Buddhismus

Rozbalit box

Obsah boxu

Buddhismus (v páli a sanskrtu: Buddha Dharma, v překladu "Probuzeného učení") je nábožensko-filosofický systém, který vznikl v Indii v 5. století př. n. l. Jeho zakladatelem je Siddhártha Gautama, známý jako Buddha ("Probuzený"). [1] Cílem buddhismu je dosažení osvícení (probuzení, nirvána) a tím vymanění se z koloběhu utrpení a znovuzrozování (samsára). [2] Na rozdíl od mnoha jiných náboženství není buddhismus primárně zaměřen na uctívání boha-stvořitele, ale klade důraz na osobní zkušenost, meditaci, etiku a moudrost. [3] S přibližně 500 miliony stoupenců je čtvrtým největším náboženstvím na světě. [4]

Buddhismus
Soubor:Gautama Buddha (Shakyamuni) - Bodhgaya, India.jpg
Socha Buddhy v indické Bódhgaji, místě jeho probuzení
{{{data1}}}	* Zakladatel: Siddhártha Gautama (Buddha) Vznik: 5. století př. n. l., Indie Počet stoupenců: cca 500 milionů Klíčové texty: Pálijský kánon (Tipitaka), mahájánové sútry Hlavní větve: Théraváda, Mahájána, Vadžrajána
{{{data2}}}	* Čtyři ušlechtilé pravdy Ušlechtilá osmidílná stezka Nirvána Samsára Karma Anattá (ne-já) Aničča (pomíjivost)

👑 Život Buddhy

Siddhártha Gautama se narodil jako princ v královském rodu Šákjů v Lumbiní (na území dnešního Nepálu). [5] Byl vychováván v přepychu a izolaci od vnějšího světa, aby neznal utrpení. Podle legendy však při několika vyjížďkách za brány paláce spatřil "čtyři znamení": starce, nemocného, mrtvého a nakonec asketu. [6] Tyto zážitky jím hluboce otřásly a vedly ho k poznání, že utrpení je nevyhnutelnou součástí života.

Ve věku 29 let se rozhodl opustit svou rodinu i palác a vydal se na duchovní pouť s cílem najít cestu k překonání utrpení. [5] Po šesti letech přísné askeze zjistil, že extrémní odříkání nevede k cíli. Místo toho se posadil pod strom v Bódhgaji a zařekl se, že nevstane, dokud nedosáhne probuzení. Během hluboké meditace pochopil pravou podstatu reality, příčiny utrpení a cestu k jeho odstranění. V tomto okamžiku se stal Buddhou ("Probuzeným"). [5]

Po svém probuzení strávil zbytek života (asi 45 let) putováním po severní Indii a předáváním svého učení (dharmy) širokému okruhu žáků. Zemřel ve věku 80 let v Kušinagaru. [6]

📜 Základní učení (Dharma)

Jádro Buddhova učení tvoří Čtyři ušlechtilé pravdy, které diagnostikují problém lidské existence a nabízejí řešení:

1. Pravda o utrpení (dukkha): Veškerá existence v koloběhu znovuzrozování je ze své podstaty strastná. Utrpení zahrnuje nejen fyzickou bolest, ale i mentální strádání, jako je úzkost, nespokojenost a stres.
2. Pravda o příčině utrpení (samudaja): Příčinou utrpení je touha, chtivost a připoutanost (tanhá) – touha po smyslových potěšeních, po existenci i po neexistenci.
3. Pravda o zániku utrpení (nirodha): Utrpení je možné ukončit úplným odstraněním této touhy a připoutanosti.
4. Pravda o cestě vedoucí k zániku utrpení (magga): Cestou k ukončení utrpení je Ušlechtilá osmidílná stezka.

