Volby do Kongresu Spojených států amerických 2026

Volby do Kongresu USA 2026
Datum	3. listopadu 2026
Místo	Spojené státy americké
Typ	parlamentní volby
Výsledek	probíhající kampaň

Volby do Kongresu Spojených států amerických 2026, běžně označované jako midterm elections 2026 (volby v polovině období), jsou parlamentní volby konané 3. listopadu 2026 ve Spojených státech amerických. Volí se všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 33 ze 100 členů Senátu, tedy třetina horní komory Kongresu. Současně se konají volby guvernérů ve 36 státech a volby do státních zákonodárných sborů ve většině států.

Tyto volby představují první příležitost voličů vyjádřit se k politice prezidenta Donalda Trumpa, který nastoupil do úřadu v lednu 2025 po vítězství ve volbách 2024. Republikáni v roce 2025 ovládají jak Bílý dům, tak obě komory Kongresu, což jim dává rozsáhlou moc nad federální legislativou. Demokraté vidí volby 2026 jako klíčovou příležitost získat kontrolu alespoň nad jednou komorou Kongresu, což by jim umožnilo blokovat legislativu současné administrativy a zahájit případná vyšetřování.

Kampaň pro volby 2026 je vedena v kontextu několika klíčových témat včetně ekonomických dopadů celní politiky zavedené v roce 2025, imigrační politiky a rozsáhlých deportací známých jako "Operace Aurora", škrtů ve federálních sociálních programech prováděných nově vytvořeným Ministerstvem efektivity vedeným Elonem Muskem, a pokračujících debat o právu na potrat. Historicky strana úřadujícího prezidenta v midterm volbách obvykle ztrácí křesla v Kongresu, což vytváří očekávání možných zisků pro Demokraty.

⏳ Koncept midterm elections

📜 Historický kontext

Midterm elections (volby v polovině období) jsou tradičním prvkem amerického politického systému zakotveným v Ústavě Spojených států z roku 1787. Tyto volby se konají přesně dva roky po prezidentských volbách, tedy v polovině čtyřletého prezidentského mandátu. Ústava stanovila dvouletý volební cyklus pro Sněmovnu reprezentantů, aby zajistila častou a přímou odpovědnost zákonodárců vůči voličům.

První midterm elections v historii Spojených států se konaly v roce 1790, tedy dva roky po zvolení prezidenta George Washingtona. Od té doby se tyto volby konají pravidelně každé dva roky bez přerušení, včetně období občanské války a světových válek. Tradice midterm elections odráží záměr zakladatelů USA vytvořit systém kontrol a vyvážení moci, kde by žádná složka vlády neměla neomezenou moc.

🔄 Princip kontroly moci

Midterm elections slouží jako mechanismus, který umožňuje voličům korigovat směřování země v polovině prezidentského období. Tento systém je založen na principu checks and balances (kontroly a vyvážení), který je fundamentálním prvkem americké demokracie. Pokud voliči nesouhlasí s politikou úřadujícího prezidenta, mohou v midterm volbách posílit opozici v Kongresu, čímž omezí prezidentovu schopnost prosazovat svou agendu.

Historická data ukazují výrazný vzorec: strana úřadujícího prezidenta v midterm volbách téměř vždy ztrácí křesla. Od roku 1934 došlo pouze dvakrát k tomu, že strana prezidenta získala křesla v Sněmovně – v roce 1998 za prezidenta Billa Clintona a v roce 2002 za prezidenta George W. Bushe. Průměrná ztráta je přibližně 26 křesel v Sněmovně. Tento jev je znám jako "midterm slump" a odráží tendenci voličů vyjadřovat nespokojenost s vládnoucí stranou.

📊 Struktura voleb

V midterm elections se volí:

Sněmovna reprezentantů: Všech 435 křesel je v sázce, protože členové Sněmovny mají pouze dvouleté funkční období. Sněmovna má výlučnou pravomoc iniciovat finanční legislativu a je jedinou komorou, která může zahájit proces impeachmentu (ústavní žaloby) proti prezidentovi. Pro kontrolu Sněmovny je nutných 218 křesel.

Senát: Ze 100 senátorů se volí přibližně třetina (33-34 křesel) každé dva roky, protože senátoři mají šestileté funkční období a jsou rozděleni do tří tříd. Senát má zásadní pravomoci včetně schvalování federálních soudců (včetně členů Nejvyššího soudu), potvrzování prezidentových nominací do kabinetu a ratifikace mezinárodních smluv. Pro kontrolu Senátu je nutných 51 křesel (nebo 50 plus viceprezident jako rozhodující hlas).

