Kryvyj Rih

Kryvyj Rih
	Panorama města s průmyslovými komíny a Metrotramem
Stát
Oblast	Dnipropetrovská oblast
Založení	1775
Rozloha	430 km²
Nadmořská výška	84 m n. m.
Počet obyvatel	612 750 (2021); počet kolísá v důsledku války (uprchlíci)

Kryvyj Rih (ukrajinsky Кривий Ріг; rusky Кривой Рог, Krivoj Rog) je průmyslové velkoměsto ve střední Ukrajině, administrativně spadající do Dnipropetrovské oblasti. S populací přesahující 600 000 obyvatel (před rokem 2022) je sedmým největším městem země (a největším, které není administrativním centrem oblasti).

Město je světovým unikátem díky svému půdorysu. Táhne se v úzkém pásu podél ložisek železné rudy v délce udávané mezi 67 až 126 km (v závislosti na metodice měření, zda se počítají i aglomerace), což z něj činí nejdelší město v Evropě. Kryvyj Rih je centrem tzv. Kryvbasu (Kryvorižský železnorudný bazén), klíčové ekonomické oblasti Ukrajiny. Město je také rodištěm současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Od začátku ruské invaze v roce 2022 je město strategickým bodem obrany jižní a střední Ukrajiny a častým terčem raketových útoků Ruské federace, které cílí jak na průmyslovou, tak na civilní infrastrukturu (včetně útoků na přehradu Karačunivka).

📜 Etymologie a legenda

Název města v doslovném překladu znamená „Křivý roh“. Původ jména je obestřen legendami, ale i geografickou realitou.

Legenda o kozáku Rohovi: Nejpopulárnější verze vypráví o záporožském kozákovi jménem Ivan Rih. Ten měl v bitvách přijít o oko (nebo měl křivou nohu) a vysloužil si přezdívku „Křivý Rih“. Na soutoku řek si založil hostinec (zimivnyk), kolem kterého později vyrostlo město. Socha kozáka Riha je dnes jedním ze symbolů města.
Geografický původ: Vědečtější vysvětlení odkazuje na tvar soutoku řek Ingulec a Saksahaň. Ostroh pevniny v místě, kde se řeky stékají, je zahnutý (křivý), což dalo místu název.

🏭 Průmysl: Železné plíce Ukrajiny

Kryvyj Rih je monoprofilní průmyslové město. Jeho existence je fatálně svázána s těžbou a zpracováním nerostů. Nachází se zde jedny z nejbohatších ložisek železné rudy na světě.

ArcelorMittal Kryvyj Rih

Dominantou města je gigantický metalurgický kombinát, dříve známý jako Kryvorižstal.

Po privatizaci (která byla v roce 2005 nejsledovanějším ekonomickým procesem v historii nezávislé Ukrajiny) jej koupila nadnárodní korporace ArcelorMittal.
Jde o největší ocelárnu na Ukrajině. Před válkou produkovala miliony tun oceli ročně, která se vyvážela do celého světa (včetně oceli pro stavbu mrakodrapů v Dubaji).
Závod je tak rozsáhlý, že má vlastní vnitropodnikovou dopravu a tvoří „město ve městě“.

Těžební a úpravárenské kombináty (GOK)

Město je obklopeno povrchovými doly (lomy) a haldami hlušiny. Funguje zde několik obřích těžebních komplexů (tzv. GOK – Gorno-Obogatitelnyj Kombinat):

Severní GOK (PivnHMK)
Jižní GOK (PivdHMK)
Centrální GOK
Inhulecký GOK

Tyto závody těží rudu, drtí ji a obohacují na koncentrát nebo pelety. Právě prach z těchto provozů (červený prach z hematitu) dává městu jeho charakteristickou barvu. Traduje se, že v Kryvém Rihu jsou „červení psi, červení vrabci a červený sníh“.

🚇 Doprava a Metrotram

Vzhledem k extrémní délce města (přejezd z jihu na sever může autem trvat i 2 hodiny) je doprava klíčová. Unikátem města je Kryvorižský metrotram (ukrajinsky Швидкісний трамвай).

