Brazilská fotbalová reprezentace

Rozbalit box

Obsah boxu

Brazilská fotbalová reprezentace (portugalsky: Seleção Brasileira de Futebol), známá pod přezdívkou Seleção (Výběr) nebo Canarinho (Kanárci), je nejúspěšnějším národním týmem v historii mistrovství světa ve fotbale. Jako jediná země na světě se zúčastnila všech dosavadních světových šampionátů a s pěti získanými tituly (1958, 1962, 1970, 1994, 2002) je v této statistice rekordmanem. Brazílie je synonymem pro technický, ofenzivní a kreativní fotbal, známý jako joga bonito (hrát krásně), a světu dala některé z největších fotbalových legend, včetně Pelého, Garrinchy, Zica, Ronalda, Ronaldinha a Neymara.

⏳ Historie

Historie brazilského národního týmu je plná triumfů, ale i bolestivých porážek, které formovaly fotbalovou identitu celého národa.

Počátky a tragédie Maracanazo (1914–1957)

Ačkoliv byl fotbal do Brazílie přivezen na konci 19. století, první oficiální zápas odehrála reprezentace až v roce 1914 proti Argentině. První mezinárodní úspěchy přišly na domácím jihoamerickém mistrovství (předchůdce Copa América) v letech 1919 a 1922. Na mistrovstvích světa ve 30. letech Brazílie patřila k lepším týmům, ale na výrazný úspěch nedosáhla.

Vše se mělo změnit v roce 1950, kdy Brazílie hostila první poválečný světový šampionát. Celá země byla přesvědčena o zisku titulu. Rozhodující zápas finálové skupiny proti Uruguayi se hrál na nově postaveném stadionu Maracanã v Riu de Janeiru před téměř 200 000 diváky. Brazílii stačila k titulu remíza a po úvodním gólu vedla 1:0. Uruguay však dokázala zápas otočit a vyhrát 2:1. Prohra, známá jako Maracanazo (Úder na Maracanã), se stala národní tragédií a jedním z nejtemnějších momentů brazilské historie. V reakci na tuto událost se Brazílie rozhodla změnit barvu svých dresů z bílé na kombinaci žluté a zelené, která je dnes ikonická.

Zlatá éra Pelého (1958–1970)

Rány z Maracanaza zahojila až generace vedená geniálním mladíkem Pelém. Na MS 1958 ve Švédsku tehdy sedmnáctiletý Pelé ohromil svět svými výkony. Spolu s dalšími hvězdami jako Garrincha, Didi a Vavá dovedl Brazílii k jejímu prvnímu titulu mistrů světa, když ve finále porazila domácí Švédsko 5:2.

O čtyři roky později na MS 1962 v Chile se Pelé hned ve druhém zápase zranil, ale tým v čele s fenomenálním křídelníkem Garrinchou dokázal titul obhájit, když ve finále porazil Československo 3:1.

Vrcholem této generace bylo MS 1970 v Mexiku. Tým, ve kterém kromě Pelého zářili hráči jako Jairzinho, Rivelino, Tostão a Carlos Alberto, je dodnes považován za jeden z nejlepších fotbalových celků všech dob. Brazílie turnajem prošla se šesti výhrami ze šesti zápasů a ve finále deklasovala Itálii 4:1. Ziskem třetího titulu získala Brazílie natrvalo do svého držení původní trofej, Pohár Julese Rimeta.

Období čekání a krásné prohry (1971–1993)

Po odchodu Pelého a zlaté generace nastalo pro Brazílii dlouhé, 24leté čekání na další titul mistrů světa. Během tohoto období však Seleção nadále produkovalo týmy, které hrály nádherný fotbal, i když nedosáhly na vrchol.

Tým z MS 1982 ve Španělsku, vedený hvězdami jako Zico, Sócrates, Falcão a Éder, je často označován za nejlepší tým, který nikdy nevyhrál mistrovství světa. Jejich ofenzivní a technicky dokonalý styl si získal srdce fanoušků po celém světě. V klíčovém zápase druhé skupinové fáze však podlehli 2:3 pozdějším vítězům z Itálie v zápase, který se zapsal do historie díky hattricku Paola Rossiho. Podobně i na MS 1986 v Mexiku Brazilci vypadli ve čtvrtfinále po penaltovém rozstřelu s Francií.

Návrat na vrchol a éra Ronalda (1994–2006)

Čekání skončilo na MS 1994 v USA. Tým vedený pragmatickým trenérem Carlosem Albertem Parreirou a na hřišti hvězdným útočným duem Romário a Bebeto hrál méně "krásně", ale o to efektivněji. Ve finále, které bylo historicky prvním bezgólovým finále MS, porazili Itálii na penalty a získali čtvrtý titul.

Na MS 1998 ve Francii byla Brazílie opět favoritem. Novou hvězdou týmu byl Ronaldo, považovaný za nejlepšího hráče světa. Těsně před finálovým zápasem s domácí Francií však Ronaldo utrpěl záhadný zdravotní kolaps. Do zápasu sice nastoupil, ale jeho výkon byl jen stínem jeho obvyklých schopností a Brazílie prohrála 0:3.

Chuť si spravili na MS 2002 v Jižní Koreji a Japonsku. Ronaldo se vrátil po vážném zranění kolena a byl k nezastavení. S osmi góly se stal nejlepším střelcem turnaje. Spolu s dalšími ofenzivními esy, Rivaldem a Ronaldinhem (proslulé "Tři R"), dovedl Brazílii k pátému titulu mistrů světa. Ve finále porazili 2:0 Německo a oba góly vstřelil právě Ronaldo.

Nové zklamání a domácí kolaps (2006–současnost)

Po roce 2002 následovalo další období, kdy Brazílie nedokázala naplnit vysoká očekávání. Na šampionátech v letech 2006 a 2010 vypadla ve čtvrtfinále.

