Korejská válka

Rozbalit box

Obsah boxu

Korejská válka (korejsky 한국 전쟁, Hanguk Jeonjaeng) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt, který probíhal v letech 1950–1953 na Korejském poloostrově. Byl to první velký "horký" konflikt studené války, ve kterém se přímo střetly síly podporované Spojenými státy na jedné straně a Sovětským svazem a Čínou na straně druhé.

Válka začala invazí komunistického Severu do Jižní Koreje a skončila uzavřením příměří, které v podstatě obnovilo hranici mezi oběma státy na původní 38. rovnoběžce. Technicky vzato, válka nikdy neskončila; bylo podepsáno pouze příměří, nikoliv mírová smlouva. Důsledkem je dodnes trvající napětí a rozdělení poloostrova, střežené jedním z nejmilitarizovanějších demilitarizovaných pásem na světě. Pro svou brutalitu, zapojení mnoha států a fakt, že byla zastíněna pozdější válkou ve Vietnamu, je často nazývána "Zapomenutá válka".

📜 Kořeny konfliktu: Rozdělený národ

Příčiny války sahají do konce druhé světové války a chaotického uspořádání světa, které po ní následovalo.

• Konec japonské nadvlády: Od roku 1910 byla Korea brutálně okupována císařským Japonskem. Po porážce Japonska v srpnu 1945 měly vítězné mocnosti rozhodnout o budoucnosti země.
• Dohoda o 38. rovnoběžce: Aby se zabránilo chaosu, dohodly se Spojené státy americké a Sovětský svaz, že japonské jednotky na sever od 38. rovnoběžky se vzdají Sovětům, zatímco ty na jihu Američanům. Původně mělo jít o dočasné administrativní opatření, které mělo vést ke svobodným volbám a sjednocení země.
• Počátek studené války: S rostoucím napětím mezi USA a SSSR se však z dočasné demarkační linie stala neprostupná ideologická hranice.

   *   Na severu Sověti dosadili k moci komunistického vůdce Kim Ir-sena a byla vyhlášena Korejská lidově demokratická republika (KLDR).
   *   Na jihu, pod dohledem USA a OSN, proběhly volby, ze kterých vzešla proamerická, autoritářská vláda v čele s prezidentem Li Syn-manem a byla vyhlášena Korejská republika.

• Touha po sjednocení: Oba režimy se považovaly za jedinou legitimní vládu celé Koreje a toužily po sjednocení poloostrova – ovšem pod svou vlastní nadvládou. Na hranici docházelo k neustálým ozbrojeným střetům a provokacím.

🔥 Válka začíná: Od invaze po Pusan (Červen–Září 1950)

Válka začala v časných ranních hodinách v neděli 25. června 1950.

• Invaze: Přibližně 75 000 vojáků Korejské lidové armády (KLA) s podporou sovětských tanků a dělostřelectva překročilo 38. rovnoběžku a zahájilo masivní, dobře připravenou invazi na Jih.
• Taktika a podpora: Severokorejský vůdce Kim Ir-sen získal pro invazi souhlas (a vojenskou podporu) od Stalina a Mao Ce-tunga, kteří byli přesvědčeni, že USA do konfliktu vojensky nezasáhnou. Jihokorejská armáda byla slabá, špatně vyzbrojená a naprosto nepřipravená.
• Kolaps Jihu: Útok byl drtivě úspěšný. Již po třech dnech padlo hlavní město Soul. Jihokorejské a malé americké jednotky byly nuceny k chaotickému ústupu na jih poloostrova.
• Pusanský perimetr: Na začátku srpna kontrolovali komunisté 90 % Korejského poloostrova. Poslední jihokorejské a americké jednotky byly zatlačeny do malého obranného perimetru kolem přístavního města Pusan na jihovýchodě. Zde, s masivní podporou amerického letectva a námořnictva, dokázaly v zoufalých bojích udržet své pozice a zabránit totální porážce.

🌍 Mezinárodní reakce a zapojení OSN

Invaze vyvolala ve světě šok. Spojené státy, pod vedením prezidenta Harryho S. Trumana, vnímaly útok jako jasný projev komunistické expanze řízené z Moskvy a rozhodly se rázně jednat.

• Rezoluce Rady bezpečnosti OSN: USA využily dočasné nepřítomnosti Sovětského svazu v Radě bezpečnosti (SSSR bojkotoval zasedání na protest proti tomu, že Čínu v OSN zastupoval Čankajškův Tchaj-wan) a prosadily rezoluce, které odsoudily agresi KLDR a vyzvaly členské státy k poskytnutí vojenské pomoci Jižní Koreji.
• Vznik sil OSN: Byla vytvořena mezinárodní vojenská síla pod vlajkou OSN, kterou tvořily jednotky z 16 zemí (včetně Velké Británie, Kanady, Austrálie, Turecka). Drtivou většinu (přes 90 %) těchto sil však tvořili Američané. Vrchním velitelem vojsk OSN byl jmenován hrdina druhé světové války, generál Douglas MacArthur.