Guvernéři a státní sbory: Současně s federálními volbami se volí guvernéři ve většině států (obvykle 36 z 50) a členové státních zákonodárných sborů. Tito úředníci hrají klíčovou roli v implementaci federální politiky na místní úrovni a v určování volebních pravidel pro své státy.

🗳 Volby 2026 - základní informace

📅 Datum a logistika

Volby do Kongresu 2026 se konají v úterý 3. listopadu 2026, v souladu s federálním zákonem, který stanoví, že federální volby se konají v první úterý po prvním pondělí v listopadu sudých let. Tento termín byl stanoven Kongresem v roce 1845 a vychází z potřeb agrární společnosti 19. století – listopad byl zvolen proto, že sklizeň byla dokončena, ale počasí ještě nebylo tak tvrdé, aby znemožňovalo cestování.

Volební místnosti ve většině států jsou otevřeny od časného rána (obvykle 6:00 nebo 7:00) do večera (19:00 až 21:00) místního času. Vzhledem k časovým pásmům ve Spojených státech začínají první výsledky přicházet již kolem 19:00 východního času (východní pobřeží), zatímco poslední volební místnosti na Aljašce a Havaji se zavírají až po půlnoci východního času.

🏛 Co je v sázce

Sněmovna reprezentantů: V roce 2026 se volí všech 435 křesel Sněmovny reprezentantů. Po volbách 2024 získali Republikáni těsnou většinu, která jim umožnila zvolit Mikea Johnsona za mluvčího (Speaker of the House). Pro Demokraty je získání 218 křesel kritickým cílem, protože by to znamenalo schopnost kontrolovat legislativní agendu, předsedat výborům Sněmovny a případně zahájit vyšetřování administrativy.

Mluvčí Sněmovny je třetí v pořadí prezidentské posloupnosti a má enormní moc určovat, které návrhy zákonů se budou projednávat. Kontrola nad Sněmovnou také znamená kontrolu nad "mocí peněženky" (power of the purse) – schopností schvalovat nebo odmítat federální rozpočet a financování konkrétních programů.

Senát: V roce 2026 se volí 33 křesel Senátu, konkrétně senátoři z tzv. třídy II, kteří byli naposledy zvoleni v roce 2020. Republikáni získali většinu v Senátu po volbách 2024 a tato většina jim umožňuje schvalovat prezidentovy nominace soudců a členů kabinetu bez potřeby podpory Demokratů.

Pro Demokraty je získání 51 křesel v Senátu kritické, protože by jim to dalo možnost blokovat nominace soudců, včetně případných nominací do Nejvyššího soudu. S 51 hlasy by také mohli řídit proces případného impeachmentu (viz níže).

Guvernéři: Ve 36 státech a 3 teritoriích se volí guvernéři. Guvernéři hrají klíčovou roli v určování volebních pravidel pro své státy, implementaci federální politiky na místní úrovni a v případě právních sporů jsou často první obrannou linií proti federálním zásahům. Kontrola guvernérských křesel je také důležitá pro proces redistricting (překreslování volebních obvodů), který proběhne po sčítání lidu v roce 2030.

📋 Politický kontext voleb 2026

🏛 Situace po volbách 2024

Prezidentské volby 2024 vyhrál Donald Trump, který se stal 47. prezidentem Spojených států a prvním prezidentem od Grovera Clevelanda (1892), který se vrátil do úřadu po prohraném mezifunkčním období. Trump porazil demokratického kandidáta a nastoupil do úřadu v lednu 2025 s ambiciózní agendou, kterou nazval "retribuce" (odplata) za své vnímané křivdy během let mimo úřad.

Současně s prezidentskými volbami 2024 získali Republikáni kontrolu nad oběma komorami Kongresu, což vytvořilo situaci jednopartajní vlády (unified government). Tato konstelace umožnila Trumpově administrativě prosazovat rozsáhlou legislativu bez potřeby bipartitní podpory. První rok Trumpovy druhé administrativy (2025) byl poznamenán radikálními změnami v několika oblastech politiky.

🔄 První rok Trumpovy druhé administrativy (2025)

Imigrační politika: Jedním z nejkontroverznějších kroků Trumpovy administrativy v roce 2025 bylo spuštění rozsáhlé operace nazvané "Operace Aurora", která zahrnovala masové deportace nelegálních imigrantů. Operace využívala federální agentury včetně ICE (Immigration and Customs Enforcement) a v některých případech i vojenského personálu pro provádění razií a deportací. Kritici označili operaci za porušení lidských práv a ústavních záruk, zatímco příznivci argumentovali, že jde o prosazování imigrač

ního zákona.

