Přeskočit na obsah

James Monroe

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

James Monroe
Soubor:James Monroe - c1819.jpg
Portrét Jamese Monroea od Samuela Morseho, cca 1819
Datum narození28. dubna 1758
Místo narozeníWestmoreland County, Virginie, Britská Amerika
Datum úmrtí4. července 1831 (ve věku 73 let)
Místo úmrtíNew York, New York, USA
Státní příslušnostAmerická
RodičeSpence Monroe, Elizabeth Jones Monroe
ManželkaElizabeth Kortright Monroe (sňatek 1786)
DětiEliza Kortright Monroe Hay, Maria Hester Monroe Gouverneur (syn Spence zemřel v dětství)
PovoláníPolitik, Voják, Diplomat, Právník
Politická stranaDemokraticko-republikánská strana
Úřad5. prezident Spojených států amerických
Období4. března 1817 – 4. března 1825
PředchůdceJames Madison
NástupceJohn Quincy Adams
ViceprezidentDaniel D. Tompkins
Soubor:James Monroe Signature.svg

James Monroe

Soubor:James Monroe - c1819.jpg
Oficiální portrét Jamese Monroea od Samuela Morseho, cca 1819

James Monroe (* 28. dubna 1758, Westmoreland County, Virginie, Britská Amerika – † 4. července 1831, New York, New York, USA) byl americký státník, právník, diplomat, pátý prezident Spojených států amerických, který sloužil dvě funkční období v letech 1817 až 1825. Je známý svou Monroeovou doktrínou, která definovala zahraniční politiku USA v západní hemisféře po většinu 19. a 20. století. Byl posledním z „generace otců zakladatelů“, kteří byli přímými účastníky Americké revoluce.

---

Raný život a vzdělání

James Monroe se narodil 28. dubna 1758 ve Westmoreland County ve Virginii. Pocházel z rodiny plantážníků skotského původu. Jeho otec, Spence Monroe, byl truhlářem a plantážníkem. Jeho matka, Elizabeth Jones Monroe, pocházela z prominentní rodiny.

Monroe začal studovat na College of William & Mary ve Williamsburgu v roce 1774. Nicméně, vypuknutí Americké revoluce ho brzy přimělo opustit studium a připojit se k Kontinentální armádě.

---

Vojenská služba a raná politická kariéra

  • Americká revoluce: V roce 1776 se Monroe připojil k 3. virginskému pluku Kontinentální armády. Bojoval v několika významných bitvách, včetně bitvy u Trentonu, kde byl zraněn. Sloužil pod Georgem Washingtonem a získal si reputaci statečného a loajálního důstojníka.
  • Studium práva: Po válce studoval právo pod vedením Thomase Jeffersona, který se stal jeho celoživotním mentorem a přítelem. Toto studium ho hluboce ovlivnilo a utvářelo jeho politické myšlení.
  • Kongres Konfederace: V letech 1783–1786 sloužil v Kongresu Konfederace (předchůdci dnešního Kongresu), kde se podílel na řešení problémů mladé republiky podle Článků Konfederace.
  • Ústavní shromáždění (1787): Ačkoli byl jmenován delegátem na Ústavní shromáždění ve Filadelfii, aktivně se ho neúčastnil. Byl kritikem navrhované Ústavy, protože se obával, že dává příliš mnoho moci federální vládě a dostatečně nechrání práva jednotlivců. Později však podpořil její ratifikaci s příslibem Listiny práv.
  • Senátor USA: V letech 1790–1794 působil jako senátor za Virginii.
  • Diplomatické mise: Monroe měl bohatou diplomatickou kariéru:
    • Velvyslanec ve Francii (1794–1796): Sloužil jako velvyslanec ve Francii během bouřlivých let Francouzské revoluce.
    • Guvernér Virginie (1799–1802): Třikrát sloužil jako guvernér svého domovského státu Virginie.
    • Vyjednavač Luisianské koupě (1803): Spolu s Robertem Livingstonem sehrál klíčovou roli při jednáních s Napoleonem o Luisianské koupi, která zdvojnásobila rozlohu Spojených států.
    • Velvyslanec ve Velké Británii (1803–1807): Později sloužil jako velvyslanec ve Velké Británii.
  • Ministr zahraničí a ministr války (1811–1817): Před svým prezidentským úřadem sloužil v kabinetu prezidenta Jamese Madisona jako ministr zahraničí a po část války roku 1812 také jako ministr války.