🤔 Pro laiky (Část 1)

Představte si, že Korea je jeden dům, který zdědili dva bratři s naprosto odlišnými povahami. Po odchodu předchozího, zlého majitele (Japonska) se dohadují, jak dům povedou.

• Severní bratr (Kim Ir-sen): Je komunista, má za zády silného a drsného strýce (Sovětský svaz) a chce celý dům řídit pevnou rukou podle jeho pravidel.
• Jižní bratr (Li Syn-man): Je proamerický a má podporu druhého, bohatého strýce (USA). Chce dům řídit po svém, kapitalisticky.
• Plot uprostřed zahrady (38. rovnoběžka): Strýcové se dohodnou, že zatím zahradu rozdělí plotem, než se bratři nějak domluví. Z dočasného plotu se ale stane neprostupná zeď. Oba bratři se nenávidí a oba si myslí, že celý dům by měl patřit jen jemu.

• • Jak začala válka?**
• Jednoho rána se severní bratr, povzbuzen svým sovětským strýcem, rozhodne, že si vezme celý dům násilím. S tanky a vojáky prorazí plot a vtrhne na pozemek jižního bratra.
• Útok je tak drtivý, že jižní bratr v panice utíká a schová se v malém zahradním domku na konci pozemku (Pusan). Už to vypadá, že je s ním konec.

• • Co na to druhý strýc (USA)?**
• Bohatý americký strýc se rozzuří. Nechce, aby komunismus ovládl celý dům. Svolá sousedskou hlídku (OSN) a pošle svému jižnímu synovci na pomoc obrovskou posilu v čele s legendárním šerifem, generálem MacArthurem. Cílem je severního bratra nejen vyhnat, ale celý dům sjednotit pod proamerickou vlajkou.

🌊 Zázrak u Inčchonu a čínská intervence (Září 1950 – Jaro 1951)

Průběh války se dramaticky obrátil díky jednomu z nejriskantnějších a nejbrilantnějších vojenských manévrů v moderní historii.

• Vylodění v Inčchonu (Operace Chromite, 15. září 1950): Generál MacArthur, navzdory obrovskému skepticismu ve Washingtonu, prosadil a provedl obojživelné vylodění hluboko za nepřátelskými liniemi v přístavu Inčchon poblíž Soulu. Vylodění bylo extrémně riskantní kvůli obrovskému přílivu a opevnění. Operace však byla dokonale úspěšná a severokorejské armádě, která byla soustředěna na jihu u Pusanu, vpadla do zad.
• Osvobození Soulu a kolaps Severu: Jednotky OSN rychle osvobodily Soul. Severokorejská armáda, chycená mezi dvěma frontami, se zcela zhroutila a v panice ustupovala na sever. Síly OSN překročily 38. rovnoběžku a postupovaly do Severní Koreje s cílem sjednotit celý poloostrov. V říjnu dobyly hlavní město KLDR, Pchjongjang, a postupovaly až k řece Jalu, tvořící hranici s Čínou.

Čína vstupuje do války

Čínský vůdce Mao Ce-tung vnímal postup amerických vojsk k čínským hranicím jako přímou hrozbu. Přes opakovaná varování, která MacArthur ignoroval, se Čína rozhodla zasáhnout.

• Ofenziva "lidových dobrovolníků" (říjen 1950): Stovky tisíc čínských vojáků, označených jako "dobrovolníci", tajně překročily řeku Jalu a v noci zaútočily na roztažené a nepřipravené jednotky OSN.
• Ústup a zamrzlá nádrž: Útok byl drtivý. Síly OSN byly nuceny k dlouhému a brutálnímu ústupu na jih v krutých zimních podmínkách. Legendární se stala bitva u vodní nádrže Čosin, kde byla americká 1. divize námořní pěchoty obklíčena obrovskou přesilou, ale dokázala se s obrovskými ztrátami probojovat z obklíčení.
• Znovuobsazení Soulu: V lednu 1951 Číňané a Severokorejci znovu dobyli Soul.

stalemate a zákopová válka (1951–1953)

Po počátečním šoku se jednotky OSN, nyní pod novým, schopnějším velitelem Matthewem Ridgwayem (který nahradil MacArthura, odvolaného prezidentem Trumanem kvůli jeho snaze rozšířit válku na Čínu, a to i za použití jaderných zbraní), zkonsolidovaly.