Celní politika: V roce 2025 Trumpova administrativa zavedla rozsáhlá plošná cla na dovoz z několika zemí včetně Číny, Mexika a Evropské unie. Tato cla měla za cíl chránit americký průmysl a snížit obchodní deficit, ale vedla k nárůstu cen spotřebního zboží pro americké spotřebitele. Ekonomové varovali před inflačními tlaky a Demokraté označili cenový nárůst za "Trumpovu inflaci".

Ministerstvo efektivity (DOGE): Trump vytvořil nový federální úřad nazvaný Department of Government Efficiency (DOGE), do jehož čela jmenoval podnikatele Elona Muska. Úkolem tohoto úřadu bylo identifikovat a eliminovat plýtvání ve federálních výdajích. V roce 2025 provedl Musk rozsáhlé škrty v řadě sociálních programů včetně Social Security (důchodové pojištění) a Medicare (zdravotní pojištění pro seniory), což vyvolalo silný odpor zejména mezi staršími voliči.

Justiční a zpravodajské služby: Trumpova administrativa provedla v roce 2025 rozsáhlé personální změny ve federálních justiční a zpravodajských agenturách. Kritici obvinili prezidenta z pokusu "ovládnout soudy a tajné služby" prostřednictvím jmenování loajalistů do klíčových pozic. Tyto změny vyvolaly obavy o nezávislost těchto institucí.

🎯 Hlavní témata kampaně 2026

🗳 Stav demokracie

Stav americké demokracie se stal ústředním tématem kampaně Demokratů pro volby 2026. Strana prezentuje volby jako referendum o budoucnosti demokratických institucí ve Spojených státech. Demokraté argumentují, že Trumpova administrativa podkopává nezávislost soudnictví, zpravodajských služeb a federálních regulačních agentur prostřednictvím personálních změn zaměřených na instalaci loajalistů.

Kampaň pod heslem "záchrana ústavy" odkazuje na Ústavu Spojených států a její systém kontroly a vyvážení moci. Demokraté varují, že bez kongresové kontroly nad exekutivou může dojít k další erozi demokratických norem. Část této kampaně zahrnuje zdůrazňování precedentů z historie USA, kdy Kongres sloužil jako brzda prezidentské moci.

Republikáni proti těmto obvinění argumentují, že Trump pouze plní sliby dané voličům v roce 2024 a že změny v rámci exekutivy jsou legitimní pravomocí zvoleného prezidenta. Poukazují na to, že voliči věděli, co volí, když dali Trumpovi druhé funkční období.

💰 Ekonomika a cla

Ekonomické dopady celní politiky zavedené v roce 2025 se staly jedním z nejdiskutovanějších témat kampaně. Trumpova plošná cla na dovoz vedly k růstu cen celé řady spotřebního zboží včetně elektroniky, automobilů, oblečení a potravin. Inflace, která byla v roce 2024 relativně nízká, se v průběhu roku 2025 zvýšila částečně v důsledku těchto cel.

Demokraté intenzivně využívají tento ekonomický dopad ve své kampani. Poukazují na konkrétní příklady zdražení produktů a označují situaci za "Trumpovu inflaci". Zaměřují se na střední třídu a pracující rodiny, které jsou ekonomickými změnami nejvíce postiženy. Kampaň zahrnuje reklamy ukazující prázdné peněženky a rostoucí účty v obchodech.

Republikáni obhajují celní politiku jako nutnou pro ochranu amerických pracovních míst a průmyslu. Argumentují, že krátkodobé cenové nárůsty jsou cenou za dlouhodobou ekonomickou nezávislost a posílení domácí výroby. Odkazují na nová pracovní místa vytvořená v průmyslových odvětvích, která těží z ochranářských opatření.

🚨 Imigrace a Operace Aurora

Imigrační politika zůstává jedním z nejvíce polarizujících témat americké politiky a volby 2026 nejsou výjimkou. Operace Aurora, rozsáhlá deportační kampaň spuštěná v roce 2025, rozdělila zemi na dva tábory.

Republikáni prezentují Operaci Aurora jako úspěch v prosazování zákona a zajišťování bezpečnosti. Kampaň zdůrazňuje případy, kdy deportovaní jedinci měli kriminální minulost, a argumentuje, že masové deportace snižují kriminalitu a chrání pracovní místa amerických občanů. Slogan "bezpečnost nejprve" rezonuje zejména v konzervativních a venkovských oblastech.

Demokraté kritizují Operaci Aurora jako porušení lidských práv a zdůrazňují humanitární dopady včetně rozdělených rodin. Poukazují také na ekonomické následky – řada průmyslových odvětví včetně zemědělství, stavebnictví a pohostinství čelí nedostatku pracovních sil v důsledku masových deportací. Argumentují, že operace způsobila "chaos v ekonomice" a narušila dodavatelské řetězce.