Největší trauma od dob Maracanaza přišlo na domácím MS 2014. Brazílie, hnaná obrovským tlakem veřejnosti, postoupila do semifinále, kde se měla utkat s Německem. Týmu však chyběl zraněný klíčový hráč a největší hvězda Neymar a vykartovaný kapitán Thiago Silva. Následoval historický kolaps. Brazílie utrpěla nejtěžší porážku ve své historii, když prohrála 1:7. Tento zápas, označovaný jako Mineiraço (Úder na Mineirão, podle stadionu, kde se hrálo), se stal novou národní sportovní tragédií.

V následujících letech se Seleção snažilo vrátit na vrchol. Na MS 2018 i MS 2022 tým patřil k favoritům, ale v obou případech vypadl ve čtvrtfinále s evropskými soupeři (Belgií a Chorvatskem). V roce 2019 si Brazílie alespoň částečně spravila chuť, když na domácí půdě vyhrála Copa América.

🎨 Kulturní styl a identita: Joga Bonito

Brazilský fotbal je více než jen sport; je to kulturní fenomén a forma umění, která je shrnuta ve filozofii Joga Bonito (hrát krásně). Tento styl klade důraz na kreativitu, technickou brilantnost, improvizaci a radost ze hry. Je protikladem k často rigidnímu a takticky svázanému evropskému fotbalu.

Tento přístup je hluboce zakořeněn v brazilské kultuře. Je přirovnáván k rytmu a ladnosti samby a k bojovému umění capoeira. Pro Brazilce není důležité jen vyhrát, ale vyhrát s elegancí a stylem. Hráči jako Garrincha, Pelé nebo Ronaldinho jsou oslavováni nejen pro své úspěchy, ale především pro způsob, jakým dokázali bavit diváky a přinášet do hry magii.

Ikonický žlutý dres (Camisa Canarinho) se stal celosvětovým symbolem fotbalové dokonalosti a této jedinečné herní filozofie.

🏆 Legendy a rekordmani

Dres Seleção oblékla řada hráčů, kteří se zapsali do síně slávy světového fotbalu.

• Pelé: Král fotbalu. Jediný hráč v historii, který vyhrál tři mistrovství světa. Je považován za nejlepšího fotbalistu všech dob. Pro Brazílii je národním pokladem.
• Garrincha: "Radost lidu". Fenomenální křídelník a driblér, který byl hlavní hvězdou týmu na MS 1962. Jeho schopnost obejít protihráče je dodnes legendární.
• Ronaldo: "O Fenômeno". Dvojnásobný mistr světa a jeden z nejlepších útočníků historie. Jeho návrat na MS 2002 po těžkém zranění je jedním z největších příběhů sportovní vůle.
• Zico: "Bílý Pelé". Geniální ofenzivní záložník a tvář týmu z roku 1982. Ačkoliv nikdy nevyhrál MS, je považován za jednoho z nejlepších hráčů své generace.
• Romário: Hrdina MS 1994. Brilantní a smrtící útočník, který dovedl Brazílii ke čtvrtému titulu.
• Ronaldinho: Ztělesnění Joga Bonito pro generaci 21. století. Mistr světa z roku 2002, známý svými neuvěřitelnými technickými kousky a nakažlivým úsměvem.
• Cafu: Rekordman v počtu startů za reprezentaci (142). Legendární pravý obránce a kapitán mistrů světa z roku 2002. Jako jediný hráč v historii se zúčastnil tří finále MS v řadě (1994, 1998, 2002).
• Neymar: Nejlepší střelec v historii reprezentace. Moderní superstar a jeden z nejtalentovanějších hráčů své generace, který nese na svých bedrech naděje národa v posledním desetiletí.

⚔️ Hlavní rivalita: Argentina

Největším a nejvyhrocenějším rivalem Brazílie je sousední Argentina. Jejich vzájemný souboj, známý jako Superclásico de las Américas, je považován za jeden z největších a nejprestižnějších duelů v mezinárodním fotbale.

Rivalita je poháněna geografickou blízkostí, bojem o nadvládu v jihoamerickém fotbale a také srovnáváním největších legend obou zemí – debata, zda byl lepší Brazilec Pelé nebo Argentinec Diego Maradona, je nekonečná. Zápasy mezi těmito dvěma giganty jsou vždy plné emocí, vášně a často i kontroverzí.

Pro laiky

Představte si, že každá země má svůj "národní" sportovní tým, na který je nejvíce hrdá. Pro Brazílii je tímto týmem bezpochyby jejich fotbalová reprezentace. Jsou to v podstatě králové fotbalového světa.

• Nejúspěšnější v historii: Vyhráli Mistrovství světa, což je největší fotbalový turnaj planety, celkem pětkrát. Nikdo jiný tolik titulů nemá.
• Hrají "krásně": Nejsou známí jen tím, že vyhrávají, ale hlavně tím, jak hrají. Jejich styl je plný triků, techniky a radosti. Je to zábava se na ně dívat. Lidé tomu říkají Joga Bonito (hrát krásně).
• Mají největší legendu: Jejich nejslavnějším hráčem byl Pelé, kterého mnozí považují za nejlepšího fotbalistu, jaký kdy žil. Je to pro ně něco jako Jaromír Jágr pro český hokej, ale v celosvětovém měřítku.
• Žlutý dres: Jejich typický žlutý dres je jedním z nejznámějších sportovních symbolů na světě. Když vidíte žlutý dres, okamžitě si vybavíte brazilský fotbal.

Ve zkratce, když se mluví o fotbale, Brazílie je první země, která většinu lidí napadne – jsou to historicky nejlepší a nejzábavnější tým.