Přeskočit na obsah

Gaza (město)

Z Infopedia
Verze z 12. 8. 2025, 16:53, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Gaza''' (arabsky غزة‎, ''Ghazza''), často označované jako '''Město Gaza''', je největší město v Pásmu Gazy a de iure součást Státu Palestina. Je to jedno z nejstarších nepřetržitě osídlených měst na světě s historií sahající více než 3 500 let do minulosti<ref>[https://www.britannica.com/place/Gaza Gaza | History, Meaning, & Importance | Britannica]</ref>.…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Gaza (arabsky غزة‎, Ghazza), často označované jako Město Gaza, je největší město v Pásmu Gazy a de iure součást Státu Palestina. Je to jedno z nejstarších nepřetržitě osídlených měst na světě s historií sahající více než 3 500 let do minulosti[1]. Po desetiletí byla Gaza klíčovým politickým, ekonomickým a kulturním centrem Palestinců. V důsledku války v letech 2023–2024 bylo město z velké části zničeno a čelí bezprecedentní humanitární krizi[2].

Gaza
غزة
Soubor:Gaza City (2012).jpg
Pohled na město Gaza před válkou v roce 2023
Stát Stát Palestina
OblastPásmo Gazy
GubernieGubernie Gaza
StarostaMěstská rada byla rozpuštěna po izraelské invazi[3]
Založenícca 15. století př. n. l.
Rozloha45 km²
Souřadnice31°31′ s. š., 34°27′ v. d.

⏳ Historie

Díky své strategické poloze na pobřežní cestě mezi severní Afrikou a Levantou byla Gaza po tisíciletí důležitým obchodním centrem a válečnou kořistí.

  • Starověk: Město ovládali staří Egypťané, Pelištejci (kteří mu dali jméno), Izraelité, Asyřané, Babylóňané a Peršané. Později ho dobyl Alexandr Veliký a stalo se helénistickým centrem, následně římským a byzantským.
  • Středověk: V 7. století město dobyli muslimští Arabové. Později bylo součástí křižáckých států a následně ho ovládli Mamlúci.
  • Osmanská nadvláda (1517–1917): Po čtyři staletí byla Gaza součástí Osmanské říše.
  • Britský mandát a egyptská správa: Po první světové válce se stala součástí Britského mandátu Palestina. Po arabsko-izraelské válce v roce 1948 připadlo Pásmo Gazy včetně města pod správu Egypta. Do města a okolí tehdy uprchly statisíce palestinských uprchlíků.
  • Izraelská okupace: V roce 1967 během Šestidenní války Izrael obsadil Pásmo Gazy.
  • Palestinská samospráva a vláda Hamásu: Po dohodách z Osla v 90. letech získala nad městem kontrolu Palestinská národní správa. V roce 2007 však Pásmo Gazy násilně ovládlo islamistické hnutí Hamás, což vedlo k politickému rozkolu s palestinskou samosprávou na Západním břehu a k uvalení blokády ze strany Izraele a Egypta[4].

⚔️ Válka v roce 2023 a humanitární krize

Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 se město Gaza stalo epicentrem masivní izraelské vojenské odvety. Izraelské obranné síly (IDF) zahájily rozsáhlé bombardování a pozemní invazi s cílem zničit infrastrukturu Hamásu, která byla podle Izraele často umístěna v hustě osídlených civilních oblastech, včetně tunelové sítě pod městem[5].

Důsledky pro město byly katastrofální:

  • Masivní destrukce: Podle satelitní analýzy OSN bylo zničeno nebo poškozeno více než 70 % budov ve městě, včetně nemocnic, univerzit, škol, mešit a kostelů[6].
  • Humanitární krize: Většina obyvatel byla nucena uprchnout na jih Pásma Gazy. Ti, kteří zůstali, čelí akutnímu nedostatku potravin, vody, léků a přístřeší.
  • Zničení kulturního dědictví: Během bojů byly těžce poškozeny nebo zničeny klíčové historické památky, včetně Velké mešity al-Umarí a kostela svatého Porfyria.

🕌 Kultura a památky (před rokem 2023)

Před zničením bylo město Gaza živým centrem s bohatou historií a kulturou.

  • Staré Město: Bylo plné úzkých uliček, starých kamenných domů a rušných trhů (souk).
  • Velká mešita al-Umarí: Nejstarší a největší mešita v Pásmu Gazy, postavená na místě starověkého filištínského chrámu a později byzantského kostela. Byla těžce poškozena.
  • Kostel svatého Porfyria: Považován za třetí nejstarší funkční kostel na světě. Poskytoval útočiště křesťanské komunitě a byl rovněž poškozen.
  • Přístav v Gaze: Historicky důležitý rybářský a obchodní přístav, který byl po uvalení blokády využíván jen omezeně.

📊 Ekonomika (před rokem 2023)

Ekonomika Gazy byla již před válkou v kritickém stavu. Blokáda uvalená od roku 2007 výrazně omezila dovoz, vývoz a pohyb osob, což vedlo k jedné z nejvyšších měr nezaměstnanosti na světě, zejména mezi mladými lidmi. Hlavními zdroji obživy byly drobné zemědělství, rybolov, stavebnictví a služby. Ekonomika byla silně závislá na mezinárodní humanitární pomoci. Válka v roce 2023 tuto křehkou ekonomiku zcela zničila.

Pro laiky

Představte si Gazu jako prastaré město, které stojí na křižovatce dějin. Zažilo vzestupy a pády velkých říší a po tisíce let bylo rušným obchodním centrem.

V moderní době se však stalo symbolem palestinského boje za vlastní stát, ale také ohniskem neustálého konfliktu. Od roku 2007 ho ovládalo hnutí Hamás a město bylo téměř odříznuto od světa blokádou, což znamenalo, že život zde byl velmi těžký.

Poslední válka, která začala v roce 2023, však byla pro město naprostou katastrofou. Je to jako by se městem prohnalo obrovské zemětřesení následované požárem. Většina domů, nemocnic a historických památek byla proměněna v trosky. Obyvatelé přišli o všechno a byli nuceni uprchnout. Budoucnost tohoto starobylého města je dnes jednou velkou otázkou a symbolem obrovské lidské tragédie.

Reference