🏥 Právo na potrat

Právo na potrat zůstává živým tématem americké politiky i v roce 2026, přestože Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí Roe v. Wade již v roce 2022. Toto téma pomohlo Demokratům dosáhnout lepších výsledků, než se očekávalo, v midterm volbách 2022.

V roce 2025 se Trumpova administrativa pokusila omezit dostupnost potratových pilulek na federální úrovni prostřednictvím regulačních změn v FDA (Food and Drug Administration). Toto rozhodnutí vyvolalo protesty a právní spory v několika státech. Demokraté využívají tento vývoj k mobilizaci zejména ženských voličů a mladých lidí.

V několika státech, kde se v listopadu 2026 konají referenda o právu na potrat, se očekává vysoká účast, která může ovlivnit i výsledky federálních voleb. Historicky tato referenda přitahovala voliče, kteří by jinak možná k volbám nepřišli.

👴 Sociální programy a škrty DOGE

Škrty ve federálních sociálních programech provedené Ministerstvem efektivity pod vedením Elona Muska se staly primárním terčem útoků Demokratů, zejména ve snaze získat hlasy seniorů.

Social Security a Medicare jsou dva nejdůležitější sociální programy ve Spojených státech, které poskytují důchodové a zdravotní dávky desítkám milionů Američanů. Škrty v těchto programech v roce 2025, i když byly prezentovány jako "eliminace plýtvání", vedly ke snížení dávek nebo zpoždění jejich vyplácení pro některé příjemce.

Demokraté intenzivně cílí kampaň na seniory, kteří historicky mají vysokou volební účast. Reklamy zobrazují seniory v těžkostech kvůli sníženým dávkám a varují před dalšími škrty, pokud Republikáni udrží kontrolu nad Kongresem. Slogan "Bránit naše závazky" odkazuje na to, že senioři celý život platili do systému a zaslouží si dávky, na které přispívali.

Republikáni argumentují, že reformy byly nutné pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti těchto programů a že bez reforem by systém zkrachoval v příštích dekádách. Poukazují na rozsáhlé plýtvání a podvody, které Musk odhalil.

🗺 Klíčová bojiště

📍 Senátní závody

Mapa Senátu pro rok 2026 je pro Demokraty velmi náročná. Strana musí obhajovat několik křesel ve státech, kde Donald Trump v roce 2024 vyhrál nebo měl silnou podporu, zatímco příležitosti k získání republikánských křesel jsou omezené.

Georgia (obhajoba Demokratů): Senátor Jon Ossoff, který byl zvolen v roce 2020 ve speciálních volbách, čelí náročné obhajobě. Georgia je swing state (stát s nepředvídatelným výsledkem), který se v posledních letech přesouvá směrem k Demokratům, ale Republikáni vidí toto křeslo jako svůj hlavní cíl. Georgia má významnou afroamerickou komunitu, která tradičně podporuje Demokraty, ale zároveň konzervativní venkovské oblasti silně podporující Trumpa.

Michigan (otevřené křeslo): Po rozhodnutí senátora Garyho Peterse nekandidovat se Michigan stal otevřeným sobojem. Republikáni nominovali Mikea Rogerse s přímou podporou Donalda Trumpa. Michigan je součástí tzv. "Rust Belt" (Rezavého pásu), regionu s historií průmyslového úpadku, kde se střetávají zájmy odborových hnutí (tradičně podporujících Demokraty) a ekonomicky frustrovaných bílých dělníků (kteří v poslední době přecházejí k Republikánům).

Maine (útok Demokratů): Senátorka Susan Collins, dlouholetá republikánská senátorka, je vnímána jako zranitelná. Maine je jinak převážně liberální stát s nezávislou politickou tradicí. Collins je známá jako umírněná republikánka, která občas hlasuje proti straně, ale Demokraté věří, že v polarizovaném prostředí roku 2026 mohou toto křeslo získat. Pro Demokraty je zisk tohoto křesla prakticky nezbytný, pokud chtějí mít šanci na většinu.

North Carolina (otevřené křeslo): Po odchodu senátora Thoma Tillise se North Carolina stal otevřeným bojem o tzv. "nový Jih". Stát má rostoucí urbánní populaci v oblasti Research Triangle (Raleigh, Durham, Chapel Hill), která podporuje Demokraty, ale zároveň silně konzervativní venkovské oblasti. North Carolina je extrémně vyrovnaný stát, kde volby obvykle rozhodují tisíce hlasů.

