Spotřební daň

Rozbalit box

Obsah boxu

Spotřební daň je druh nepřímé daně, kterou stát uvaluje pouze na vybranou skupinu zboží. Na rozdíl od daně z přidané hodnoty (DPH), která se vztahuje na většinu zboží a služeb, je spotřební daň selektivní a zatěžuje produkty, jejichž spotřebu chce stát z různých důvodů regulovat nebo z nich získat významný a stabilní příjem do státního rozpočtu^[1]. Spotřebitel tuto daň platí jako součást konečné ceny výrobku v obchodě, ale do státní kasy ji odvádí výrobce nebo dovozce daného zboží.

V Evropské unii je systém spotřebních daní částečně harmonizován, což znamená, že existují společná pravidla a minimální sazby pro určité kategorie výrobků, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu. Mezi typické produkty zatížené spotřební daní patří tabák, alkohol a pohonné hmoty.

-

📝 Charakteristika

Spotřební daň má několik klíčových vlastností, které ji odlišují od ostatních daní:

Nepřímá daň: Spotřebitel ji neplatí přímo finančnímu úřadu. Daň je zahrnuta v ceně zboží a státu ji odvádí plátce daně (např. lihovar, pivovar, tabáková firma, dovozce paliv).
Selektivní (výběrová) daň: Vztahuje se pouze na úzce definovanou skupinu výrobků, které jsou explicitně vyjmenovány v zákoně.
Stabilní příjem pro stát: Poptávka po zboží zatíženém spotřební daní (jako jsou cigarety, alkohol nebo benzín) je často relativně neelastická. To znamená, že i při zvýšení ceny spotřeba neklesá tak výrazně, což zaručuje státu stabilní a předvídatelný příjem.
Jednorázová daň: Na rozdíl od DPH, která se uplatňuje na každém stupni výrobního a distribučního řetězce, spotřební daň se uvaluje pouze jednou, obvykle v okamžiku uvedení výrobku na trh (propuštění do volného daňového oběhu).

🎯 Účel a funkce

Spotřební daně plní dvě hlavní funkce:

1. Fiskální funkce (příjmová): Primárním účelem je generování příjmů do státního rozpočtu. V České republice tvoří výnosy ze spotřebních daní významnou část daňových příjmů, typicky se jedná o více než 150 miliard korun ročně^[2]. 2. Regulační funkce (nepříjmová): Stát se prostřednictvím zdanění snaží omezit spotřebu společensky nežádoucích nebo škodlivých výrobků. Zvýšením ceny se snaží odradit spotřebitele od nadměrné konzumace alkoholu a tabáku (ochrana veřejného zdraví) nebo od používání fosilních paliv (ochrana životního prostředí). Výnosy z těchto daní mohou být následně použity k financování nákladů, které společnost v důsledku spotřeby těchto produktů má (např. léčba závislostí, oprava silnic).

🇨🇿 Spotřební daně v České republice

V České republice je právní úprava obsažena především v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Správu spotřebních daní nevykonává Finanční správa, ale Celní správa České republiky.

📦 Předmět daně

Podle českého zákona jsou spotřební daní zatíženy následující kategorie výrobků:

Minerální oleje: Benzín, motorová nafta, letecké pohonné hmoty, topné oleje a další.
Líh a lihoviny: Veškerý etanol a nápoje s jeho obsahem (kromě piva a vína). Sazba se stanovuje za hektolitr čistého alkoholu. Například sazba u lihu je 32 250 Kč za hektolitr^[3].
Pivo: Zdaňuje se podle množství a koncentrace původní mladiny (stupňovitosti). Malé nezávislé pivovary mají sníženou sazbu daně.
Víno a meziprodukty: Tichá vína mají nulovou sazbu daně. Zdaněny jsou šumivá vína a meziprodukty (např. portské víno).
Tabákové výrobky: Cigarety, doutníky, tabák ke kouření, zahřívané tabákové výrobky a nově i náplně do elektronických cigaret a nikotinové sáčky. Zdanění je komplexní a skládá se z procentuální a pevné části.
Další tzv. energetické daně, které jsou součástí systému spotřebních daní:

   *   Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů
   *   Daň z pevných paliv
   *   Daň z elektřiny

👤 Poplatník a plátce daně

V teorii spotřebních daní je důležité rozlišovat mezi poplatníkem a plátcem:

Poplatník: Je osoba, která v konečném důsledku nese daňové břemeno. U spotřební daně je to konečný spotřebitel, který si kupuje zdaněný výrobek.
Plátce: Je osoba, která je ze zákona povinna daň přiznat, vypočítat a odvést správci daně. Typicky je to výrobce (např. pivovar, lihovar) nebo dovozce zboží na daňové území.

🇪🇺 Harmonizace v Evropské unii

V rámci jednotného trhu Evropské unie je systém spotřebních daní částečně sjednocen (harmonizován). Cílem této harmonizace je zajistit, aby rozdíly v daňových sazbách mezi členskými státy nenarušovaly hospodářskou soutěž a nevedly k daňovým únikům prostřednictvím masivních nákupů v zemích s nižší daní (tzv. daňová turistika).