☸️ Ušlechtilá osmidílná stezka

Tato stezka je praktickým návodem k dosažení osvícení a je rozdělena do tří částí: 1. Moudrost (paňňá):

   *   Pravé pochopení (rozumění Čtyřem ušlechtilým pravdám)
   *   Pravé myšlení (myšlenky bez chtivosti, nenávisti a krutosti)

2. Mravnost (síla):

   *   Pravá řeč (nelhat, nepomlouvat, nemluvit hrubě)
   *   Pravé jednání (nezabíjet, nekrást, necizoložit)
   *   Pravé živobytí (vydělávat si způsobem, který neškodí ostatním)

3. Soustředění (samádhi):

   *   Pravé úsilí (vyvíjet úsilí o dobro)
   *   Pravá všímavost (uvědomování si těla, pocitů a myšlenek v přítomném okamžiku)
   *   Pravé soustředění (rozvoj hluboké meditace)

🔑 Další klíčové koncepty

• Karma (v páli kamma): Zákon příčiny a následku. Každý záměrný čin, slovo nebo myšlenka vytváří otisk, který v budoucnu přinese odpovídající výsledek (plod). Dobré činy vedou ke štěstí, špatné k utrpení.
• Samsára: Doslova "putování". Cyklický koloběh zrození, smrti a znovuzrození, který je poháněn nevědomostí a touhou. Všechny bytosti v něm podléhají utrpení.
• Nirvána (v páli nibbána): Konečný cíl, doslova "vyvanutí" nebo "vyhasnutí". Jedná se o stav úplného osvobození od utrpení, konec samsáry a dosažení trvalého míru a štěstí.
• Anattá (ne-já): Učení o tom, že neexistuje žádné trvalé, neměnné a nezávislé "já" nebo duše. To, co vnímáme jako své já, je pouze dočasné spojení pěti složek (tělesné formy, pocitů, vnímání, mentálních formací a vědomí).
• Aničča (pomíjivost): Všechny jevy jsou nestálé a podléhají neustálé změně. Nic netrvá věčně.

🏛️ Hlavní školy a směry

Během staletí se buddhismus rozšířil z Indie po celé Asii a rozdělil se do několika hlavních škol. Tyto školy se neliší v základním učení (Čtyři ušlechtilé pravdy), ale v interpretaci některých aspektů, praxi a kanonických textech.

☸️ Théraváda ("Cesta starších")

Théraváda je nejstarší dochovanou školou buddhismu a je považována za nejbližší původnímu učení Buddhy. Jejím ideálem je arhat (osvícený žák), který dosáhl nirvány vlastním úsilím na základě Buddhova učení. Klade důraz na mnišský život, disciplínu (vinaja) a meditaci. Jejím hlavním kanonickým textem je Pálijský kánon (Tipitaka). Théravádový buddhismus je dominantní na Srí Lance a v zemích jihovýchodní Asie (Thajsko, Kambodža, Laos, Myanmar).

☸️ Mahájána ("Velký vůz")

Mahájánový buddhismus vznikl v Indii kolem 1. století n. l. a rozšířil se do východní Asie (Čína, Japonsko, Korea, Vietnam) a části Tibetu. Vedle Pálijského kánonu přijímá i řadu dalších textů, tzv. mahájánové sútry (např. Srdcová sútra, Diamantová sútra). Ideálem mahájány je bódhisattva – bytost, která dosáhla schopnosti vstoupit do nirvány, ale dobrovolně odkládá své osvobození, aby mohla pomáhat všem ostatním bytostem dosáhnout probuzení. Klade větší důraz na soucit (karuná) a moudrost (pradžňá). V rámci mahájány vzniklo mnoho dalších škol, jako například:

• Zen (v Číně čchan): Zdůrazňuje dosažení probuzení prostřednictvím meditace v sedě (zazen) a přímého vhledu do podstaty mysli.
• Buddhismus Čisté země: Soustředí se na oddanost a vzývání buddhy Amitábhy s vírou ve znovuzrození v jeho "Čisté zemi", kde je dosažení nirvány snazší.

☸️ Vadžrajána ("Diamantový vůz")

Vadžrajána, známá také jako tantrický buddhismus nebo tibetský buddhismus, se vyvinula z mahájány v Indii a plně se rozvinula v Tibetu a okolních himálajských oblastech (Bhútán, Mongolsko). Využívá širokou škálu pokročilých meditačních technik, vizualizací, manter a rituálů s cílem urychlit cestu k probuzení a dosáhnout ho "během jediného života". Klade velký důraz na vztah mezi žákem a duchovním učitelem (láma). Nejznámějším představitelem je Dalajláma.

📖 Svaté texty

Na rozdíl od náboženství s jedinou svatou knihou (jako je Bible nebo Korán) má buddhismus rozsáhlý soubor kanonických textů.