Ohio (doplňovací volby): Sherrod Brown, populární demokratický senátor, který prohrál v předchozích volbách, se pokouší o comeback proti trumpistickému kandidátovi Jonu Hustedovi. Ohio, kdysi klasický swing state, se v posledních letech posunul výrazně doprava, ale Brown má pověst politika schopného získat hlasy dělnických voličů napříč stranickými liniemi.

Iowa (otevřené křeslo): Neobhajování senátorky Joni Ernst vytvořilo příležitost pro Demokraty proniknout do zemědělského srdce USA. Iowa je tradičně konzervativní stát, ale má historii volby demokratických senátorů v minulosti.

Minnesota (ohrožená bašta): Po odchodu senátorky Tiny Smith se stát stal bojištěm. Minnesota je tradičně demokratický stát, ale venkovské oblasti státu silně podporují Trumpa a Republikáni věří, že mohou křeslo získat.

New Hampshire (otevřené křeslo): Odchod senátorky Jeanne Shaheen do důchodu otevřel možnosti pro Republikány. New Hampshire je součástí Nové Anglie, tradičně liberálního regionu, ale má silnou libertariánskou tradici, která může prospět Republikánům.

Texas (obhajoba Republikánů): Senátor John Cornyn obhajuje v tradičně republikánském státě, ale rostoucí urbánní populace v Houston, Dallas, Austin a San Antonio vytváří možnosti pro Demokraty. Strana doufá, že odpor městských voličů proti celním válkám a deportacím může překlopit stát.

Virginia (obhajoba Demokratů): Senátor Mark Warner musí obhájit křeslo ve státě, který Demokraté musí udržet, aby zůstali relevantní silou. Virginia se v posledních letech posunula směrem k Demokratům díky růstu urbánních oblastí v okolí Washington D.C., ale venkovské části státu zůstávají silně republikánské.

🗳 Sněmovna reprezentantů

Boj o Sněmovnu reprezentantů se odehrává v desítkách kompetitivních obvodů po celé zemi. Demokraté potřebují získat čistý zisk přibližně 5-10 křesel (v závislosti na přesném výsledku voleb 2024) k dosažení většiny 218 křesel.

Klíčová bojiště zahrnují:

Předměstské obvody: Předměstské oblasti, zejména kolem velkých měst jako New York, Philadelphia, Chicago, Los Angeles a Atlanta, se v posledních letech posunuly směrem k Demokratům. Vzdělaní voliči ve středních a vyšších příjmových skupinách, kteří dříve podporovali Republikány, se odcizili straně v éře Trumpa. Demokraté cílí na získání dalších křesel v těchto oblastech.

Swing districts: Existuje přibližně 30-40 obvodů, které jsou považovány za vysoce kompetitivní, kde žádná strana nemá jasnou výhodu. Tyto obvody často mění stranu v midterm volbách a jsou hlavním bojištěm kampaní obou stran.

Gerrymandering: Republikáni provedli v roce 2025 nové překreslení volebních obvodů v několika státech, které ovládají, zejména v Severní Karolíně. Toto gerrymandering (strategické překreslování obvodů pro volební výhodu) činí některé obvody prakticky neobyvatelnými pro Demokraty. Kritici označují tyto změny za pokus "ukrást volby" ještě před jejich konáním.

⚖️ Otázka impeachmentu

📜 Mechanismus impeachmentu

Impeachment (ústavní žaloba) je konstituční mechanismus, kterým může Kongres odstranit prezidenta, viceprezidenta nebo jiné federální úředníky z úřadu za "zločiny a přestupky" (treason, bribery, or other high crimes and misdemeanors). Proces je rozdělen do dvou fází:

Fáze 1 - Sněmovna reprezentantů: Sněmovna má výlučnou pravomoc zahájit impeachment. Judiciární výbor Sněmovny (House Judiciary Committee) provede vyšetřování a připraví "články impeachmentu" (articles of impeachment) – formální obžalobu specifikující přestupky. Tyto články pak musí schválit celá Sněmovna prostou většinou (218 z 435 hlasů). Schválení článků znamená, že prezident je "impeached" (obžalován), ale ne odstraněn z úřadu.

Fáze 2 - Senát: Po schválení v Sněmovně se proces přesune do Senátu, který koná soudní líčení. Hlavní soudce Nejvyššího soudu předsedá procesu a senátoři fungují jako porota. K odsouzení a odstranění prezidenta z úřadu je nutná dvoutřetinová většina (67 ze 100 senátorů). Pokud je prezident odsouzen, Senát může také hlasovat o zákazu vykonávat federální úřad v budoucnu.