Harmonizace se týká především tří hlavních kategorií výrobků: 1. Tabákové výrobky 2. Alkohol a alkoholické nápoje 3. Energetické produkty (minerální oleje, elektřina, plyn, uhlí)

EU nestanovuje přesné sazby, ale definuje minimální sazby daně, které musí všechny členské státy dodržovat^[4]. Každý stát si pak může stanovit sazbu vyšší, ale nikoli nižší. Například u cigaret je minimální daň stanovena jako kombinace pevné částky a procentuální sazby z ceny. Česká republika, jako člen EU, musí tyto minimální sazby respektovat a promítat je do své národní legislativy.

Pro pohyb vybraných výrobků mezi členskými státy v režimu osvobozeném od daně (např. mezi výrobci a sklady) slouží celoevropský elektronický systém EMCS (Excise Movement and Control System).

🏛️ Historický vývoj

Spotřební daně patří mezi nejstarší formy zdanění. Již ve starověkém Římě existovaly daně na specifické komodity, jako byla sůl. Moderní forma spotřebních daní se začala rozvíjet v 17. století v zemích jako Nizozemsko a Anglie, kde státy hledaly nové a efektivní způsoby, jak financovat své rostoucí výdaje, zejména na vedení válek.

Klasickými cíli zdanění byly od počátku produkty s vysokou poptávkou a nízkou cenovou elasticitou, jako sůl, tabák, alkohol a později čaj nebo káva. V 19. a 20. století se okruh zdaněných výrobků rozšířil, zejména o pohonné hmoty v souvislosti s rozvojem automobilismu. Původně čistě fiskální účel daně se postupně rozšířil i o regulační funkci, kdy se stát začal snažit prostřednictvím daní ovlivňovat chování spotřebitelů ve prospěch veřejného zdraví a životního prostředí.

⚖️ Ekonomické a sociální dopady

Spotřební daně mají řadu dopadů na ekonomiku a společnost:

Regresivní charakter: Spotřební daně jsou často kritizovány za to, že jsou regresivní. To znamená, že více zatěžují domácnosti s nižšími příjmy, protože tyto domácnosti utratí za zdaněné zboží (jako tabák a alkohol) větší procento svých celkových příjmů než domácnosti s vysokými příjmy.
Vznik černého trhu: Vysoké zdanění, zejména u alkoholu a tabáku, vytváří silnou motivaci pro vznik černého trhu. Pašování cigaret nebo nelegální výroba lihu (tzv. "černé pálenice") připravují stát o značné daňové příjmy a zároveň představují zdravotní riziko pro spotřebitele.
Vliv na chování spotřebitelů: Studie ukazují, že zvýšení spotřební daně má prokazatelný, i když někdy omezený, vliv na snížení spotřeby. Zdanění tabáku je považováno za jeden z nejefektivnějších nástrojů v boji proti kouření.
Princip "znečišťovatel platí": U energetických daní se uplatňuje princip, že ten, kdo využívá zdroje nebo poškozuje životní prostředí, by měl nést náklady. Výnosy z daní z pohonných hmot jsou často účelově vázány na údržbu a výstavbu dopravní infrastruktury.

👶 Pro laiky

Představte si spotřební daň jako speciální "pokladničku na neřesti" nebo "daň z věcí, které nejsou úplně nejzdravější nebo nejlepší pro planetu".

Proč existuje? Stát se chová trochu jako rodič. Říká: "Vím, že kouření, pití tvrdého alkoholu nebo ježdění autem, které znečišťuje vzduch, není úplně ideální. Nechci ti to úplně zakázat, ale udělám to trochu dražší, abys to možná tolik nedělal." Peníze, které se takto vyberou, pak může stát použít na opravu toho, co tyto "neřesti" způsobují – například na léčbu nemocí z kouření nebo na stavbu lepších silnic.

Jak to funguje v obchodě? Když si v obchodě koupíte láhev rumu za 500 Kč, není to skutečná cena rumu. Velkou část této ceny (často více než polovinu!) tvoří právě spotřební daň a DPH. Výrobce rumu (lihovar) tuto daň už zaplatil celníkům, a aby nebyl ve ztrátě, připočítal ji k ceně pro obchod, a obchod ji pak připočítal k ceně pro vás. Vy ji tedy zaplatíte, aniž byste si to možná uvědomovali.

Proč je benzín tak drahý? Cena benzínu je skvělý příklad. Z každé koruny, kterou zaplatíte u pumpy, jde přibližně polovina státu ve formě spotřební daně a DPH. Spotřební daň je pevně daná částka za každý litr (např. 12,84 Kč za litr benzínu). K této částce se pak ještě připočítá DPH. Proto i když cena ropy na světových trzích klesne, cena benzínu u pumpy neklesne tak výrazně, protože velkou část ceny tvoří právě tyto fixní daně.

🔗 Externí odkazy

Reference

[1] Spotřební daně | Finanční správa ČR

[2] Plnění státního rozpočtu za rok 2023 - Ministerstvo financí ČR

[3] Sazby daně - Líh a lihoviny - Celní správa ČR

[4] Excise duties - European Commission

[1]

[2]

[3]

[4]