Světový den duševního zdraví

Rozbalit box

Obsah boxu

Světový den duševního zdraví (anglicky World Mental Health Day) je mezinárodní den, který si každoročně připomínáme 10. října. Jeho hlavním cílem je zvýšit povědomí o problematice duševního zdraví napříč společností, mobilizovat úsilí na podporu duševní pohody a bojovat proti sociálnímu stigmatu, které je s duševními onemocněními často spojeno. Den je organizován Světovou federací pro duševní zdraví (WFMH) a podporován Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a dalšími mezinárodními institucemi.

⏳ Historie a vznik

Světový den duševního zdraví byl poprvé vyhlášen v roce 1992 tehdejším zástupcem generálního tajemníka Světové federace pro duševní zdraví (WFMH) Richardem Hunterem. Původním záměrem bylo vytvořit platformu pro osvětu a obhajobu práv lidí s duševním onemocněním. První tři roky neměl den specifické téma a soustředil se především na obecnou propagaci duševního zdraví prostřednictvím televizních vysílání a dalších mediálních kampaní.

V roce 1994, na návrh tehdejšího generálního tajemníka Eugenea Brodyho, bylo poprvé stanoveno ústřední téma dne: "Zlepšení kvality služeb v oblasti duševního zdraví po celém světě". Tento krok se ukázal jako velmi úspěšný, protože umožnil organizacím po celém světě zaměřit své aktivity na konkrétní, aktuální problém. Od té doby je každoročně vyhlašováno nové téma, které odráží globální výzvy a priority v oblasti péče o duševní zdraví.

🎯 Klíčové cíle a témata

Hlavním posláním Světového dne duševního zdraví je dosáhnout několika propojených cílů:

• Zvyšování povědomí (Awareness): Informovat širokou veřejnost o tom, co duševní zdraví znamená, jaké jsou nejčastější duševní poruchy (deprese, úzkostné poruchy atd.) a jak je důležité o duševní pohodu pečovat stejně jako o tu fyzickou.
• Boj proti stigmatu (Destigmatization): Otevřeně mluvit o duševních onemocněních a tím bořit předsudky, strach a diskriminaci, kterým lidé s psychickými potížemi často čelí. Cílem je vytvořit prostředí, kde není ostuda vyhledat odbornou pomoc.
• Mobilizace úsilí (Mobilization of Efforts): Vyzývat vlády, organizace i jednotlivce k akci. To zahrnuje volání po lepším financování služeb péče o duševní zdraví, zlepšení dostupnosti terapie a podpoře výzkumu.
• Podpora prevence: Zdůrazňovat význam prevence a včasné intervence, zejména u dětí a dospívajících.

Každý rok je den spojen s konkrétním tématem, které udává směr kampaním po celém světě. Mezi témata z minulých let patřila například:

• Duševní zdraví na pracovišti
• Mladí lidé a duševní zdraví v měnícím se světě
• Duševní zdraví pro všechny: Větší investice – větší dostupnost
• Prevence sebevražd
• Duševní zdraví je univerzální lidské právo (téma pro rok 2024)

Volba tématu umožňuje soustředit globální pozornost na nejpalčivější problémy a koordinovat osvětové aktivity.

🎉 Aktivity a kampaně

Po celém světě se 10. října koná široká škála akcí, jejichž cílem je upoutat pozornost na téma duševního zdraví. Mezi typické aktivity patří:

• Osvětové kampaně: WHO a WFMH každoročně spouštějí globální kampaně s materiály, které mohou využít organizace po celém světě. Cílem je sjednotit poselství a maximalizovat jeho dopad.
• Vzdělávací akce: Pořádají se veřejné přednášky, workshopy a semináře ve školách, firmách i komunitních centrech, které vedou psychologové, terapeuti a další odborníci.
• Mediální výstupy: Média v tento den věnují zvýšenou pozornost tématům duševního zdraví, vysílají rozhovory s odborníky a sdílejí osobní příběhy lidí, kteří se potýkají s duševním onemocněním.
• Komunitní akce: Konají se pochody, benefiční koncerty, sportovní události a dny otevřených dveří v centrech duševního zdraví.
• Symbolické aktivity: Symbolem povědomí o duševním zdraví je zelená stuha. Mnoho významných budov a památek po celém světě se na počest tohoto dne nasvěcuje na zeleno, aby viditelně vyjádřily podporu.

✨ Význam a dopad

Světový den duševního zdraví hraje klíčovou roli v globálním úsilí o zlepšení péče o duševní pohodu. Jeho hlavní význam spočívá v několika oblastech:

• Prolomení ticha a tabu: Den vytváří příležitost a bezpečný prostor pro otevřenou konverzaci o duševních problémech. Tím pomáhá normalizovat téma a ukazuje lidem, kteří trpí, že v tom nejsou sami.
• Politický apel: Soustředěná pozornost médií a veřejnosti vytváří tlak na vlády a politiky, aby brali duševní zdraví vážně, zvyšovali investice do péče, zlepšovali dostupnost služeb a přijímali moderní legislativu.
• Posílení jednotlivce: Povzbuzuje lidi, aby se zamysleli nad svým vlastním duševním zdravím a nebáli se vyhledat pomoc, pokud ji potřebují. Zároveň je učí, jak mohou podpořit své blízké, kteří se potýkají s problémy.
• Globální solidarita: Propojuje miliony lidí a tisíce organizací po celém světě ve společném úsilí, což posiluje pocit sounáležitosti a sdílené odpovědnosti.

🇨🇿 Situace v České republice

V České republice získává Světový den duševního zdraví v posledních letech na významu a zapojuje se do něj stále více organizací i jednotlivců. Aktivity často probíhají v rámci tzv. Týdnů pro duševní zdraví, které se konají v mnoha městech po celé zemi.

Klíčovým aktérem je Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), který pořádá osvětové akce a kampaně. Zapojují se také četné neziskové organizace (např. Nevypusť duši, Fokus ČR), pacientské spolky a zdravotnická zařízení.

V roce 2025 se například v rámci kampaně "To chce odvahu" na podporu otevřené komunikace o duševním zdraví rozsvítil zeleně Pražský hrad a připojila se i další krajská města. Akce v ČR se zaměřují nejen na destigmatizaci, ale také na probíhající reformu psychiatrické péče, jejímž cílem je přesunout péči z velkých institucí do komunitních center a zlepšit její dostupnost.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že naše zdraví má dvě části: tělesnou a duševní. O tu tělesnou se většinou staráme dobře – když nás bolí v krku, jdeme k lékaři; když si zlomíme nohu, neváháme a jedeme na pohotovost. Ale naše duše nebo mysl může také "onemocnět". Můžeme mít "duševní chřipku" (jako je třeba deprese) nebo "duševní zlomeninu" (třeba po nějakém traumatickém zážitku).

Spousta lidí se ale stydí o svých duševních problémech mluvit nebo si říct o pomoc, protože se bojí, co si o nich ostatní pomyslí. A právě proto existuje Světový den duševního zdraví. Je to den, který nám všem má připomenout, že: 1. Mít duševní potíže není ostuda. Je to stejné, jako mít nemocné tělo. 2. Je v pořádku a dokonce správné vyhledat "doktora na duši" (psychologa nebo psychiatra). 3. Je důležité mluvit s přáteli a rodinou o tom, jak se cítíme, a ptát se jich, jak se cítí oni.

Je to zkrátka den, kdy se snažíme odstranit předsudky a nahlas říct, že péče o naši mysl je stejně důležitá jako péče o naše tělo.