📚 Historické precedenty

V historii Spojených států byli pouze tři prezidenti impeached Sněmovnou: Andrew Johnson (1868), Bill Clinton (1998-1999) a Donald Trump (dvakrát – 2019-2020 a 2021). Žádný z nich nebyl odstraněn z úřadu Senátem. Prezident Richard Nixon rezignoval v roce 1974, když bylo jasné, že bude impeached a pravděpodobně odsouzen kvůli Watergatské aféře.

Donald Trump je jediným prezidentem v americké historii, který byl impeached dvakrát. První impeachment v prosinci 2019 se týkal obvinění ze zneužití pravomoci a maření Kongresu v souvislosti s jeho kontakty s Ukrajinou. Senát ho zprostil obžaloby v únoru 2020. Druhý impeachment v lednu 2021 se týkal "podněcování k povstání" (incitement of insurrection) v souvislosti s útokem na Kapitol 6. ledna 2021. Senát ho opět zprostil v únoru 2021, krátce po skončení jeho prvního funkčního období.

🔮 Spekulace pro rok 2026-2027

V politickém diskurzu probíhajícím v první polovině roku 2026 existuje rozšířená spekulace, že pokud Demokraté získají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů ve volbách v listopadu 2026, pravděpodobně zahájí třetí impeachment proti prezidentu Trumpovi v roce 2027.

Potenciální důvody pro impeachment, které jsou diskutovány v médiích a mezi politickými analytiky, zahrnují:

Zneužití armády: Použití vojenského personálu pro vymáhání imigrační politiky na území USA, což někteří ústavní právníci považují za porušení Posse Comitatus Act, zákona z roku 1878 omezujícího použití armády pro domácí vymáhání práva.
Střet zájmů: Obvinění, že vládní zakázky byly udělovány firmám spojeným s administrativou nebo s prezidentovými obchodními zájmy, což by mohlo představovat porušení Emoluments Clause (klauzule o odměnách) Ústavy.
Maření justice: Možné pokusy o zasahování do vyšetřování vedených federálními agenturami proti členům administrativy nebo spojencům prezidenta.

Je však důležité zdůraznit, že ani pokud Sněmovna pod kontrolou Demokratů schválí impeachment, pravděpodobnost skutečného odstranění Trumpa z úřadu Senátem je matematicky velmi nízká. Pro odsouzení v Senátu je nutných 67 hlasů. I když Demokraté dosáhnou optimistického scénáře a získají například 52-53 křesel v Senátu, stále by potřebovali 14-15 republikánských senátorů, kteří by hlasovali pro odstranění jejich vlastního stranického prezidenta, což je vysoce nepravděpodobné.

Přesto by impeachment proces měl významný politický dopad. Veřejné slyšení, předvolávání svědků a měsíce mediální pozornosti by paralyzovaly administrativu a omezily Trumpovu schopnost prosazovat svou agendu. Z historického hlediska byli všichni prezidenti, kteří čelili impeachmentu, výrazně oslabeni bez ohledu na výsledek hlasování v Senátu.

🚨 Obavy o volební integritu

📋 Gerrymandering a redistricting

Gerrymandering, praxe strategického překreslování volebních obvodů pro získání stranické výhody, je dlouhodobým problémem amerického volebního systému. V roce 2025 proběhlo v několika státech ovládaných Republikány nové překreslení obvodů, které Demokraté označili za extrémní gerrymandering.

Nejkontroverznější případy zahrnují Severní Karolínu, kde státní zákonodárný sbor kontrolovaný Republikány schválil mapu, která podle analýz téměř zaručuje republikánské vítězství v 10 z 14 kongresových obvodů, přestože stát je politicky téměř rovnoměrně rozdělen. Florida, Texas a Georgia také provedly překreslení, které podle kritiků zvýhodňuje Republikány.

Gerrymandering funguje několika způsoby:

Packing: Koncentrace opozičních voličů do malého počtu obvodů, kde vítězí s obrovskou převahou, čímž se "plýtvá" jejich hlasy.
Cracking: Rozdělení opozičních voličů do mnoha obvodů, kde tvoří menšinu, takže nikde nemohou vyhrát.

Nejvyšší soud rozhodl v roce 2019 v případě Rucho v. Common Cause, že federální soudy nemají pravomoc zasahovat do politického gerrymanderingu, což ponechává tuto praxi téměř bez kontroly.

🗳 Volební komise a certifikace výsledků

Jednou z kontroverzních změn v roce 2025 bylo obsazení pozic "Secretaries of State" (státních tajemníků – správců voleb) v několika klíčových státech loajalisty Trumpovy administrativy. Tyto pozice jsou kritické, protože státní tajemníci mají pravomoc certifikovat volební výsledky ve svých státech.

