Česko proti drahotě

Rozbalit box

Obsah boxu

Česko proti drahotě (někdy označováno jako Proti drahotě) byl zastřešující název pro sérii protivládních demonstrací, které se konaly v Praze a dalších městech České republiky především v letech 2022 a 2023. Tyto protesty byly reakcí na prudký růst inflace, bezprecedentní nárůst cen energií a celkový pokles životní úrovně obyvatelstva v období po pandemii covidu-19 a v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Organizátory a hlavními aktéry těchto akcí byly různé subjekty s odlišnými požadavky, od odborových svazů až po nově vzniklé mimoparlamentní politické strany a aktivistické skupiny. Ačkoliv se názvy a organizátoři dílčích akcí lišili (nejznámější byly Česká republika na 1. místě a Česko proti bídě), společným jmenovatelem byl ostrý protest proti ekonomické a sociální politice vlády Petra Fialy a volání po její demisi.

-

colspan="2" style="text-align: center; font-size: 125%; font-weight: bold; background: #ccccff; padding: 5px;" -	colspan="2" style="text-align: center; padding: 5px;" -	colspan="2" style="text-align: center; font-size: 90%; font-style: italic; padding: 3px;" -	colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;" -	style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

🏛️ Pozadí a kontext

Počátek protestů spadá do období druhé poloviny roku 2022, kdy se v České republice plně projevily důsledky několika souběžných krizí:

• Energetická krize: V důsledku omezení dodávek plynu z Ruska po invazi na Ukrajinu a celoevropské situace došlo k extrémnímu nárůstu cen elektřiny a plynu, což ohrožovalo rozpočty domácností i existenci firem.
• Rekordní inflace: Růst cen energií se přelil do cen veškerého zboží a služeb. Míra inflace v roce 2022 dosáhla průměrné výše 15,1 %, což byla nejvyšší hodnota od roku 1993 a reálně snižovala kupní sílu obyvatel.
• Nespokojenost s vládou: Část veřejnosti vnímala reakce vlády Petra Fialy jako pomalé a nedostatečné. Kritizována byla například rychlost zavedení cenových stropů na energie nebo výše sociální podpory pro nejzranitelnější skupiny.

📋 Hlavní protestní proudy a jejich požadavky

1. Iniciativa "Česká republika na 1. místě"

Tuto sérii demonstrací pořádali aktivisté Ladislav Vrabel a Jiří Havel. První a zároveň největší akce se konala 3. září 2022 na Václavském náměstí v Praze. Podle odhadů policie se jí zúčastnilo přibližně 70 000 lidí.

• Hlavní požadavky a témata:
• Demise vlády Petra Fialy.
• Ukončení sankcí proti Rusku a zajištění přímých smluv na dodávky levného plynu z Ruska.
• Vojenská neutralita České republiky a ukončení dodávek zbraní na Ukrajinu.
• Kritika Evropské unie, NATO, WHO a tzv. "globalistů".

Tento proud demonstrací byl charakteristický účastí řečníků z řad dezinformační scény a mimoparlamentních stran (např. Trikolora, KSČM, SPD). Další akce pod touto hlavičkou, které se konaly 28. září a 28. října 2022, již nedosáhly tak masové účasti.

2. Strana PRO: "Česko proti bídě"

V roce 2023 se hlavním organizátorem protivládních demonstrací stala nově vzniklá mimoparlamentní strana PRO (Právo Respekt Odbornost) v čele s právníkem Jindřichem Rajchlem. Své akce pořádala pod hesly jako "Česko proti bídě". Největší z nich se konala 11. března 2023, kdy se podle policie sešly nižší desítky tisíc lidí.

• Hlavní požadavky a témata:
• Demise vlády a vytvoření dočasné vlády odborníků.
• Kritika vládního konsolidačního balíčku a rozpočtové politiky.
• Zajištění "energetické suverenity" a řešení vysokých cen.
• Ukončení vojenské podpory Ukrajině a snaha o mírové řešení konfliktu.

3. Odborové demonstrace "Proti chudobě"

Třetí proud představovaly protesty organizované Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS). Jejich demonstrace, například 8. října 2022, se soustředily výhradně na ekonomická a sociální témata a distancovaly se od geopolitických a krajně pravicových postojů.

• Hlavní požadavky odborů:
• Zastropování cen energií u výrobců a cen základních potravin.
• Zvýšení minimální mzdy a platů ve veřejném sektoru.
• Podpora firem s cílem zabránit propouštění.

⚖️ Průběh a incidenty

Demonstrace probíhaly většinou pokojně. Výjimkou byla situace po akci "Česko proti bídě" 11. března 2023, kdy se část demonstrantů pokusila vniknout do budovy Národního muzea a sundat z ní ukrajinskou vlajku. V tom jim zabránila policie, přičemž došlo k několika potyčkám a zatčením.

🗣️ Reakce politiků

Vládní politici, v čele s premiérem Petrem Fialou, protesty označovali za legitimní projev nespokojenosti, ale zároveň ostře kritizovali organizátory za šíření dezinformací a proruských narativů. Fiala o první velké demonstraci řekl, že "ji svolaly síly, které se hlásí k proruské orientaci, mají blízko k extrémním postojům a jsou proti zájmům České republiky".

Opoziční strany, zejména hnutí ANO a SPD, se k protestům stavěly různě. Ačkoliv se od některých organizátorů a jejich nejradikálnějších požadavků distancovaly, často vyjadřovaly pochopení pro nespokojenost občanů a využívaly protesty ke kritice vlády a jejích řešení ekonomické situace.