• Fronta zamrzá: Spojencům se podařilo čínskou ofenzivu zastavit a v sérii protiútoků znovu dobýt Soul. Fronta se stabilizovala přibližně v oblasti původní 38. rovnoběžky.
• Zákopová válka: Poslední dva roky války se proměnily v brutální a krvavou opotřebovávací válku, která silně připomínala boje na západní frontě první světové války. Probíhaly urputné boje o strategické kopce a pozice, které však nepřinášely žádný zásadní posun.
• Válka v oblacích: Nad severozápadní Koreou, v oblasti známé jako "MiG Alley", probíhaly první velké letecké souboje mezi proudovými stíhačkami v historii – americkými F-86 Sabre a sovětskými MiG-15, často pilotovanými sovětskými piloty.

🕊️ Příměří a následky

Vyjednávání o příměří byla dlouhá a komplikovaná, především kvůli otázce repatriace válečných zajatců (mnoho čínských a severokorejských zajatců se odmítalo vrátit do komunistických zemí).

• Podpis příměří (27. července 1953): Dohoda o příměří byla nakonec podepsána v Pchanmundžomu. Byla stanovena nová demarkační linie poblíž 38. rovnoběžky a vytvořeno 4 km široké Korejské demilitarizované pásmo (DMZ), které oba státy odděluje dodnes.
• Lidské ztráty: Válka si vyžádala obrovské oběti. Odhaduje se, že zemřelo až 2,5 milionu korejských civilistů. Ztráty vojáků na obou stranách přesáhly 1,5 milionu. Spojené státy ztratily přes 36 000 vojáků.
• Dědictví:

   *   **Pro Koreu:** Válka zanechala poloostrov zcela zdevastovaný a zafixovala jeho rozdělení, které trvá dodnes. Jižní Korea se s americkou pomocí postupně stala jednou z nejvyspělejších ekonomik světa a stabilní demokracií. Severní Korea se naopak propadla do izolace a stala se jednou z nejchudších a nejrepresivnějších totalitních diktatur.
   *   **Pro studenou válku:** Korejská válka potvrdila americkou strategii "zadržování komunismu" a vedla k masivnímu zvýšení vojenských výdajů a militarizaci studené války. Zároveň ukázala, že přímý střet supervelmocí by mohl vést k eskalaci, a proto se budoucí konflikty odehrávaly spíše v "zástupné" podobě.

🤔 Pro laiky (Část 2)

Dobrá, víme, že severní bratr vtrhl na pozemek toho jižního a skoro ho vyhnal. Ale pak dorazil šerif MacArthur.

• • Zázračný protiútok:**
• Šerif MacArthur vymyslel geniální, ale šíleně riskantní plán. Místo aby se snažil prorazit z obleženého zahradního domku, rozhodl se přistát s loděmi v zádech nepřítele, u hlavního města (vylodění v Inčchonu).
• Plán dokonale vyšel. Severní bratr byl naprosto zaskočen, chycen do kleští a v panice utíkal zpátky na svůj pozemek.

• • Vstupuje soused od vedle (Čína):**
• Šerif MacArthur se ale rozhodl, že severního bratra jen nevyžene, ale rovnou obsadí celý jeho dům. Postupoval až k plotu se sousedním, obrovským pozemkem, který patřil Číně.
• Čínskému majiteli se vůbec nelíbilo, že mu šerif s bouchačkou šlape po hranici pozemku. Tajně poslal přes plot statisíce svých "pomocníků", kteří na šerifovy muže v noci zaútočili.
• Američané byli v šoku a museli v kruté zimě utíkat zpátky. Byl to obrovský masakr.

• • Střídání šerifů a nekonečná přetahovaná:**
• Starý šerif MacArthur chtěl na Čínu dokonce použít atomovku, a tak ho prezident raději vyhodil a poslal nového, rozumnějšího šerifa (Ridgwaye).
• Ten dokázal čínský postup zastavit a fronta se ustálila přibližně tam, kde byl původní plot (38. rovnoběžka).
• Následující dva roky se oba bratři a jejich pomocníci přetahovali o každý kousek zahrady v krvavé a nesmyslné válce, která nikam nevedla.

• • Jak to dopadlo?**

Nakonec toho měli všichni dost a dohodli se na příměří. Tím v podstatě řekli: "Dobrá, nebudeme po sobě střílet, ale plot mezi vámi zůstane." Nikdy se ale nepodepsala mírová smlouva, takže bratři jsou technicky dodnes ve válce. Plot (dnes demilitarizované pásmo) je ostřeji střežený než kdy dříve a oba domy se vydaly naprosto odlišnou cestou – jeden se stal bohatým a svobodným, druhý chudým a přísně střeženým vězením.