V Texasu a na Floridě noví státní tajemníci otevřeně prohlásili, že budou "chránit volební integritu" před podvody, ačkoli rozsáhlé voličské podvody nebyly v minulých volbách prokázány. Existují obavy, že pokud Demokraté vyhrají v některých okrscích, tito úředníci mohou odmítnout certifikovat výsledky a vyvolat ústavní krizi.

Precedens pro tyto obavy pochází z období po volbách 2020, kdy Trump a jeho spojenci tlačili na státní úředníky, aby odmítli certifikovat výsledky v několika swing states. Ačkoli tyto pokusy selhaly, architektura pro podobné scénáře je nyní potenciálně silnější s loajalisty na klíčových pozicích.

🎯 Project 2026

"Project 2026" je strategie Republikánské strany pro udržení moci i v případě nepříznivých veřejných nálad. Strategie kombinuje několik taktik:

Gerrymandering: Maximalizace počtu "bezpečných" republikánských obvodů prostřednictvím překreslování.
Voličské restrikce: Přijímání zákonů, které ztěžují registraci a hlasování, zejména v komunitách, které tradičně podporují Demokraty.
Kontrola certifikace: Umístění loajalistů do pozic, které mají pravomoc certifikovat volební výsledky.

Kritici označují Project 2026 za pokus o "ukradení voleb" ještě před jejich konáním. Obránci argumentují, že jde pouze o legitimní využití pravidel demokratického systému.

👥 Klíčové osobnosti

🔵 Demokratická strana

Hakeem Jeffries: Lídr Demokratů ve Sněmovně reprezentantů od roku 2023, kdy nahradil dlouholetou mluvčí Nancy Pelosi. Jeffries, kongresman z New Yorku a první černošský lídr hlavní politické strany v Kongresu, je potenciálním budoucím mluvčím Sněmovny, pokud Demokraté získají většinu. Je známý svým ostrým rétorským stylem a schopností sjednotit různá křídla strany.

Josh Shapiro: Guvernér Pennsylvánie od roku 2023, Shapiro se stal jednou z nejvýraznějších tváří Demokratů v kampani pro volby 2026. Jeho popularita v klíčovém swing state Pennsylvánii a schopnost získávat hlasy napříč stranickými liniemi z něj činí potenciálního budoucího prezidentského kandidáta.

Gretchen Whitmer: Guvernérka Michiganu od roku 2019, Whitmer se stala oblíbenou postavou Demokratů díky své konfrontaci s Trumpem během pandemie COVID-19 a své roli v ochraně práva na potrat v Michiganu. Je další z tváří kampaně 2026 a potenciální budoucí prezidentskou kandidátkou.

Chuck Schumer: Lídr Demokratů v Senátu od roku 2017, Schumer je zkušeným politickým stratégem z New Yorku. V roce 2026 čelí možná nejnáročnější senátní mapě ve své kariéře jako lídr.

🔴 Republikánská strana

J.D. Vance: Viceprezident Spojených států od ledna 2025, Vance aktivně kampaňuje za republikánské kandidáty po celé zemi. Bývalý senátor z Ohio a autor bestselleru "Hillbilly Elegy" (Elegie pro Hillbilly), Vance reprezentuje novou generaci MAGA (Make America Great Again) hnutí. Je kontroverzní postavou s historií kritických výroků o Trumpovi před tím, než se stal jeho spojencem.

Mike Johnson: Mluvčí Sněmovny reprezentantů od října 2023, Johnson je konzervativním kongresmanem z Louisiany, který se stal mluvčím po chaotickém období po odvolání Kevina McCarthyho. V roce 2026 bojuje o udržení republikánské většiny, která by mu umožnila zůstat ve funkci.

Donald Trump: Ačkoli není na kandidátce, prezident Donald Trump je ústřední postavou kampaně 2026. Jeho kroky v prvním roce druhé administrativy budou hlavním tématem, které voliči hodnotí. Trump aktivně podporuje kandidáty loajální k jeho agendě a bojuje proti umírněným republikánům, které považuje za nepřátelské.

📊 Historický kontext midterm losses

Historie midterm elections ukazuje jasný vzorec: strana úřadujícího prezidenta téměř vždy ztrácí křesla. Od roku 1934, kdy Franklin D. Roosevelt jako jeden z mála prezidentů získal křesla v midterms, nastala tato výjimka pouze dvakrát: v roce 1998 za Billa Clintona a v roce 2002 za George W. Bushe.