---

Prezidentství (1817–1825)

James Monroe byl zvolen prezidentem v roce 1816 a drtivě zvítězil, což předznamenalo období známé jako Éra dobrých pocitů (Era of Good Feelings), kdy dominovala Demokraticko-republikánská strana a politické rozdělení bylo minimální. V roce 1820 byl znovu zvolen téměř jednomyslně (získal všechny hlasy volebního kolegia kromě jednoho).

  • Éra dobrých pocitů: Monroeovo prezidentství je charakterizováno obdobím národní jednoty a optimismu po Válce roku 1812. Byla to éra rozšiřování země, ekonomického růstu a budování infrastruktury.
  • Vnitřní politika:
    • Získávání území: Za jeho vlády Spojené státy získaly Floridu od Španělska (1819, Adams-Onís smlouva) a posílily svůj nárok na Oregon Country.
    • Missourijský kompromis (1820): Vyřešil napětí ohledně otroctví v nově přijímaných státech. Povolil vstup Missouri jako otrockého státu a Maine jako svobodného státu, a zároveň zakázal otroctví na sever od 36°30' severní šířky v území Luisianské koupě. Ačkoliv dočasně zmírnil napětí, Jefferson sám to nazval „zvonečkem k úmrtí Unie“.
    • Pánik roku 1819: První velká celonárodní ekonomická krize, která Monroeovu administrativu zaskočila a vyvolala debaty o roli vlády v ekonomice.
  • Monroeova doktrína (1823): Nejslavnější dědictví jeho prezidentství. Monroeova doktrína, vyhlášená v jeho poselství Kongresu, stanovila, že:
    • Evropské mocnosti nesmí kolonizovat ani zasahovat do záležitostí nezávislých států v Severní a Jižní Americe.
    • Spojené státy se nebudou vměšovat do záležitostí evropských kolonií v Americe ani do vnitřních záležitostí evropských národů.

Tato doktrína se stala základním kamenem americké zahraniční politiky a měla dalekosáhlé důsledky pro vztahy mezi Severní a Jižní Amerikou a Evropou.

Posloupnost Prezidentů Spojených států amerických:

James Madison > James Monroe > John Quincy Adams

---

Post-prezidentský život a odkaz

Po odchodu z prezidentského úřadu v roce 1825 se James Monroe stáhl do soukromého života na svou plantáž Ash Lawn-Highland ve Virginii, později se kvůli finančním potížím přestěhoval do New Yorku k dceři.

Zemřel 4. července 1831 v New Yorku, pouhých pět let po Johnu Adamsovi a Thomasu Jeffersonovi, také v den Deklarace nezávislosti.

Monroeův odkaz je významný především pro:

  • Monroeovu doktrínu: Jeho nejdůležitější a trvalý přínos.
  • Éru dobrých pocitů: Symbolizuje období národní jednoty a rozšíření.
  • Klíčový diplomat: Jeho role v Luisianské koupi a dalších diplomatických jednáních byla zásadní pro růst USA.
  • Poslední z otců zakladatelů: Byl posledním prezidentem, který zažil Americkou revoluci a byl součástí generace, která formovala republiku.

---

Pro laiky

Představte si Jamese Monroea jako "prezidenta klidu a růstu". Byl to pátý prezident Spojených států a jeho vláda se nazývá "Éra dobrých pocitů", protože po dlouhých válkách a hádkách se Amerika konečně trochu uklidnila a začala se soustředit na sebe.

Monroe byl takový všestranný člověk – nejdřív bojoval v válce za nezávislost pod Georgem Washingtonem, pak studoval práva u Thomase Jeffersona a dělal diplomata v Evropě. Díky němu a jeho příteli Jeffersonovi se Amerika taky obrovsky zvětšila, když koupili od Francie velkou část země (tomu se říká Luisianská koupě).

Jeho největší "vynález" pro Ameriku je ale něco, čemu se říká Monroeova doktrína. To je jako pravidlo, které řeklo všem zemím v Evropě: "Vy se nepleťte do dění v Americe (tedy v Severní a Jižní Americe), a my se nebudeme plést do vašich věcí." To pomohlo Americe vyrůst silná a nezávislá, aniž by se pořád musela bát evropských konfliktů.

Zemřel stejně jako John Adams a Thomas Jefferson na 4. července, což je Den nezávislosti Ameriky. Bylo to tak zvláštní, že si lidé mysleli, že je to znamení!

---

Odkazy a zdroje

---

Kategorie

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=James_Monroe&oldid=8710“