Jde o hybridní systém, který kombinuje prvky tramvaje a metra.
V centru města jezdí tramvajové soupravy v podzemních tunelech (jako klasické metro), zatímco na okrajích vyjíždějí na povrch a pokračují jako rychlodráha oddělená od silničního provozu.
Tento systém byl v Sovětském svazu zvolen jako levnější varianta metra pro města, která nedosahovala milionu obyvatel, ale měla velkou rozlohu.
Metrotram je pro obyvatele páteřním spojením mezi sídlišti a průmyslovými zónami.

⚔️ Válka na Ukrajině (2022–současnost)

Pro Kryvyj Rih znamenala invaze v únoru 2022 bezprostřední ohrožení. Ruská vojska postupující z Chersonu se dostala na vzdálenost několika desítek kilometrů od města.

Bitva o Kryvyj Rih (Jaro 2022)

Městu hrozilo obklíčení. Obranu organizoval šéf vojenské správy Oleksandr Vilkul (bývalý prorusky orientovaný politik, který se po invazi postavil jednoznačně na stranu Ukrajiny a organizoval obranu rodného města).
Díky úspěšné defenzivě a následné ukrajinské protiofenzivě na podzim 2022 (osvobození Chersonu) byla frontová linie odtlačena, čímž přestalo hrozit dělostřelecké ostřelování města.

Raketový teror

I po ústupu ruské armády za řeku Dněpr zůstává město častým terčem raketových útoků a náletů dronů Šáhid.

Útok na přehradu Karačunivka (Září 2022): Rusko zasáhlo střelami Kinžál a Iskander hráz přehrady na řece Ingulec. Cílem bylo zvednout hladinu řeky a zničit ukrajinské pontonové mosty níže po proudu, a zároveň zaplavit část města. Voda v řece stoupla o několik metrů a zaplavila přes 100 domů. Situaci se podařilo stabilizovat odpálením části stavidel.
Útoky na civilisty: Město zažilo několik tragických zásahů obytných domů. Například útok z června 2023 na pětipatrový dům si vyžádal 13 mrtvých. Další útoky cílily na rodný dům prezidenta Zelenského a na budovy policie.

🎭 Kultura a zajímavosti

95. kvartál: Jedna z městských čtvrtí (95-kvartal) dala název nejslavnější ukrajinské komediální skupině Kvartal 95, kterou založil Volodymyr Zelenskyj. Tato skupina produkovala seriál Sluha národa, který Zelenského katapultoval do politiky.
Industriální turismus: Před válkou se město snažilo profilovat jako centrum „industriální turistiky“. Nabízelo exkurze do povrchových dolů (které připomínají měsíční krajinu), sestupy do podzemí nebo výhledy na propadliny vzniklé těžbou.
Květinové hodiny: V parku Hrdinů se nacházejí obří květinové hodiny, které jsou považovány za jedny z největších na světě. Pod hodinami je umístěno 3D kino.

🏘️ Urbanismus: Lineární město

Kryvyj Rih je učebnicovým příkladem lineárního města. Není soustředěno kolem jednoho centra, ale skládá se z řady sídlišť (mikrorajonů) a dělnických kolonií, které jsou navlečeny na hlavní dopravní tepně (Prospekt Miru a navazující ulice) jako korálky na niti. Mezi jednotlivými čtvrtěmi jsou často kilometry pustých průmyslových zón nebo hald.

Toto uspořádání způsobuje specifické problémy:

Drahá a časově náročná doprava.
Složitá správa inženýrských sítí.
Sociální segregace jednotlivých čtvrtí (tzv. "běžci" - fenomén 80. a 90. let, kdy gangy mladistvých z různých čtvrtí pořádaly brutální bitky).

📊 Statistiky

Indikátor	Hodnota
Počet obyvatel (1991)	713 000 (Historické maximum)
Počet obyvatel (2021)	612 750
Délka města	126 km (včetně aglomerace) / 67 km (souvislá zástavba)
Produkce oceli (před 2022)	cca 6 milionů tun ročně
Etnické složení	Ukrajinci (79 %), Rusové (17 %), Bělorusové, Židé

Zdroje