byl enormní a často byl srovnáván s Maradonou, kterému bylo vyčítáno, že na rozdíl od něj nedokázal "sám" vyhrát mistrovství světa.
Vykoupení: Triumfy na Copa América a Mistrovství světa
Zlom nastal pod vedením trenéra Lionela Scaloniho, který kolem Messiho vybudoval soudržný a bojovný tým.
- **Copa América 2021:** Argentina ve finále porazila domácí Brazílii 1:0 a Messi konečně získal svou první velkou trofej s národním týmem[8].
- **MS 2022 v Kataru:** Turnaj se stal korunovací Messiho kariéry. Argentina po úvodním šoku (prohra se Saúdskou Arábií) předváděla skvělé výkony. V jednom z nejdramatičtějších finále v historii porazila Francii 4:3 po penaltovém rozstřelu (zápas skončil 3:3 po prodloužení). Messi vstřelil ve finále dva góly a byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Ziskem titulu mistra světa definitivně potvrdil svůj status jedné z největších fotbalových legend[9].
V roce 2024 tým pod vedením Messiho obhájil titul na Copa América, čímž se Argentina stala osamoceným rekordmanem v počtu titulů v této soutěži.
🔥 Rivalita
Argentinská fotbalová reprezentace má několik tradičních a vyhrocených rivalů, přičemž zápasy proti nim přesahují hranice sportu.
Superclásico de las Américas (vs. Brazílie)
Zápas mezi Argentinou a Brazílií je považován za jedno z největších a nejprestižnějších derby v mezinárodním fotbale. Je to souboj dvou jihoamerických fotbalových supervelmocí, které společně vyhrály osm titulů mistrů světa. Rivalita je postavena na historickém soupeření o dominanci v Jižní Americe a na srovnávání jejich největších legend – Pelé vs. Diego Maradona v minulosti a Lionel Messi vs. Neymar v současnosti.
Clásico del Río de la Plata (vs. Uruguay)
Jedná se o nejstarší mezinárodní derby mimo Britské ostrovy. Zápasy proti Uruguayi jsou soubojem sousedů, kteří sdílejí společnou kulturu a fotbalové kořeny. Rivalita byla nejintenzivnější v první polovině 20. století, kdy oba týmy patřily k absolutní světové špičce, což vyvrcholilo finále MS 1930.
Rivalita s Anglií
Soupeření s Anglií nemá geografický ani dlouhodobý historický základ, ale je mimořádně intenzivní a je založeno na několika klíčových momentech:
- MS 1966: Kontroverzní čtvrtfinále, kde byl argentinský kapitán Antonio Rattín vyloučen. Argentinci zápas nazývají "krádeží století" (el robo del siglo).
- Válka o Falklandy (1982): Ozbrojený konflikt mezi oběma zeměmi.
- MS 1986: Slavné čtvrtfinále s Maradonovou "Boží rukou" a "Gólem století", které Argentinci vnímali jako odplatu za válku i za rok 1966.
- MS 1998: Další dramatický zápas v osmifinále, kde byl vyloučen David Beckham a Argentina postoupila na penalty.
🏟️ Domácí stadion
Argentina nemá jeden určený národní stadion. Nejčastěji však hraje své domácí zápasy na stadionu Estadio Monumental v Buenos Aires, který je domovem klubu CA River Plate. Tento stadion byl hlavním dějištěm MS 1978 a Argentina na něm odehrála i vítězné finále. Dalšími často využívanými stadiony jsou La Bombonera (Boca Juniors) nebo stadiony v Córdobě a Mendoze.
📊 Rekordy a statistiky
Aktuální k říjnu 2025
Hráči s nejvíce starty
- Lionel Messi (2005–současnost): 182 zápasů
- Javier Mascherano (2003–2018): 147 zápasů
- Javier Zanetti (1994–2011): 143 zápasů
- Ángel Di María (2008–2024): 142 zápasů
Nejlepší střelci
- Lionel Messi (2005–současnost): 108 gólů
- Gabriel Batistuta (1991–2002): 56 gólů
- Sergio Agüero (2006–2021): 41 gólů
- Hernán Crespo (1995–2007): 35 gólů
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že argentinská fotbalová reprezentace je jako slavná rocková kapela, která má ve své historii dvě absolutní superstar, které definovaly celé generace.
1. První superstar - Diego Maradona: To byl divoký, nespoutaný a geniální rocker z 80. let. Na hřišti byl jako bůh – dokázal věci, které nikdo jiný neuměl. Na Mistrovství světa 1986 prakticky sám dovedl kapelu k největšímu úspěchu. Jeho nejslavnější vystoupení bylo proti Anglii, kde dal jeden gól rukou (a tvrdil, že to byla "Boží ruka") a druhý po neuvěřitelném sólu přes celé hřiště. Byl to génius, ale i rebel.
2. Druhá superstar - Lionel Messi: To je moderní, technicky dokonalý a na pohled skromnější umělec. Dlouhá léta byl nejlepším hráčem na světě, ale v národním týmu mu to ne a ne vyjít. Bylo to, jako by skvělý kytarista hrál úžasně, ale kapela nikdy nevyhrála žádnou cenu. Messi a celá Argentina tím trpěli. Ale pak, na konci kariéry, se to zlomilo. Nejdřív vyhrál jihoamerický pohár a v roce 2022, na Mistrovství světa v Kataru, konečně i tu nejcennější trofej. V jednom z nejlepších finále všech dob dovedl Argentinu ke třetímu titulu mistrů světa a stal se nesmrtelnou legendou.
Argentinský tým, přezdívaný La Albiceleste (Bílá a nebesky modrá) podle svých dresů, je tedy synonymem pro krásný, technický fotbal, obrovské emoce a příběhy dvou největších fotbalistů, jaké kdy svět viděl.
Reference
- ↑ https://worldsoccertalk.com/news/la-nuestra-how-argentinas-unique-footballing-philosophy-evolved-20220623-WST-438993.html
- ↑ https://www.fifa.com/fifaplus/en/tournaments/mens/worldcup/1930-uruguay/articles/hosts-and-favourites-uruguay-win-the-first-world-cup
- ↑ https://www.fifa.com/fifaplus/en/articles/mario-kempes-argentina-netherlands-1978-world-cup-final-maradona-messi
- ↑ https://www.theguardian.com/football/2014/may/28/world-cup-scandal-argentina-1978
- ↑ https://www.fifa.com/fifaplus/en/articles/diego-maradona-argentina-hand-of-god-goal-of-the-century-england-1986-world-cup
- ↑ https://www.fifa.com/fifaplus/en/articles/diego-maradona-argentina-hand-of-god-goal-of-the-century-england-1986-world-cup
- ↑ https://www.theguardian.com/football/2014/jul/13/germany-argentina-world-cup-final-2014-live-report
- ↑ https://www.bbc.com/sport/football/57788531
- ↑ https://www.fifa.com/fifaplus/en/articles/argentina-france-match-report-world-cup-qatar-2022