Některé z nejdramatičtějších midterm losses v historii:

2010: Demokraté ztratili 63 křesel v Sněmovně a 6 v Senátu za prezidenta Baracka Obamy. Toto byla reakce na prošlou zdravotní reformu (Affordable Care Act) a ekonomickou recesi.
2018: Republikáni ztratili 40 křesel v Sněmovně za prezidenta Donalda Trumpa, ačkoli získali 2 křesla v Senátu.
1994: Demokraté ztratili 54 křesel v Sněmovně za prezidenta Billa Clintona v tzv. "Republican Revolution" (Republikánská revoluce).
1974: Republikáni ztratili 48 křesel v Sněmovně po rezignaci prezidenta Richarda Nixona v důsledku Watergatské aféry.

Tento vzorec je vysvětlován několika faktory:

Motivace opozice: Voliči, kteří nesouhlasí s prezidentem, jsou více motivováni jít k volbám.
Účastnická mezera: Prezidentské volby přitahují více voličů než midterms. Voliči, kteří hlasují pouze v prezidentských volbách, často podporují vítězného kandidáta, ale nepřijdou k midterm volbám.
Buyer's remorse: Voliči mají tendenci chtít "vybalancovat" moc po tom, co dali jedné straně kontrolu nad exekutivou.

V kontextu roku 2026 tento historický vzorec vytváří očekávání, že Republikáni ztratí křesla. Otázkou je, zda ztráta bude dostatečně velká, aby Demokraté získali kontrolu nad jednou nebo oběma komorami Kongresu.

🌍 Mezinárodní pozornost

Volby do Kongresu USA 2026 přitahují významnou mezinárodní pozornost, protože Spojené státy zůstávají globální supervelmocí a vývoj americké politiky má dopady na celý svět. Zahraniční vlády a média bedlivě sledují kampaň, zejména v kontextu obav o budoucnost americké demokracie a transatlantických vztahů.

Evropská unie: Evropští spojenci vyjadřují obavy z Trumpovy celní politiky, která poškozuje transatlantický obchod. Doufají, že demokratická kontrola Kongresu by mohla zmírnit protekcionalistickou politiku. Zároveň sledují debatu o NATO a americkém závazku vůči evropské bezpečnosti.

Ukrajina: Pro Ukrajinu, která bojuje proti ruské agresi, je výsledek voleb 2026 kritický. Trumpova administrativa snížila americkou vojenskou pomoc Ukrajině v roce 2025 a demokratická kontrola Kongresu by mohla vést k obnovení podpory.

Čína: Čína sleduje volby v kontextu amerických cel a obchodní války. Peking doufá v zmírnění napětí, ale je připraven na pokračující konfrontační politiku.

Izrael a Střední východ: Trumpova podpora Izraele je v regionu bedlivě sledována. Změna v americké politice po volbách 2026 by mohla ovlivnit mírové procesy a regionální dynamiku.

💡 Pro laiky

Volby do Kongresu 2026 si lze představit jako "půlčasové hodnocení" prezidenta Trumpa. Američané volí Kongres (parlament) každé dva roky a prezidenta každé čtyři roky, takže tyto dvouletí volby se konají přesně v polovině prezidentského období.

Proč jsou tyto volby tak důležité? Představte si to jako rozdělení moci. Prezident má velkou moc, ale není diktátor – potřebuje souhlas Kongresu (který má dvě části: Sněmovnu a Senát) k prosazování většiny svých plánů. Pokud Kongres ovládá stejná strana jako prezident, může téměř cokoliv schválit. Pokud Kongres ovládá opozice, může prezidentovi "svazovat ruce" a blokovat jeho návrhy.

V roce 2026 Republikáni (Trumpova strana) ovládají všechno – Bílý dům, Sněmovnu i Senát. Demokraté (opozice) doufají, že získají alespoň jednu část Kongresu, aby mohli kontrolovat Trumpa a případně ho vyšetřovat.

Co je "impeachment"? Je to jako když parlament může podat ústavní žalobu na prezidenta za velmi vážné prohřešky. Sněmovna může prezidenta "obžalovat" (což se Trumpovi stalo již dvakrát v minulosti), ale k jeho skutečnému odstranění z úřadu by bylo potřeba, aby ho odsoudil Senát, což je velmi těžké – potřebujete 67 ze 100 senátorů. Nikdy se to nepodařilo, ale proces impeachmentu může prezidenta výrazně oslabit.

Proč téměř vždy vládnoucí strana prohrává v těchto půlčasových volbách? Je to jako když si koupíte něco drahého a po půl roce si všimnete všech problémů, které to má. Lidé, kteří nesouhlasí s prezidentem, jsou více motivovaní jít volit, zatímco lidé, kteří jsou spokojeni, často nepřijdou – myslí si, že už vyhráli před dvěma lety. Proto téměř každý prezident ztrácí křesla v půlčase.

Zdroje