• Pálijský kánon (Tipitaka, "Tři koše"): Je jediným kompletně dochovaným kánonem raného buddhismu a je hlavním textem théravádové školy. Skládá se ze tří částí:

1. Vinaja-pitaka ("Koš kázně"): Pravidla pro mnišskou komunitu (sanghu). 2. Sutta-pitaka ("Koš rozprav"): Rozpravy a učení Buddhy a jeho hlavních žáků. 3. Abhidhamma-pitaka ("Koš vyššího učení"): Systematická analýza a filosofické pojednání o buddhistickém učení.

• Mahájánové sútry: Rozsáhlý soubor textů, které vznikly později a jsou uznávány mahájánovými školami. Patří sem například Lotosová sútra, Srdcová sútra a Diamantová sútra.
• Tibetský buddhistický kánon: Zahrnuje překlady původních indických textů (Kandžur) a komentáře tibetských mistrů (Tendžur).

🙏 Buddhistická praxe

Cesta k probuzení v buddhismu je především praktická. Zahrnuje etické chování, mentální trénink a rozvoj moudrosti.

• Meditace (bhávaná): Je ústřední praxí ve většině buddhistických škol. Existuje mnoho meditačních technik, ale dvě nejzákladnější jsou:
  • Meditace klidu (samatha): Cílem je zklidnit a soustředit mysl, často pomocí pozorování dechu. Vede k hlubokým stavům koncentrace.
  • Meditace vhledu (vipassaná): Cílem je rozvinout všímavost a jasné uvědomění si reality takové, jaká je – zejména její pomíjivosti (aničča), neuspokojivosti (dukkha) a ne-já (anattá).
• Etika (síla): Základem etického chování je Pět základních pravidel (paňčasíla), která laičtí buddhisté přijímají dobrovolně:

1. Zdržet se zabíjení živých bytostí. 2. Zdržet se braní toho, co není dáváno (nekrást). 3. Zdržet se nesprávného sexuálního chování. 4. Zdržet se lhaní a nepravdivé řeči. 5. Zdržet se požívání omamných látek, které vedou k nepozornosti.

• Oddanost a rituály: V mnoha formách buddhismu hrají roli i rituály, jako je recitace manter, poklony před sochami Buddhy nebo obětování květin a vonných tyčinek. Tyto praktiky neslouží k uctívání boha, ale k vyjádření úcty k Buddhovu učení, k rozvoji pokory a k soustředění mysli.

✨ Buddhismus ve světě a na Západě

Z Indie se buddhismus rozšířil po celé Asii, kde se stal dominantním náboženstvím v mnoha zemích. Od 19. století začal pronikat i na Západ, kde jeho popularita vzrostla zejména ve druhé polovině 20. století. Západní svět přitahuje především jeho důraz na racionalitu, osobní zkušenost, meditaci a nenásilnou filozofii.

Mnoho lidí na Západě se zajímá o buddhismus spíše jako o filosofii a soubor technik pro zlepšení duševní pohody (např. praxe mindfulness – všímavosti), než jako o tradiční náboženství.

💡 Pro laiky

Představte si, že váš život je jako řeka, která neustále teče a je plná nepříjemných proudů a vírů (to je utrpení, dukkha). Většina lidí se snaží plavat proti proudu, chytat se věcí, které stejně odplavou (připoutanost a touha), a proto se neustále topí a vyčerpávají (koloběh samsáry).

Buddha byl jako člověk, který se zastavil, přestal bojovat s proudem a pečlivě pozoroval, jak řeka funguje. Zjistil, že utrpení nevzniká v řece samotné, ale v našem neustálém boji s ní. Našel způsob, jak se naučit plavat s proudem tak šikovně, že se dostal až na klidný břeh, kde už žádné víry nejsou (to je nirvána).

Buddhismus není o modlení se k někomu, aby nás z řeky vytáhl. Je to spíše praktický plavecký kurz, který Buddha vytvořil pro ostatní. Učí nás, jak se zklidnit (meditace), jak si neubližovat zbytečnými pohyby (etika) a jak pochopit povahu vody (moudrost), abychom se i my mohli dostat na bezpečný a klidný břeh.